K poměru přídavných jmen těsný a úzký
Marie Těšitelová
[Články]
-
U přídavných jmen těsný a úzký vzniká někdy pochybnost, kterého z nich užít ve spojeních s podstatnými jmény souvislost, spolupráce apod. Je správné těsná souvislost, či úzká souvislost? Podobné pochyby se objevují i u příslovcí těsně a úzce (těsně souviset, nebo úzce souviset?).
V základních (zpravidla konkrétních) významech se obě přídavná [27]jména, těsný a úzký, rozlišují celkem bez nesnází. U podstatného jména úzký, které je významovým protikladem k přídavnému jménu široký, je to význam ‚ne široký, tj. takový, který má menší šířku než délku‘, např. úzké rukávy, úzká cesta, úzká chodba, nebo ‚mající menší šířku než obvykle‘, např. úzké kalhoty apod. Přídavné jméno těsný (opak volný) má základní význam ‚velmi k někomu nebo něčemu přiléhající, stahující, svírající někoho nebo něco‘ (citováno podle Příručního slovníku jazyka českého), např. těsné šaty, těsný límeček, těsné objetí apod.
V uvedených případech je záměna jednoho přídavného jména druhým buď vůbec nemožná (lze říci např. jen úzká cesta, úzký pruh apod.), anebo vyloučena, nemění-li se pojmenovaná skutečnost: úzké boty nejsou totéž co těsné boty. Úzké boty (opak: široké boty) nemusí být ještě těsné, teprve když „úzké boty“ tlačí, můžeme mluvit i o botách těsných. Zde však jde už o druhotný význam přídavného jména úzký, který je shodný s významem přídavného jména těsný. Tento význam žije zejména v ustálených spojeních být, octnout se v úzkých, dostat se do úzkých, přivést, zahnat do úzkých (viz níže) a v odborném názvosloví (např. v hudbě úzká poloha akordu).
K sbližování, popřípadě k překrývání významů přídavných jmen úzký a těsný dochází zejména při přenášení významu. Jde zvláště o spojování s podstatnými jmény, zpravidla abstraktními, vyjadřujícími, „že se spolu, zároveň s někým nebo s něčím něco děje, že je tu nějaký vzájemný poměr, vztah apod.“, např. souvislost, spojitost, spojení, součinnost, spolupráce, sblížení, kontakt, styk, přátelství aj. Chceme-li určit kvalitu tohoto vzájemného vztahu, poměru co do blízkosti, založení apod., můžeme užít především přídavného jména těsný, např. těsná spolupráce, těsná součinnost, těsné sblížení, těsný kontakt, těsný styk, těsné přátelství apod. V tomto významu proniká v posledních letech stále silněji i přídavné jméno úzký: úzká spolupráce, úzká součinnost, úzké sblížení, úzký kontakt, úzký styk apod.
Je velmi zajímavé a pro náš případ poučné všimnout si, jak se k tomuto významu přídavného jména úzký stavěly v minulosti naše slovníky a příručky zaměřené na otázky jazykové správnosti. Jungmannův slovník[1] nehodnotí u jediného významu slova úzký, který [28]vykládá jako ‚neširoký, těsný, neprostranný, nezvolný, nevolný, eng, klamm, schmal‘, jde-li o správné nebo nesprávné užití v těchto příkladech: užší a tužší spojení se bratrem Kram exc.; ouzcí, dobří přátelé, genaue Freunde. U hesla těsný pak neuvádí ani jediný případ tohoto druhu. — Kottův slovník[2] dokládá u hesla úzký význam ‚těsný, neprostranný, nevolný‘ i těmito příklady: úzcí (= dobří, srdeční, upřímní, věrní; tato slova lepší) přátelé. Žili v úzkém přátelství, lépe: v srdečném, upřímném, věrném. Námitky proti užití přídavného jména úzký v některém spojení vyslovuje Kott jasně u příslovce úzce: to s tím úzce souvisí, lépe: těsně. U hesla těsný pak v dokladě něco s něčím těsně souvisí označuje příslovce těsně ve srovnání s příslovcem úzce za jedině správné. — Tzv. brusy jazyka českého[3] však nevěnují těmto spojením pozornost, ani je nezaznamenávají. — V pozdější době se odmítá přídavné jméno úzký ve spojeních typu úzká souvislost, neboť se pokládá za nečeské (pro analogii s něm. eng), a tedy za nesprávné, za germanismus. Tak se např. k tomuto spojení staví i Fr. Bartoš[4]: „Něco s něčím těsně souvisí (šp. úzce)“ (s. 177). Totéž stanovisko najdeme i v jeho Rukovětích.[5] Zajímavé svědectví o poměru k přídavnému jménu úzký v těchto spojeních najdeme v Mašínově frazeologickém slovníku.[6] V přeneseném významu pokládá přídavné jméno úzký za synonymum k přídavnému jménu těsný a dokládá to mimo jiné citátem z J. Gebauera (… pro úzkou souvislost…), V. Ertla (… v užším smyslu…) a J. Krále (… v úzký poměr…) (s. 228—229). Tak je tomu i u příslovce úzce.
