Časová a lexikální nasycenost slangu
Lumír Klimeš
[Články]
-
1. Předmět výzkumu
Slang je možno chápat buď v užším smyslu a oddělovat jej od profesní mluvy,[1] nebo v širším smyslu a dělit jej na slangy zájmové a profesní neboli profesionální.[2] Není úkolem našeho příspěvku tuto otázku řešit, ani shrnout všechnu literaturu, jež se jí zabývá, nehledě k tomu, že by to neúměrně zatížilo jeho rozsah. Poznamenejme jen, že v současném výzkumu českého slangu výrazně převládá pojetí druhé, širší.[3] To se potvrdilo i na IV. konferenci o slangu a argotu v Plzni 9.—12. 2. 1988 (srov. v tomto čísle NŘ, s. 96). (Sborník bude vydán v r. 1990.) Na otázku, které pojetí je vhodnější, nelze ovšem odpovídat podle počtu zastánců jednoho nebo druhého řešení. K tomu dodejme, že rozlišit slang profesionální a zájmový bývá někdy obtížné už z hlediska věcného. Stačí připomenout spory o to, zda určitý sportovec je amatér, anebo profesionál. Ale ani rozdíly mezi pojmenováními[4] patřícími do profesní mluvy a mezi pojmenováními náležejícími do slangu v užším smyslu nebývají vždy tak vyhraněné a jednoznačné, jak by se mohlo snad zdát a jak bychom zejména pro statistické zpracování potřebovali. Určité přechodové pásmo, jakási oscilace (souvisící i s vývojem slangu a generačními rozdíly) zde zůstane. — V tomto příspěvku máme na mysli slang v širším smyslu. Rozlišování slangových pojmenování v užším smyslu a profesních pojmenování, popř. slangu a profesní mluvy, vychází sice z teoreticky dobře zdůvodnitelných předpokladů, ale při rozsáhlém výzkumu slangu, zejména v terénu, se nám chápání slangu v širším smyslu osvědčilo lépe z důvodů, které jsme uvedli výše.
[58]2. Metoda
Je vhodné připomenout, že v mnoha případech nezkoumáme to, co se tradičně označuje např. jako slang studentský, železniční, pivovarský, poštovní, lékařský atp., ale pouze jeho složku. Tak např. při výzkumu poštovního slangu je to jen slang zaměstnanců v poštovní dopravě, ne však už slang ostatních poštovních zaměstnanců, tj. peněžní a obstaravatelské služby, PNS a vyclívací služby, neboť tyto tři složky jsou zatíženy i pojmenováními z příbuzných nepoštovních oborů a znalosti slangu z poštovní dopravy jsou u těchto zaměstnanců menší, pokud snad dříve v oboru poštovní dopravy nepracovali. Ale i v tom případě jim mohou některá nejnovější slangová pojmenování uniknout. Co patří do oblasti poštovní dopravy, je vymezeno Názvoslovím v poštovním provozu.[5] Takto předmět a rozsah zkoumané pracovní oblasti vymezíme zcela objektivně a nemůžeme k němu nic přidat, ani z něho nic ubrat. Důležité rovněž je, že tento celek je organický a uzavřený.
Tradiční metoda užívající při výzkumu slangu dotazníků a zápisků v terénu, i když se snažíme o zachycení větné souvislosti, přece jen vytrhuje jednotlivá pojmenování z organického, uceleného a nepřerušovaného širšího dorozumívacího procesu souvisícího s prací nebo s určitou zájmovou činností. Délka zkoumaného slangového jazykového projevu vůbec nezávisí na explorátorovi (tj. na tom, kdo průzkum provádí). Jeho začátek a konec je dán začátkem a koncem určité pracovní nebo zájmové činnosti, s níž souvisí. Jde o určitý uzavřený činnostní celek, jakýsi „panel“ nebo „integrovaný obvod“, na nějž navazuje „panel“ další, nebo už žádný. Jako příklad nám může sloužit záznam řízení provozu v lokomotivním depu ČSD Plzeň z 13. března 1985 od 5.45:
1. Strojmistr přiděluje na „fírcimře“ strojvedoucím lokomotivy a vlaky. 2. V 6 hod. střídání strojmistrů spojené s hlášením o provozuschopnosti lokomotiv, některých událostech a o potřebných opatřeních. 3. O opravách lokomotiv a o potřebných termínech jednají mistři na poradě u vedoucího provozu. 4. Vedoucí provozu předloží pak telefonicky správě Jihozápadní dráhy zprávu o provozuschopnosti lokomotiv a termínech. 5. Porada u náčelníka depa. Náčelník se seznámí se všemi opatřeními, projedná i některá personální opatření, vydá další příkazy. 6. Vedoucí provozu seznámí strojmistry se závěry z této porady a projedná s nimi jejich provedení.
