Časopis Naše řeč
en cz

Za širší pole jazykovědných zájmů

Jan Volín

[Články]

(pdf)

For a broader field of linguistic interests

Když před rokem a půl uváděl Jan Chromý zvláštní číslo Naší řeči věnované korpusové lingvistice, zmiňoval nadšení z inovací a zároveň vybízel ke střízlivému posuzování teoreticko-metodologických omezení nových přístupů. Totéž by mělo platit i pro konverzační analýzu a různá příbuzná zkoumání diskurzu, jimž je věnováno číslo současné. Jde o inovativní směry, které rozšiřují pole naší působnosti a mohou zvýšit společenskou relevanci našich snah, ovšem nejsou ani zdaleka nějakým zázračným receptem na úspěch.

Konverzačně a diskurzně zaměřené postupy dokládají bohatství myšlenek při vytváření vhodných modelů jazyka a jeho užití. Vzhledem ke složitosti komunikace jazykem není divu, že pokusy o její popis jsou tak různorodé. Je také pochopitelné, že se jazykověda historicky nejprve věnovala převážně formám, zatímco funkce, které jsou méně zjevné, se dostávaly do zorného pole lingvistů pomaleji. Přitom myšlenky, na nichž dnešní konverzační a diskurzní analytici staví, úplně nové nejsou: E. Sapir ve své knize Language (1921) upozorňuje, že chceme-li porozumět dynamice jazyka, musíme se obrátit ke každodenní mluvě prostých lidí, nikoli k příručkám „správné gramatiky“. Ch. Morris jen o něco málo později vybízí k zohlednění kontextu jako legitimní, a dokonce nezbytné lingvistické dimenze popisu. Ještě v r. 1965 D. Abercrombie upozorňuje, že i když čtená próza vykazuje velmi pravidelné intonační vzorce svazbou na gramatickou strukturu textu, pro zkoumání běžných dialogů je znalost této intonace neužitečná. To vše je pro autory tohoto zvláštního čísla dnes samozřejmostí, i když práci jim to nijak neusnadňuje. Neztratit se v chaosu materiálu, který nebyl vypěstován ve skleníku, a nepodlehnout lákání spekulací, ke kterým kvalitativní přístup lehce sklouzavá, není jednoduché. Je potěšitelné, že domácí snahy podpořil Richard Ogden, na mezinárodním fóru dobře známý autor. Svůj příspěvek týkající se prozodické ikonicity psal přímo pro Naši řeč. Další z autorů, Jakub Kopecký, se zabývá signalizací argumentace. Vzhledem k tomu, že naše všední životy jsou na sporná stanoviska a argumentace velmi bohaté, jde o atraktivní předmět výzkumného zájmu. Martin Havlík a Eliška Zaepernicková se věnují jednomu z hlavních témat konverzační analýzy – střídání replik. Dokládají, že za zdánlivě banálním vystřídáním mluvčích v rozhovoru se skrývá složitý, ale dobře fungující systém. Jan Volín upozorňuje na ty konstituenty řeči, které při povrchním pohledu mohou unikat analytické pozornosti. A Kristýna Tesařová recenzuje překlad výborné knihy P. Auera, mapující vývoj vědeckého bádání právě v té oblasti, již chce naše číslo pomoci rozvíjet. Zvláštní číslo Naší řeči, které právě čtete, přispívá k vzájemnému obohacování různých přístupů k jazykovědnému bádání. V tom je východisko z omezených možností jednotlivce i specializované skupiny směrem k bohatší a inspirativnější lingvistice.

Jan Volín, Fonetický ústav FF UK a odborná rada Naší řeči

Naše řeč, ročník 99 (2016), číslo 1, s. 1

Předchozí Z dopisů jazykové poradně

Následující Richard Ogden: Ikonicita v mluveném rozhovoru

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1