Spojení typu úzká souvislost bylo však i nadále odmítáno jako nečeské, zejména v konkrétních jazykových rozborech v časopise Naše řeč.[7] Výtky se týkaly většinou spojení úzce souviset, úzká souvislost, [29]úzce spojený, úzké vztahy, úzké působení, úzké sepětí apod. Přídavné jméno úzký tu bylo jednostranně nahrazováno přídavným jménem těsný, popřípadě příslovcem těsně. Přes všechno odmítání a kárání se však tato spojení objevovala vytrvale, ba jejich počet rostl. A tak Příruční slovník jazyka českého (1935—1958) uvádí bez jakéhokoli omezení v citátech u hesla úzký (u významu ‚založený nebo spočívající na společných vlastnostech, vnitřně blízký, důvěrný, přátelský‘) tato spojení: úzké přátelství, užší svazek, užší spolek, nejužší poměr, nejužší styky, užší spolupráce, nejužší spolupracovníci. (Jsou to doklady nejen z děl autorů starší doby, jako jsou např. Pravda, Zeyer, Hálek, Šmilovský, ale i z novin apod.) Stejně u příslovce úzce zaznamenává Příruční slovník jazyka českého spojení jako úzce souviset, úzce pojit atd. — Vášův-Trávníčkův slovník[8] uvádí spojení úzká souvislost, úzké vztahy s poznámkou „NŘ v tomto významu zavrhuje, ale je časté“. Trávníčkův slovník[9] zaznamenává spojení úzká souvislost, úzké vztahy vedle spojení těsná souvislost bez jakékoli poznámky.
Také nejnovější lexikální materiál archívu Ústavu pro jazyk český ČSAV svědčí jasně o tom, že v posledních letech je v těchto spojeních častější přídavné jméno úzký než přídavné jméno těsný (často je obojí i u týchž autorů). Přitom je tu nutno počítat se zásahy korektorů, kteří pod vlivem tradiční poradenské praxe stále většinou dávají přednost typu těsná souvislost před úzká souvislost.
Častá záměna přídavných jmen úzký a těsný ve významu ‚velmi blízký, důvěrný, založený na společné činnosti, vlastnosti apod.‘ ukazuje, že oba významy tu splývají, a proto je většinou nerozlišujeme. Svědčí o tom např. i tato ukázka z odborného textu: Psychohygiena má sice těsný vztah k lékařství, zároveň však je v úzkém styku s řadou jiných disciplín, např. psychologií, pedagogikou, etikou apod. — Jak životnost, tak i poslední dobou převahu typu úzká souvislost v tištěných projevech lze patrně vysvětlit konkrétností a průhledností významu přídavného jména úzký.
Potvrzuje to i celkem obdobný vývoj ustáleného spojení být v úzkých, přivést do úzkých apod. Jungmannův slovník zaznamenává [30]bez jakéhokoli omezení nahnali mu do úzkých. Slovník Kottův i zmíněný Brus jazyka českého[10] odmítaly spojení v úzkých býti jako germanismus (in der Enge sein) a doporučovaly „správně: býti v těsně, v tísni“. To se však neujalo a spojení vehnat koho do těsna označuje dnes Trávníčkův slovník (z r. 1952) přímo jako nesprávné (správ. do úzkých).
