Časopis Naše řeč
en cz

Luhský potok, Blukský mlýn, Mnichská ulice

Pavel Štěpán

[Drobnosti]

(pdf)

Luhský potok, Blukský mlýn, Mnichská ulice

The article discusses a special type of formation of denominal adjectives found in Czech toponyms.

[1]V tomto příspěvku se na základě toponymického materiálu z území Čech zaměříme na specifický způsob tvoření adjektiv od substantivních základů zakončených na -k, -h, -ch pomocí formantu -ský (okrajově pak také -ný).

Při odvozování adjektiv utvořených od substantivních základů zakončených na -k, -h, -ch pomocí sufixu -ský dochází na příponovém švu ke změně koncových hlásek základu dané předhistorickou palatalizací: spojení -k a -ský dává -cký (< -čský), -h a -ský dává -žský, -ch a -ský pak -šský (viz Mluvnice češtiny 1, 1986, s. 361–362; srov. též Šmilauer, 1956, s. 207–208). V českých toponymech však nacházíme i některá adjektiva bez provedené hláskové změny, tedy utvořená v rozporu s danými pravidly. Převážně jde o pomístní jména, která jsou zpravidla nestandardizovaná, nemají spisovnou podobu, často jsou známa pouze v dané obci nebo jejím blízkém okolí a jsou užívána převážně v běžně mluveném jazyce, a proto u nich odchylky od pravidelného způsobu tvoření nejsou příliš překvapivé. Je však pozoruhodné, že v několika málo případech se s tímto jevem setkáváme rovněž u pojmenování ulic a místních částí, tedy toponym standardizovaných, zaznamenaných v zeměpisných lexikonech, oficiálních registrech apod.

Zaměřme se nejprve na adjektiva sledovaného typu vyskytující se v pomístních jménech z území Čech.[2] V soupisu pomístních jmen pro obec Čím na Dobříšsku nacházíme pomístní jméno Luhský potok. Jde o pojmenování levostranného přítoku řeky Vltavy, který pod obcí Čím protéká osadou Luh.[3] Na mapách je tento vodní tok uváděn pod názvem Meredský potok.[4] S adjektivem luhský, odvozeným však od jiného toponyma, se setkáváme i v dalším pomístním jménu. Jde o pojmenování pole Pod luhskou cestou v katastru obce Svinčany na Přeloučsku. Zpracovatel soupisu pomístních jmen však v tomto případě zachycuje i paralelní pojmenování Pod lužskou cestou. Dané pomístní jméno označuje pozemky nacházející se podél cesty vedoucí ze Svinčan do dvora Luhy.[5]

Rybník v katastru obce Kožlí na Mirovicku je v soupisu pomístních jmen uveden jako Bochský rybník. Z výkladu Slovníku pomístních jmen v Čechách (Matúšová et al., 2008, s. 98 a 101) lze vyvodit, že název tohoto rybníka byl Bochce[6] (z původního Bohce). Poté, co byl název rybníka Bochce přenesen na přilehlé pozemky, bylo patrně od pozemkového jména zpětně utvořeno pojmenování Bochský rybník. Při tvoření v tomto případě došlo ke zkrácení odvozovacího základu (byla vypuštěna část -ce).[7]

[223]Dosud analyzovaná adjektiva přítomná v toponymech byla utvořena od toponymických základů. Jsou však doložena i adjektiva bez provedené hláskové změny, která byla pravděpodobně utvořena od apelativního základu nebo ze spojení předložky s apelativem. V Nebřehovicích na Strakonicku se kupříkladu nachází Drahský rybník; toto pojmenování pravděpodobně odráží polohu rybníka uprostřed drah[8] (pomístní jméno jako Draha, Na drahách apod., z něhož by jméno rybníka nepochybně mohlo rovněž vycházet, není z dané lokality doloženo). Pozemkové jméno Přirohská, patřící polím a loukám v katastru obce Jižná u Kamenice nad Lipou, bylo dle soupisu pomístních jmen motivováno polohou pozemků „při rohu“ tvořeném lesy.

