Časopis Naše řeč
en cz

Bombastické ceny, úspěchy a kariéry

Petr Mareš

[Drobnosti]

(pdf)

-

Když v roce 1997 vydala síť supermarketů Delvita reklamní letáky s nápisem V Delvitě za bombastické ceny!, pokládal jsem jej za ojedinělou aktualizovanou formulaci, podnícenou nejspíš úsilím nalézt novou charakteristiku výhodnosti ceny, jež by působila intenzivněji a přitažlivěji než už značně rozšířené ceny zajímavé, fantastické, překvapivé, neuvěřitelné, šokující, bláznivé či šílené. Patrný přitom byl motivační vliv oblíbeného reklamního obratu cenová bomba ― nápis doprovázela kresba kulaté anarchistické bomby se zapáleným doutnákem, jak ji známe ze starých filmů.[1] Na to, že nejde o jednorázovou záležitost, upozornila ale takřka ve stejné době Jana Hoffmannová; konstatovala, že slova bomba a bombastický vyjadřující vysokou míru pozitivního hodnocení se hojně vyskytují v textech milovníků počítačových her: „Všechno je bomba (ev. superbomba), bombastické (‚bombastická grafická prezentace‘) […].“[2] Nyní je už zjevné, že se tento způsob užívání přídavného jména bombastický značně rozmohl.

Z hlediska původu a základního významu nemají lexémy bomba a bombastický žádný vzájemný vztah. Bázi substantiva bomba, jež se do češtiny dostalo přes latinu, italštinu, francouzštinu a němčinu, představuje řecký onomatopoický výraz bómbos s významem ‚dunění, hukot, šum‘. Naproti tomu slovo bombast (od něhož bylo odvozeno adjektivum bombastický) se zakládá na středolatinském výrazu bombax, resp. bombacium ‚bavlna‘; vývoj lze dále zpětně sledovat k řečtině a perštině. V angličtině nabyla přejímka bombast významu ‚vycpávka, vata‘ a metaforickým přenosem se stala označením pro stylovou nabubřelost. Do češtiny slovo dospělo opět prostřednictvím němčiny.[3]

Substantivum bomba se v češtině rozšířilo i v přeneseném expresivním významu ‚senzace, něco skvělého‘[4]. Potřeba nalézt pro tento význam také přiměřeně markantní adjektivum mohla způsobit, že slovo bombastický, dosud víceméně omezené na intelektuální vyjadřování, bylo vzhledem k nápadné zvukové, resp. grafické podobnosti k bombě „přitaženo“. Nepochybně měla ovšem vliv rovněž obecnější tendence k sémantickému přehodnocování adjektiv (a od nich odvozených adverbií), k tomu, aby se sekundárně ― a bez ohledu na původní význam ― stala prostředkem pro vyjádření vysokého stupně pozitivního hodnocení. Snaha o expresivní inovace a o intenzifikaci hodnocení (jež je mj. vlastní už zmíněné reklamě) vede k tomu, že takovýto význam postupně získávají další a další výrazy: báječný, senzační, fantastický, hrozný či děsný, v řeči mládeže hustý a krutý atd.

Přídavné jméno bombastický tak v současné češtině může vyjadřovat dva v zásadě protichůdné postoje: proti základnímu a lze říci náležitému významu ‚nabubřelý, mnohomluvný, [268]frázovitý‘, resp. ‚přepjatý, přehnaný, nevhodně okázalý‘ se prosazuje výraz ocenění maximálně kladného (‚skvělý, vynikající‘).[5] Povšimněme si nyní důkladněji, v jakých kontextech a v jakých oblastech komunikace se výraz bombastický v poslední době objevuje.