Ve shodě s vývojem významů přídavných jmen úzký a těsný a s jejich chápáním lze dnes připustit ve významu ‚velmi blízký, důvěrný, založený na společné činnosti, vlastnosti apod.‘ obě přídavná jména. Tak vedle spojení těsná spolupráce může být i spojení úzká spolupráce, vedle těsné spojení i úzké spojení, těsná souvislost i úzká souvislost apod. Totéž platí i pro užívání příslovcí těsně a úzce; vedle spojení těsně souviset, těsně spolupracovat, těsně spojovat apod. lze připustit i úzce souviset, úzce spolupracovat, úzce spojovat apod.
V uvedených příkladech je záměna obou přídavných jmen možná. Volbu mezi tím nebo oním lze ponechat jazykovému povědomí pisatele nebo mluvčího. Je ovšem třeba pamatovat na to, že přídavná jména úzký a těsný nelze zaměňovat mechanicky ve všech přenesených významech a ve všech kontextech, protože v konkrétních významech zde zřejmý rozdíl je, v přeneseném významu pak záleží na jeho vztahu ke skutečnosti. Tak ve spojení úzká pouta přátelství může mít přídavné jméno úzký význam shodný s přídavným jménem těsný (úzké přátelství i těsné přátelství), někdy však může znamenat ‚mající jen omezený, nevelký počet styčných bodů při společné činnosti, jen málo se shodující ve společných vlastnostech apod.‘, tedy ‚slabý, mající málo síly apod.‘. V druhém případě lze užít jen přídavného jména úzký. Táž situace může nastat např. i ve spojeních úzký kontakt mezi městem a vesnicí (tj. buď ‚těsný‘, anebo ‚omezený, nepříliš pevný apod.‘), úzký poměr k věci, úzké přimknutí k lidu apod. Jindy nemůžeme dobře říci např. těsný okruh spolupracovníků místo úzký okruh spolupracovníků, těsnější volba mezi kandidáty místo užší volba mezi kandidáty, těsný obzor místo úzký obzor, těsně spisovný výraz místo úzce spisovný výraz apod.
[31]Významy přídavných jmen úzký a těsný je tedy třeba i nadále pečlivě rozlišovat ve všech významech kromě významu ‚velmi blízký, důvěrný, založený na společné činnosti, vlastnosti‘ (těsná souvislost — úzká souvislost); jen v tomto významu je můžeme zaměňovat.
[1] J. Jungmann, Slovník česko-německý I, 1835, heslo auzký.
[2] J. Š. Kott, Česko-německý slovník zvláště grammaticko-frazeologický (1878 až 1893). Svůj odsudek přídavného jména úzký a příslovce úzce cituje Kott z Fr. Bartoše.
[3] Brus jazyka českého, 1. vyd. 1877, 2. vyd. 1881, 3. vyd. 1894. — Martin Hattala, Brus jazyka českého, Praha 1877.
[4] Fr. Bartoš, Skladba, 6. vyd., Brno 1889.
[5] Fr. Bartoš, Rukověť správné češtiny, Telč 1891. — Nová rukověť správné češtiny, Telč 1901.
[6] J. Mašín, Slovník českých vazeb a rčení, Praha 1916.
[7] Srov. NŘ 7, 1923, s. 213; 9, 1925, s. 123, 178; 13, 1929, s. 19; 15, 1931, s. 59; 29, 1940, s. 122; 28, 1944, s. 60.
[8] P. Váša-Fr. Trávníček, Slovník jazyka českého, Praha 1937.
[9] Fr. Trávníček, Slovník jazyka českého, 4. vyd., Praha 1952.
[10] Teprve však ve 2. vyd. (z r. 1881), s. 252.
Naše řeč, ročník 43 (1960), číslo 1-2, s. 26-31
Předchozí Igor Němec: Citově zabarvené výrazy s hláskovou skupinou -ajs-/-ajz-
Následující František Cuřín: Obraz staročeského hláskosloví ve vysokoškolské učebnici
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1