[Posudky a zprávy]
-
Na svědectví, jak se vyšší úřady samy chápou očisty jazyka ve spisech úředních, byl nám zaslán se žádostí o úsudek oběžník předsednictví zem. správního výboru ze dne 19. června 1922 všem odborům, služebním místům (Dienststellen!) a konceptním úředníkům zemským nadepsaný »Péče o ryzost (spr. čistotu, správnost) jazyka českého«. I tento oběžník je zajímavý tím, s jakými úžasnými nemotornostmi a nesprávnostmi musí zápasiti snaha o nápravu úřední češtiny. Opravy, které nabízí oběžník za ztrnulé, nesprávné obraty v písemném úřadování, jsou z valné většiny správné a podstatné; ale místy přece se v něm objeví stopa brusičských marott: výraz »jen určité práce« není chybný vůbec, naopak je správný, jde-li o práce stanovené, určené, vymezené (v. NŘ. 2, 230); rovněž není nesprávné »uzavříti mír, spolek, smlouvu a tedy i zápůjčku« (NŘ. 3, 190); výraz »k žádosti (k přání, rozkazu a p.) jest stejně správný jako »na žádost« [92](N. Ř. 2, 293); totéž platí o výrazech »nejméně 8 týdnů«, který nahrazuje oběžník výrazem »aspoň 8 týdnů« (v. N. Ř. 2, 155 — zato nespr. je »8 týdnů« m. »8 neděl«, v. N. Ř. 1, 62; 3, 111; 4, 308; 5, 153); výrazy »částka budiž vyplacena« a »peníz budiž vyplacen« nejsou rovnocenné, neboť slova »peníz« se v tomto významu nikdy neužívalo (NŘ. 2, 272); výraz »přídavek ke stravě« není správnější než výraz »přídavek na stravě«, neboť oba jsou stejně správné, ale každý znamená něco jiného: »přídavek na stravě« (jako podíl na penězích, jmění na hotovosti a p.) je přídavek, který záleží v stravě (tedy strava), »přídavek ke stravě« je to, co se k stravě ještě přidává (tedy něco jiného než strava, na př. peníze a p.).
Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 3, s. 91-92
Předchozí Naše úřední čeština
Následující Dluh za někým