Co v slovnících nenajdete (Novinky v současné slovní zásobě) Část 1.

Zdeňka Sochová, Běla Poštolková

[Články]

(pdf)

-

Informační exploze zaplavující náš život po listopadu 1989 přináší s sebou množství nových výrazů, jejichž pohotové objasnění veřejnost očekává především od lingvistů.[1] S naším otvíráním se světu a pronikáním světa k nám se v informačních systémech češtiny názorně vyjevují prázdná místa, která je třeba urychleně zaplnit. Dále je nutno pojmenovat skutečnosti a jevy, které jsou specifické pro přechodové období celkové přeměny našeho společenského dění, popř. oživit dříve existující pojmenovací prostředky, které ustoupily do pozadí, protože minulý způsob života je nepotřeboval. Zároveň je třeba rozumně čelit výstředním módním vlnám v pojmenovávání i veřejném vyjadřování vůbec.[2]

To však není všechno, co lexikografie veřejnosti dluží. Naše zkoumání nových výrazů (neologismů) nemůže postihovat jen poslední dobu jejich největšího přílivu, ale musí zahrnout i časovou mezeru od vydání posledního výkladového slovníku češtiny, tj. zhruba dobu předešlých dvaceti let.

Za důraznou připomínku stojí skutečnost, že slovníkové příručky, na jejichž pozadí neologismy posuzujeme, jsou vesměs staršího data. Tak akademický Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ) je z r. 1978 a Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) dokonce z let 1958—1971 (druhé vydání z r. 1989 je nezměněné); dosud nejobsáhlejší Slovník cizích slov L. Klimeše je z r. 1981. Je politováníhodné, že SSČ je dávno rozebrán a že oba akademické výkladové slovníky (SSČ i SSJČ) nejsou dnes zakotveny v povědomí veřejnosti ani u tvůrčích pracovníků jazyka. Chybějí patrně často v redakcích médií, cituje se [226]nejvýš Slovník jazyka českého P. Váši a F. Trávníčka z r. 1937 (4. vyd. 1952). Je proto nepochybné, že nové vydání SSČ je nejvýš aktuální.[3]

Řada slov, která se už dříve objevovala, nebyla v uvedených výkladových slovnících zachycena ve svých nejaktuálnějších významech; např. komunikovat ‚navazovat a udržovat kontakt (slovní a společenský)‘, konzumace (nápojů), novotvary jako ptákovina apod. Jiné výrazy potřebují zpřesnění výkladu podle dnešního úzu, i když je slovníky uvádějí (např. comics, hmoždinka, mraznička).

Také cizí slovníky, o něž se opíráme, nemáme k dispozici ve zcela posledních vydáních. Jde o Longman Dictionary of Contemporary English z r. 1978, Le Petit Robert (Dictionnaire alphabétique et analogique de la langue française) z r. 1969, Dudenův Fremdwörterbuch (4. vyd.) z r. 1982; nejnovější jsou The Concise Oxford Dictionary of Current English z r. 1989 a Collins Cobuild English Language Dictionary z r. 1990.

Rozhodly jsme se proto uveřejnit sérii pravidelných příspěvků, v nichž chceme obeznamovat veřejnost s novými výrazy, o které se čeština obohatila v posledních zhruba dvou desetiletích, aby byly aspoň tímto způsobem pro budoucnost zachyceny. Z dosavadního sběru jsme uspořádaly první soubor současných nových výrazů uplatňujících se v celospolečenské praxi, tj. těch, které vešly do úzu nebo alespoň do povědomí uživatelů zajímajících se intenzívně o dění kolem sebe. Základním kritériem pro zařazení slova je četnost výskytu a míra vžitosti. Nepodáváme tedy reprezentativní výběr např. terminologických prostředků nebo slangových slov. To je úkol příštího výkladového slovníku.

Výrazy jsou zpracovány v lexikografické podobě, vycházející z české tradice, s nezbytnou ilustrací užití, i když mnohé z nich by si zasloužily drobnější samostatnou studii.

[227]Jako první reflektuje všechny převratné změny ve společnosti publicistika, mluvená i psaná. Proto jsme se při shromažďování neologismů cílenou excerpcí zaměřily především na hromadné sdělovací prostředky (zvlášť na nejprestižnější a nejsledovanější z nich, na televizi) a jen dodatkově i na některá díla umělecká: esejistiku (V. Havel, Dálkový výslech, Praha 1990), románově stylizovanou literaturu historiografickou (P. Tigrid, Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu, Praha 1990) a povídkovou prózu s četnými dialogy (I. Klíma, Má veselá jitra, Praha 1990).

Nepřekvapuje, že v rychlém dohánění znalostí o technicky vyvinutějších civilizacích a ekonomikách Západu se přejímá řada výrazů cizích, zejména z angličtiny. K mnoha přejatým výrazům, zvláště pak terminologické povahy, není často snadné vytvořit pohotově odpovídající český název.[4] Taková přejetí jen svědčí o ekonomických, sociálních a kulturních vlivech a stycích mezi národy. Přejímání anglických odborných výrazů je odrazem reálné celosvětové situace ve vědě a technice, hlavně pokud se týče přístupu k odborné literatuře, k získávání údajů z mezinárodní vědecké a technické dokumentace, a to zejména v určitých oborech.[5]

Některé nově přejaté výrazy ztrácejí brzy charakter citátových slov, protože pro svůj přesně vymezený význam nemají v češtině příslušný jednoslovný nebo víceslovný ekvivalent; např. spíkr ‚kdo mluví, čte komentář‘ („mluvič“ neexistuje, „hlasatel“ nevystihuje přesně význam, „komentátor“ má jiný význam); skinheadi ‚mladí muži s vyholenými hlavami, mající agresívní a rasistické sklony, tzv. holé lebky‘; dresing ‚hotová zálivka do salátů‘; grant ‚jednorázový příděl finančních prostředků, určený na veřejně prospěšnou činnost, na termínovaný vědecký úkol ap.‘; lobby ‚nátlaková skupina (pův. v parlamentu) prosazující svoje zájmy zákulisním jednáním; zájmová skupina vlivných osob vůbec‘. Podobně je tomu i s pojmenováními pro cizí realitu geopolitickou, demografickou, ekonomickou aj., např. ajatolláh ‚(duchovní) vůdce šíitské větve islámu‘, intifáda ‚palestinské povstání na územích okupovaných Izraelem‘, mudžáhid (méně správně mudžahedín) ‚partyzánský n. národně osvobozenecký bojovník v někt. muslimské [228]zemi‘, perestrojka. Cizím výrazům se dává přednost i z důvodů jazykové ekonomie, jde-li o stručné pojmenování proti víceslovným nebo opisným výrazům českým; např. box ‚poštovní přihrádka‘, live program ‚program vysílaný živě, přímo‘,[6] comeback ‚návrat k profesionální umělecké n. sportovní činnosti‘, know-how ‚souhrn znalostí, dovedností a nejvýhodnějších postupů v daném oboru, získaný dlouhodobými zkušenostmi‘.

