Časopis Naše řeč
en cz

Životní jubileum Miloše Helcla

Josef Filipec, Jaroslav Kuchař

[Reviews and reports]

(pdf)

-

25. prosince 1974 se dožil sedmdesáti let známý český lexikograf-bohemista Miloš Helcl. Jeho životní i pracovní osudy jsou v mnohém příznačné pro vývoj vědy o českém jazyce v posledních 50 letech. Helclovo studium na filozofické fakultě UK, započaté nedlouho poté, kdy naše národy nabyly státní samostatnosti (v r. 1923), bylo orientováno široce slavisticky a romanisticky, zprvu zřetelně směrem historickofilologickým; jeho učiteli byli například prof. Smetánka, Ryšánek, Pastrnek, Murko, Křepinský, Šalda, Tille aj., sám byl asistentem v semináři pro slovanskou filologii. Dokončení jeho studií spadá do r. 1929, do doby I. sjezdu slovanských filologů v Praze (Helcl byl tajemníkem výboru tohoto sjezdu), kdy se ve vývoji české jazykovědy objevily první náznaky nového vědeckého i pracovního zaměření. Po kratším pobytu ve Francii, kde Helcl působil jako lektor češtiny ve Štrasburku, učí pak 14 let na středních školách po celé republice (i ve vzdáleném Chustu). Zvláště významné bylo jeho působení v kulturně se rozvíjející Olomouci.

Teprve po osvobození republiky je (od 1. září 1945) znovu povolán do Prahy, do bývalé Kanceláře slovníku, aby pomohl urychleně dokončit tehdejší reprezentativní dílo české jazykovědy, Příruční slovník jazyka českého. Aktivně spolupůsobí, když se na počátku 50. let vytváří v rámci nové Čs. akademie věd všestranné badatelské bohemistické středisko v Ústavu pro jazyk český, jehož pracovní úkoly jsou těsně spjaty s aktuálními společenskými potřebami. Mezi tyto úkoly patří i vypracování vskutku moderního slovníku, který má zachytit všechny změny, jimiž slovní zásoba češtiny prošla v bouřlivých dobách společenského vývoje poválečného. Helcl je pověřen, aby připravil a obhájil koncepci slovníku a poté — po důkladné teoretické přípravě — řídil s pracovním kolektivem jeho zpracování, a to až do konečné fáze v r. 1971. V průběhu zpracování slovníku a v souvislosti s ním prohlubuje se v Helclově kolektivu i vlastní lexikologické studium, vyrůstá řada mladších vědeckých spolupracovníků a specializují se také další lexikografické a lexikologické úkoly.

Pomineme-li tedy jubilantovo dlouholeté působení učitelské na školách středních, popřípadě i vysokých (v letech 1946—1953 přednášel totiž externě i na pedagogické fakultě a v letech 1951—52 vedl spolu s L. Janským lexikografická cvičení i na filozofické fakultě UK), zůstane jeho jméno především spjato s vytvořením čtyřsvazkového Slovníku spisovného jazyka českého. Za [32]něj byla také Helclovi jako spoluautoru a spoluredaktoru (spolu s ostatním kolektivem) udělena cena ČSAV za rok 1972.[1] Je zcela přirozené, že se k tomuto významnému dílu české lexikografie, jemuž Helcl věnoval 20 let pilné práce, váže i řada jubilantových odborných příspěvků v časopisech a sbornících;[2] zvláště je třeba zhodnotit, že z lexikografických zkušeností, jichž při tom zpracovatelský kolektiv nabyl, čerpaly i lexikografické kolektivy jiných národů a že jim přitom jubilant nezištně přispíval radou i pomocí.[3] Vedle slovníkového zpracování pokoušel se jubilant zachytit slovní zásobu češtiny a její vývoj i v obecněji zaměřených studiích a pojednáních, a to s důrazem na postižení obecných tendencí, v nichž se zrcadlí vývoj společnosti.[4]

