Časopis Naše řeč
en cz

Zvěstování

[Hovorna]

(pdf)

-

(V. B.) Dal jste redakci »N. Ř.« na vybranou, aby Vaši obšírnou polemiku s naším referátem o Očistě buď otiskla, anebo ji aspoň veřejně kvitovala. Rozhodli jsme se tedy pro možnost druhou. N. Ř. nepěstuje planých polemik — a při názorech, jaké mají u nás mnozí lidé o jazyce, by z nich ani nevycházela; mimo to Vaše poznámky jsou v podstatě jen pouhým opakováním týchž tvrzení, která byla otištěna ve Zvěstování a jež jsme posoudili ve svém referátě. Ale N. Ř. se neuzavírá vědecké diskusi o otázkách týkajících se jazyka, a proto činíme tento návrh (neuráží-li Vás tento germanismus): Jako filolog víte zajisté (a i z článků v N. Ř. mohl jste se o tom poučiti), čeho je k tomu třeba, aby o některém výrazu bylo filologicky prokázáno, že je to germanismus n. výraz nesprávný a naopak. O mnohých věcech, jichž se dotýkal náš referát v 2. seš. N. Ř., bylo již v N. Ř. vykládáno: vazba »dostáti slovu« byla rozebrána I, 263; »dodržeti slib« a p. II, 165; »člověk by se zbláznil« II, 110; »chtěl jsem koupiti« I, 98; »jistý pán, ten jistý« II, 230; »daleko větší« III, 141; »mám na tom dosti« III, 161; »svrhnouti dolů« IV, 65 (o »jinak — sice« nebylo v N. Ř. vykládáno teprve — jak píšete —, když už tiskárna dávno Váš rukopis vysázela, nýbrž už v 1. seš. I. roč., tedy v prosinci 1916). Ve všech těchto článcích bylo důvody čerpanými z jazyka a z jeho vývoje zevrubně dokazováno, proč soudíme o těchto výrazech jinak než Vy a jiní řemeslní brusiči. Máte-li o těch věcech jiné mínění než my, musíte je podepříti stejnými důvody věcnými a vědeckými; pouhým tvrzením, kdyby je člověk třeba stokrát a sebe důrazněji opakoval, nedokáže se nic a nepřesvědčí se nikdo leda diletant. N. Ř. ráda otiskne Vaše články o těchto věcech, a není-li pohostiný krov N. Ř. Vás dost důstojným, máte zajisté otevřeny jiné naše časopisy filologické. O jiných věcech, jichž se týkal náš referát o Očistě, nebylo ještě v N. Ř. vykládáno; i v těch věcech je N. Ř. ochotna otevříti Vám své sloupce, chcete-li dokazovati, že »jíti k domovu, dodnes, dosud, domýšleti se něčeho o sobě, doleji, dopadnouti, dlouhá chvíle, na hlavu poraziti« atd. jsou výrazy nesprávné, že »dobrovolný« neznamenalo v stč. to, co dnes, že »staré« a správné »báně« jsou lepší než »doly stříbrné«, doslovně [127]podle Vás z němčiny přeložené, atd. atd. Písemnictví české je dost bohaté a staré a naše slovníky při všech svých nedokonalostech dost dobře zásobené, abyste v nich našel doklady pro své mínění, je-li správné. Připomínáme jen, že do-dnes (pro něž jste nenašel v Jungmannovi žádného dokladu) nesmíte hledati pod dodnes (Jungmann nepsal ještě podle Pravidel), nýbrž pod dnes, kde je dokladů dost, a že »na hlavu poraziti« nestačí hledati sub voce »poraziti« (kde jste nalezl jen jeden doklad), nýbrž pod heslem »hlava«, protože se říkalo stč. také »na hlavu přemoci, pobíti, zkaziti atd.«.

Za upozornění na chyby, které jste našel za odvetu v našem referátě, jsme povděčni. Naši čtenáři, zvl. nefilologové, leckdy nás takovým způsobem upozorňují a ochotně jim v této rubrice odpovídáme jak na svou obranu, tak pro jejich poučení. Proto jsme ochotni v této rubrice odpověděti i Vám. Vykládaje, že »změlčiti« ve Vaší Očistě je chyba sazečova (?), píšete dále: »Vždyť jich (korektur) ani p. E. dosti bedlivě neprovedl v měsíčníku, takže i v jeho článku lze se nad lecčíms pozastaviti, ať ani tiskové chyby nedbám. Tak mne na př. zaráží řada podrobných studií (57), ptáti bych se mohl, proč neužil genitivu záporového po slovese nenapsati (56), proč klade však až na třetí místo ve větě (55), proč jednohlasné předložky »v« nepíše na týž řádek, na němž je slovo, k němuž náleží (56), zda bylo třeba mluviti v záporné větě o žádném padání, ač pouhé padání stačilo, proč užívá podezřelého záporu: co se všechno nezdá ve významu co se vše zdá (56) a zaráží mne především, jak mohl o několik stránek dříve dovoliti tvar přispěvší redaktor N. Ř., která kdysi (v článku Králově) proti podobným rusismům se rozhodně postavila, atd.«