Je tu ovšem i řada cizích výrazů, pro něž by se při troše přemýšlení našly vyhovující české protějšky, ale které dnes patří tak říkajíc k dobrému tónu vyjadřování. Jsou v nich patrné tři skupiny.

a) Z nejfrekventovanějších módních výrazů jmenujme aspoň: filozofie[7] (nejen f. vládního návrhu, ale např. i f. dodávek), scénář (ekonomický, zvláště pak katastrofický s.), dimenze (lidská d., bezpečnostní d. našich svazků se Západem), horizont (společenský h., často i časový h.), eskalovat (nebezpečí konfliktu eskaluje, e. napětí), identita ‚souhrn vlastností jedinečně výrazně charakterizujících urč. osobu, společenství, národ ap., jejich nezaměnitelná podstata; svébytnost, osobitost‘ (téma lidské i-y, hledání národní i-y) atp. Občas je patrná snaha o přesnější vyjádření; artikulovat stanovisko je skoro totéž co formulovat, ale u artikulovat je zdůrazněno, že jde o slovní vyjádření jasné, zřetelné, důrazné.

b) Někdy se užívají cizí slova jen jako prostředky funkční stylové diferenciace, vyvolávají atmosféru cizokrajného prostředí nebo slouží k humorné aktualizaci; např. party (šaty na odpolední p., Gott p.), story (životní s., love s. o slovenském vojákovi), image (nový i. zpěvačky, podnikatele), goodwill (to zní přece lépe než dobré jméno firmy — zvlášť pro reklamní účely!), exkluzívní (poskytnout e. rozhovor; Ө podepsat e. smlouvu), je to šokink, celebrita (dř. jen kniž.) aj.

c) Mechanické přejímání cizích výrazů může někdy působit komicky nesmyslně, až nesrozumitelně. S extrémními případy jakýchsi nepovedených napodobenin cizích vzorů, které do českého prostředí ani nepatří, se ponejvíce setkáváme v reklamních sloganech, na pouličních poutačích, v inzerátech a informačních tiskovinách, na propagačních plakátech, ale i na firemních štítech. Uveďme alespoň několik případů: Figure Studio (poutač), Natur Centrum (nápis na [229]lázních), 2nd hand zboží (zboží z druhé ruky, použité), City Info Praha (= Pražský informační zpravodaj), Hobby Pet (firemní štít prodejny zvířat a potřeb pro ně), Sport Shop and Servis and Bazar (= Prodej a opravy sportovních potřeb, Použité zboží); dokonce i Zelenina and ovoce.

K mechanickým přejetím se svým způsobem řadí i typy monitoring, marketing, mixing, parking, presing, konzulting, manažering, inženýring, timing aj. Dále sem patří slangově a hovorově užívané zpodstatnělé první části složených cizích slov povšechného, ale neurčitého významu, jako jsou disko, elektro, info, intro, makro, mikro, repro, retro, krimi atp. a zkratková slova hi-fi, sci-fi.

Jen výjimečně nastane i opačná situace, že se totiž už vžitý přejatý výraz začne nahrazovat označením českým; tak za evergreeny se začíná užívat spojení zelené písničky. Vedle toho existují i paralelní dvojice, např. český výraz počítač (a přejaté výrazy komputerizace, komputerizovat) vedle běžného slova komputer. Zajímavou ukázkou dvou paralelních výrazů s pův. stejným základním významem, z nichž druhý výraz se v českém prostředí významově diferencoval, je dvojice přesilová hra, tj. (při dočasné početní přesile) vyloučením jednoho hráče nebo hráčů lichého počtu, a power-play, tj. (při dočasné početní přesile) odvoláním brankáře jednoho mužstva.

Přejímání cizích slov tam, kde je to potřeba, je ve všech jazycích jev zcela běžný. Ani v češtině tomu není jinak. Mnohé výrazy přejaté např. ještě před nedávnem se vžily i v běžném jazyce, všichni jim rozumíme a užíváme je; např. sprej, stres, kontejner, western, show, hit. To samo není důvod k naříkání nad stavem češtiny. Je jen třeba mezi přejatými slovy správně rozlišovat, věnovat trvalou pozornost jejich přiměřenému výběru, a tím naše vyjadřování neustále kultivovat. V průběhu vývoje všechno nepotřebné a módní časem odpadne a uplatní se a přetrvá jen to, co je vhodné a funkční.

Nové slovní prostředky (neologismy) jsou několikeré povahy.

1. Jde především o neologismy lexikální.

a) Sem patří nepochybně všechna potřebná přejetí z cizích jazyků, pro něž nemáme přesné české ekvivalenty (nebo se zatím české výrazy neustálily). Nejčastěji pocházejí z angličtiny, např. brífing, comeback, disent, dresing, fitcentrum i fit(ness)-centrum, hattrick (nejen ‚(pozoruhodné) vstřelení tří branek týmž hráčem v jednom zápase‘, ale i ‚získání tří vítězství za sebou jedním závodníkem‘, např. cyklokrosový h.), holding, kalanetika, klip, know-how, lobby, manage[230]ment, no name, punk, rowdy, skinhead, strečing, supermarket, thriller, underground. Některá mají původ francouzský, např. butik, ecu, ekipa, fritéza, Grand Prix, obnoveně rentiér. Méně časté jsou výpůjčky z italštiny, např. cuketa/cukina, kapučíno (cappuccino), libero; ojediněle z ruštiny, např. samizdat, ochranka, ze starších matrjoška. Z jiných základů (zprav. z latiny) se odvozují: sponzor, stacionář, dezinsekce, recyklace (obalů); z vlastního jména pochází výraz pinkerton. Výrazy zde uvedené budou vysvětleny (i s udáním výslovnosti) na příslušném místě abecedy v dalších příspěvcích.

b) Vznikají a ustalují se i novotvary domácí, např. bavič (soutěž o titul b-e roku), bezdomovec, bezlepkový (b-á dieta), bezodpadový (b-á technologie), čerpadlář, čtečka (výp. tech.), přezaměstnanost, přezkumný (práv. p-é řízení), množstevní (m. sortiment), posilovna, příhraniční (p. oblast), vozíčkář (invalida), ze starších jednohubka (hovor.) aj.

Velmi se rozšířilo také nadměrné denominativní odvozování sloves z cizích i domácích základů typu prognózovat, derniérovat, servisovat, dozorovat, rozporovat, průměrovat, povlakovat, vysplátkovat (dodávky) aj.

2. Nové pojmenovací a sdělné potřeby se však nerealizují jen přejímáním cizích slov nebo vytvářením slov nových, ale z větší části tzv. sémantickým tvořením, tj. rozšířením nebo specializací původního významu, popř. jeho různým přenášením. Ani cizí výrazy nepřecházejí do češtiny zcela hotově, s identickou významovou strukturou, ale v domácím prostředí procházejí vlastním sémantickým vývojem. Např. anglické slovo rowdies neznamená v českém prostředí jakékoli ‚výtržníky‘, ale specializovalo se na ‚fotbalové fanoušky dopouštějící se hrubého, surového výtržnictví‘, nepřesně nazývané vlajkonoši.

