Časopis Naše řeč
en cz

Fazol, nebo fazole?

Zd. Hrušková

[Okénko z naší poradny]

(pdf)

-

Většina podstatných jmen v češtině má ustálen jeden mluvnický rod. Nejsou však ojedinělé případy, že pro tentýž význam máme podstatné jméno dvojího rodu. Existují dvě skupiny takových jmen: Jednu tvoří podstatná jména mající dvojí rod při stejné podobě tvaru 1. pádu jednotného čísla, např. čepel, kyčel, svízel, klest, kopist, moč, rez, ozim jsou rodu mužského a ženského. Do druhé skupiny náležejí jména, která mají pro tentýž význam dvě podoby lišící se rodem, např. brambor — brambora, mřínek — mřenka, řádek — řádka, písmeno — písmena, rozmarýn — rozmarýna, barok baroko, břich břicho, líc — líce, náruč náručí, fazol — fazole, kedluben kedlubna, zášť záští, snídaně snídaní apod.[1] Dvojice fazol — fazole patří tedy do této druhé skupiny. „Smíme členy této dvojice libovolně zaměňovat?“ zněl dotaz v naší poradně.

Dvojice výrazů s týmž významem, ale různého rodu mají v jazyce odůvodnění. Bývá mezi nimi jemný rozdíl, např. stylistický, jako je tomu v našem případě. Členy dvojice fazol — fazole rozlišujeme jednak podle toho, v jakém textu jich chceme užít, jednak podle toho, co přesně chceme označit. Pojmenováním fazole rozumíme totiž předně rostlinu, pak plody (např. děti cvrkají fazolemi) a pak z plodů připravované jídlo (např. fazole v octě). Pro všechny významy užíváme obecně tvaru ženského rodu — fazole. Toto pojmenování má svůj původ v německém nářečním slově Fasole (lidové fizule pochází opět z rakouského Fisole).[2] V latině zní toto pojmenování phaseolus a je rodu mužského. A zde je také původ druhé podoby tohoto slova v češtině — fazol. I tato mužská podoba je stará a je přirozené, že se obě podoby, fazol i fazole, v jazyce mísily. Mužské podoby se užívalo i pro ty významy obecné, v kterých se dnes dává přednost podobě ženské. Mužská podoba, fazol, byla však vždy vyhrazena pro užití odborné, pro botanické označení rodu rostlin z čeledi motýlokvětých — Pha[64]seolus. Odborný jazyk volí pro jednoznačnost z několika existujících pojmenování vždy pouze jedno jako termín. Jméno mužského rodu se stalo termínem odborným pravděpodobně vlivem pojmenování latinského. Známe tedy jako odborné botanické názvy označující různé druhy této jednoleté byliny pěstované pro lusky fazol obecný, měsíční, šarlatový aj. Obecně však řekneme, že jsme oseli záhon fazolemi nebo že se soused obdivoval našim kvetoucím fazolím.

Podobná je situace u podstatného jména brambor a brambora. Botanickým termínem pro tuto lilkovitou rostlinu (lat. Solanum tuberosum) je jen jméno mužského rodu — brambor. V běžném vyjadřování užíváme jak pro označení rostliny, tak hlavně hlíz této rostliny — na rozdíl od dvojice fazol fazole — podob obou, mužské, brambor, i ženské, brambora, bez jakéhokoli rozdílu. Např. brigádníci vykládali vagony brambor i vagony bramborů, jíme smažený řízek s brambory i s bramborami apod. Ve významu ‚brambořiště‘ se užívá jen ženské podoby v množném čísle (brambory, 2. pád brambor, např. honci procházeli bramborami a řepou, děti našly v bramborách koroptví hnízdo).[3]

Výrazů kedluben a kedlubna užíváme pouze ve vyjadřování neodborném pro pojmenování hlíz rostliny, která se odborně jmenuje brukev zelná. Odborný botanický název pro rostlinu není zde tedy shodný s pojmenováním hlízy, jako tomu bylo v předchozích dvou případech. Obou podob, kedluben i kedlubna, užíváme bez významového rozlišení, např. řekneme správně pěkná úroda kedluben i pěkná úroda kedlubnů.


[1] Nová Pravidla českého pravopisu (1957) i nový třísvazkový Slovník spisovného jazyka českého počet těchto jmen dvojího rodu uznávaných za spisovné poněkud rozhojňují.

[2] Viz V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého a slovenského, Praha 1957, s. v., a od téhož autora Jména rostlin, s. 128.

[3] Viz Naše řeč 39, 1956, s. 259; 2, 1918, s. 127; 34, 1950, s. 128; 4, 1920, s. 213.

Naše řeč, ročník 41 (1958), číslo 1-2, s. 63-64

Předchozí Zd. Hrušková: Sirup a lišaj

Následující František Váhala: Délka samohlásek v domácích slovech

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1