Časopis Naše řeč
en cz

Z 34. sešitu Slovníku spisovného jazyka českého

Vladimír Mejstřík

[Drobnosti]

(pdf)

-

Se zpožděním, zaviněným výrobními potížemi v tiskárně, vyšel v prosinci minulého roku 34. sešit SSJČ (2. sešit posledního dílu), rozšířený tentokrát o 16 stran. Pokračuje jím zpracovávání slov písmene v (od složenin s částí vodo- po vylízávat).

O hláskoslovných a tvaroslovných úpravách jen stručně: Rozdíly kvantity u podst. jmen odvozených od sloves příponou -ač nejsou, jak konstatují i Pravidla českého pravopisu, dostatečně vyhraněné; proto dochází u některých z nich ke kolísání délky samohlásky v základu slova. Podle zjištěného úzu přiřazuje k dosavadním slovům SSJČ i některá další, v Pravidlech jako dublety neuvedená: vykrádač i vykradač, vychutnávač i vychutnavač apod.

Na základě zjištěného úzu a ve shodě s ním se uvádí u sloves vtéci a vtlouci též hovorová podoba infinitivu vtéct (ob. vtýct) a vtlouct. — Charakter pomnožného jména dostalo mn. č. podst. jm. volba, totiž volby, v jednom ze svých nejčastějších věcných významů ‚výběr osob určených pro nějakou funkci provedený obyčejně hlasováním‘ (např. volby do závodního výboru, přímé volby, vyhlásit výsledek voleb).

K slovotvorným dubletám patří dvojice výbušina/výbušnina; technické a chemické názvosloví však dává přednost podobě první (a od ní odvozeným výrazům výbušinář, výbušinářský atp.). — Potřebou tvořit nová pojmenování lze vysvětlit růst počtu odborných názvů s příponou -nost.[1] Z 34. sešitu zaznamenáváme např. zemědělský termín výkrmnost (‚schopnost zvířat tvořit přírůstky na váze‘) a vybavenost z oboru architektury (‚soubor zařízení, která slouží občanům urč. sídliště nebo obce‘ — občanská vybavenost).

Výrazy vrcholný a vrcholový jsou v podstatě synonymní povahy. Přesto jako trochu nezvyklý pociťujeme (není však nesprávný) nově vytvořený sportovní termín vrcholová tělesná výchova. Je to proto, že z dvojice výrazů — z nichž příd. jméno vrcholový vyjadřuje vztah k podst. jménu vůbec a souvisí především s konkrétním významem slova vrchol (srov. vrcholový jehlan, vrcholová plachta), kdežto vrcholný vyjadřuje i hodnocení, jakost a souvisí s abstraktním významem slova vrchol (srov. vrcholný výkon, vrcholné dílo) — byl vybrán právě výraz vrcholový (tedy „konkrétní“), ač v termínu samém jde o abstraktní odstín slova vrchol; navíc tu nejde o prosté vyjádření vztahu, nýbrž o vystižení významu hodnocení.

[119]Z dalších nových slov, která obohatila naši slovní zásobu v posledním období, jmenujme např. zemědělský termín výdojna, řadící se ústrojně k produktivnímu typu názvů, které označují místo děje a jsou tvořeny příponou -na: srov. výkrmna, porodna, odchovna.[2] — Zdařile bylo vytvořeno slovo vrakoviště (např. vrakoviště aut), které vhodně nahradí slangové názvy metaforické (srov. např. pohřebiště aut) nebo dokonce neústrojné (autohřbitov). — Podst. jméno výběh bylo obohaceno o další význam, o termín z výrobní oblasti znamenající jednak ‚závěrečnou fázi před zastavením výroby určitého výrobku‘, jednak ‚doprodávané zboží z této závěrečné výrobní fáze‘. Termínem je i od něho odvozené přídavné jméno výběhový (např. výběhové zboží, výběhové typy automobilů), vedle výrazu vyběhlý, který patří k prostředkům pracovního slangového vyjadřování.[3] — Ze spojení ‚vrchní rozhodčí‘ vznikl univerbizací sportovní termín vrchník, patřící k řadě konatelských jmen typu závodník, zápasník atp. Že nebyla při univerbizačním procesu zvolena v dnešní češtině frekventovanější přípona -ař, je dáno tím, že výraz vrchař je už významově obsazen; pojmenovává se jím ve sportovním slangu ‚závodník účastnící se závodů do vrchu nebo ovládající dobře jízdu do vrchu‘.