Sémantické neologismy vznikají různým posunem původního významu, např.:

a) rozšířením významu u slov akreditace (a. státních zkušeben), servis (inzertní, zpravodajský s.), bariéra (psychická, zvuková b.), causa (c. Gabčíkovo), blokáda (informační b.), dceřiný (d-é podniky), vstřícný (v-é chování, v. postoj);

b) specializací významu u slova aukce — (privatizační, holandská a.) ‚jedna z forem privatizace státního (a družstevního) majetku‘;

c) různými způsoby přenášení významu u slov angažmá [231](občanské a.), balík (b. akcií, b. ekologických problémů), koš (spotřební k., něco z parlamentního k-e), (celo)plošný (c-é zveřejnění spolupracovníků StB), průchodný (p. návrh, postup), průchodnost (p. ekonomické reformy, p. kandidatury prezidenta); o spornosti posledních dvou výrazů promluvíme v příslušném dalším souboru slov.

Přejímáním nových podob příd. jm. (popř. oživováním urč. dosud méně užívaných podob) dochází k tvarové a postupně i významové diferenciaci např. u dvojic manipulační (m. poplatek) — manipulativní (m. pedagogika), triangulační (zaměření t. střelby, tj. ze tří míst) — triangulární (t. obchod, tj. vedený prostřednictvím tří partnerů) a v starší dvojici výrazů katastrofální[8] (k. neúroda) — katastrofický (k. scénář státoprávního uspořádání, k. film).

3. K neologismům v širším smyslu počítáme i neologismy kontextové (souslovné). Máme tím na mysli nový kontextový celek, z něhož vyplývá i nový specializovaný význam, popř. význam, který nemá nic nebo málo společného s přímým významem významově dominantního slova tohoto spojení. Jde o případy, jako jsou: hvězdné války, skleníkový efekt, černá díra (hvězd.), ozónová díra (meteor.), ponorková nemoc, zelená nafta, čárkovaný kód, pendrekový zákon, špinavé peníze, červené barety, modré přilby, spotřební koš, sociální síť. Zachycujeme i nová frazeologická spojení typu stavět na zelené louce, dělat mrtvého brouka, když dojde na lámání chleba aj.

Na lexikální neologismy přejaté i domácí v hesle nijak neupozorňujeme, znakem jejich novosti je uvedení v tomto souboru. Nové významy už existujících a v slovnících zpracovaných slov označujeme za heslovou podobou značkou nově ve význ. Nová slovní spojení s vyhraněným významem mají označení nově ve spoj. Bohužel tiskárna nemá možnost tyto značky typograficky zvýraznit a celý text hesla diferencovaně vysázet tak, jak tomu bývá ve slovnících zvykem.

U přejatých slov vznikají někdy potíže s jejich začleněním do formálních systémů češtiny. Týkají se nejčastěji pravopisu: např. psát brífing, či brífink, nebo obojí; píšeme play-off, ale nonstop; anglickému rowdies (mn. č., jedn. č. je rowdy) odpovídá zčeštěný 1. p. mn. č. rowdyové.[9] Kolísání je i v rodových a slovnědruhových charakteristikách; tak např. know-how jsme zaznamenaly v m., ale i v ž. rodu, [232]image v m., ž. i s. rodu, lobby je s. (jako hobby), ale i ž. rodu (vzhledem k opisné české náhradě vlivná nátlaková skupina), u sci-fi se objevují všechny tři rody; play-off může fungovat jako podst. jm., příd. jm. i přísl., atp.

Mnohé dnes se šířící výrazy se objevují v obnovené platnosti, ale liší se často v rovině frekvenční, stylové nebo co do časového omezení od svého minulého (posledního) slovníkového zpracování. Např. slovo region (SSJČ zř., kniž., SSČ Ø) je dnes běžné ve významu ‚geopolitická oblast mající zájem na široké spolupráci‘ (příhraniční r-y, r. Gemer) i jako součást nové složeniny euroregion (e. Nisa); slovo lustrovat (lustrace) se stalo velmi aktuální novým významem ‚prověřovat osoby podle výpisu z registru spolupracovníků býv. Státní bezpečnosti (jakožto kvalifikační předpoklad pro zákonem stanovené vyšší státní a veřejné funkce)‘; slovo bankrot (SSJČ poněk. zast. ob., SSČ zast.) ožilo chystaným „zákonem o bankrotu“, slovo degrese (SSJČ kniž., SSČ Ø) je dnes běžným ekonomickým termínem (daňová d.). Kde jsou odchylky v minulém zpracování hesel jen malé (např. nedostatečné výklady, jiná omezení časová, stylová, frekvenční aj.), tam slova v obnovené platnosti neuvádíme.

Pokud se týče zkratek, řídíme se zvyklostmi českých výkladových slovníků (SSČ a SSJČ), navíc máme zkratku pro výpočetní techniku (výp. tech.).

Nakonec prosíme čtenáře, aby nás upozornili na další nové zajímavé výrazy, s nimiž se v praxi setkali.

Slovník neologismů

abortér, -a m publ. kdo provádí potraty (aborty)

absentovat [-se-] ned. publ. být nepřítomný, chybět: na obrazovkách absentuje všední život

adresář, -e m výp. tech. seznam adres v programu počítače

aerobik [a-e-], -u m kondiční gymnastika bez nářadí (spojená s dechovým cvičením)

agresívní příd. nově ve význ. výrazně a intenzívně se projevující, působící; razantní: snaha o nezávislý a. tisk

[233]agrokombinát, -u m zemědělský kombinát

agroturistika [-ty-], -y ž turistika na venkově, na farmách: na Západě se ujímá nová forma turistiky, a.; a. v podhůří Tater

aids [ejc i ajc] neskl. i -u m (angl. zkr. acquired immune deficiency syndrome) získané úplné selhání imunity organismu (způsobené virem HIV): počet infikovaných aids vzrůstá; ochrana proti aidsu

aikidista [aj-dy-], -y m (1. mn. -é) kdo pěstuje aikido

aikido [aj-], -a s jeden z japonských způsobů sebeobrany beze zbraně a násilných prvků

airbus [ér-], -u m velké dopravní letadlo (na střední a kratší vzdálenosti): havárie francouzského a-u

air-condition [érkondyšn] neskl. s, air-conditioning [-ny-], -u m hovor. klimatizační zařízení, klimatizace: autobus bez a.

ajatolláh, -a m (6. mn. -zích) (duchovní) vůdce šíitské větve islámu

akreditace [-dy-], -e ž nově ve význ. úřední pověření vykonávat něj. činnost: a. státních zkušeben

akreditovaný [-dy-] příd. nově ve význ. (státem) úředně pověřený k vykonávání něj. činnosti: a-á instituce; a-é univerzity (v USA)

aktér, -a m publ. účastník něj. činnosti, aktu širšího dosahu: jeden z a-ů pumového útoku

aktivita[10] [-ty-], -y ž nově ve význ. mn. a-y akce, hnutí růz. seskupení, směřující zprav. k obecnému prospěchu: mírové, demokratické, ekologické, podnikatelské a-y

akupresura, -y ž jedna z metod alternativní medicíny, užívající pro léčebné účely tlak prstů na akupunkturní body; manupresura

akupunktura, -y ž jedna z metod alternativní (dnes i tradiční) medicíny, užívající pro léčebné účely vpichování jehel do akupunkturních bodů (uplatňovaná pův. v tradiční čínské medicíně); akupunkturní příd. a. body (funkčně) významná místa lidského těla, důležitá zejm. při bolestivých onemocněních

alokace, -e ž odb. 1. rozdělení, rozvržení: stat. volba rozsahu statistického výběru; ekon. kombinované využití růz. faktorů k dosažení maximální hospodárnosti 2. přidělení: výp. tech. přiřazení zdrojů, paměti ap. částem programu; alokační příd.