V korpusu syn2000 je zaznamenáno celkem 178 výskytů různých tvarů adjektiva bombastický. V naprosté většině případů bez problémů identifikujeme význam ‚nabubřelý, přepjatý‘; typická jsou spojení se substantivy jako ceremonie, fráze, kampaň, oslavy, patos, prohlášení, propaganda, reklama, rétorika, show, styl, tón, věty, výroky, žvásty. Naproti tomu ― nepočítáme-li výše citovanou pasáž z článku Jany Hoffmannové v NŘ, kterou korpus zachycuje ― v pěti dokladech z druhé poloviny devadesátých let adjektivum bombastický evidentně slouží k vyjádření vysoké míry kladného hodnocení (třikrát je přitom jako bombastický charakterizován úspěch). Pokud jde o zdrojové oblasti komunikace, dvěma doklady je zastoupena publicistika zaměřená na populární hudbu ― The Breeders políbila Štěstěna. < Bombastickým > úspěchem byla totiž po EP Safari i další deska, Last Splash (Rock & Pop, 1998); stejně tomu je i při poslechu Bomboniéry, která se zdá být skutečně < bombastická > (MF Dnes, 1998) ― a jedním dokladem publicistika sportovní; zde se ovšem reprodukuje výrok závodníka: „Je to < bombastický > nápad,“ nadšeně uvedl dvojnásobný mistr republiky ve skupině N Michal Gargulák“ (MF Dnes, 1999). Zbylé položky tvoří překlad příručky, jež chce být návodem k úspěšnému životu ― Úspěch tohoto malého experimentu je prostě < bombastický >! (Věra F. Birkenbihlová, Trénujeme úspěch, 1996) ― a poněkud překvapivě článek z Hospodářských novin (1996), kde se překládá řeč ve francouzštině: „Ani jsme nepomysleli, že by to mohlo mít tak < bombastický > úspěch,“ doplňuje Sennepin.

Mezi oběma póly se umisťuje neurčitá přechodová zóna; zahrnuje čtyři doklady, v nichž ani při sledování širšího kontextu nemůžeme zcela spolehlivě určit, který z významů by měl být pro chápání dané formulace rozhodující. Z poloviny jde opět o hudební publicistiku a v jednom případě o publicistiku sportovní: Tak nejspíš došlo k Duní a později k další komerční trefě Matáskem vyfutrovanému Hagen Badenu či herecké kreaci v < bombastickém > klipu Lucie Bílé Láska je láska (Reflex, už 1993); posledním řadovým elpíčkem Judas Priest byl < bombastický > Painkiller z roku 1990 (Rock & Pop, 1998); po < bombastickém > vpádu osmnáctiletého útočníka do ligy, poté, co nakoukl i do národního mužstva […], se dvakrát zranil a prodělal operaci ramene (MF Dnes, 1999). V posledním dokladu je vzhledem k celkovému ironickému ladění politického komentáře asi přece jen pravděpodobnější význam ‚okázalý‘: < Bombastické > vítězství jezdce z neznáma Michaela Žantovského v souboji o předsednický post v ODA symbolizovalo touhu členů strany po charismatickém vůdci (MF Dnes, 1997).

V novém korpusu syn2005 se počet dokladů na význam ‚skvělý‘ zřetelně zvyšuje; příčinu [269]lze vidět nejen ve faktu, že tento korpus čerpá z novějších publicistických textů (2000―2004), ale také v tom, že do jazykového materiálu zahrnul bulvární deník Blesk a v omezenější míře rovněž společenský časopis Story. Korpus syn2005 nebyl v době provedení rešerše ještě lemmatizován, tj. nebylo možno dotazem na základní tvar slova „vyvolat“ všechny tvary; východiskem pozorování se staly tvary bombastický (24 výskytů), bombastická (17 výskytů) a bombastickou (20 výskytů).

Mezi 61 shromážděnými doklady nacházíme třináct případů, kdy kontext připouští pouze význam ‚skvělý‘, další čtyři doklady umožňují obojí interpretaci, přítomnost pozitivního hodnocení se však jeví jako pravděpodobnější. Asi nejpozoruhodnější ukázku významu ‚skvělý‘ poskytuje časopis Story (2001): Zkuste si někdy zahrát na neviňátko s < bombastickou > hrudí. Kostice dokáží zázraky! Kvantitativně se ale v popředí umisťuje deník Blesk, na který připadá devět ze zmíněných třinácti výskytů: A dlužno říci, že úspěch mají děvčata přímo < bombastický > (2003); takto < bombastický > program nabízí dnešní Hippies bál v Olomouci (2004) atd. Sluší se ovšem dodat, že ve čtyřech případech vystupuje slovo bombastický jako součást záznamu mluveného projevu: „Žádnou < bombastickou > investici jsem neudělal, ale vyjeli jsme si s manželkou a dcerou s jednou cestovkou na večeři do pouště“ (2002); „asi jen dva kilometry je < bombastický > aquapark se sedmi bazény,“ dodali kluci (2004). Zároveň se Blesk stává polem, kde se oba významy výrazu bombastický střetávají, protože v menší míře (čtyři výskyty) používá toto slovo i tradičně pro označení něčeho přehnaného a nabubřelého: Než se potvrdilo, že šlo jen o < bombastickou > reklamu, zavařily telefonní linky […] tisíce a tisíce lidí (2000).