K obdobné změně koncového -k, -ch, -h v základu dochází také při tvoření desubstantivních adjektiv pomocí sufixu -ný (Mluvnice češtiny 1, 1986, s. 358). V pomístních jménech z území Čech se setkáme se zcela ojedinělým případem, který je s tímto pravidlem v rozporu. Z Předboře na Soběslavsku je doloženo pozemkové jméno Mechná, patřící mokrým polím. Toto pojmenování bylo odvozeno od apelativa mech, které mohlo být nejen označením rostlinného druhu, ale přeneseně mohlo označovat i ‚mokré místo‘ (srov. Malenínská, 1995, s. 188).

Přejděme nyní ke jménům místních částí a ulic, u kterých se sledovaný jev vyskytuje i přesto, že tato pojmenování jsou na rozdíl od výše uvedených pomístních jmen standardizovaná a zcela oficiální.

Mlýn v Dolních Černošicích na pravém břehu Berounky (katastrální území Praha-Lipence) je na současných[9] i historických[10] mapách, v knižních publikacích (srov. např. David – Soukup, 2011, s. 128) i na internetu[11] uváděn jako Blukský mlýn/Mlýn.[12] Novější místopisné lexikony tento mlýn zpravidla neuvádějí; toponymum Blukský mlýn však zaznamenává kupř. A. Chytil (1930, s. 727). J. Klempera (2001, s. 220) toto pojmenování nezachycuje; hovoří o mlýně „na Bluku“. Podle tohoto autora vodní mlýn v Dolních Černošicích, poprvé doložený k roku 1523, příslušel k tvrzi zvané Bluk.[13] Pravidelně utvořené adjektivum od toponyma Bluk by mělo znít blucký. Varianta toponyma Blucký mlýn je však doložena jen velmi vzácně.[14]

[224]Ještě překvapivější je neprovedení dané hláskové změny v pojmenování ulice, konkrétně v názvu ulice Mnichská v jihočeských Netolicích.[15] Jde o poměrně důležitou komunikaci, která vychází z náměstí a směřuje k rybníku Mnich.[16] Právě podle směru k tomuto rybníku byla nepochybně pojmenována. I v tomto pojmenování se tedy (stejně jako u jména Blukský mlýn) setkáváme s detoponymickým adjektivem utvořeným v rozporu s pravidly pro tvoření desubstantivních adjektiv.

Věnujme nyní ve stručnosti pozornost adjektivům utvořeným od toponym zakončených na -berg/-berk, -burg/-burk. Podle Mluvnice češtiny 1 (1986, s. 361) se při tvoření adjektiv od takto zakončených základů odsouvá koncové -g/-k.[17] Mezi pomístními jmény z území Čech najdeme ojediněle doklady, které tyto zásady nerespektují. Z obce Nevřeň na Plzeňsku je doloženo pomístní jméno Kumberkská cesta, které patří komunikaci, po níž podle soupisu pomístních jmen pro danou obec jezdili rolníci na robotu do dvora Kumberk.[18] Lze však předpokládat, že toto pomístní jméno bylo běžně vyslovováno jako Kumberská cesta a zápis zpracovatele soupisu pomístních jmen můžeme považovat za hyperkorektní. Podobný případ představuje pomístní jméno zapsané jako Sternbergský rybník, které náleží rybníku v katastru obce Chrášťany u Týna nad Vltavou. Tento rybník, na mapách[19] uváděný v náležité podobě Šternberský rybník, byl pojmenován podle polohy u samoty Šternberk.[20]

[225]Cílem tohoto příspěvku je upozornit na nepříliš obvyklý způsob tvoření desubstantivních adjektiv pomocí sufixu -ský (zcela okrajově rovněž -ný), při kterém je zachováno -k, -ch, -h (a také -g) nacházející se na konci základového substantiva. S adjektivy, která jsou předmětem našeho zájmu, se setkáváme nejen v pomístních jménech, jež jsou zpravidla neoficiální, nestandardizovaná, ale i v oficiálních názvech ulic a místních částí.