[234]alternativní [-tý- i -ty-] příd. nově ve význ. jiný než dosud platný, užívaný ap.: a. medicína léčba přírodními prostředky (např. léčivými bylinami, dietou, masážemi, akupresurou, reflexní terapií aj.) jako doplněk medicíny tradiční; a. zemědělství; a. hudba

angažmá neskl. s nově ve význ. publ. aktivní účast na společenském dění, angažovanost: občanské a.; v kupónové privatizaci angažování se

anonymizovaný příd. zbavený jmen: a-á verze dokumentů vyšetřovací komise 17. listopadu

anonymizovat ned. (co) činit anonymním: a. politický život

antagonizovat [-ny-] ned. i dok. (koho, co) stavět, postavit do ostrých protikladů, nesmiřitelných konfliktů, znepřátelovat, znepřátelit: není třeba společnost zbytečně a.

antivirový [-ty-] příd. zaměřený proti virům, zabraňující jejich šíření, pronikání: a-á prevence; a. systém počítače

apelativní [-tý- i -ty-] příd. kniž. a publ. vyzývající, burcující z klidu: hra je čím dál a-nější; apelativnost, -i ž

apriorismus, -mu m kniž. a publ. zaujetí předem daného, předpojatého stanoviska: ostrý názorový a.

artikulace[11] [-ty-], -e ž nově ve význ. (jasné, zřetelné, důrazné) vyslovení, vyjádření, (jasná, zřetelná, důrazná) formulace: veřejná a. sporů

artikulovat [-ty-] ned. i dok. (co) nově ve význ. (jasně, zřetelně, důrazně) vyslovovat, vyslovit, vyjadřovat, vyjádřit, formulovat: a. své stanovisko

asertivita [-se-ty-], -y ž psych. nenásilné, vlídné, ale pevné, otevřené projevení svého názoru (a dosažení oprávněného nároku)

asertivní [-se-tý- i -ty-] příd. psych. 1. projevující asertivitu: a. člověk; a. chování 2. vztahující se k asertivitě, na ní založený: a. nácvik, technika

audiokazeta [-dy-], -y ž kazeta se zvukovým záznamem: prodej pirátských a-t

audiostudio [-dy- -dy-], -a s studio pro zvukové nahrávání pořadů: a. rozhlasu

aukce, -e ž nově ve spoj. ekon. (privatizační) a. jedna z forem privatizace státního (a družstevního) majetku: získat prodejnu v a-i; [235]holandská a. při níž se vydražený objekt získává za nižší než vyvolávací cenu; aukční příd.: a. prodej; a. agentura

aura, -y ž nově ve význ. odb. zvláštní (neviditelná) vrstva kolem lidského těla, vnímaná senzibily; biomasa

autokros, -u m sport. terénní automobilový závod; autokrosový příd.

autokrosař, -e m závodník v autokrosu

autorádio [-dy-], -a s rádio zabudované do palubní desky automobilu

autovrak, -u m vrak automobilu: drcení a-ů

avokádo, -a s 1. amer. tropický strom se stálezelenými listy a jedlými plody 2. peckovité ovoce tohoto stromu podobající se větší hrušce s aromatickou, mdle nasládlou dužninou

azylant,[12] -a m (1. mn. -i) kdo se uchází o politický azyl

bafuňář, bafunář, -e m hovor. expr. konformní, dobře postavený a vlivný člověk: páni b-i z výboru ledního hokeje; bafuňářský, bafunářský příd.: zařídil to b. tatíček

bageta, bagetka, -y ž bílý chléb ve tvaru (i různě velké) veky (na francouzský způsob)

bágl, -u/-e m slang taška, vak, batoh ap. s věcmi (zprav. ledabyle sbalený): naházet na kolo svoje b-e

balík,[13] -u m (6. mn. -cích) nově ve význ. publ. větší ucelený soubor jednotlivin nějak souvisících: odhlasovat b. ekonomických zákonů; celý b. ekologických problémů; b. akcií; fraz. spoj. být v b-u mít pohromadě velký obnos peněz

balit ned. nově ve spoj. hovor. b. holky namlouvat si je

banánový příd. nově ve spoj. publ., trochu hanl. b-á republika rozvojová země (v Africe a Jižní Americe): dramatické scény na Slovensku, připomínající převrat v nějaké b-é republice

banka, -y ž nově ve význ. (vědecké, odborné) zařízení k uchovávání velkého množství něčeho velmi cenného: československá b. kostní dřeně; lexikální b. Ústavu pro jazyk český; výp. tech. b. dat počítačový soubor konkrétních dat (báze dat) spolu s programovým vybavením pro jejich zpracování; databanka

[236]banketka, -y ž mn. b-y malé rohlíky dobré kvality pro slavnostnější příležitosti (dř. bankety)

bankomat, -u m automat zprostředkující bezhotovostní peněžní styk platebními kartami tuzemskými i mezinárodními

bankrot,[14] -u m nově ve význ. ekon. neschopnost prosperovat a platit dluhy; (finanční) úpadek: továrna se dostala do b-u; připravovaný zákon o b-u; bankrotový příd.: b-á situace

bariéra, -y ž nově ve význ. něco, co brzdí, zpomaluje, znemožňuje volný průchod, přísun (něčeho); překážka, přehrada, zábrana: informační b.; překonat b-y a předsudky

barter [bártr], -tru m ekon. bezpeněžní směnný obchod (při kt. se hodnota prodaného zboží rovná hodnotě zboží nakupovaného); barterový příd.: b-á dohoda

bavič, -e m (profesionální) umělec humorista: uchazeč o titul b. roku (v televizi)

báze, -e ž nově ve spoj. výp. tech. b. dat soubor konkrétních dat z urč. oblasti, součást banky dat; databáze

benefice, -e ž nově ve význ. umělecké představení (koncert, divadlo aj.), prodejní výstava (obrazů aj.), jejichž výtěžek je věnován na humanitární účely: b. populární rockové kapely; benefiční příd.: b. koncert pro postižené děti; předvánoční b. umělecká burza

bengo, -a m (1. mn. -gové) 1. arg. dozorce, bachař 2. slang policajt

beton, -u m zprav. mn. b-y sport. slang chrániče nohou pro brankáře v ledním hokeji

bez předl. hovor. ve spoj. nahoře bez bez podprsenky

bezcelní příd. nově ve spoj. b. pásmo svobodné celní pásmo (kde se neplatí clo)

bezdomovec, -vce m člověk bez stálého bydliště (a bez práce): b-i na nádražích

bezlepkový příd. neobsahující lepek (v jídle): b-á dieta

bezodpadový příd. nemající (neprodukující) žádný odpad: b-á technologie

bezprecedentní příd. jsoucí bez precedentu, bez předchozích případů n. rozhodnutí: b. proces

bigband [-be-], -u m velká (jazzová, bigbeatová aj.) kapela

[237]bikros, -u m sport. terénní cyklistický závod se skoky přes terénní vlny pro děti a mládež od 6 do 18 let; bikrosový příd.

