Časopis Naše řeč
en cz

Pokrytý podnik

Vlasta Kondrová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Proti slangovému vyjadřování se náš časopis ozval již nejednou. Zdá se však, že se tímto tématem budeme muset zabývat opět a opět, neboť některá slangová slova se šíří jako nákaza. Neobyčejně oblíbena jsou v poslední době např. slovesa pokrýt a vykrýt, a to v oboru plánování. Základního slovesa krýti se sice kromě významu konkrétního běžně užívá i ve významu přeneseném, tj. ve významu ‚uhradit‘ (krýti dluhy, krýti běžná vydání, krýti [246]režii), ale předponové sloveso pokrýt a jeho nedokonavý protějšek pokrývat mají ve spisovném jazyce dosud především význam konkrétní (1. ‚opatřit pokrývkou, přikrýt‘, 2. ‚rozprostřít se po povrchu něčeho‘). Přeneseně bylo ve spisovném vyjadřování užito slovesa pokrýt individuálně jen ve významu ‚zatajit, ukrýt‘ (Buďme pravdiví! Nic si nepokryjme a neulichoťme lží! R. Svob.). U nedokonavého slovesa pokrývat je v Příručním slovníku doložen též přenesený význam ‚skrývat‘, ale jen jako zastaralý [(Záviš) na Moravě po hradích se pokrýval (Pal.)]. Sloveso pokrývat nemá tedy v dnešním spisovném jazyce vůbec jiný význam než konkrétní.

V pracovním slangu a někdy i v tisku se však užívá sloves pokrýt, pokrývat v přenesených významech zcela jiných. [Nejnověji se k nim přiřadila i slovesa vykrýt a vykrývat, která jsou v spisovném jazyce řídká a kromě odborného významu v cukrovarnictví mají zase jen význam konkrétní (úplně zakrýt).] Tak jsme nedávno četli, že plán technického rozvoje pokrývá plánovanou úsporu, že podnik je pokryt zakázkami apod. Jako pokrytý nebo vykrytý podnik se v pracovním slangu označuje zpravidla takový podnik, který nemá již žádnou volnou kapacitu, jehož výrobní možnosti nejsou větší, než je rozsah zakázek. Slovesa pokrýt a vykrýt jsou však tak oblíbena, že se jich užívá i tam, kde ani v pracovním prostředí není jejich význam plně jasný, takže se pokrytým podnikem rozumí třeba i podnik, který má dostatek materiálu a finančních prostředků.

Tato obliba předponových sloves pokrýt, pokrývat má své kořeny v obecné snaze slangu po stručnosti. Z této snahy mluvčí užívá předponových tvarů pokryjem, pokryjí atd. místo opsaných tvarů budoucího času budeme krýt, budou krýt, jež jsou obvyklé v jazyce spisovném. A od toho je už jen krůček k pokrytému podniku. Ale užitím předponového slovesa nabudou takovéto stručné výrazy s přeneseným, obrazným významem charakteru tak nezvyklého, že se stanou „pro nezasvěcence“ nesrozumitelnými, a musíme je proto ve spisovném vyjadřování odmítnout.

Slovo vykrýt se rozšířilo vlivem dnešní obliby předpony vy-, která je v slangovém vyjadřování zvlášť častá (viz též vyobjednávat, vyzakázkovat aj.), neboť prý stručně vyjadřuje to, co spisovně musíme vyjádřit výrazy delšími (postupně objednat, vyčerpat objednávku, plně, zcela uspokojit zákazníka apod.).

Závěrem zdůrazňujeme: Snahu po stručnosti projevu nelze přehánět. Přílišná stručnost vede až k nesrozumitelnosti, jako právě v našem případě, kdy konkrétní významy sloves pokrýt a pokrývat se příliš vtírají do vědomí, než aby byla tato slovesa dostatečně srozumitelná, užijeme-li jich ve významu přeneseném.

Naše řeč, ročník 43 (1960), číslo 7-8, s. 245-246

Předchozí Radoslava Brabcová: K historii slova činovník

Následující Jaroslav Kuchař: Ze života slov

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1