Časopis Naše řeč
en cz

Pojmenování vzniklá z písmenných zkratek

Věra Vlková

[Drobnosti]

(pdf)

-

V hovorovém jazyce se stále častěji setkáváme s pojmenováními jako embéčko (automobil řady Škoda MB), elpíčko/elpéčko (LP /v anglické výslovnosti elpí/ = long play, tj. dlouhohrající deska), bétéčko (cigareta značky BT), ábíčko/ábéčko (časopis ABC mladých techniků a přírodovědců) apod.

Všechna tato pojmenování vyplývají především z výrazné potřeby ekonomie řeči, která je běžně dorozumívací stylové sféře vlastní. Proto se zde místo víceslovných výrazů vyskytují zkratky a především skloňovatelná pojmenování vzniklá na jejich základě. Svůj význam má i výrazné expresívní zabarvení většiny těch[166]to výrazů. Pod vlivem silných univerbizačních tendencí[1] se zde začíná vydělovat zvláštní typ tvoření pojmenování z písmenných zkratek, zejména nesklonných.

Zatímco nejfrekventovanějšími derivačními příponami pro tvoření univerbizovaných pojmenování (tj. jednoslovných pojmenování, která vznikají na základě synonymních pojmenování víceslovných) jsou -ák (osobák, panelák, věžák, Václavák) a -ka (malinovka, síťovka, kšiltovka, jobovka), pro pojmenování vzniklá na základě písmenných zkratek je charakteristická přípona -íčko (elpíčko, ábíčko, scifíčko, tj. literatura science fiction), popř. -éčko (embéčko, bétéčko). S těmito příponami se při tvoření slov setkáváme především u zdrobnělin. V našem případě však nejde o vyjádření příznaku kvantitativního, ale o vyjadřování z něho vyplývajícího příznaku expresívního, ve většině případů kladného.

Předevčím u podob s příponou -éčko (ábéčko, embéčko, elpéčko) je zřejmý vliv české výslovnosti posledního písmene zkratky (béčko, péčko; srov. též slangové výrazy zetpéčka — základní prostředky, oovéčka — ostatní osobní výdaje), v některých případech se pak uplatňuje i vliv výslovnosti cizí (elpíčko).

Vedle pojmenování středního rodu vznikají z písmenných zkratek i pojmenování rodu mužského a ženského. Tato pojmenování jsou tvořena stejně jako univerbizovaná pojmenování především příponami -ák (jezedák — člen JZD, enderák — občan NDR, pamák — pracovník oddělení práce a mzdy, péhámák — ve vojenském slangu správce skladu pohonných hmot) a -ka (zetdéeška — základní devítiletá škola, dékápka — soupis drobných a krátkodobých předmětů, kápéeska — krajské památkové středisko, eskáenka — Stálá komise pro normalizaci).

Pojmenování vzniklá z písmenných zkratek se v hovorovém jazyce objevují stále častěji především pro svou stručnost a skloňovatelnost, snadné začleňování do kontextu i snadné tvoření pomocí malého repertoáru derivačních přípon. Obliba tvoření těchto pojmenování je dána i jejich výrazným expresívním zabarvením, které je většinou kladné. Vše tedy nasvědčuje tomu, za se s novými pojmenováními tohoto typu budeme i nadále setkávat.


[1] K tomu srov. též Al. Jedlička, Spisovný jazyk o současné komunikaci, Praha 1978, s. 170n.

Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 3, s. 165-166

Předchozí Naděžda Fuková: Jak psát Hvězdné Městečko?

Následující Hana Prouzová: O zásobování jinak

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1