bikrosař, -e m závodník v bikrosu; bikrosařka, -y ž

bilancovat ned. i dok. (bezpředm.; co) nově ve význ. přehlížet a hodnotit (uplynulé období): na konci roku se vždy bilancuje; b. svůj život

biodiverzita [-dy-], -y ž odb. rozmanitost, různorodost, pestrost forem života: konvence o b-ě na Zemi

biomasa, -y ž odb. bioenergetické pole rozprostírající se kolem lidského těla, vnímané senzibilem; aura

biotronika [-ny-], -y ž řidč. psychotronika

bisexuál, -a m jedinec s pohlavní náklonností k obojímu pohlaví; bisexuálka, -y ž; bisexuální příd.: b. jedinec

blokáda, -y ž nově ve význ. něco, co znemožňuje volné pronikání (něčeho nehmotného): informační b.; poptávková b.

bolševik, -a m hovor. expr. komunistická moc, vláda: za b-a to nebývalo

bomber, -u m tmavá kožená skinheadská bunda se cvočky

bonita [-ny-], -y ž nově ve spoj. ekon. b. podniku jeho kvalita na základě standardizovaného posouzení dané prosperity a efektivnosti

bonsaj,[15] -e ž i m 1. okrasný stromek n. keřík (na balkónech, v bytech) vypěstovaný v menší velikosti, než má volně rostoucí rostlina: výstava b-í 2. umění pěstovat bonsaje (pův. v Japonsku)

bonsajář, -e, bonsajista, -y (1. mn. -é) m pěstitel bonsají; bonsajářka, bonsajistka, -y ž

bonz, -u m slang donašečství, udavačství: skvělá příležitost k b-u

bonzák, -a m slang donašeč, udavač: preferovat b-a před pracantem; bonzačka, -y ž; bonzácký příd.

bonzovat ned. slang donášet, udávat: b. policii

boom[16] [búm], -u m 1. ekon. výrazný a prudký rozmach hospodářské aktivity; pronikavý vzestup cen n. kursů na burze (op. slump) 2. publ. (přechodný) výrazný a prudký rozmach něj. oblasti života společnosti: populační b.; dynamický b. filmového umění

boss, -a m (1. mn. -ové) šéf, představený; nově ve význ. vedoucí politik n. funkcionář ap.: obchodní b. našeho fotbalu; Ө straničtí, odborářští b-ové

[238]boutique[17] [butyk], butik [-tyk], -u m menší prodejna s módním šatstvem a doplňky

box,[18] -u m nově ve význ. poštovní přihrádka: pište na adresu…, b. 72

braun, -u m jedna z tzv. tvrdých drog

bridžista, -y m (1. mn. -é) hráč bridže; bridžistka, -y ž

brífing,[19] -u m (6. mn. -zích) 1. stručný souhrn informací o činnosti významného činitele n. instituce, poskytovaný pravidelně na schůzce s publicisty: pravidelný b. tiskového mluvčího prezidenta republiky; rozhlasový b. z české vlády 2. krátká instruktáž před něj. akcí: b. stíhačů před startem

broker, -a m peněž. burzovní agent zprostředkující obchody

buggy [-gi] neskl. s slang skládací dětský kočárek (připomínající golfové hole); (golfové) hole

bugina, -y ž sport. slang speciální závodní auto na autokros

bulvár, -u m nově ve význ. hovor. bulvární tisk: naše b-y se předhánějí v pomluvách

bumerangový příd. publ. ve spoj. b. efekt zpětný (negativní) účinek: nepodařený puč b-m efektem rozboural svazové struktury

bundesliga, -y ž nejvyšší celostátní sportovní soutěž ve Spolkové republice Německo (ve fotbale, hokeji, házené aj.)

buzerace, -e ž hovor. zlomyslné sekýrování malichernými požadavky (zprav. ze strany nadřízeného): najde se vždycky důvod k b-ím

buzerovat ned. (bezpředm.; koho, co) hovor. zlomyslně sekýrovat malichernými požadavky (zprav. ze strany nadřízeného): b. kolektiv; nebuzeruj pořád!

byte [bajt], -tu m výp. tech. skupina (zprav.) osmi bitů, s nimiž počítač pracuje jako s celkem

bytový příd. nově ve spoj. b-é divadlo (pův. za totality) divadelní [239]představení pořádaná v bytech (s omezeným repertoárem i publikem)

causa[20] [kauza], kauza, -y ž nově ve význ. publ. obecně známá, veřejností sledovaná věc (sporného rázu): c. Gabčíkovo; k. ukradené samopaly

cédéčko, -a s hovor. kompaktní deska (z angl. zkr. CD, tj. compact disc)

celoplošný příd. 1. týkající se celé plochy, pokrývající ji: c-á síť VKV; vybudovat c. marketing 2. publ. konaný v celkovém měřítku, všeobecně: c-é zveřejnění agentů StB; celoplošně přísl.

comeback [kambek], -u m publ. návrat k profesionální umělecké n. sportovní činnosti: c. na jazzovou festivalovou scénu

comics [komiks] neskl. i -u m sešitové kreslené příběhy (zprav. dobrodružné, vědeckofantastické aj.); seriál takových příběhů uveřejňovaný v časopisech na pokračování: první prodejna c. v Praze na Příkopech

country [kan-] s, country music [mjúzik] ž neskl. 1. hudba amerického venkova 2. druh populární hudby v tomto stylu; country neskl., countryový příd.: c. bál; hudba c; c-á legenda

crack [krek], -u m jedna z tzv. tvrdých drog

cuketa, cukina,[21] -y ž druh tykve podobný okurce, mnohostranně použitelný: bramborák z c-y

curling [ker-], -u m sport. soutěž o co nejrychlejší dopravení těžkého kotouče po určené dráze ledové plochy do cíle; lední metaná

cyklokros, -u m sport. terénní cyklistický závod s překážkami; cyklokrosový příd.

cyklokrosař, -e m závodník v cyklokrosu

cyklotrial, -u m sport. terénní cyklistický závod s překážkami na speciálně upravených kolech: Světový pohár v c-u

cytostatikum [-ty-], -ka s med. (chemická) látka tlumící rakovinné bujení tkáňových buněk

čákra, -y ž odb. zprav. mn. č-y nakupení nervové tkáně, jejímž prostřednictvím může senzibil léčebně i jinak ovlivňovat urč. orgán n. i stav člověka