Z přemíry nově vzniklých sloves tvořených předponou vy-, která je dnes velmi živá a ve většině případů pro jemnější významové rozlišení potřebná (tvoří se jí mnohá nová slovesa dokonavá k starším nedokonavým, zejm. též k cizím, původně obouvidovým), povšimneme si těch, u nichž je jejich užívání omezeno stylově. V publicistických projevech je časté sloveso vyhodnotit (vyhodnocovat).[4] Při jeho užívání je třeba rozlišit, kdy předpona vy- dává základu potřebný významový odstín, kdy má novou pojmenovávací hodnotu (je tomu tak např. u spojení vyhodnotit nejlepší pracovníky, u něhož slovesa zhodnotit, ohodnotit přesně nevyjadřují významový odstín ‚hodnocením vybrat jako nejlepší‘), a kdy je prostředkem nadbytečným, rozmnožujícím jen prostředky dosavadní, které jsou navíc často přesnější, výstižnější (prostou dokonavost lépe vyjádří předpona z-, event. o-; srov. např. ve spojeních vyhodnotit práci, soutěž — lépe zhodnotit, ohodnotit, posoudit). V tomto druhém případě jde o vyjádření slangové. — Obdobně sloveso vykrýt (a vykrývat) ve významu ‚úplně pokrýt, zakrýt, překrýt‘ je plně spisovné (srov. vykrýt okna látkou), kdežto ve významu ‚plně zajistit‘ patří k ekonomickému slangu (stejně tak pokrýt v tomto významovém odstínu: např. vykrýt poptávku spotřebitele; pokrýt plán na příští rok).[5] S významovým okruhem [120]významu prvního souvisí u nedokonavého slovesa odborné vyjádření ze sdělovací techniky vykrývat signálem určité území a od něho odvozené přídavné jméno vykrývací (vysílač).[6] — Jako účetnické termíny se uplatnila některá další dokonavá slovesa s předponou vy- jako vyfakturovat a vydodat (řidč.). — Sloveso vyhodit ve významu ‚stanovit, určit‘ je výrazem slangovým (např. vyhodit kvótu, sumu, vyhodit pětiletou lhůtu); v motoristickém slangu vyhodit rychlost znamená ‚vysunout, vyřadit ji‘. — I sportovní publicistika s oblibou užívá sloves s předponou vy-, někdy náležitých, spisovných (srov. vybodovat soupeře, vybodovat sérii vítězných utkání), jindy výrazného charakteru slangového (srov. vyjet závody, přebory, tj. ‚zúčastnit se jich‘, vykopat mistrovský titul, tzn. ‚postupnými vítězstvími ho získat‘; vyjezdit se — ‚vytrénovat se (ježděním)‘: vyježděný cyklista, kanoista; s expresívním zabarvením vyklepnout soupeře — ‚porazit ho‘).

Z terminologických zpřesnění uvádíme jen ta nejzajímavější: Sousloví výbušný motor je v technickém názvosloví nahrazováno přesnějším spojením zážehový motor. — Ani spojení volná linka ze sdělovací techniky nemá charakter termínu; je jím volný okruh. — Výrazy vodotisk a vodoznak dnes zastarávají (mění se i sama skutečnost, způsob tisku); proto vhodnějším ekvivalentem je slovo průsvitka. — Rovněž spojení vycentrovat (kolo) je povahy neodborné; technické názvosloví dává přednost českému vystředit. — Složené slovo vojtěškotráva má ráz slangový; zemědělský termín je vojtěškotravní směs. Nadbytečně se v tomto případě využilo možnosti tvořit v odborné češtině slučovací složeniny ze základů podstatných jmen. — Výraz vyklápěčka je slangovým prostředkem ze dvou důvodů: jednak užitím předpony vy-, která je zde motivačně druhotná (pojmenovávací východisko bylo asi v tom, že sklápění karosérie slouží k vyklápění nákladů), jednak univerbizačním splynutím dvojslovného pojmenování (‚vyklápěcí karosérie‘) a typem přípony. Proto za spisovné lze považovat jen sousloví sklápěcí karosérie (automobilu).

Velmi živé, zvláště v nedávné době, bylo tvoření slov s první částí vše-. U určovacích složenin tvořených od přídavných jmen vyznačujících určitý kolektiv (např. všestranický, všedělnický) se někdy částí vše- nadbytečně v publicistice zdůrazňovalo (srov. všedemokratický boj za mír, všekapitalistická politika; všesportovní hry), částečně vlivem ruštiny (srov. zejména zcela nadbytečný výraz všeplenární, v SSJČ neuvedený).[7]

Slovu vůz přibyly dva nové významové odstíny: jednak je železničářským termínem pro ‚vagón‘, jednak je to ekvivalent pro ‚automobil‘, přičemž pokud se slova užije jako sousloví ve spojení s určujícím přídavným jménem (např. osobní, dodávkový, sanitní, chladicí vůz, závodní, terénní vůz) znamená ‚automobil, popř. motorové vozidlo vůbec‘ a patří k termínům; pokud se ho však užívá bez spojení s ustáleným přídavným jménem, má význam užší (pouze [121]‚osobní automobil‘) a je to typický prostředek soudobé hovorové mluvy (srov. musím tam zajet /s/ vozem, koupit si nový vůz). — Typicky publicistické je užití slova výhled ve významu ‚perspektiva, vyhlídka‘: např. výrobní plán s výhledem do r. 1980, splnit ve výhledu všechny ukazatele, výhledy socialistické společnosti; a také odvozené přídavné jméno výhledový (plán). — Příslovcí vpravdě a vskrytu lze užít pouze v projevu rázu knižního (srov. skutek vpravdě lidský, byl to vpravdě hodný člověk, tj. opravdu, skutečně, vskutku; vskrytu s něčím počítat, tzn. tajně, potají, skrytě).