Každý tento „panel“ má své schéma, ale jeho uskutečňování je závislé na aktuální situaci, např. na nemocnosti, počtu a stavu hnacích [59]vozidel, požadavcích správy dráhy atp. Tyto „panely“ tvoří dohromady první fázi řízení provozu depa, kdy se zjišťuje výchozí stav, projednávají potřebná opatření, zejména opravy lokomotiv, předkládá se zpráva náčelníkovi nebo náměstkovi a jeho příkazy a závěry z porady pak sděluje vedoucí provozu strojmistrům a ti zařizují jejich provedení. Souvislý záznam tohoto činnostního úseku je jakýsi „snímek“, „zvukový film bez obrázků“ určitého rozsáhlého pracovního úseku, který se skládá z menších uzavřených celků, na sebe však navazujících. Záznam musí být souvislý a musí zachycovat i „hluchá“ místa, kde se žádná slangová pojmenování nevyskytují nebo kde se nemluví vůbec. Jinak by byl záznam neúplný a vedl by ke zkresleným výsledkům, zejména pokud se týče podílu slangových pojmenování na celkovém počtu pojmenování, na rozložení slangových pojmenování v čase aj. Slang, ať už ho chápeme v užším, nebo širším smyslu, potřebuje k svému vzniku, existenci a eventuálnímu rozvoji činnost a ty, kdo ji provádějí. Činnost (pracovní nebo zájmová) má největší vliv na slang, a proto ji musíme zaznamenat v celé její úplnosti a souvislosti. Není však jediným činitelem slangotvorným. Pojednávat o tom se vymyká našemu tématu. Jen bychom chtěli dodat, že magnetofonový „snímek“ (ideální by byl videomagnetofonový) nepřeceňujeme Vždy je nutno doplnit jej dotazníkem, zápisem a rozhovorem.
3. Časová nasycenost slangového záznamu
Mezi prvky jazykového projevu patří i pauzy. Tyto pauzy jsou složkou určitého souvislého, uzavřeného pracovního celku. S ním plně souvisí jazykový projev, a to i jedním ze svých prvků, pauzami. Zájem o ně zejména v posledních letech stoupl, ba vznikla i nauka o nich, pauzologie. Potíže působí vymezení hranice pauzy, tj. jak dlouho by mělo trvat přerušení jazykového projevu, abychom už mohli takové přerušení označit jako pauzu. Kvantitativně se dá špatně vymezit. „Z hlediska posluchače je jí zřejmě únosnost v celkovém průběhu jazykového projevu.“[6] Tento odhad „subjektivní únosnosti“ je ve slangu ještě svízelnější. V tab. 1 zaznamenáváme všechny pauzy dlouhé 3 s a více. Zda jsou třísekundové pauzy vzhledem k různé povaze slangu i jeho uživatelů a vnímatelů už na hranici „subjektivní únosnosti“, není nesporné. Ale při kvantitativním zpracování z určitého pevného východiska vyjít musíme.
| z | n | x1 | x2 | x3 | max | c | a | p | l |
| 1 | 4 | 4,00 | 3 | 3 | 7 | 16 | 213 | 7,52 | 4 |
Legenda k tab. 1
z = číslo záznamu (v. níže), n = počet pauz trvajících 3 s a více, x1 = aritmetický průměr (c : n = x1), x2 = modus, x3 = medián, max = nejdelší pauza, c = celkové trvání pauz trvajících 3 s a více, a = doba trvání záznamu v sekundách, c = procentuální podíl třísekundových pauz a delších na době trvání záznamu,
tedy na a, l = počet slangových pojmenování.