Pokusme se nyní zamyslet nad příčinami sledovaného jevu. Neprovedení hláskové změny je patrně ovlivněno tendencí k zachování základu v nezměněné podobě, aby bylo zřetelné, od kterého substantiva je dané adjektivum utvořeno.[21] Často jde o tvoření zcela mechanické, při kterém je adjektivní sufix připojen k základu bez respektování pravidelných alternací. Roli může někdy sehrávat i snaha zabránit homonymii; např. tvoření názvu netolické ulice Mnichská mohlo být ovlivněno snahou vyhnout se homonymnímu adjektivu mnišský ‚mnichům příslušný‘.

Dalším možným vysvětlením výskytu „nepravidelně“ utvořených adjektiv v toponymii je specifická povaha toponym a propriální sféry jazyka obecně. Pro toponyma (zvláště pak pro pomístní jména) je totiž (stejně jako pro propria vůbec) typické tzv. parasystémové tvoření. Termínem parasystém je ve slovotvorbě označována sekundární soustava, kterou jsou na pozadí základního systému apelativ vytvářeny speciální okruhy pojmenování plnících v komunikaci určité specifické funkce, a to propria, termíny a expresiva (srov. Šlosar, 1994, s. 152; Pleskalová, 2000). Projevem parasystému, který se velmi výrazně projevuje mj. i při tvoření pomístních jmen (srov. Štěpán, 2012), je výskyt jevů, s nimiž se při tvoření (bezpříznakových) apelativ nesetkáváme: jde nejen o slovotvorné prostředky, které se u apelativ nevyskytují (případně jsou omezeny na tvoření expresivních výrazů nebo termínů) nebo u nich plní zcela odlišné funkce. Jak jsme ukázali v tomto příspěvku, odlišnosti se mohou týkat i způsobu spojování jednotlivých morfémů.

LITERATURA

DAVID, P. – SOUKUP, V. (2011): Velká turistická encyklopedie – hlavní město Praha. Praha: Knižní klub.

CHYTIL, A. (1930): Chytilův místopis Československé republiky. 3. vyd. Praha: Alois Chytil.

KLEMPERA, J. (2001): Vodní mlýny v Čechách III. Praha a okolí. Praha: Libri.

MALENÍNSKÁ, J. (1995): K zaniklým apelativům v toponymii Čech. In: L. Olivová-Nezbedová – M. Knappová – J. Malenínská – J. Matúšová, Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, s. 169–201.

MATÚŠOVÁ J. et al. (2008): Slovník pomístních jmen v Čechách IV. Praha: Academia.

Mluvnice češtiny 1 (1986). Praha: Academia.

PLESKALOVÁ, J. (2000): O tzv. parasystému. In: R. Večerka et al. (eds.), Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Linguistica Brunensia. Řada jazykovědná A 48. Brno, FF MU, s. 41–46.

PROFOUS, A. (1949): Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny II. Praha: Česká akademie věd a umění.

[226]PROFOUS, A. (1954): Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny I. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV.

Příruční slovník jazyka českého I–VIII (1935–1957). Praha: Státní nakladatelství; Školní nakladatelství; Státní nakladatelství učebnic; Státní pedagogické nakladatelství.

Slovník spisovného jazyka českého I–IV (1960–1971). Praha: Nakladatelství ČSAV; Academia.

Statistický lexikon obcí v zemi České (1934). Praha: Orbis.

ŠLOSAR, D. (1994): Substantivní kompozita typu V-(K)-S v češtině. Naše řeč, 77, s. 147–152.

ŠMILAUER, V. (1956): Tvoření přídavných jmen na -ský ze jmen zeměpisných. Naše řeč, 39, s. 187–214.

ŠTĚPÁN, P. (2009): K problematice tvoření detoponymických adjektiv (na základě materiálu pomístních jmen z území Čech). Naše řeč, 92, 2009, s. 196–212.

