Časopis Naše řeč
en cz

Boutique

Olga Martincová

[Drobnosti]

(pdf)

-

S výrazem boutique, pocházejícím z francouzštiny, se dnes setkáváme nejen v překladové literatuře a ve zpravodajských článcích přinášejících informace z ciziny, ale také při označování některých našich prodejen. Jde o prodejny s netypickým způsobem nabídky módního a luxusního zboží a s nevšední úpravou prodejního prostředí. Zboží, vyráběné nikoli sériově, tvoří oděvy, obuv, galanterie, tzn. výrobky příbuzných spotřebních oborů.

Se slovem boutique přejímaným pro označení prodejen se pojí několik problémů. Jednak je závažné, nakolik je tento cizí výraz v dané pojmenovací (dnes ještě spíše identifikační) funkci vhodný, [221]jednak jde o jeho stránku mluvnickou a grafickou.

Co se týče prvního problému, máme na mysli, zda se při volbě slova boutique pro označení prodejen respektují sociálně jazykové faktory. Mezi ně patří nejen to, že se totéž označení pro podobné prodejny užívá v dalších státech RVHP a že v češtině neexistuje rovnocenný jednoslovný domácí ekvivalent. Náleží k nim i postoje, které uživatelé jazyka zaujímají k přejímaným slovům.[1] Zde bychom vítali, kdyby se i ve sféře obchodu zvážilo, nakolik je toto označení obchodů společensky potřebné.

Zatímco nejsou zvláštní problémy se zvukovou adaptací slova boutique (vyslovuje se [butyk]), existují v rovině tvaroslovné. Při zapojení do výpovědi se ho užívá v podobě nesklonné i v tvarech skloňovaných, není však vyhraněn ani rodově. Projevuje se to v přívlastkových tvarech přídavných jmen jej určujících: bývají jak rodu mužského (ten nový boutique), tak rodu ženského (nová boutique) a dokonce i rodu středního (nové boutique). Celkově to signalizuje, že se přejímaný výraz ještě nezařadil do skloňovací soustavy češtiny.[2]

V současné době nelze zcela jednoznačně říci, jak bude zařazování výrazu do české skloňovací soustavy probíhat, zda se bude skloňovat, či zůstane nesklonné, kterého bude rodu.

Při zařazování přejatých slov do skloňovacích typů je rozhodující zakončení zvukové podoby slova v 1. pádě č. j. Protože vyslovovaná podoba [butyk] má zakončení na tvrdou souhlásku k, jsou předpoklady pro to, aby se výraz zařadil ke vzoru „hrad“ a také podle něho skloňoval, i když v různém rozsahu: v mluvených projevech ve všech pádech, v psaných projevech alespoň v některém z tvarů. V psaných projevech tvoří totiž překážku původní grafická podoba slova, nikoli však překážku absolutní. Tak jako se připíná koncovka -m v 7. pádě č. j. u přejatých jmen finále, penále, buly, dementi aj., může se připínat táž koncovka v 7. pádě k tvaru boutique.

Vedle formálního činitele, tj. základního tvaru v 1. pádě č. j., se při zařazování výrazu do české skloňovací soustavy může uplatnit věcně významová souvislost s domácím jménem rodu ženského prodejna, méně již rod podstatného jména boutique ve výchozím jazyku (ve francouzštině je rodu ženského — la boutique). Zařazování přejímaného slova do skloňovací soustavy podle rodu ženského naráží na nesoulad mezi zakončením přejímaného jména v základním tvaru a mezi zakončením vzorů ženského rodu. Aby se tento rozpor odstranil, musela by se obměnit výchozí podoba slova na podobu s koncovkou -a. I když takovéto přizpůsobování přejímaných slov není v češtině neobvyklé, v našem případě by se podoba na -a dostala do sousedství expresívního a nespisovného slova putyka. (Při zavádění označení prodejen by se měl brát v úvahu i tento moment.)

Z toho, co tu bylo řečeno, lze učinit závěry pro jazykovou praxi. Dnešní stav je takový, že u slova boutique, původně [222]vázaného na reálie v cizím prostředí,[3] není ještě plně ujasněn jeho pojmenovací status. Vzhledem k nevyhraněné pojmenovací funkci a s ní spojeným přechodným postavením ve slovní zásobě i vzhledem k tvarové rozkolísanosti je jeho zdomácnění v počátečním stadiu. Proto bychom doporučovali, aby se zatím zachovávala jeho původní grafická podoba.[4] Vyslovovaná podoba výrazu boutique umožňuje, aby se slovo skloňovalo podle vzoru „hrad“. Rozsah skloňování je však podmíněn vyhraněním pojmenovací funkce slova a charakterem jazykových projevů, v nichž se výrazu použije.


[1] Lze tu upozornit na zkušenost polských lingvistů. Jakmile se ve varšavských obchodních domech Centrum objevily nápisy boutique, reagovala veřejnost dotazy, které se týkaly významu slova. — Srov. Wspólczesna polszczyzna, red. H. Kurkowská, Varšava 1981, s. 288.

[2] Na tvaroslovnou nevyhraněnost výrazu nás upozornili diváci, kteří sledovali besedu o prodejnách boutique v televizním pořadu Aktuality v minulém roce.

[3] Srov. heslo boutique v Malé československé encyklopedii I, A—Č, Praha 1984.

[4] Ojedinělé případy počeštěné psané podoby se již objevují. Srov. „Na řadě je nejzajímavější z místních butiků, Bosanka.“ — Žena a móda, 1986/9, s. 47.

Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 4, s. 220-222

Předchozí Otakar Šoltys: Aids, nebo eids?

Následující Jarmila Bachmannová: Bastlovat, bastlit

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1