Časopis Naše řeč
en cz

Jazyková poradna ve Varšavě

Josef Štěpán

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Patří k dobré tradici časopisu Naše řeč, že pravidelně informuje o jazykové kultuře v socialistických zemích,[1] a tedy i o stavu a úkolech jazykové kultury v Polsku.[2] Na tuto tradici chceme navázat stručnou zprávou o jazykové poradně ve Varšavě, která vznikla roku 1972.

Již roku 1969 konstatovaly potřebnost jazykové poradny v Polsku D. Buttlerová a H. Satkiewiczová v článku citovaném v pozn. 2, s. 220. Tato poradna zahájila svou činnost teprve 1. 5. 1972 při katedře polského jazyka Varšavské university (v Praze byla jazyková poradna založena už v roce 1946, na brněnském pracovišti v roce 1952).[3] Může nás potěšit skutečnost, že impulsem k založení poradny ve Varšavě byla návštěva uvedených [49]polských lingvistek v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český v Praze roku 1967; sdělila mi to doc. dr. Danuta Buttlerová, která nejvíce přispěla k realizaci polské jazykové poradny.

Varšavská jazyková poradna má za sebou již první etapu činnosti a první zkušenosti. Především se ukázalo, že jde o věc dobrou a společensky užitečnou a že polská veřejnost má živý zájem o otázky polské jazykové kultury. Musel být tedy rozsah práce jazykové poradny rozšířen. V první etapě (od 1. 5. do 30. 6. 1972) fungovala jazyková poradna denně dvě hodiny; za den bylo průměrně více než 30 telefonických dotazů, které zodpovídali pracovníci katedry polského jazyka. Od 15. září 1972 pracuje v jazykové poradně university trvale jeden specialista, a to již šest hodin denně (podle sdělení doc. Buttlerové).

Hlavní náplň činnosti jazykové poradny tvoří odpovědi na telefonické dotazy především těch osob, které pracují s jazykem, jako jsou např. pracovníci nakladatelství, úředníci, žáci aj.; jde spíše o dotazy institucí než o dotazy soukromých osob. Nejčastější byly v první etapě činnosti poradny dotazy na pravopisné jevy, časté byly také dotazy terminologické (z botaniky, zoologie apod.), dotazy na místní a osobní vlastní jména, na sporné jevy z jazyka úředního.[4] Někdy se objevily i dotazy speciální, např. z oblasti středověké latiny, nebo dotazy z techniky psaní, jindy zase dotazy na jazykové jevy, které ještě nebyly zpracovány v polských mluvnicích a slovnících, resp. byly zpracovány neuspokojivě. Pak nebylo možno samozřejmě odpovídat ihned, ale až po poradě s odborníky pracujícími v jiných jazykovědných i nejazykovědných disciplínách a s pracovníky varšavských nakladatelství (ti v prvé etapě jeden den v týdnu odpovídali na dotazy, které měly charakter polygrafický). Ty jazykové jevy, které nebyly dosud v polské jazykovědě zpracovány a které mají obecnější dosah, vysvětluje již řadu let prof. dr. Witold Doroszewski v stálé relaci Polského rozhlasu — Radiowy poradnik językowy (Rozhlasová jazyková poradna) a v časopise Poradnik Językowy.

Jazyková poradna varšavské university spolupracuje i s mimouniversitními pracovišti, a to především s nakladatelstvími a s redakcí Słowniku języka polskiego a připravovaného nového slovníku Słownik poprawnej polszczyzny (Slovník správné polštiny), kterou vede prof. W. Doroszewski a která má k dispozici velkou kartotéku jazykových jevů a množství odborné literatury. Jazyková poradna si však sama také založila kartotéku jazykových jevů, na které se polská veřejnost ptá.

Činnost jazykové poradny varšavské university má velký význam pro další rozvoj jazykové kultury v Polsku. Nelze nevidět i bezprostřední důležitost její činnosti pro výuku na universitě, kde se značný důraz klade [50]na otázky jazykové kultury; např. již od školního roku 1966/67 byly zavedeny přednášky z jazykové kultury pro posluchače prvního ročníku polonistiky. Vítáme tedy zřízení jazykové poradny ve Varšavě a přejeme jí v její práci hodně úspěchů.


[1] Srov. Al. Stich, Péče o jazykovou kulturu ruštiny, NŘ 49, 1966, 229n., El. Slavíčková, O kultuře spisovné ukrajinštiny, NŘ 49, 1966, 165n., J. Sedláček, Aktuální otázky srbocharvátského spisovného jazyka, NŘ 49, 1966, 105n., J. Petr, Otázky jazykové kultury v Slovinsku, NŘ 49, 1966, 34n., E. Beneš, Otázky jazykové kultury v NDR, NŘ 49, 1966, 291n., M. Knappová, Jazyková kultura v Maďarsku, NŘ 51, 1968, 244n.

[2] Srov. D. Buttlerová a H. Satkiewiczová, Problematika jazykové kultury v pracích varšavského jazykovědného střediska, NŘ 52, 1969, 220n., W. Pisarek, Krakov jako středisko jazykové kultury v Polsku, NŘ 52, 1969, 225n.

[3] Srov. J. Kuchař, Péče o jazykovou kulturu v Ústavu pro jazyk český, NŘ 54, 1971, 216n.

[4] Srov. o naší poradenské praxi ve zprávě A. Polívkové, Z jazykové poradny, NŘ 55, 1972, 27n.

Naše řeč, ročník 56 (1973), číslo 1, s. 48-50

Předchozí Miroslav Roudný: Nové odborné názvy v cihlářství

Následující Břetislav Koudela: Píšeme Český ústřední výbor SSM, nebo český ústřední výbor SSM?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1