Ani při přípravách a projektování dalšího významného díla o češtině vznikajícího v 50. letech, tj. teoretického rozboru a popisu tvoření slov v češtině, nezůstává Helcl stranou. Začíná důkladněji studovat tvoření slov skládáním (je to vlastně jeho téma již z dob vysokoškolských studií, kdy se v semináři prof. Ryšánka zabýval staročeskými kompozity) a z té doby je řada jeho dílčích materiálových studií o kompozitech,[5] vyúsťující v naši dosud nejdů[33]kladnější práci o tvoření slov, obhájenou v roce 1957 jako kandidátskou disertaci (později rozšiřuje svůj zájem i na jiné typy tvoření slov, jako je univerbizace, odvozování a zkracování). Práce na Slovníku ho však již vázala natolik, že nemohl svou monografii o kompozitech, zpracovanou na širokém pozadí indoevropeistickém a slavistickém a s historickým zaměřením, přebudovat a opřít o novou teoretickou základnu, která se zatím v pracovním kolektivu specializovaném na studium tvoření slov vytvořila. Proto ji také doposud nevydal tiskem, třebaže popis kompozičních útvarů tvoří nezbytný doplněk celého díla o tvoření slov a jubilant je svou předchozí prací pro tento úkol přímo předurčen.

Původní historická orientace Helclova se obráží i v jeho zaujetí pro dílo těch filologů a badatelů, kteří podstatným způsobem zasáhli do vývoje řešené problematiky. Byli to především Josef Dobrovský, Josef Jungmann a Pavel Josef Šafařík, jejichž jubilea poctil konkrétními materiálovými články a zasvěcenými referáty.[6]

Z druhé strany je však pro Helcla příznačný i zájem o vše nové, co v jazykovědě teprve vstupovalo do života. Pravidelně se účastnil všech významnějších kongresů a konferencí a rád a pohotově o nich referoval v časopisech, přičemž prokazoval i své detailní věcné znalosti z širšího jazykovědného okruhu.[7] Tyto znalosti spolu s dlouholetými zkušenostmi pedagogickými ho přivádějí i k pracím didaktickým. Je autorem a spoluautorem několika učebnic a cvičebnic češtiny pro všeobecně vzdělávací školy (gymnázia) a členem různých pedagogických komisí.[8]

Značný je podíl jubilantův i na práci popularizační, která zahrnovala a dosud zahrnuje přednášky v Československém rozhlase, v Socialistické akademii, články v Českém jazyku (zvláště v letech 1951—52), v Naší řeči aj. Přitom dovede autor vyhmátnout nejen jazykově, ale i společensky aktuální tematiku.[9]

[34]Za dílem ovšem stojí vždy osobnost, u lexikografa pochopitelně vždy skrytější a anonymnější než u jiných lingvistů. Těm však, kdo znají jubilanta osobně, je známa i jeho neumdlévající ochota, čilá zvídavost a informovanost, schopnost stále se učit, i jakási tvrdošíjná důkladnost a houževnatost, s níž umí dovést věci do konce i přes překážky (často rázu zdravotního). Proto mu jménem nejbližších spolupracovníků i redakce Naší řeči přejeme, aby pokračující tvůrčí prací dokončil to, co jeho dosavadní dílo slibuje a co od něho naše jazykovědná veřejnost očekává.


[1] Srov. recenzi Slovníku od V. Křístka v NŘ 54, 1971, s. 233—239.

[2] M. Helcl, Za novými cestami československé lexikografie, SaS 13, 1951/52, s. 179—191. Příprava nového slovníku současného spisovného jazyka, NŘ 36, 1953, s. 309—311. Výsledky ankety o Ukázkovém sešitě Slovníku současné spisovné češtiny, NŘ 38, 1955, s. 25—32. O novém slovníku spisovné češtiny, SaS 15, 1954, s. 161n. Nový slovník spisovné češtiny, NŘ 41, 1958, s. 45—48. — Srov. i drobnější a další autorovy lexikografické příspěvky, zvláště Homonyma ve dvoujazyčných slovnících středního, malého i kapesního typu. Lexikograf. sb., Bratislava 1961, s. 67—71 a už dřívější diskusní příspěvek o homonymech, Lexikograf. sb., Bratislava 1953, s. 76—80. Tamže i řada diskusních příspěvků o stavbě hesla, o vztahu slovní zásoby a mluvnice, o ustálených spojeních a rozsahu slovníku. O problematice dvojjazyčných slovníků, SaS 21, 1960, s. 146—150.