[240]čára, -y ž nově ve spoj. hrát čáru hru, při kt. vyhrává všechny hozené (zprav. cennější) předměty ten, kdo se trefí přímo na vyznačenou čáru

čárkovaný příd. nově ve spoj. zbož. č. kód identifikační číselný systém označující druhy zboží a stát, kde bylo vyrobeno: zavádění č-ého kódu na naše zboží

černý příd. nově ve spoj. hvězd. č-á díra hypotetický prostor ve vesmíru mající tak silnou gravitaci, že z něho nic neunikne

čerpadlář, -e m kdo obsluhuje benzínové čerpadlo; čerpadlářka, -y ž

červený příd. nově ve spoj. č-é barety příslušníci speciálního oddílu ministerstva vnitra, určení k zvlášť náročným zásahům (dnes např. proti teroristům): zásah č-ch baretů na Národní třídě; č-á rtuť jeden z komponentů jaderné zbraně

čip, -u m eltech. polovodičová destička obsahující jednotlivou součástku n. integrovaný obvod

čitelný příd. nově ve význ. publ. a hovor. (svým chováním) lehce pochopitelný, srozumitelný, průhledný: v politickém spektru jsou tři zcela č-é subjekty; je to č-á holka, nikdy s ní nebyly problémy

čtečka, -y ž výp. tech. čtecí zařízení (u počítače): optická č.

čtený příd. nově ve spoj. odb. č. překlad předem připravený překlad (filmu ap.), který čte jediný člověk (spíkr) synchronně se zvukově přitlumeným originálem

čtyřbob, -u m sport. závodní bob s čtyřčlennou posádkou

čúza, -y ž ob. expr. nepříjemná, hádavá, zlá, záludná ženská; mrcha

dálnopis, -u m nově ve význ. zpráva přenášená elektromagneticky na dálku: dostat z Brna d.

danit ned. řidč. zdaňovat: čekáme na zákon o daních, nevíme, co všechno se bude d.

databanka, -y ž výp. tech. banka dat

databáze, -e ž výp. tech. báze dat; databázový příd.: d. program

dceřiný příd. nově ve spoj. d-é podniky vzniklé dělením z pův. (mateřského) podniku, z pův. (obchodní) společnosti ap. (a jejich kapitálem kontrolované a ovládané)

dealer [dý-], -a m ekon. osoba zabývající se (na vlastní účet) zprostředkovatelskou činností; dealerský příd.: nové d-é sítě

debolševizace, -e ž zbavení, zbavování (něčeho) bolševického vlivu n. rázu: postupná d. našeho života

[241]debolševizovat dok. i ned. (co) zbavit, zbavovat bolševického vlivu n. rázu: d. ministerstvo vnitra

deetatizace [-ty-], -e ž zbavení, zbavování monopolu státního řízení; odstátnění, odstátňování: d. průmyslových podniků; deetatizační příd.: d. kroky v ekonomice

deetatizovat [-ty-] dok. i ned. (co) zbavit, zbavovat monopolu státního řízení; odstátnit, odstátňovat: d. státní statky

degrese, -e ž ekon. (daňová) d. snižování daňové sazby se stoupajícím daňovým základem

dekolt, -u m nově ve význ. hovor. část krku a hrudníku viditelná z hlubokého výstřihu ženských šatů: masáže obličeje a d-u

děkovačka, -y ž hovor. (při veřejném vystoupení) projevení díků ukláněním ap. (za potlesk a uznání publika)

dělbuch, dělobuch, -u m hovor. petarda

demontáž, -e ž nově ve význ. publ. (postupné) rozkládání, rozložení (něj. celku): d. bývalého Sovětského svazu; d. komunistické moci

demontovat ned. i dok. (co) nově ve význ. publ. (postupně) rozkládat, rozložit (něj. celek): d. socialistickou hospodářskou soustavu

design [dyzajn], -u m 1. výtvarný návrh (skica, model ap.) průmyslově vyráběných předmětů 2. nově ve význ. povrchová úprava; vnější vzhled vůbec: výrobek má pěkný d.; Ө fotografovat městský d.

designér[22] [dyzaj-], -a m kdo se zabývá designem: soutěž pro d-y vypsaná a. s. Škoda-VW; designérský příd.; designérství, -í s zaměstnání, činnost designéra

destabilizace, -e ž narušení, rozpad stability: d. poměrů; destabilizační příd.

destabilizovat dok. i ned. (co) učinit, činit nestabilním, narušit, narušovat stabilitu: d. situaci

detoxikace, -e ž zbavení, zbavování toxické závislosti: d. narkomanů; detoxikační příd.

dezinformace, -e ž falešná informace: klamat veřejnost d-mi; dezinformační příd.: d. kampaň

dezintegrace, -e ž nově ve význ. publ. narušení, rozpad integrity (celistvosti): d. středoevropského prostoru; dezintegrační příd.

[242]dezintegrovat dok. i ned. (co) narušit, narušovat integritu (celistvost): d. společný stát

dezinsekce, -e ž hubení hmyzu (mravenců, faraónů ap.)

digitalizace [dy-], -e ž tech. převod dat a informací na číslicové (digitální) vyjádření: d. nahrávek; plošná d. spojů

digitálky [dy-], -lek ž pomn. hovor. digitální hodinky

digitální [dy-] příd. nově ve význ. tech. zpracovávající informace číselným vyjádřením; číslicový: d. přístroj, nahrávka, přenos; d. hodinky

dimenze [dy-], -e ž nově ve význ. kniž. a publ. urč. stránka jevu, věci, člověka, urč. zaměření k něčemu, urč. orientace na něco: svazky se Západem musí mít i bezpečnostní d-i; život bez lidských d-í

disent[23] [dyse-], -u m 1. opozice k totalitnímu režimu (a tím i vyřazenost ze společnosti): žít v d-u 2. nekonformní postoj k vládní ideologii: represe intelektuálního d-u 3. skupina osob projevující takový postoj; disidenti (jako celek): vládní představitelé rekrutující se z d-u

disidence [dysi-], -e ž řidč. 1. nekonformní činnost, revolta vůči totalitnímu režimu: předlistopadové Lidové noviny jako hlas d. 2. disidenti (jako celek)

disident [dysi-], -a m (1. mn. -i) nově ve význ. stoupenec hnutí disentu; veřejný odpůrce totalitního režimu: tajný d.; schůzka d-ů z Charty 77; disidentka, -y ž; disidentský příd.: d-é schůzky; disidentství -í s stav, způsob existence disidenta; činnost disidenta: programové d.

