Časopis Naše řeč
en cz

Konference o slangu a argotu

Otakar Mališ

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Plzeňské konference o slangu a argotu se navzdory svému tradičné pracovnímu charakteru stávají zřejmě již pravidelnými reprezentativními přehlídkami badatelského rozvoje této discipíny. IV. konference se uskutečnila 9.—12. února 1988, pořádala ji opět Pedagogická fakulta v Plzni, spiritus movens organizátorů znovu byl doc. dr. L. Klimeš, CSc.

Třicet sedm přednesených referátů a sdělení dokumentovalo diferencovaný rozvoj studia slangu a argotu v Československu[1] v posledních letech: zájem o nové tematické oblasti (jazyk narkomanů, obscénní a tabuizovaná slova) prověřuje podstatu obou základních termínů-pojmů slang a argot i problematiku jejich vzájemného vztahu; nové interdisciplinární přístupy (ve shodě se základními směry světové, resp. evropské jazykovědy v posledních dvou desetiletích) opouštějí „asketickou“ metodu idealizovaných, tj. izolovaných lexikálních jednotek vytržených z vět, kontextu, situace; zůstává zachován, ale prohlubuje se tradiční a specifický vztah této disciplíny k beletristické literatuře; krystalizují hodnotící kritéria tzv. vnitřní diferenciace slangu (vztah zájmových a profesních slov, okruh problémů a termíny obecný slang, interslang, kolokviální slang, vyšší slang); postihují se další aspekty vztahu slangu a argotu k útvarům národního jazyka, jakož i fonologické a syntaktické dimenze slangu; další oblasti slangu jsou zpracování kvantitativními metodami. Na druhé straně konference potvrdila i to, že rozvíjející se výzkum slangu a argotu v Československu prokazuje jisté rysy nekoordinovanosti a že rozsáhlý lexikální materiál je zpracováván převážně bez účasti moderní techniky, což znesnadňuje jeho operativnost. Tyto dva negativní příznaky rozvoje jedné lingvistické disciplíny spolu nesouvisejí pouze na první pohled.

O rostoucí prestiži konference svědčila účast badatelů za zahraničí (C. Karastojčevová, Bulharsko, K dynamice bulharského slangu mládeže; Ch. Bergmann, NDR, Specifika mluvy žen; V. D. Bondaletov, SSSR, Sociální dialekty a obecná jazykověda; L. Hajzer, Maďarsko, O problémech překladu studentského slangu z maďarštiny do ruštiny; O. Hoffmann, Maďarsko, K některým znakům slangu školáků ve věku 10—14 let; S. Kania, Polsko: Analýza frazeologických struktur polského a slovenského studentského slangu; H. Naumann, NDR, K otázce hodnocení v řeči mladistvých). Zahraniční příspěvky byly zajímavým přínosem a obohacením jednání konference.

Z čs. účastníků J. Hubáček zobecnil své rozsáhlé zkušenosti z výzkumu a zpracování slangu v příspěvku metodologického charakteru. J. Bosák na něko[97]lika příkladech neutralizace slangových prostředků ukázal dynamické pojetí slangu ve vztahu ke komunikačním sférám, uplatňované ve výzkumu a popisu slovní zásoby slovenštiny. V. Budovičová analyzovala vztah slangu a semikomunikace. A. Jaklová referovala o interdisciplinárním přístupu v komplexním rozboru činnosti mládeže.[2] Historiografický příspěvek J. Nekvapila sledoval vývoj pojmové specifikace termínu slang v české lingvistice (O. Jespersen, V. Ertl, F. Oberpfalcer, Z. Vančura, B. Havránek). Napětí uvnitř slangu i mezi slangem a jazykovými útvary a vrstvami doložil B. Dejmek. V. Flegl se znovu a nově zamýšlel nad sportovními profesionalismy. Sportovnímu slangu byla věnována vystoupení P. Odaloše, J. Jelenové a M. Terčové, k poznání lékařského (zdravotnického) slangu přispěly J. Klincková a V. Těšínská. Rozborem slangu tří generací v pražském zakázkovém krejčovství dospěla J. Jančáková k závěru, že generační proměny jsou nejvíce patrné v ústupu přejatých výrazů německého původu. M. Krčmová zkoumala specifické výrazy v projevech turistické skupiny, v níž slang má funkci sociální integrace (nový slangový výraz udělali jsme radovanec chápe jako prostředek realizace sociální vazby v dané skupině). Společný referát E. Minářové a E. Müllerové porovnal shody a rozdíly studentského slangu v českém a moravském jazykovém prostředí. F. Kopečný objevil nejstarší záznam „českého“ hornického slangu ve Vašicově Českém literárním baroku u kutnohorského autora J. Kořínka, Balbínova přítele. P. Hauser charakterizoval současný administrativní slang a vystihl hlavní příčinu jeho vzniku (dlouhá několikaslovní spisovná pojmenování, která jsou jazykově neoperativní). Zajímavý beletristický způsob prezentace slangu, doporučovaný i J. Hubáčkem, zvolil M. Churavý (paralely slangů zaměstnanců filmu, rozhlasu a televize). J. Krošláková analýzou prózy A. Vášové Blíženci z Gemini (1981) dovodila, že větší koncentrace slangových prvků posouvá román do komické a satirické roviny. Využití slangu a argotu v moderní umělecké literatuře české i překladové sledovala J. Bartůňková. P. Suchá zkoumala geografické rozrůznění slangu žáků 8. třídy základní školy, A. Krausová rozebrala slang tzv. vážné hudby. M. Smolíková konstatovala, že slangová slovní zásoba zahraničních studentů je odrazem slovní zásoby našich studentů, ale na rozdíl od nich používají slangové výrazy tam, kde by je český student neuvedl. J. Kolařík zjistil až 80 % „vulgarit a argotismů“ v mluvě mladých učňů; B. Hochel zdůvodňoval zařazení nadávek a tabuizovaných slov do Slovníku slovenského slangu (má vyjít 1989). Dalším příspěvkem k poznání současné mluvy v Brně, tentokrát jejích spodních jazykových vrstev se stalo vystoupení S. Utěšeného (jazyk dřívější brněnské plotny, tzv. plotňáčtinu, nahradil dnes hantec, obměna výrazu hantýrka). F. Uher analyzoval mluvu narkomanů, K. Kamiš rozšířil toto téma o aspekt psycholingvistický. Shrnující i inspirující poznámky o slangu, argotu a expresivitě v běžně mluvené řeči přednesl J. V. Bečka.

[98]Účastníci obdrželi Sborník přednášek z 111. konference o slangu a argotu konané 1984.[3] Posílilo to kontinuitu jednání konferencí v městě, které se stalo střediskem výzkumu slangu a argotu v Československu.


[1] Srov. J. Hubáček, O tradicii v izučenii slenga v češskom jazyke, Voprosy jazykoznanija, 1980, č. 2, s. 127—135.

[2] Viz A. Jaklová, Interdisciplinární výzkum řečové činnosti mládeže, České Budějovice 1986; táž, Návrh všestranného rozboru řečové činnosti mládeže, NŘ 69, 1986, s. 233—241.

[3] Viz M. Krčmová, Konference o slangu a argotu, NŘ 67, 1984, s. 251—252.

Naše řeč, ročník 72 (1989), číslo 2, s. 96-98

Předchozí Renata Povolná: Konference mladých jazykovědců v Brně

Následující Adolf Erhart: Radoslav Večerka šedesátníkem

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdm transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1