Sankcionovat

Anna Černá

[Drobnosti]

(pdf)

Sankcionovat

This article discusses the meaning and use of the expression sankcionovat.

[*]Sloveso sankcionovat je součástí české slovní zásoby již celá desetiletí. Přestože je výrazně méně frekventované než substantivum sankce, z něhož je odvozeno, rozhodně nepatří k výrazům periferním. U sankce korpus SYN dokládá 64 394 výskytů, frekvence slovesa sankcionovat je značně nižší, přesto nezanedbatelná – 1 984 výskytů.

Sankce má podle etymologických slovníků[1] původ v latinském výrazu sānctiō s významem ‚ustanovení (zákona o klatbě), donucovací předpis‘, základem je sloveso sancīre ‚posvěcovat, potvrzovat‘. Do češtiny se výraz dostal v 19. století prostřednictvím němčiny (Sanktion), popř. francouzštiny (sanction); sankcionovat je převzato z francouzského sanctionner.

Jungmannův slovník výrazy nezachycuje, Kottův slovník (III. díl, 1882) zaznamenává jak podstatné jméno sankce, které definuje jako ‚stvrzení zvl. zákona panovníkem‘ (die Sanktion), tak odvozené sloveso sankcionovat s významem ‚stvrditi, potvrditi‘ (sanktioniren[2]).

Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) význam slova sankce podstatně rozšiřuje. Na prvním místě je uveden význam totožný s Kottovým slovníkem: ‚schválení, potvrzení (zákona, smlouvy)‘, s čímž souvisí i užití v právním smyslu: ‚potvrzení, schválení nějakého opatření‘ a rovněž historický termín pragmatická sankce definovaný ve slovníku slovy ‚ústavní zákon rakouský ustanovující nedílnost rakouských zemí a posloupnost panovnickou‘. Přibyl význam ‚trestní donucovací opatření‘ a právní termín ‚výhružka, vyslovená pro ten případ, že by se adresát povinnosti uložené základní normou této povinnosti nepodrobil‘ – tedy význam značně odlišný, v podstatě protichůdný[3].

Významové rozšíření substantiva sankce u slovesa zohledněno není; význam uváděný v PSJČ u slovesa sankcionovat zůstává zachován: ‚schvalovati, potvrzovati, schváliti, potvrditi (zákon, smlouvu a p.)‘. Srovnatelné definice nabízí u obou výrazů i Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ). Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ) se u sankce omezuje na charakteristiku ‚trestní donucovací opatření, prostředek‘, sloveso neuvádí. Akademický slovník cizích slov (ASCS) i Nový akademický slovník cizích slov (NASCS) pro sankci shodně uvádějí čtyři významy, převážně právní[4]: 1. práv. schvále[272]ní, potvrzení urč. opatření, rozhodnutí apod.; 2. práv. ustanovení právní normy o následcích nesplnění povinností určené právní normou; 3. (čast. mn.) trestní donucovací opatření; práv. újma (trest, náhrada škody aj.) postihující toho, kdo poruší ustanovení n. jiná pravidla; mezinár. práv. donucení, kterým si státy kolektivně n. i individuálně vynucují zachovávání pravidel mezinárodního práva; sociol. regulativy chování uplatňované skupinou vůči jejímu členovi (tresty, odměny)[5]; 4. hist. práv. nařízení panovníka mající povahu základního zákona.