disk [dy-], -u m (6. mn. -scích) nově ve spoj. sděl. tech. kompaktní d. kompaktní deska; výp. tech. pevný d. zabudovaný do počítače a s objemným programem; pružný d. vložitelný do počítače a s limitovaným programem; disketa

disketa [dy-], -y ž výp. tech. ohebná destička v tuhém ochranném obalu pro počítačový záznam (n. s počítačovým záznamem); disketový příd.: d-á mechanika

disko [dy-] neskl. s hovor. diskotéka 1; diskotéková hudba

diskotéka [dy-], -y ž nově ve význ. 1. taneční zábava mladých při reprodukované hudbě, vedená disk(d)žokejem: chodit na d-u 2. veřejná přehrávka reprodukované hudby, vedená disk(d)žokejem [243]3. d. pro starší a pokročilé televizní přehrávka starších tanečních písní s moderátorem, provázená filmovými záběry někdejších interpretů a orchestrů

disk(d)žokej [dy-], -e m kdo vybírá a moderuje hudbu na diskotéce 1, 2

display [dysplej], displej [dy-], -e m i ž odb. elektronické zařízení pro zobrazování něj. informace vizuálně (např. na obrazovce připojené k počítači): sledovat operaci na d-i

diverzifikace [dy-], -e ž publ. rozrůzněnost, mnohotvárnost: d. kapitálu

diverzita [dy-], -y ž odb. rozmanitost, různorodost, pestrost: zachovat etnickou a kulturní d-u na Zemi

divize[24] [dy-], -e ž nově ve význ. (organizační) pracovní úsek, oddělení, skupina: ředitel d. pekáren; d. pánské obuvi; údržbářská d.

divoký příd. nově ve význ. uskutečňovaný, uskutečňující se protiprávně, protizákonně, protiústavně: d-é stávky; d-é lustrace; d. rozpad státu

dohodovací (nikoli dohadovací) příd. založený na dohodování (se), určený k dosažení shody: zákon byl schválen až po d-m řízení v parlamentních klubech

doložka, -y ž nově ve spoj. mezinár. práv. d. nejvyšších výhod legislativní vyjádření rovnosti v mezinárodních obchodních vztazích

doprdelismus, -mu m hovor. expr. zbabělé a přitom zištné podbízení (se) vládnoucí moci, představeným ap.

doprdelista, -y m (1. mn. -i) hovor. expr. kdo se zbaběle a přitom zištně podbízí vládnoucí moci, představeným ap.: za komunistů byl velký d. a teď všecko kritizuje

dotažený příd. hovor. dopracovaný, domyšlený ap.: zákony nejsou d-é

dozorovat ned. publ. vykonávat dozor

draft, -u m 1. odb. pracovní verze textu 2. sport. publ. výběr hráčů do týmu

draftovat ned. i dok. (koho, co) sport. publ. vybírat, vybrat (hráče) do týmu

dresing, -u m (6. mn. -zích) hotová zálivka do salátů: ochutit d-em

[244]droga, -y ž nově ve spoj. měkké, lehké d-y mající jen mírně aktivizující a zároveň utišující účinky na duševní rozpoložení (např. hašiš, marihuana, meskalin); tvrdé d-y působící prudce a rychle, explozívně na duševní rozpoložení (např. braun, crack, heroin, kokain, pervitin); drogový příd.: středisko d-ch závislostí

drogovat ned. nemírně, s chorobnou závislostí požívat drogy; drogující, -ho m kdo droguje: počet d-ch stoupá

dvojbob, -u m sport. závodní bob s dvojčlennou posádkou

Džamahílie, -e ž libyjská teroristická organizace

džihád, -u m muslimská svatá válka (na obranu a rozšíření islámu); (v muslimském světě) válka, boj vůbec

ecu[25] [eky] neskl. m i ž (umělá) evropská měnová jednotka (členských států Evropského společenství): e. je používán při bankovních operacích

efekt, -u m nově ve spoj. meteor. skleníkový e. postupné oteplování Země působené množstvím exhalačních a emisních zplodin

ekipa, -y ž 1. závodní družstvo: československá e. na Velké pardubické 2. skupina lidí spjatých společným úkolem, úsilím: e. vědců v laboratoři

ekologie,[26] -e ž nově ve význ. obor zabývající se životním prostředím; ekologický příd.: e-é iniciativy; e. aktivista; ekologicky přísl.: e. čistý

ekosystém, -u m biol. společenstvo organismů (rostlinných a živočišných) vázané na urč. životní prostor a jeho prostředí: planetární e.

elektro neskl. s hovor. elektronické, elektrické zboží

elektronika [-ny-], -y ž nově ve význ. elektronické zboží (zvl. hudební)

elpíčko,[27] -a s hovor. dlouhohrající deska (z angl. zkr. LP, tj. long playing): vydali jí další e.

embargo, -a s nově ve význ. zákaz konání, šíření aj. (něčeho): e. na zveřejnění návrhů na ústavu; různá e-a na informace

[245]embargovaný příd. postižený, postihovaný embargem: e-é zboží, údaje

embargovat dok. i ned. (co) postihnout, postihovat embargem: informace jsou přísně embargovány

embéčko,[28] -a s hovor. automobil řady Škoda MB

emitent, -a m peněž. kdo vystavuje a vydává cenné papíry

empatie [-ty-], -e ž schopnost vcítit se, vmyslit se: i vstřícnost a e. mají své hranice

ergoterapie, -e ž med. druh pracovní terapie založené na činnosti přiměřené zdravotnímu postižení

erotický [-ty-] příd. nově ve spoj. e. salón poskytující služby (masáže), kt. vyvolávají erotické pocity, vzrušení

eskalovat ned. i dok. publ. vrcholit, vyvrcholovat; (co) (vy)stupňovat: nebezpečí konfliktu eskaluje; Ө e. napětí

establishment [-iš-], -u m polit., někdy hanl. 1. vládnoucí třída a společenský řád, vládnoucí orgány, úřady, hanl. vládnoucí klika: obracet se s požadavky na e. 2. vedoucí osobnosti urč. oblasti veřejného života, hanl. vlivná skupina lidí ji ovládající: kulturní e. Pražského jara; hanl. literární e.

estébáctví, -í s hovor. souhrn vlastností estébáka: potenciální e. v nás

estébák, -a m hovor. příslušník n. spolupracovník býv. (totalitní) Státní bezpečnosti; estébačka, -y ž; estébácký příd.: e-é metody vyšetřování

estébé neskl. s i ž hovor. býv. Státní bezpečnost (StB)

Eta, -y ž baskická teroristická organizace

etablovaný příd. vybudovaný, rozvinutý: e-é zřízení; e-á politická reprezentace

etablovat ned. i dok. (co) nově ve význ. uvádět, uvést v platnost a do praxe, (natrvalo) budovat, vybudovat: e. státní správu; e. knižní trh

euroregion, -u m geopolitická oblast v evropském měřítku mající zájem na široké spolupráci: e. Nisa

evangelizátor, -a m kdo (často profesionálně) evangelizuje: americký e. na Letenské pláni

