Časopis Naše řeč
en cz

Přehršel

Ivana Svobodová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Již mnohokrát jsme v jazykové poradně zodpovídali dotaz na význam slova přehršel. Tento výraz vznikl spojením předpony pře- a podst. jména hrst. Podle Holubova-Kopečného Etymologického slovníku jazyka českého (Praha 1952, s. 300) měl původně podobu přěhrstlie (stč. přěhrštlé, přehrští). V. Machek (Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1968, s. 185) uvádí, že „nový útvar však ztrácel v jazykovém povědomí spojení s hrst [54]a pronikavě se měnil“. O tom svědčí i celá řada podob zachycených v Jungmannově Česko-německém slovníku 3 (Praha 1837, s. 486). Za základní považuje Jungmann přehršť a přehrští (za méně vhodné přehrštle, přehršle, prahršle, prahoušel, přehrštlí, přihrštlí, přehršlí, přehoušlí). Význam těchto slov pak autor vysvětluje takto: „ruce obě dvě ku brání něčeho žlábkovitě složené, obě hrsti v jedno spojené“ a připojuje význam přenesený: „to, co se v přehršť vejde“. Slovník spisovného jazyka českého 3 (Praha 1964, s. 1028) uvádí tyto základní podoby: přehršle, řidč. přehršel, přehoušele, řidč. přehoušle. V současné době, jak ukazují doklady z lexikálního archívu Ústavu pro jazyk český AV ČR i z denního tisku, převažují podoby přehršel a přehršle. Vedle významů popsaných v Jungmannově slovníku mají tyto výrazy podle Slovníku spisovného jazyka českého i další přenesený význam: menší množství (zvláště něčeho sypkého) vůbec.

Časté dotazy na význam slova přehršel i jisté pochybnosti nad tím, zda se v dnešní době tento výraz užívá v těch významech, které jsou ve slovnících uvedeny, nás podnítily k tomu provést analýzu výpisků z lexikálního archívu a zároveň sledovat užití tohoto slova v současných textech, a to zejména publicistických.

Lexikální archív má materiál týkající se tohoto slova poměrně bohatý. Nejvíce excerpt je z minulého století a z počátku století dvacátého. V této, nejstarší lexikální vrstvě se setkáváme především s dvojím užitím výrazu přehršel: jednak v jeho původním významu, tj. spojené dvě hrsti, jednak ve významu přeneseném, tj. množství, které se do obou hrstí nabere. Přitom užití ve významu metonymickém převažuje. Nejčastěji se výraz přehršel pojí s podst. jm. látkovými nebo hromadnými (např. hrách, mouka, sníh, seno, kamení, zrní apod.). Postupně přibývá vět, v nichž tato lexikální jednotka vytváří větné dvojice s dalšími podst. jm., a to zejména s výrazy vlasy (velmi často), světlo, slunce, jiskry, např. přehršle vlasů v kadeřích, kolik přehršlí světla mi dopřeješ, v husté pavučině se konejšivě chvěla přehršle slunce, téže noci na nebi svítí přehršle hvězd apod.

Od začátku století se zvětšuje počet vět, v nichž výraz přehršel slouží (zejména v textech uměleckých) jako lexikální prostředek s funkcí ozvláštňující, např. od přehršli století vše mělo znak a věštbu, obraz, jméno; pod nízkými mračny se válela v divokých přehršlích nejistota z věcí příštích atd. Zároveň je možno pozorovat ústup užití podst. jm. přehršel v jeho původním významu a zvýšení počtu vět, v nichž tento výraz plní funkci jakéhosi blíže nespecifikovaného, neurčitého kvantifikátoru; v těchto případech by bylo možno slovo přehršel (dodávající spojení expresívní ráz) chápat jako synonymum podst. jm. množství. Např.: Jedna skupinka ho zahrnula přehršlemi otázek, jiná ho záměrně přehlédla. Někdo do mě vrazil a přidal přehršel jadrných slov.

Analyzujeme-li doklady z posledních 30–50 let, sledujeme, že autoři volí výraz přehršel ne pro označení malého množství, něčeho nepatrného, zanedbatelného, ale pro vyjádření významu opačného, tzn. pro vyjádření množství většího, ev. velkého. O tomto významovém posunu svědčí zejména doklady na užití výrazu přehršel v publicistických projevech (psaných i mluvených) z poslední doby, a to zvláště na pozadí širšího kontextu, ev. na základě mimojazykové skutečnosti. Např. Piloval, brousil a tepal (P. Kopta) do svých veršů tak dlouho, dokud nebyl přesvědčen o tom, že to [55]líp nejde. Několik povídek, spousta básní a přehršle písňových textů (Mladá fronta 26. 8. 1989). V tomto příkladu je zřejmý význam slova přehršel z kontextu (gradace množství jednotlivých druhů literárních textů); a to, že P. Kopta otextoval skutečně mnoho písní, si lze snadno ověřit.

Dost často se vyskytuje výraz přehršel ve větě, jejíž obsah je konfrontován s obsahem věty předchozí (následující). Předmětem konfrontace je srovnání kvantity jednoho děje (stavu) s kvantitou děje (stavu) jiného; výraz přehršel stojí v protikladu k jinému výrazu vyjadřujícímu množství, např. Revoluce přinesla mnoho změn, ale v činnosti OPBH jich zrovna přehršel nenastala (Expres 21. 3. 1990). Góly jsme zatím neviděli, ale o přestávce, kdy můžete sledovat sestřihy zajímavých momentů z dosavadních utkání, jich uvidíte přehršel (televizní přenos z MS v kopané).

Příčiny změny významu slova přehršel je třeba hledat v postupných hláskových změnách tohoto slova (od původní podoby přěhrstlie až k dnešním podobám přehršel, přehršle), které vedly k sekundární motivaci, k přiklonění tohoto slova k těm jménům a příslovcím, u nichž předpona pře- vystupuje ve funkci zmocňovací (např. přeškoda, převeliký, přemnoho).[1]

Slovo přehršel se dnes přestává užívat ve svém původním významu a u významu přeneseného, jak jsme se pokusili ukázat, došlo k výrazné, antonymní změně. Přiřadilo se k výrazům jako hromada (lidí), hejno (žen), fůra (problémů), příval (dojmů), které v přeneseném významu vyjadřují velké množství.[2]


[1] Srov. F. Kopečný, Etymologický slovník slovanských jazyků 1, Praha 1973, s. 167–8.

[2] Viz V. Šmilauer, Zásoba slovní a význam slov (skriptum), Praha 1951, s. 61.

Naše řeč, ročník 76 (1993), číslo 1, s. 53-55

Předchozí Alena Polívková: Lobby, lobbista, lobbismus

Následující Alena Polívková: Rafting

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1