Přestože ve slovníkových definicích substantiva sankce se objevují výrazy jako ‚následky neplnění povinností, újma, trest[6], trestní, donucení, vynucení‘, zůstává význam uváděný u slovesa sankcionovat ve všech citovaných zdrojích (PSJČ, SSJČ, ASCS, NASCS) obsahově shodný s tím, který uvádí Kottův slovník v 80. letech 19. století: ‚schvalovat, schválit, potvrzovat, potvrdit; uznávat, uznat‘. Tento význam dokládají např. formulace[7]: Společnost přece slouží etice tím, že prostřednictvím zákonů sankcionuje to, co je eticky nejelementárnější, a přenáší etické myšlenky z jedné generace na druhou. (Kohák, E., Kolářský, R., Míchal, I. (eds.): Závod s časem: texty z morální ekologie. Tosrst 1995) – Masaryk především věřil v dohodu velmocí a v osvícenost jejich vůdců – Churchilla, Roosevelta a Stalina, jejichž spolupráce měla vytyčit (a sankcionovat) rámec pro existenci zbytku světa, „nás malých“, jak Masaryk říkal. (Kosatík, P., Kolář. M.: Jan Masaryk. Mladá fronta 1998). – Ortodoxní teologická soustava byla na latinském Západě dobudována ve 13. století dílem Tomáše Akvinského a sankcionována v 16. století Tridentským (sic!) koncilem. (Putna, M. C.: Órigenés z Alexandrie, Kapitola z dějin vztahů mezi antikou a křesťanstvím. Torst 2001) – Dvojtečka před jménem autora značí, že onen autor jméno sankcionoval (tj. zahrnul do svých knih a tím ho „posvětil“). (Beran, M., Bielich, A., Holec, J.: Přehled hub střední Evropy. Academia 2012) – Autor uvedený za dvojtečkou sankcionoval (posvětil, potvrdil) název zavedený autorem před dvojtečkou. (Zkratky binomické nomenklatury, Wikipedie, duben 2016).

Doklady s tímto významem však tvoří pouhý zlomek materiálu. V korpusu SYN i na internetu jednoznačně převažují formulace, z nichž je nepochybné, že význam slova sankcionovat není chápan jako ‚schválení, potvrzení‘, ale vyjadřuje významy ‚uvalit na někoho sankce, udělit sankce, uplatnit donu[273]covací opatření, potrestat někoho sankcemi‘[8]. V odborné literatuře jde velmi často o texty právní: Cizinci (…) mohou bez následků odmítnout splnit povinnosti, za jejichž neplnění jsou občané sankcionováni. (Vybrané otázky státního práva, Karolinum 2001) – Právem se tedy rozumí normativní systém pravidel chování, který je vytvářen státem a jeho zachovávání je státem kontrolováno a porušení sankcionováno. (Lýsek, M.: Kapitoly ze základů práva pro neprávníky, UP Olomouc 2005) – Sankcionováno je vždy protiprávní jednání, tedy jednání porušující některou konkrétní právní normu (Damohorský, M.: Právní odpovědnost za ztráty na životním prostředí, Karolinum 1999) – Člověk žijící v ústavu se musí těmto rozhodnutím podrobit. Pokud by se nepodrobil, je sankcionován. (Vysokajová, M.: Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení, Karolinum 2002) – Vyjma otázek fiskálního deficitu (kde je neuposlechnutí výhrad sankcionováno) budou však tato doporučení pro státy nezávazná. (Drdla, M., Rais, K.: Evropská integrace a bankovnictví, Computer Press 1999) – Jedinec začne být identifikován jako deviant a může být sankcionován nebo jinak trestán a odmítán ostatními. (Munková, G.: Sociální deviace, Karolinum 2001) – V tradiční výchově je kritika vyhrazena především vychovateli, učiteli či dospělému, je tudíž možná pouze shora dolů, zatímco kritika zdola je zpravidla tvrdě sankcionována. (Pelcová, N.: Filozofická a pedagogická antropologie, Karolinum 2000) – Právní normy mají závaznost právní = jejich porušení je sankcionováno (Skopalová, J.: Vybrané kapitoly ze zdravotní etiky, UP Olomouc 2014) – Na počátku našich kulturních dějin Starý zákon sankcionoval v takovém případě i zrušení manželství ukamenováním ženy. Mírnějším řešením je prodej nebo postoupení ženy jinému muži či prostě její zapuzení. (Možný, I.: Rodina a společnost, Slon 2006) – Sociální pracovník, který by za této situace vedl svoji klientku k odmítnutí potratu, by se dopustil trestného činu a byl by sankcionován (Sociologický časopis 1998).

