Příprava nového slovníku současného spisovného jazyka

Miloš Helcl

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Naše řeč informovala již před časem (35, 1951, str. 75—77) své čtenáře o chystaném novém třídílném slovníku spisovného jazyka, který má vyhovět naléhavé potřebě a volání naší veřejnosti po spolehlivém novém popisu slovní zásoby současného spisovného jazyka českého. Dokladem tohoto volání, stále hlasitějšího, jsou i nedávné časopisecké články v Technické knize[1] a ve Světu práce[2]. Oba potvrzují, jak správné bylo rozhodnutí Ústavu pro jazyk český připravit ještě před dokončením akademického Příručního slovníku rukopis středního slovníku, který by byl více zaměřen k jazykové praxi širokých vrstev [310]naší veřejnosti a poskytl uživatelům nejen výklad věcných významů slov, nýbrž i pokyny pravopisné a mluvnické, který by zhodnotil správnost slov, jejich tvarů, jednotlivých vazeb a spojení a určil jejich hodnotu slohovou, stylistickou. Kromě toho by uváděl aspoň nejběžnější synonyma heslového slova i jednotlivých jeho významů a zachytil vedle nejběžnějších příkladů na spojení slova i co možná bohatou frazeologii.

V době, která uplynula od uvedeného informativního článku, pracovali členové lexikografického oddělení na rukopise několika úseků tohoto slovníku, promyslili a prodebatovali v mnohých pracovních poradách a diskusních zasedáních zásady, metodu, postup i organisaci práce a během první poloviny letošního roku přichystali do tisku ukázky způsobu své práce. Ve formě ukázkového sešitu chystaného slovníku současného spisovného jazyka českého, který právě v těchto dnech vyšel v Nakladatelství Československé akademie věd, předkládají naší veřejnosti k posouzení 32 stran slovníkového textu, očekávajíce, že z jejích připomínek, poznámek, doplňků a kritik budou moci čerpat podněty k zlepšení své práce a získat vodítka pro její další zaměření podle přání budoucích uživatelů slovníku, tak jako se na názor veřejnosti zeptali autoři chystaného slovníku současné polštiny.

Obsahem ukázkového sešitu jsou dva souvislé úryvky abecedního postupu hesel od slova koupel po slovo krakovianka a od slova Litva po slovo lotyština. Tyto úryvky mají být především ukázkou běžné práce od hesla k heslu a míry zařaďování slov ve srovnání s dosavadními našimi slovníky. Dále jsou v sešitě některá hesla osamocená, která zase mají dosvědčit způsob zpracování slov ideologického obsahu, slov gramatických (spojek a předložek), slov silně frekventovaných a frazeologicky zvláště bohatých (míti, bílý), číslovek (dva, dvacet), zájmen (můj, my) a zájmenných příslovcí (kam, kde), předpon a předponových sloves nebo číslovkových a jiných složenin (dvaa-, dvanácti-).

Autoři slovníku by ovšem také rádi poznali názor budoucích uživatelů slovníku na některé důležité, zásadní otázky uspořádání slovníku a výstavby heslových odstavců, zvláště na připojování odvozených slov k heslu slova základního. Proto zařadili do ukázkového sešitu i dvojí způsob zpracování některých hesel, celých úseků textu nebo různých sice slov, ale téhož slovního druhu, na př. spojek kdyby a -li, zájmenných příslovcí kam a kde, předložek do, k, pod a předpon do- a na-.

I k jiným otázkám slovnikářské práce budou moci naši vědci, technici, spisovatelé, novináři, učitelé, politikové, úředníci, dělničtí dopisovatelé, pracovníci v tiskárnách, redakcích a nakladatelstvích i všichni ostatní zájemci vyslovit své mínění. K ukázkovému sešitu je totiž připojen samostatný list s řadou otázek, jimiž pracovníci Ústavu chtějí naznačit, čím by veřejnost mohla především přispět ke zdokonalení [311]jejich práce. Vděčně však uvítají i samostatné posudky, návrhy a náměty svých čtenářů a kritiků, neboť z nich budou moci nejlépe poznati, jaké požadavky na slovník kladou, jaké představy o něm mají, co v něm chtějí nebo nechtějí mít jak jazykovědní odborníci, tak nejširší okruh čtenářů. Cílem pracovníků na slovníku je dát do rukou příslušníků našeho národa spolehlivou, dobrou a svědomitě zpracovanou jazykovou pomůcku.

---

[1] František Raban, Technik a jazykový slovník, Technická kniha 2, 1953, str. 253—261; srov. i diskusní příspěvek Fr. Trávníčka tamže, str. 304—306.

[2] Jaroslav Krutina, Proč je slovníková krise? Svět práce ze dne 3. 9. 1953.

Naše řeč, ročník 36 (1953), číslo 9-10, s. 309-311

Předchozí Vladimír Ženatý: Polská příručka o kultuře jazyka

Následující Zdeněk Tyl: Z časopisů a novin