Číslo záznamu (z):
1. Ranní hlášení na jednom chirurgickém oddělení. Až na kratší připomínku přednosty oddělení monolog. (Datum neuvádíme.)
2. Koncernový podnik Škoda, Závody V. I. Lenina, závod Energetické strojírenství — reaktorová hala, středisko tlakových nádob. Monologická forma jazykového projevu vedoucího oddělení je občas přerušována krátkými připomínkami nebo dotazy mistrů. 10. 10. 1985.
3. Pivovar Prazdroj, Plzeň. Oprava velkého sudu (bodny). Rozhovor dvou bednářů při opravě. 24. 5. 1985.
4. Pivovar Prazdroj. Oprava zařízení na vysmolování sudů. Rozhovor mistra a dvou zámečníků. 21. 5. 1985.
5. Lokomotivní depo ČSD Plzeň. Telefonické hlášení vedoucího provozu o stavu hnacích vozidel. 13. 3. 1985.
6. Pokyny trenérky plzeňského vysokoškolského volejbalového družstva před začátkem tréninku u sítě. 30. 3. 1985.
7. Pokyny trenérky plzeňského vysokoškolského volejbalového družstva při tréninku u sítě. Navazuje na záznam 6, jde však o poněkud jinou činnost. 30. 3. 1985.
8. Pokyny trenéra hokejistů Pedagogické fakulty v Plzni před zahájením zápasu s ČVUT Brno (akademické mistrovství) před odchodem do šatny. 21. 3. 1985.
9. Záznam části hokejového zápasu mužstva Pedagogické fakulty s ČVUT Brno 21. 3. 1985 (pokyny trenéra na lavičce, výkřiky hráčů i obecenstva).
[61]Z tab. 1 kromě jiného vyplývá:
1. Počet pauz (n), jejich procentuální podíl na trvání uzavřeného slangového celku (p), jakož i maximální délka (max) výrazně kolísají, a to i v témž slangu.
2. Tyto rozdíly se však v průměrné délce pauz (x1) projevují už mnohem méně: od 3,97 s do 9,93 s.
3. Modus je vždy menší než medián, nebo se mu rovná. To znamená, že nejčastěji se vyskytující hodnota (tj. délka pauzy) je uprostřed souboru, nebo v jeho levé polovině. Průměrná délka trvání pauzy (x1) je s výjimkou záznamu č. 7 vyšší než nejčastěji se vyskytující délka pauzy (x2) a s výjimkou záznamů č. 7 a 8 přesahuje velikost střední hodnoty (x3). Nejčastěji se tedy vyskytují pauzy kratší než průměr a než střední hodnota.
Zvláště zajímavé jsou záznamy č. 1, 2 a 5. Mají stejně velký aritmetický průměr, dále modus i medián. Záznamy jsou z prostředí velmi různorodých a jsou mezi nimi velké rozdíly v délce trvání i v počtu pauz. Jestliže však zjišťujeme, kolik sekund připadne na jedno slangové pojmenování (a : 1), pak zjistíme, že u záznamu č. 1 je to 53,25 s, u druhého 571,00 a u pátého 7,85. Tyto výsledky ukazují, že existují v tomto směru velké rozdíly mezi jazykovými záznamy ucelených zájmových nebo pracovních úseků. Aritmetický průměr, modus a medián je nemusí vždy vystihnout. — U ostatních záznamů připadá na jedno slangové pojmenování tento počet sekund (a:l) : č. 3—134,00, č. 4—15,55, č. 6—15,83, č. 7—76,90, č. 8—30,00, č. 9—273,00.
Průměrný počet sekund, připadajících na jedno slangové pojmenování, jsme nazvali časovou nasyceností slangu. Je to zároveň průměrný časový interval mezi slangovými pojmenováními v daném záznamu.