Užití slovesa sankcionovat se neomezuje jen na odborné texty, je nedílnou součástí textů publicistických, a to jak tištěných, tak elektronických, zaměřených všeobecně i specializovaných[9]. Rovněž ty dokládají, že výrazem sankcionovat vyjadřují pisatelé či mluvčí význam ‚potrestat někoho sankcemi‘. Srovnatelná situace, týkající se substantiva sankce, je popsána v Naší řeči v příspěvku Přejatá slova a veřejné mínění podepsaném A. Tejnor a kol.[10] (1972, s. 193): „Ukázalo se také, že cizí slova žijí často v hromadném jazykovém úzu nikoli ve svých původních, značně širokých a abstraktních významech, ale v konkrétních významech zúžených nebo posunutých: např. […] slovo sankce žije dnes už téměř jen ve významu ‚trestní donucovací opatření, zvl. v hospodářském a obchodním životě‘.“

V korpusových materiálech bývá sloveso nejčastěji užito ve tvaru trpného příčestí (celkem 936 dokladů z celkového počtu 1 984 výskytů) a infinitivu (720). Např.: Jakékoliv neoprávněné jednání bylo sankciono[274]váno penězi a vězením. – Policista může být sankcionován širokou škálou trestů od napomenutí po propuštění ze služby. – Porušení tohoto zákazu pak může být sankcionováno až dvěma miliony korun. – Všichni jsme se shodli, že nikdo by neměl být sankcionován či vylučován. – Řada stavebníků již byla sankcionována, výše pokut dosahuje velkých částek. – Do té doby nebude porušení v červnu odsouhlasené vyhlášky sankcionováno. – To může být sankcionováno trestem odnětí svobody až do výše jednoho roku. – Městští strážníci začnou ode dneška opět sankcionovat nedodržování parkovacích pravidel v pražském centru. – Nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno neplatností uzavřených smluv. – Máte někdy potřebu své žáky nějak sankcionovat, tedy potrestat? – Je neuvěřitelné, že chtějí sankcionovat někoho, kdo se snaží pomoci.

Zesílení významu potrestání, trestu bývá umocňováno příslovci tvrdě, přísně, ojediněle i nekompromisně, důsledně, okamžitě, např.: Česká republika bude ze strany Evropské unie za nedodržení nastavených podmínek tvrdě sankcionována. – Předčasné splacení hypotečního úvěru před vypršením fixace je poměrně tvrdě sankcionováno a klientům se rozhodně nevyplatí. – Mají strach, že budou tvrdě sankcionováni za překročení rychlosti. – Povinné ručení je ze zákona povinné a jeho ignorování je tvrdě sankcionováno. – Čínští představitelé … odlišný názor tvrdě sankcionují. – Ve Spojených státech nebo SRN by jakýkoli pokus o nadřazení místních zákonů federální ústavě byl okamžitě tvrdě sankcionován. – Porušení místních předpisů bývají velmi přísně sankcionována …, výjimkou není ani velmi vysoká pokuta či trest odnětí svobody. – Nedodržování limitů vypouštěných odpadních vod je přísně sankcionováno a kontrolními orgány bedlivě sledováno. – Zjištěné nepřesnosti budou přísně sankcionovány.

To, který z možných významů má autor na mysli, bývá zřejmé z kontextu. Spíše výjimečně jsou doloženy formulace popisující obdobné situace, v nichž má však sloveso opačný význam: Nikomu jako by nevadilo, že zabíjení a ničení v Chorvatsku a dnes už i v Bosně a Hercegovině pokračuje třetí měsíc po podpisu svatosvatého příměří před tváří OSN. I Evropská společenství sankcionují dohodu o dělení Bosny a Hercegoviny, učiněnou pod nátlakem a prejudikující konflikty. Flikování následků, nikoli odstraňování příčin. (Respekt 12/1992) × titulek Srbsko odmítá sankcionovat Rusko patřící ke zprávě: Srbské orgány rozhodly nezavádět sankce ve vztahu k Rusku a udržet si neutrální pozici […] Srbsko nebude podporovat evropskou politiku sankcí ve vztahu k Rusku, řekl Nikolič. (EUserver 17. 5. 2015[11]). Se sdělením připouštějícím obojí možnost výkladu se lze setkat ojediněle: D’Amato navrhl i zákon, který umožňuje v USA sankcionovat zahraniční společnosti podnikající v íránském ropném průmyslu (Respekt 3/1997).