[246]evangelizovat ned. (bezpředm.; koho, co) zušlechťovat duchem evangelia, křesťanství: e. i prostřednictvím masových sdělovacích prostředků

exhibice, -e ž nově ve význ. okázalé vystupování, kt. chce na sebe upoutat zájem veřejnosti: pořad pro e-i moderátora

exhibicionista [-ny-], -y m (1. mn. -é) nově ve význ. kdo se rád exhibuje, předvádí: parlamentní e-é; exhibicionistický [-nysty-] příd.: e-á vystoupení politiků

exhibovat se ned. okázalým vystupováním chtít na sebe upoutat zájem veřejnosti; předvádět se: poslanci se v parlamentě často exhibují

exil [egz-], -u m nově ve význ. lidé žijící ve vyhnanství: na podpoře se podílel i československý e.; exilový příd.: e-á literatura

exkluzívní příd. nově ve význ. publ. 1. určený výlučně pro urč. sdělovací prostředek: e. rozhovor pro Mladou frontu 2. mimořádně poutavý (někdy s prvky senzačnosti); mimořádně lákavý, výhodný aj.: poskytnout e. interview ze zákulisí filmu; Ө podepsat s mamutí firmou e. smlouvu

exnout dok. hovor. zemřít: v noci na oddělení exla pacientka

expertní[29] příd. vztahující se k expertovi, k expertům: dát posoudit e. firmou

expremiér, -a m bývalý premiér

(Pokračování v dalších číslech)

---

[1] Souhrnně tuto situaci analyzoval a zhodnotil J. Filipec v článku Naše současná společnost, slovní zásoba a slovníky, NŘ 75, 1992, s. 1—11.

[2] Jako „módní linii“ pro současnou češtinu navrhuje K. Kučera (vyjadřovací) adekvátnost (Jak mluvit v roce 1992, Mladá fronta Dnes — Víkend, duben 1992). To už ostatně doporučoval Pražský lingvistický kroužek v Tezích z r. 1929 (srov. U základů pražské jazykovědné školy, Praha 1970, s. 62).

[3] Srov. k tomu M. Jelínek, Jazykové zákampí, Lidové noviny (samizdat.), duben 1988, s. 20: „Víme, že Ústav pro jazyk český disponoval velmi schopným lexikografickým kolektivem. Kdo je zodpovědný za to, že mu nebyla dána příležitost osvědčit své schopnosti přípravou nového slovníku a vydáváním dodatků k slovníkům už vyšlým? Kdo má vinu na ediční politice, která nerespektuje potřeby naší společnosti?“ — Tato situace bohužel přetrvává a je o to horší, že staří pracovníci odešli do důchodu a mladý nezkušený tým je tak málo početný, že nový výkladový slovník lze za těchto okolností očekávat nejdřív kolem r. 2010. — Nejnověji srov. D. Šlosar, Čeho je zapotřebí jazykové kultuře, Přítomnost 3, 1992, č. 6, s. 31: „Co tedy současná čeština skutečně nejvíc potřebuje, je slovník nejméně o sto tisících heslech … Měl by vycházet v neustále obnovovaných vydáních v krátkých časových intervalech, vždy doplněn o nová slova, a to v masových nákladech.“

[4] Nepodařilo se např. před lety vytvořit českou náhradu za slovo televize; z tehdejších kuriózních návrhů jmenujme alespoň rozvid.

[5] Srov. B. Poštolková, M. Roudný, A. Tejnor, O české terminologii, Praha 1983, s. 56—61, a I. Masár, Príručka slovenskej terminológie, Bratislava 1991, s. 110—113.

[6] Srov. P. Nejedlý, Live nahrávka, NŘ 70, 1987, s. 53, kde se doporučuje ekvivalent živý, ale živý program má jiný význam.

[7] Srov. S. Čmejrková, Všichni jsme filozofy, NŘ 75, 1992, s. 52—3.

[8] Srov. A. Stich, Katastrofální, nebo katastrofické následky? NŘ 52, 1969, s. 210—213.

[9] Za analogii k této podobě by mohl sloužit méně obvyklý 1. p. mn. č. ponyové (od slova pony), uváděný ve slovnících a v příručkách.

[10] Srov. o podobném typu v příspěvku V. Vlkové, Mírové iniciativy, NŘ 73, 1990, s. 164—5.

[11] Srov. K. Kučera, Nová artikulace, Mladá fronta Dnes — Víkend, 30. 11. 1991, s. 7.

[12] Srov. O. Martincová, Sympatizanti a azylanti? NŘ 74, 1991, s. 163—5.

[13] Srov. K. Kučera, Balík zákonů, Mladá fronta Dnes — Víkend, 2. 3. 1991, s. 7; A. Polívková, Balík problémů, NŘ 75, 1992, s. 55—6.

[14] Srov. M. Novotný, Bankrot, R 91, 22. květen 1991.

[15] Srov. J. Kraus, Pěstování bonsají, NŘ 72, 1989, s. 50—1.

[16] Srov. V. Holubová, Boom, NŘ 59, 1976, s. 220—1.

[17] Srov. O. Martincová, Boutique, NŘ 70, 1987, s. 220—2; F. Daneš, Boutique/butyk a putyka, NŘ 71, 1988, s. 222—4.

[18] Srov. Z. Hlavsa, Jazykový koutek, R 92, 3, leden 1992.

[19] Rozhodly jsme se pro tento způsob psaní přes kodifikované podoby mítink, trénink, dopink i doping. Jednak proto, že ve výslovnosti se stále udržuje -g- (na mítingu, dopingová zkouška, dabingové studio), jednak i proto, že vzniká celá řada nových výrazů tohoto typu psaných s -ing (např. dresing, timing, parking, happening, holding, leasing, fading, dumping aj.). — Srov. Z. Hlavsa, Briefing, NŘ 73, 1990, s. 219. Upřednostňujeme psaní brífing před podobou briefing, protože výraz se už plně vžil.

[20] Srov. též M. Novotný, Causa, R 92, 5, leden 1992. Autor však nemá pravdu v tom, že uvedený výraz v slovnících češtiny nenajdeme. Má ho již Slovník spisovného jazyka českého, 1. vyd., 1. díl Praha 1960, a to ve význ. ‚právní případ, věc‘.

[21] Srov. J. Kraus, Cukety, NŘ 71, 1988, s. 109—110; K. Kučera, Cukety a cukiny, Mladá fronta Dnes — Víkend, 11. 5. 1991, s. 7.

[22] Srov. O. Martincová — V. Vlková, Designer, designér, NŘ 73, 1990, s. 166—8.

[23] O výslovnosti a původu slov disent a disident srov. Z. Hlavsa, Jazykový koutek, R 92, 5, leden 1992.

[24] Srov. M. Jelínek, O nové divizi, Lidové noviny 11. 1. 1992.

[25] Ecu je zkratkové slovo z angl. European Currency Unit. Vyslovuje se však většinou jako ve francouzštině [eky], protože zde dochází ke kontaminaci s franc. slovem écu (= stará franc. stříbrná mince).

[26] Srov. Z. Hladká, Ekologie, NŘ 73, 1990, s. 54—6.

[27] Srov. V. Vlková, Pojmenování vzniklá z písmenných zkratek, NŘ 67, 1984, s. 165—6.

[28] Srov. d. cit. v pozn. 27.

[29] Srov. O. Martincová, Expertní, expertizní, NŘ 74, 1991, s. 107.

Naše řeč, ročník 75 (1992), číslo 5, s. 225-246

Předchozí Olga Suchánková: K výslovnosti slova konsensus

Následující Ludmila Uhlířová: Ten nějaký // nějaký ten a případy podobné