[3] M. Helcl a j. Pripombe k pokusnemu snopiču slovarja slovenskega knjižnega jezika, Jezik in slovstvo 9, 1964, s. 254—262. Slovar slovenskega knjižnega jezika 1. (A—H). Ljubljana 1970, Slavia 40, 1971, s. 440—447. Slovník slovenského jazyka dokončen, NŘ 53, 1970, s. 115—121.

[4] Slovní zásoba češtiny a její změny, sb. O češtině pro Čechy, Praha 1960, s. 18—50. Vývoj české slovní zásoby, sb. Přednášky ve 13. běhu LŠSS, Praha 1970, s. 20—33. O slovní zásobě českého jazyka, sb. Přednášky v 15. běhu LŠSS, Praha 1972, s. 24—37 aj. Odpověď na otázky, jak se odráží historie společnosti v slovní zásobě slovanských jazyků a jaké jsou současné tendence v rozvoji slovní zásoby jednotlivých slovanských jazyků, sb. Slavjanska filologija 1, Sofia 1963, s. 145n. a 176n.

[5] Jde o tyto větší práce: M. Helcl, K tvoření slov skládáním, sb. O vědeckém poznání soudobých jazyků, Praha 1958, s. 170—173. Současné tendence při tvoření slov skládáním v češtině, NŘ 55, 1972, s. 115—124. Hybridně složená slova jako elektromotor, autodoprava, NŘ 36, 1953, s. 34—43. Poznámky k tvoření některých adjektivních složenin, sb. Studie a práce lingvistické 1, Praha 1954, s. 190—199. K složeným přídavným jménům s druhou částí -vědecký, -vědní, -vědný, NŘ 49, 1966, s. 203—209. Významový poměr přídavných jmen složených s celo- a vše-, NŘ 51,1968, s. 14—22. Univerbizace a její podíl při růstu dnešní slovní zásoby, SaS 24, 1963, s. 29—37. Názvy cizích měn a jejich tvarové obměňování v českém textu, NŘ 50, 1967, s. 206—214. Zkratková slova, NŘ 33, 1949, s. 161—170. Skládání slov v jazyce českém a slovenském, Jazykovedné štúdie 12 (Peciarův sb.) Bratislava 1974, 172—182.

[6] Dobrovský — tvůrce nauky o tvoření slov, Slavia 23, 1954, s. 234n. Konference na paměť Josefa Dobrovského, Slavia 23, 1954, s. 229n. Naši jazykovědci o Dobrovském, SaS 15, 1954, s. 88—95. Oslavy dvoustého výročí narození Josefa Dobrovského, NŘ 37, 1954, s. 49—56 (s Fr. Danešem). Kdy opravdu vycházel Jungmannův Slovník česko-německý, NŘ 42, 1959, s. 238—240. Šafaříkovy práce o tvoření slov, sv. Odkaz P. J. Šafaříka, Bratislava 1963, s. 235—239. K tomu přistupuje rozbor typů složenin v Jungmannově slovníku, přednesený na jungmannovské konferenci poř. filoz. fak. UK pro učitele 1973.

[7] Z IV. mezin. sjezdu slavistů v Moskvě, SaS 20, 1959, s. 117—120. Konference o marxistické jazykovědě, SaS 22, 1961, s. 86—98. Vývinové tendencie v stavbe spisovnej slovenčiny, Jazykovedné štúdie 7, Bratislava 1963, 110n. Ruská studie o otázkách jazykové normy a kultury, NŘ 33, 1949, s. 145—150.

[8] Např. Cvičebnice českého jazyka pro 3. třídu škol středních (1951) a učebnice pro 1. a 2. třídu gymnázií (1951 a 1952); od r. 1953 se stal Helcl hlavním autorem učebnic Český jazyk pro 9.—11. postupný ročník všeobecně vzdělávacích škol.

[9] Např. v publikacích Jazykový koutek Čs. rozhlasu 1, 2 a 3, Praha 1951, 1955 a 1959. Drobné příspěvky v našem časopise zde bibliograficky neuvádíme.

Naše řeč, volume 58 (1975), issue 1, pp. 31-34

Previous Jaroslav Bartošek: K diskusi o zkratkách

Next Jan Chloupek: Příspěvek k rozboru promluvy

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1