Doklady užití svědčí o tom, že se sloveso sankcionovat nezpochybnitelně přiřadilo k výrazům, u nichž se vedle původního významu prosadil význam téměř protichůdný. Přesněji řečeno: nový význam je v tomto případě většinou uživatelů považován za základní, s užitím odpovídajícím původnímu smyslu, a tedy i slovníkovým definicím, se v současné komunikační praxi setkáváme spíše výjimečně. Tím se odlišuje od adjektiva bombastický (Mareš, 2006), u něhož je každý z významů spjat s odlišnými komunikačními oblastmi. Sloveso sankcionovat je užíváno převážně v tzv. seriózní publicistice a v textech odborných, výraz bombastický s novým významem ‚skvělý, vynikající‘ má uplatnění [275]především v prostředí neformálním[12] (reklama, bulvár). Je zde však ještě jeden důležitý aspekt: prosadivší se nový význam slovesa odpovídá jednomu z významů výchozího substantiva sankce. Vzhledem k tomu, že u sankce uvádí dvojí význam již PSJČ a že SSČ definici redukuje na dnes převažující význam ‚trestní donucovací opatření‘, je tento posun zcela pochopitelný a neměl by být ve slovnících opomíjen. Zatím se prosadil do internetových slovníků cizích slov[13], v nichž bývá sankcionovat vysvětleno slovy ‚schvalovat, potvrzovat, uznávat; stanovit následky, trestné opatření‘. Na významový posun upozorňuje rovněž poznámka u hesla sankcionovat v Internetové jazykové příručce[14].

 

LITERATURA A ZDROJE

ASCS: Akademický slovník cizích slov (1995). Praha: Academia.

COMFORTIOVÁ, H. (1987): Příslovce většinou a vesměs. Naše řeč, 70, s. 111–112.

ČERNÁ, A. (2014): Sankcionovat. Literární noviny, 12. 4. 2014 < http://www.literarky.cz/offline/200-jazykove-zakampi/17261jazykove-zakampi-sankcionovat >.

Český národní korpus – SYN, verze 3 (2010–2014) [online]. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit. 2016-04-28. < http://www.korpus.cz >.

HOLUB, J. – LYER, S. (1978): Stručný etymologický slovník jazyka českého. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

HROMADA, J. – MADAR, Z. a kol. (1972): Právnický slovník. 3. vyd. Praha: Orbis.

KOTT, F. Š. (1878–1893): Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Praha: J. Kolář a F. Šimáček.

MADAR, Z. a kol. (1995): Slovník českého práva. Praha: LINDE.

MAREŠ, P. (2006): Bombastické ceny, úspěchy a kariéry. Naše řeč, 89, s. 267–270.

NASCS: Nový akademický slovník cizích slov (2005). Praha: Academia.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého (1935–1957). Praha: Státní nakladatelství / SPN.

REJZEK, J. (2015): Český etymologický slovník. 3. vyd. (2. přeprac. a rozšíř. vyd.). Praha: Leda.

SLOMEK, J. (2012): Sankcionovat. Týden, 7. 7. 2012. < http://jaromir-slomek.blog.tyden.cz/clanky/6118/sankcionovat.html >.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1994). 2. vyd. Praha: Academia.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971). Praha: Nakladatelství ČSAV.

SVOBODOVÁ, I. (1993): Přehršel. Naše řeč, 76, s. 53–55.

TEJNOR, A. a kol. (1972): Přejatá slova a veřejné mínění. Naše řeč, 55, s. 185–202.

Velký sociologický slovník (1996). Praha: Karolinum.

---

[*] Příspěvek vznikl v rámci infrastrukturního projektu MŠMT LINDAT/CLARIN – Jazyková výzkumná infrastruktura v České republice (LM2010013).

