Časopis Naše řeč
en cz

Live nahrávka

Petr Nejedlý

[Drobnosti]

(pdf)

-

Při přejímání víceslovných pojmenování z cizích jazyků se někdy stane, zvl. u slov okrajových, málo frekventovaných ve spisovném jazyce (např. v profesionálních slanzích), že pro část pojmenování, obvykle pro slovo řídící, druhově určující apod. se užije existujícího českého ekvivalentu, popř. již zdomácnělého slova přejatého, kdežto část rozlišovací, např. příd. jm. nebo u kompozit první část složeniny, nabývá povahy citátového slova. Výsledkem je hybridní slovo, které se od jiných hybridů liší svým neustáleným pravopisem, připouštějícím větší či menší lexikální samostatnost obou složek, a tím, že nečeská část slova nemívá svůj základ v některém řeckolatinském internacionalismu, jako je tomu u slov fotopřístroj, autobaterie, minisukně apod.

Příkladů na tento typ slov původu převážně anglického bychom našli dost: shimmy boty, moka kostky,[1] bandy-hokej, sexy tričko, steel-kytara, hifi zařízení, diskotanec.[2] V poslední době se k nim řadí slangové výrazy z oboru nahrávací techniky live-deska, live-snímek, live-nahrávka (psáno též live snímek, livenahrávka apod.). Jsou to reflexy anglických pojmenování live disc, live recording, které označují nahrávku ‚pořízenou při vystoupení za účasti publika a zachycující okamžitý konkrétní výkon interpretův hic et nunc‘, nikoli — jak je tomu u nahrávek studiových — jeho výkon ideální, resp. maximální možný, pořízený podle pokynů a představ režiséra a sestavený z mnoha dílčích záznamů.[3] Pro pojmenování těchto snímků se rovněž nabízejí paralelně užívané výrazy živý snímek, živá nahrávka, živá deska. Proti obrazné motivaci jejich slovotvorné struktury bychom sice mohli namítat, že studiová nahrávka, opak live snímku, nemusí působit ani bez reakcí publika „mrtvě“, ale soudíme, že tato míra přenášení významu není neúnosná. (Koneckonců anglický výraz není utvořen jinak.) Uživateli těchto slov navíc odpadnou naznačené problémy, zda psát podle anglického pravopisu live nebo dokonce life[4], či podle výslovnosti počeštěně lajv, lajf a také zda psát obě části výrazu zvlášť, se spojovníkem nebo dokonce dohromady.

Podle našeho názoru bychom v hovorovém jazyce měli vystačit se souslovími živá nahrávka, živý snímek, živá deska. V přísně spisovném vyjadřování bychom asi dali přednost opisnému způsobu: nahrávka, která je záznamem koncertu apod. Hybridní složeniny však rozhodně ponechme slangovému vyjadřování hudebníků, zvukových techniků a pracovníků gramofonového průmyslu.[5]


[1] Tyto dva příklady uvádí mezi jinými F. Daneš v článku Faktor Rh // Rh-faktor // Rh faktor (NŘ 68, 1985, s. 176—182).

[2] V češtině sice existuje z angličtiny přejaté nesklonné substantivum disko ‚diskotéka‘, ale v případě diskotance se jedná o přejetí celého spojení z angličtiny (nebo alespoň o přejetí zdánlivé, předpokládající existenci příslušné anglické předlohy) a o citátové užití první části — srov. stejně utvořené anglické výrazy disco music, disco sound apod.

[3] V dnešní nahrávací i koncertní praxi jsou ovšem poměry složitější a toto vymezení a rozlišení je poněkud zjednodušené, pro naše potřeby však postačuje.

[4] Viz např. ‚life‘ (lajf) nahrávka (J. Pilka, Kudy chodí hudba, Praha 1980, s. 101, 102).

[5] Doporučení nahrazovat anglické výrazy podle možností jejich českými kalky přináší také článek J. Kuchaře, A. Sticha a M. Rulfové, Soudobá populární hudba a její jazyk, NŘ 56, 1973, s. 238—249.

Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 1, s. 53

Předchozí Libuše Čižmárová: Znamená vokál pouze ‚samohlásku‘?

Následující Alena Polívková: Handicap, handicapovat, hendikep, hendikepovat

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1