Je třeba dodat, že nechybějí ani jednotlivé doklady pozitivního hodnocení z tzv. seriózního tisku, vždy je však přítomna distance daná tím, že se zprostředkovává cizí výrok: „Doufáme také, že už konečně vyjde < bombastický > ohňostroj, který se nám dvakrát nevydařil,“ věří Jakub Kabeš (MF Dnes. 2004). Úryvek z Lidových novin (2001) nadto není zcela jednoznačný: Žádnou < bombastickou > sumu však žádný z bohatých klubů ještě nenabídl.

O tom, že adjektivum bombastický pro řadu uživatelů jazyka znamená ‚skvělý‘, svědčí i nové doklady z let 2005 a 2006. Příznačné přitom je, že se oblasti komunikace v zásadě nemění. Jako výraz pozitivního hodnocení tak adjektivum bombastický vystupuje např. v reklamě na časopis bulvárního rázu (Proč je Pecka bombastická?) nebo v časopise informujícím o televizním programu: Místo toho, aby budoval bombastickou kariéru, vzal nadějný právník Rudolphe raději podřadnou práci v městské knihovně (Satelit, 2006). V denících jako MF Dnes nebo Právo se výskyt omezuje na společenské rubriky, a navíc na citáty: „Už druhá bombastická akce!“ směje se v narážce na květnovou módní show (Magazín Dnes, 2005); „zato paní Květa byla úplně bombastická. Byla vstřícná, pohotová, vtipná a velice inspirativní“ (Právo, 2005).

Zřejmě se musíme smířit s tím, že u adjektiva bombastický se už konstituoval nový význam, jenž je protichůdný významu základnímu. Námitky, že jde o nežádoucí a matoucí posun, který nerespektuje původ slova, a že při nevyhraněném textovém okolí vzniká nebezpečí chybného výkladu autorova záměru, těžko mohou vést k potlačení tohoto stavu. Současně je však třeba zdůraznit, že oba významy nejsou na stejné úrovni a že každý z nich je spjat s odlišnými oblastmi komunikace, i když lze nalézt příklady vzájemných přesahů. S výskytem adjektiva bombastický ve významu ‚skvělý‘ můžeme nejspíš počítat v textech charakterizovaných neformálností, zábavností a důrazem [270]na módnost a atraktivitu, v reklamách, bulvárním tisku a společenských časopisech, resp. časopisech životního stylu, v publicistice zaměřené na populární hudbu, sport a volnočasové aktivity. Tento způsob užívání slova bombastický je jistě také rozšířen v běžné mluvené komunikaci, zvláště mezi mladou generací a lidmi, kteří chtějí být „trendoví“. Naproti tomu v intelektuální sféře, v seriózní politické, ekonomické či kulturní publicistice stále dominuje význam ‚nabubřelý, přepjatý‘.[6]


[1] Srov. P. Mareš, V Delvitě za bombastické ceny!, Čeština doma a ve světě 5, 1997, č. 3, s. 76.

[2] J. Hoffmannová, Pařani a gamesy (Pokus o charakteristiku diskurzu počítačových her), NŘ 81, 1998, s. 107.

[3] Srov. např. J. Rejzek, Český etymologický slovník, Leda, Voznice 2001, s. 85.

[4] Není bez zajímavosti, že v americké angličtině získalo slovo bomb naopak význam ‚neúspěch, selhání, propadák‘, a je tedy ekvivalentem českého expresivního výbuchu.

[5] Dodejme, že takový případ je v češtině okrajový, nikoli však zcela raritní, jak ukazují výrazy vesměs (‚bez výjimky‘ × ‚převážně‘) nebo sankce (‚schválení, potvrzení‘ × ‚donucovací opatření‘) a sankcionovat (‚schválit, potvrdit‘ × ‚postihnout, uplatnit donucovací opatření‘). U slovesa sankcionovat se dosud ve slovnících uvádí pouze první význam, v komunikační praxi však v současnosti evidentně převažuje význam protichůdný. Srov. např.: „hlavní rys českého preskriptivismu […] se projevuje jako pocit oprávněnosti mluvčích sankcionovat projevy, které se pouze neshodují s platnou kodifikací (jinak však nemusí být z hlediska zvolených cílů mluvčího defektní nebo neúspěšné)“ ― V. Cvrček, Spisovnost a její zdroje, SaS 67, 2006, s. 50.

[6] Text vznikl v rámci grantového projektu VZ MSM 0021620825 Jazyk jako lidská činnost, její produkt a faktor.

Naše řeč, ročník 89 (2006), číslo 5, s. 267-270

Předchozí Hana Mžourková: Oratio et ratio (Sborník k životnímu jubileu Jiřího Krause)

Následující Ivana Svobodová: Tvarohomakový koláč

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1