[1] Slovo sankce vysvětluje Holubův a Lyerův Stručný etymologický slovník jazyka českého a Rejzkův Český etymologický slovník; ve slovnících V. Machka ani J. Holuba a F. Kopečného zachyceno není.

[2] Takto je uvedeno v Kottově slovníku, v němčině se výraz zapisuje sanktionieren.

[3] Protichůdné významy vyjadřují např. i výrazy vesměs, přehršel, bombastický. Všem již byla na stránkách NŘ věnována pozornost. Viz Comfortiová, 1987; Svobodová, 1993; Mareš, 2006.

[4] Právní slovníky chápou sankci pouze ve významu ‚újma‘. Např. Slovník českého práva (1995) definuje sankci jako „součást právní normy, která stanoví zvláštní újmu, jež má postihnout toho, kdo má odpovědnost za její porušení.“ Podle Právnického slovníku (1972) jsou „typickými sankcemi trest a závazek k náhradě škody.“

[5] Ve Velkém sociologickém slovníku (1996, s. 965n.) je u hesla sankce uvedeno, že „v běžném pojetí je sankce chápána ve významu negativním, jako trest za porušení normy. V sociologii však má širší význam. Jsou jí míněny také takové postupy, které vedou k posílení sociální normy a jsou motivovány různými formami odměn. To je tzv. pozitivní sankce. Smyslem sankce obecně je tedy sociální zpevňování, t.j. posilování platnosti normativního vzorce skupiny, kolektivu, soc. společenství.“

[6] K posílení tohoto významu jistě přispívá i skutečnost, že ve Wikipedii – tedy nástroji, který mnozí uživatelé volí jako prvotní (a mnohdy jediný) zdroj poučení a informací, – je sankce v právním smyslu vnímána jako synonymum slova trest: „Trest jakožto sankce, uvalená na pachatele vnější autoritou bez ohledu na to, jak své jednání hodnotí on sám, se vyskytuje už v archaických společnostech bez státního monopolu na násilí. Běžnými sankcemi jsou například veřejný posměch, vyloučení z kmene, tělesný trest anebo smrt.“ (https://cs.wikipedia.org/wiki/Trest).

[7] Příklady v celém textu jsou čerpány z korpusu SYN a z vyhledávače Google.

[8] Na totéž upozorňuje i P. Mareš (2006) v Naší řeči v drobnosti Bombastické ceny, úspěchy a kariéry; J. Slomek (2012) v časopise Týden v příspěvku Sankcionovat a A. Černá (2014) ve stejnojmenném jazykovém zákampí na stránkách Literárních novin.

[9] V korpusu SYN jsou to např.: Deníky Bohemia, Právo, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Respekt, Britské listy, idnes.cz, Právní rádce, Trestní právo, Sociologický časopis, Právo a podnikání, Bankovnictví.

[10] Dotazník pro výzkum postojů k přejaté slovní zásobě připravili A. Stich, J. Machač a A. Tejnor, sociologickou stránku projektu připravila a získané informace zpracovala M. Snětivá.

[11] http://euserver.parlamentnilisty.cz/Articles/1981-srbsko-odmita-sankcionovat-rusko.aspx.

[12] V neformální komunikaci se užívá i další z výrazů s pozměněným významem – substantivum přehršel. Viz Svobodová (1993).

[13] Např.: http://www.slovnik-cizich-slov.net; http://www.slovnik-cizich-slov.cz/; http://slovnikcizich-slov.abz.cz/web.php/; http://www.infoz.cz/. Citováno s vědomím, že kvalita takovýchto zdrojů bývá přinejmenším sporná.

[14] Viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=sankcionovat.

Ústav pro jazky český AV ČR
Letenská 4, 118 51 Praha 1
cerna@ujc.cas.cz

Naše řeč, ročník 99 (2016), číslo 5, s. 271-275

Předchozí Ivana Bozděchová: Nově poučně i hravě o češtině

Následující Z dopisů jazykové poradně