Časopis Naše řeč
en cz

Stručně k letošním lingvistickým výročím

Jiří Kraus

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V roce 1993 oslavili svá životní jubilea někteří významní čeští jazykovědci. Jejich dílu náš časopis hodnotící medailony už věnoval. Přesto považujeme za potřebné tato hodnocení připomenout a jubilantům za jejich práci pro poznání moderní i staré češtiny poděkovat. Všem přejeme pevné zdraví a zároveň je chceme ujistit, že si výsledků jejich práce vážíme.

PhDr. Karel Sochor (12. 6. 1903 v Lenešicích u Olomouce) se letos dožil devadesátin. Od třicátých let pracoval v Kanceláři Slovníku jazyka českého, zabýval se terminologií (po válce byl pověřen vedením terminologického úseku v nástupnické instituci Kanceláře – v Ústavu pro jazyk český). Se Sochorovým jménem je spojena péče o českou terminologii, o odborný a administrativní styl, vždy byl a dosud je vynikajícím lektorem, který svými přednáškami dovede získat a zaujmout. Je autorem velkého počtu jazykových koutků v rozhlase, v časopisech i v novinách, se svým pracovištěm je v čilém kontaktu stále.

(NŘ 56, 1973, s. 102–104)

PhDr. Zdeněk Tyl (2. 8. 1913 v Praze) rozdělil svou píli a talent k systematické práci mezi českou lingvistickou bibliografii a historickou lexikografii. V letech 1956–66 byl vedoucím oddělení pro dějiny českého jazyka Ústavu pro jazyk český ČSAV, stál u zrodu Staročeského slovníku, mimoto je členem redakce Slovníku středověké latiny v českých zemích. Shromáždil cenný materiál a připravil koncepci pro tolik potřebný slovník češtiny doby střední. Při této příležitosti blahopřeje redakce Naší řeči k životnímu jubileu i jeho manželce a spolupracovnici PhDr. Mileně Tylové (1. 2. 1923 v Budyni nad Ohří), která své pracovní úsilí věnovala české bibliografii.

(NŘ 66, 1983, s. 142–145)

PhDr. Jaroslav Kuchař, CSc., (1. 1. 1923 v Praze Libni) se zabýval teorií tvoření slov, terminologií a jazykovou kulturou, v letech 1972–80 byl vedoucím redaktorem Naší řeči. Jubilant byl nejen vynikajícím lingvistou a skvělým sportovcem, ale i přemýšlivým organizátorem jazykovědné činnosti a taktním rádcem mladší lingvistické generace. Ve středu jeho vědeckého zájmu stála problematika tvoření slov v češtině, při jejímž řešení uplatnil cit pro jazykový materiál i schopnost teoretického uvažování.

(NŘ 65, 1982, s. 259–262)

PhDr. Antonín Tejnor (27. 4. 1923 v Litovicích), přední odborník v oblasti jazykové výchovy a jazykové kultury, dlouholetý výkonný redaktor Naší řeči (1974–1982); jeho hlavní pracovní oblastí bylo odborné názvosloví (vedl terminologické oddělení Ústavu pro jazyk český), ale díky své pracovitosti a širokému kulturnímu zájmu zasáhl do mnoha oborů jazykovědy. Zasloužil se zejména o jazykovou výchovu na středních a odborných školách; připomeňme tu zejména jeho podíl na učebnici Český jazyk pro studijní obory SOU a SOŠ z r. 1982.

(NŘ 66, 1983, s. 100–102, Český jazyk a literatura 3–4, 1992/3, s. 83–85)

[269]Univ. prof. PhDr. Milan Jelínek, CSc., (22. 6. 1923 v Brně) rektor Masarykovy univerzity v Brně (1990–1992), přední reprezentant české stylistiky a jazykové kultury, vynikající popularizátor dobré češtiny (autor Jazykových zákampí v Lidových novinách), autor mnoha příspěvků o teorii i praxi stylistiky, o dějinách jazykového purismu.

(NŘ 76, 1983, s. 221–222, Český jazyk a literatura 5–6, 1992/3 s. 141–142).

Univ. prof. PhDr. Karel Hausenblas, DrSc., (16. 11. 1923 v Benešově u Prahy) svou teoretickou činností i pedagogickým působením ovlivnil několik generací studentů i jazykovědců. Jeho hlavním oborem se stala stylistika, ale je i autorem mnoha zásadních příspěvků o gramatice češtiny, o jazykové kultuře, jeho práce svědčí o velké erudici a samostatnosti myšlení v oblasti krásné literatury a estetiky.

Stručnost této zmínky brání charakterizovat dílo tohoto velkého lingvisty, profesora Univerzity Karlovy, podrobněji, považujeme však za vhodné zde zopakovat závěr z jubilejního článku, který – jako jedno ze svých posledních děl – napsal před deseti lety profesor Vladimír Šmilauer:

„Profesor Karel Hausenblas je osobnost velmi výrazná, utvářená všestranným nadáním, širokým vějířem zájmů, živelnou touhou po proniknutí do záhad. Se svými přáteli, Danešem a Dokulilem, mocně posunul českou lingvistiku vpřed. Za to mu děkujeme a přejeme, aby ve své práci mohl bez jakýchkoli zábran zdárně pokračovat.“

(NŘ 66, 1983, 261–264)

Naše řeč, ročník 76 (1993), číslo 5, s. 268-269

Předchozí Jitka Chotovinská: Nové vydání spisu Tomáše ze Štítného Řeči besední

Následující Ivana Svobodová: Ze soudní síně aneb spor o vrátka

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1