Vytrháváte zase s plevelem mrkev; Vaše výtky potvrzují znovu jen úsudek, jímž byl zakončen referát o Očistě v 2. seš. N. Ř. »Řada podrobných studií« je výraz správný; běžíť o skutečnou serii studií Zubatého o slově »jeden«, označených řadovými číslicemi 1.—7.; buď tedy nevíte, o které studie šlo, anebo rozšiřujete známým brusičským způsobem výtku proti užívání slova »řada« ve významu »množství« (celá řada, v. N. Ř. I, 286) na slovo »řada« vůbec. Genitivu záporového po slovese nenapsati (ve větě »jinak by to nenapsal«) užito nebylo, protože tam nepatří; mohl byste se o tom poučiti ze školní mluvnice Gebauerovy-Ertlovy II, str. 155 nebo z N. Ř. II, 127, 220 anebo z Vondrákovy Vergl. Gr. II, 339 (insbesondere bleibt der Akk. bei neutralen Pronomina, b. Či to nevíte?). »Však« (ve větách »ledabylým brusičstvím se však heslu očisty atd.«, »kdyby si však otevřel«) položeno na třetí místo proto, že podle t. zv. zákona Wackernaglova druhé místo náleží zájmenu se, si; můžete se o tom zase po[128]učiti ze školní mluvnice Gebauerovy-Ertlovy II, str. 53, z N. Ř. I, 199, z Bernekrovy Wortfolge str. 78, z Hattalova Brusu 263 (kde jsou také uvedeny doklady z Erbenových Písní: měla jsem holoubka v truhle zavřeného, on mi však uletěl do pole širého 160 b, šel bych na jablíčka do vaší zahrady, bojím se však, bojím 109 b); odchylka od tohoto zákona byla by možná jen tehdy, kdyby v čele věty bylo slovo v důrazné oposici, s nímž by »však« bylo spojeno v nerozdílnou jednotku. Že slova »žádný« bylo užito v záporné větě (»při nichž také nejde o žádné padání«), je snad přirozené, neboť v kladné větě ho užíti nelze; domníváte-li se, že slovo »žádný« je v té větě zbytečné, necítíte zase rozdílu, který by cítil každý Čech, kdyby ho tam nebylo (věta kladná by zněla: »ať jde o jakékoli padání«); myslíte-li, že je chybné, otevřte si Jungmanna nebo bratrskou Konkordanci biblickou na heslo žádný a najdete tam zcela obdobných příkladů kopu. Zdá-li se Vám zápor ve zvolací větě »co všecko našim spisovatelům dobře nezní« podezřelým, je to pochopitelné — filologovi podezřelým není; kdybyste chtěl i po této stránce své filologické vědomosti doplniti, našel byste vysvětlení takových »podezřelých« záporů buď ve školní mluvnici Gebauerově-Ertlově II, str. 238, nebo v N. Ř. III, 254 anebo v pojednání Zubatého ve Sbor. fil. V, 6. Ve dvou případech se k chybě přiznáváme: 1. že jsme (nikoli napsali, nýbrž) dopustili sazeči, aby nechal předložku »v« na konci jedné řádky a slovo k ní příslušné (těch, němž) na začátku řádky druhé, což je ovšem »jazyková« chyba jen v očích toho, kdo svými jazykovými vědomostmi na víc nestačí; 2. že jsme z referátu pana B. nevymýtili tvaru »přispěvší«, ačkoli se citovaný článek Králův neobrací proti těmto adjektivům jako proti chybě, nýbrž jako proti zbytečnosti a novotvaru (dnes ovšem už stoletému), zatlačujícímu stará adjektiva tvaru padlý, kterého však v tomto případě ani nemáme. Je ovšem pravda, že p. B. mohl užíti věty relativní.

Na konec ještě poznámku víc společensky formální než jazykovou. Píšete na začátku svého výkladu: »Že má práce nedojde milosti před zraky kritika N. Ř., mezi jejímiž přispěvateli ani nadšenými stoupenci jsem nebyl a nejsem, toho jsem si byl vědom, když jsem za její posudek žádal.« Potvrzujeme s povděkem Váš poměr k N. Ř., jen to je nám s podivem, proč, chystaje se vydati Očistu knižně (jak jste psal), stál jste tolik o náš úsudek, že jste se ho dvojím dopisem dožadoval, ač máte o N. Ř. mínění tak skeptické. Buď je pravda, co píšete, a pak jste měl redakci N. Ř. za blázny, anebo to není pravda, a pak Vám patrně tento skeptický úsudek vnukla ex post uražená ješitnost. To i ono je stejně charakteristické. O Vaší filologické potenci pronesli jsme úsudek ve svém referátě; o tom, jedná-li takto gentleman, ponecháváme úsudek svým čtenářům.

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 4, s. 126-128

Předchozí Nežit

Následující Vilém Mathesius: Filologické hlasy k opravě pravopisu anglického

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1