4. Lexikální nasycenost slangového záznamu
Lexikální neboli slovníkovou nasyceností rozumíme podíl všech slangových pojmenování na počtu všech slov,[7] jak byla zaznamenána na magnetofonový pásek v souvislosti s uceleným úsekem pracovní nebo zájmové činnosti. Takové zjištění zřetelně ukazuje sílu uplatnění slangových pojmenování v určité pracovní nebo zájmové situaci. Zároveň je však radno sledovat i časovou nasycenost. Při stejném podílu slangových pojmenování na počtu všech slov záznamu (tj. při stejné nasycenosti lexikální) bude jejich uplatnění vyšší, bude-li vyšší i nasycenost časová, a naopak při menší časové nasycenosti bude jejich rozptýlení (nikoliv rozptyl) větší.
| z | b | d | e | b : d | d : e |
| 1 | 464 | 4 | 3 | 116,00 | 1,33 |
Legenda k tab. 2
Jednotlivá písmena:
z = číslo záznamu (jeho význam je vyložen výše v legendě k tab. 1), b = počet slov, d = počet slangových pojmenování, e = počet jednotlivých (různých) slangových pojmenování (pojmenovávacích jednotek).
Význam podílů:
b : d udává, kolik slov slangového jazykového projevu připadne na jedno slangové pojmenování; d : e je index opakování slangových pojmenování. (1,00 znamená, že se žádné slangové pojmenování neopakuje.)
5. Závěr
a) Souvislý záznam slangového jazykového projevu na magnetofonovém pásku může přinést některé nové poznatky týkající se slangu, častěji však určité jeho složky. Sem patří zejména časová a slovníková nasycenost ukázky (záznamu), dále počet, délka a rozložení pauz. I záznam slangového jazykového projevu může přinést určité podněty pro pauzologii vůbec.
b) Časová i lexikální nasycenost našich záznamů není úměrná ani jejich délce lexikální (tj. počtu slov), ani časové (tj. době trvání).
c) Záznam by měl být jazykovým snímkem určitého souvislého a uzavřeného pracovního nebo zájmového děje. Jeho délku si nelze volit. Tento zaznamenávaný úsek, zejména jde-li o pracovní operaci, má určité schéma, do nějž patří i přestávky. Realizace tohoto schématu může být ovšem různá.
d) Záznam na magnetofonovém pásku sám o sobě pro poznání slangu nestačí. Je třeba jej doplnit dotazníkem a jinými metodami.
[63]e) Některé názvy slangů, zejména profesionálních, jsou více nebo méně tradiční, neboť mnohé slangy se stýkají a prostupují se slangy jinými.
[1] Např. Vl. Šmilauer, Nauka o českém jazyku, Praha 1982, s. 22. — Slovník slovanské lingvistické terminologie I, Praha 1977, s. 26. — J. Chloupek, Dichotomie spisovnosti a nespisovnosti, Brno 1986, s. 11, s. 15. — P. Peňáz, Poznámky k češtině ve vojenském slangu, NŘ 70, 1987, s. 131—140.
[2] Např. J. Hubáček, O českých slanzích, Ostrava 1979, s. 20. — Sl. Utěšený, K pojmosloví a terminologii sociálních nářečí, NŘ 62, 1979, s. 88—94. — J. Nekvapil, NŘ 62, 1979, s. 130—141 rozeznává ve svém článku K dnešnímu stavu vojenského slangu „profesní a expresívní vrstvu vojenského slangu“.
[3] Sborník z III. konference o slangu a argotu v Plzni 24.—27. ledna 1984, Plzeň 1987.
[4] Mluvnice češtiny I, Praha 1986, s. 196.
[5] Názvosloví v poštovním provozu, ONS 01 0141, Praha 1973.
[6] O. Müllerová — J. Nekvapil, Pauzy v mluveném textu, SaS 47, 1986, s. 105—113.
[7] Při statistickém zpracování jsme se řídili zásadami M. Těšitelové Otázky lexikální statistiky, Praha 1974, s. 6—7.
Naše řeč, ročník 72 (1989), číslo 2, s. 57-63
Předchozí Růžena Buchtelová: Nika
Následující Eva Schneiderová: Slangové výrazy v jezdectví a v dostihovém sportu
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1