ŠTĚPÁN, P. (2012): Ke slovotvorným specifikům anoikonymie Čech. In: S. Čmejrková – J. Hoffmannová – J. Klímová (eds.), Čeština v pohledu synchronním a diachronním. Stoleté kořeny Ústavu pro jazyk český. Praha: Karolinum, s. 507–512.


[1] Příspěvek vznikl v rámci grantu GA ČR č. P406/12/P600 a s podporou RVO: 68378092.

[2] Materiálové východisko představuje abecední generální katalog pomístních jmen z území Čech, uložený v oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., v Praze, vzniklý na základě excerpce soupisů pomístních jmen, nashromážděných z území Čech v rámci soupisové akce v letech 1963–1980.

[3] Osadu Luh ležící východně od Čími uvádí kupř. Statistický lexikon obcí v zemi České (1934), s. 290.

[4] Srov. např. Střední Povltaví, soubor turistických map 1 : 100 000 (1990), 4. vyd., Praha: Geodetický a kartografický podnik; Okolí Prahy – jih, turistická mapa 1 : 50 000 (2003), Zádveřice: ShoCart; www.mapy.cz (cit. 2. 3. 2013).

[5] Dvůr Luhy ležící severně od Choltic uvádí A. Profous (1949, s. 689).

[6] Pod tímto jménem je ostatně tento rybník dosud uváděn i na současných mapách, srov. www.mapy.cz (cit. 3. 3. 2013).

[7] K tvoření detoponymických adjektiv od redukovaných základů srov. např. Štěpán, 2009, s. 200–202.

[8] Pomnožné apelativum draha ‚pozemek ležící ladem n. jen široká cesta mezi ploty, poli, kudy se volně chodí n. jezdí a kde se i pase‘ zaznamenává kupř. Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971).

[9] Srov. Městský atlas Praha 1 : 10 000 (2001), 2. vyd., Praha: Geodézie ČS, a. s.; Praha a okolí – velký atlas 1 : 15 000 (2002), 1. vyd., Praha: Kartografie; Střední Čechy a Praha, 1 : 20 000 (2007), Praha: Žaket; CHKO Český kras, cykloturistická a turistická mapa 1 : 25 000 (2008), Česká Lípa: Geodézie On Line; www.mapy.cz (cit. 8. 2. 2012).

[10] Srov. mapu stabilního katastru z roku 1845, dostupnou na http://archivnimapy.cuzk.cz/ (cit. 8. 2. 2012).

[11] Viz např. http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/437-bluksky-mlyn (cit. 8. 2. 2013), http://www.turistika.cz/trasy/iii-dil-stankovkaa-bluksky-mlyn-64-km (cit. 8. 2. 2013), http://www.mistopisy.cz/okoli_praha-lipence_5756.html (cit. 8. 2. 2013).

[12] Pravopisnou otázku velkého/malého počátečního písmene u substantiva mlýn v tomto příspěvku ponecháme stranou.

[13] Podle A. Profouse (1954, s. 104) místní jméno Bluk označuje „dnes mlýn na pravém břehu Berounky“, v minulosti patřilo zaniklé tvrzi a dvoru u Dolních Černošic (první zmínka 1324). Profous toto toponymum vykládá z onomatopoického kořene blek-; osada byla podle něho „pojmenována podle vírů v řece Berounce, kde voda vřela a bublala“.

[14] Viz http://www.mistopis.eu/mistopiscr/praha/praha16/blucky_mlyn.htm (cit. 8. 2. 2013). Podle I. Kozákové nesli mlynáři pocházející z Bluku příjmení Blucký; rod Bluckých měl po více než dvě stě let v držení Hořejší mlýn v Radotíně (viz http://www.letopisciradotin.cz/prednasky/mlyny.html, cit. 8. 2. 2013). Jak uvádí J. Klempera (2001, s. 220), mlýn na Bluku koupil roku 1546 od svého bratra Mikuláš Bludský. I toto příjm(en)í je nepochybně utvořeno od toponyma Bluk; jedná se zcela jistě o hyperkorektní formu místo náležitého Blucký. Rozmanitost doložených forem jasně svědčí o značné nejistotě, se kterou bylo tvoření adjektiva od poněkud neobvyklého toponyma Bluk vždy spojeno.