Předložka vůči, pojící se s 3. (kdysi i s 2.) pádem, má ve významu ‚k, vzhledem k, proti‘ ráz poněkud knižní, užívá se jí často v právnickém a publicistickém stylu: např. odpovědnost spoluvlastníků vůči třetím osobám, platební schodek vůči cizině. Ve významu ‚proti‘ (např. to jsou maličkosti vůči pletichám — z Vrchlického) a ‚tváří v tvář‘ (srov. stanul vůči dámám z Jiráska) předložka vůči zastarává.[8]Vyjma (vyjímaje, vyjímajíc) se uplatňuje jednak jako předložka se 4., řidč. s 2. pádem (jejími synonymy jsou kromě, mimo, až na), jednak jako příslovce s významem ‚mimo‘ (vyjma v pondělí jsme vždycky doma). V obou případech jde o vyjádření knižní, předložka vyjma navíc dnes, jak dokládá úzus, zastarává.

Sloveso vykonat ve svém základním významu ‚provést, uskutečnit‘ patří k slovům knižně zabarveným. Bylo by třeba dodat, že ve spojeních jako vykonat návštěvu, prohlídku, přípravu slouží sloveso jako formálně významový prostředek tzv. rozloženého vyjádření slovesně jmenného. Synonymem těchto spojení je plnovýznamové sloveso (v našem případě navštívit, prohlédnout, připravit se). Mezi oběma typy vyjádření je rozdíl významový a slohový. Rozložené vyjádření slovesně jmenné slouží k pojmenování „skutečností složitějších, činností a jednání oficiálnějšího rázu…, má ráz slohově vyšší, někdy slavnostnější“.[9] Knižní ráz má toto sloveso (a nedokonavé vykonávat) ve významu ‚uplatnit, uplatňovat‘; kdysi bylo odsuzováno jako germanismus (např. vykonat nátlak, vykonávat vliv).

Sloveso vykazovat se vedle svých běžných (poněkud knižních) významů uplatňuje někdy v publicistickém vyjadřování místo prostého mít (obsahovat): srov. ceny vykazují výkyvy, práce vykazuje dobré výsledky, vykazovat vzestup, zlepšení, růst. Při užívání tohoto vyjádření je třeba zachovávat míru, protože jde o prostředek sice ne nepotřebný, ale slohově výrazně omezený.[10] V hovorové mluvě i v mluvených publicistických projevech působí strojeně a „papírově“.


[1] Srov. zejm, v čl. Fr. Daneše Vývoj češtiny v období socialismu, sb. Problémy marxist. jazykovědy, 1962, s. 321, a Al. Jedličky, Charakteristika slovní zásoby současné spisovné češtiny, sb. Slavica Pragensia VII, 1965, s. 13n.

[2] Podrobněji o tom srov. Fr. Daneš, Malý průvodce po dnešní češtině, 1964, s. 22, a M. Dokulil v čl. Nová skutečnost v zrcadle slovní zásoby spisovné češtiny, NŘ 32, 1951/52, s. 121n.

[3] Srov. např. K. Sochor, Výprodejní a partiové zboží, 2. výběr Jaz. koutku Čs. rozhlasu, 1955, s. 190, a A. Tejnor, Souběh, NŘ 46, 1963, s. 164. Nejnověji o slangovém výraze vyběhlý viz H. Prouzová, „Vyběhlé typy?, NŘ 50, 1967, s. 252n.

[4] Srov. M. Jelínek, O jazyce a stylu novin, 1957, a Fr. Havlová v 2. výběru Jaz. koutku Čs. rozhlasu, 1955, s. 177.

[5] O tom V. Kondrová v NŘ 43, 1960, s. 246.

[6] Viz A. Tejnor, Nasměrujte anténu na vykrývací vysílač, NŘ 45, 1962, s. 119.

[7] O složeninách s vše- a celo- srov. čli. M. Helcla Významový poměr přídavných jmen složených s celo- a vše-, NŘ, 51, 1968, s. 14n.

[8] Podrobně viz čl. L. Kroupové, Platnost předložky vůči, NŘ 48, 1965, s. 73n.

[9] B. Havránek - Al. Jedlička, Česká mluvnice, 1963, s. 437; srov. též Fr. Daneš v Malém průvodci po dnešní češtině, 1964, s. 58, a Kapitoly z praktické stylistiky autorů Daneše - Doležela - Hausenblase - Váhaly, 1955, s. 97.

[10] Srov. M. Dokulil, Mít možnost a jiné rozložené vazby slovesné, 2. výběr Jazyk. koutku Čs. rozhlasu, 1955, s. 283n.

Naše řeč, ročník 51 (1968), číslo 2, s. 118-121

Předchozí A. J.: Za Vladimírem Ženatým

Následující P. Šereďko: Lidové názvy z Pelhřimovska

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1