[15] Viz http://www.uir.cz/ulice/509663/Mnichska (cit. 8. 2. 2013).

[16] Srov. www.mapy.cz (cit. 8. 2. 2013).

[17] Srov. též Šmilauer, 1956, s. 203. K odsouvání koncového -g zpravidla dochází rovněž při tvoření adjektiv od cizích toponym zakončených na -ing, např. Freising – freisinský, Norrköping – norrköpinský, s výjimkou anglických jmen typu Reading – readingský (Šmilauer, 1956, s. 204). Toto pravidlo lze aplikovat i na tvoření adjektiv od etnonym zakončených na -ing; adjektivum utvořené od etnonyma Viking by tedy mělo znít vikinský (srov. Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971; Nový akademický slovník cizích slov, 2005), nikoliv vikingský. S formou vikingský se však přesto v úzu setkáváme velmi často. Podle Českého národního korpusu je dokonce podoba vikingský (v korpusu SYN 489 dokladů) častější než forma vikinský (344 dokladů – viz Český národní korpus – SYN, dostupný z http://www.korpus.cz, cit. 3. 3. 2013). Podoba vikingský se v nedávné době dostala i do oficiálního pojmenování ulice: v Olomouci-Hodolanech se nachází ulice Vikingská (viz http://www.uir.cz/ulice/796395/Vikingska, cit. 2. 3. 2013). Internetová jazyková příručka zaznamenává pouze podobu vikinský (viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=vikinsk%C3%BD, cit. 3. 3. 2013). Formu vikingský uvádí (jako jedinou) Příruční slovník jazyka českého (1935–1957). Vzhledem k úzu i ke skutečnosti, že koncové -g se nevypouští u všech adjektiv utvořených od cizích proprií zakončených na -g, by podle našeho názoru stálo za zvážení, zda by nebylo vhodné jako dubletu kodifikovat i podobu vikingský. Toto problematika však není předmětem našeho příspěvku.

[18] Tuto lokalitu uvádí A. Profous (1949, s. 291) pod jménem Komberk jako vísku v katastru obce Čeminy; z 19. století však zaznamenává i podobu Gumberg.

[19] Srov. např. Střední Povltaví, soubor turistických map 1 : 100 000 (1990), 4. vyd., Praha: Geodetický a kartografický podnik Praha, s. p.; www.mapy.cz (cit. 2. 3. 2013).

[20] Samotu Šternberk u Chrášťan uvádí např. Statistický lexikon obcí v zemi České (1934), s. 385.

[21] U některých pomístních jmen však musíme brát údaje zpracovatelů soupisů pomístních jmen, kterými byli zpravidla laici, se značnou rezervou; zápisy pomístních jmen se v některých případech jeví jako značně nevěrohodné a není pravděpodobné, že daná pojmenování byla v uvedené podobě skutečně užívána. Kromě výše uvedených případů Kumberkská cesta a Sternbergský rybník se jedná např. o pomístní jméno zapsané v podobě Hradiskský ostrov v Hřebečníkách na Křivoklátsku, vycházející nepochybně ze jména blízké obce Hradiště. Jde patrně o chybný zápis podoby Hradiský ostrov; adjektivum hradiský mohlo vzniknout hláskovým zjednodušením podoby hradišťský.

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Valentinská 1, 116 46 Praha 1
stepan@ujc.cas.cz

Naše řeč, ročník 96 (2013), číslo 4, s. 222-226

Předchozí Věra Dvořáčková: Invakuace v Čechách

Následující Zuzana Hlubinková: Jména nedospělých dětí v českých dialektech

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1