Časopis Naše řeč
en cz

Obecná pojmenování osob pracujících v zemědělství v historické perspektivě

Jaroslav David

[Články]

(pdf)

General naming of persons working in agriculture from a historical perspective

The text focuses on the historical development of Czech words used to name persons working in agriculture, such as zemědělec, rolník, sedlák and farmář during the 20th century. Their semantic changes and contemporary usage are researched through their collocations appearing in historical documents such as laws, language dictionaries, encyclopedias, contemporary journals and newpapers collected in the Czech National Corpus (SYN – synchronic written corpora).

Key words: collocations, historical semantics, naming of persons working in agriculture, semantics, synonyms
Klíčová slova: kolokace, historická sémantika, pojmenování osob pracujících v zemědělství, sémantika, synonyma

 

„Tak především, jaké jsme převzali dědictví, pokud jde o zajištění půdy pro naše zemědělce? Rolník přece žije z půdy. Kolik půdy má však náš český a slovenský rolník k tomu, aby žil lépe?“

Projev ministra zemědělství Júlia Ďuriše dne 4. 4. 1947 v Hradci Králové, tzv. Hradecký program.

 

[1]Východiska

V následujícím článku se zabýváme sémantikou obecného pojmenování osob pracujících v zemědělství v historické perspektivě. Naším předmětem však není vývoj těchto výrazů ve středověku a novověku, ale zaměřujeme se na moderní dobu, tedy konec 19. a především na 20. století (srov. např. Krofta, 1949; Macek, 1999, s. 15–34; Pekař 1998; Petráň – Petráňová, 2000, s. 71–83).

Sledované téma bylo zvoleno a vymezeno na základě předpokladu, že daná skupina pojmenování bude v posledním století vykazovat výrazné sémantické proměny. Ty vycházejí jednak z přesunu těžiště ekonomiky od tradičního rozdělení na zemědělství, řemesla a obchod do sféry služeb, obchodu, průmyslu, tzv. nových technologií a teprve až na posledním místě zemědělství. Dalším důvodem je fakt, že postavení osob pracujících v zemědělství bylo v moderní době velmi často prezentováno [86]jako zásadní politické a sociální téma, ať už v souvislosti s velkými změnami ve vlastnictví pozemkového majetku, tzv. pozemkovými reformami, a združstevňováním, nebo jako téma zemědělců coby důležité společenské třídy. Zároveň také docházelo ke stírání jemných rozdílů mezi různými typy zemědělců, pro jejichž označení měla stará čeština pestrou škálu lexikálních jednotek, např. dědiník, dvořák, láník, podsedek, svobodník, zahradník, a ve 20. století pak především k jejich nahrazování obecnými výrazy zemědělec a rolník. Uvedená diferencovaná pojmenování zemědělců vznikla během historického vývoje na základě jejich specifického vztahu k vrchnosti a dle velikosti pozemkové držby. Lze tedy předpokládat, že právě v moderním, především účelově politickém publicistickém diskurzu bude snaha naplnit pojmenování „osoby pracující v zemědělství“ novým významem, a to za využití specifikujících a hodnoticích adjektivních přívlastků.

V úvodu je třeba poznamenat, že se v našem textu nezabýváme novými výrazy, které přinesla zejména 40. a 50. léta 20. století v souvislosti s kolektivizací zemědělství a novým způsobem hospodaření, jako byly dojička, družstevník, kulak, kolchozník apod. (srov. např. Bělič, 1955; Dokulil, 1951; Křístek, 1951).

Naši pozornost omezujeme pouze na obecná označení osob pracujících či podnikajících v primárním zemědělství, v zemědělské výrobě. Nezkoumáme např. pojmenování označující jednotlivé typy vlastníků zemědělské půdy dle velikosti pozemkové držby či práv k ní, jako jsou baráčník, domkář, chalupník, statkář či záhumenkář. Jedinou výjimku, jíž se však podrobněji věnujeme dále, představuje výraz sedlák uváděný některými slovníky jako synonymum k výrazu zemědělec či rolník (Lingea, 2007; Pala – Všianský, 1997). Náš předpoklad, že slovníky synynonym a výkladové slovníky považují za synonymní pojmenování rovněž výraz družstevník, se nepotvrdil. Pouze nejnovější Slovník českých synonym a antonym (Lingea, 2007) má jako samostatné heslo výraz družstevník se synonymem jezeďák[2], hodnoceným jako obecněčeské pojmenování. V této úvodní fázi, kdy formulujeme hypotézu a výzkumnou metodu, se tedy zatím neprokázalo, že by se v období socialistického združstevněného zemědělství v letech 1949–1989 výraz družstevník stal novým základním bezpříznakovým označením osoby pracující v zemědělské výrobě. Lze předpokládat, že svou roli zde sehrála existence nejen zemědělských, ale také bytových, nákupních, výrobních a dalších typů družstev, a že tedy označení družstevník, na rozdíl od výrazů zemědělec či rolník, bylo mnohoznačné a nepojmenovávalo výhradně člena zemědělského družstva. Vedle družstevních zemědělců existovali také zemědělci pracující na státních statcích, popř. i soukromě hospodařící. Pro tyto dvě skupiny se však pojmenování družstevník rovněž nedalo použít. Výrazem družstevník se tedy dále nebudeme zabývat.

[87]Na základě synonymických slovníků současné češtiny jsme stanovili následující synonymickou řadu, jejímž jednotlivým výrazům budeme věnovat pozornost. Jde o pojmenování zemědělec – rolník – farmář – sedlák.

Materiálem, z nějž při naší analýze vycházíme, jsou jednak jazykové výkladové a naučné slovníky pokrývající období přibližně sto padesáti let, dále texty zákonů, které výrazně měnily podobu a způsob zemědělského hospodaření ve 20. století, texty prezidentských novoročních projevů z let 1949–2011, další dobové prameny, a konečně texty synchronní části Českého národního korpusu.

Motivačně nejblíže jsou si první dva výrazy v synonymické řadě, tedy zemědělec a rolník, oba odkazující na sepětí osoby s půdou. Zatímco výraz rolník, tedy ‚osoba mající/obdělávající roli, pole‘ je historicky starší, doložen je již ve staré češtině, pojmenování zemědělec, totiž ‚ten, který obdělává zemi, půdu‘, bylo vytvořeno až v 19. století[3]. Další dva výrazy, farmář a sedlák, které uvádějí současné etymologické slovníky jako synonyma, jsou původně pojmenování se specifickým významem. Slovo farmář, ‚nájemce farmy‘, je přejímka z anglického farmer, výkladové jazykové slovníky a encyklopedie je dokládají až ve 2. polovině 19. století[4]. Slovo sedlák označující ‚usedlého zemědělce‘, tedy majitele usedlosti, je historicky nejstarší a také svým historickým významem nejobecnější (Macek, 1999, s. 28–29; Machek, 1968, s. 539; Elektronický slovník staré češtiny). Novodobé výkladové slovníky je však hodnotí především jako zastaralé označení většího, movitějšího majitele selské usedlosti, a teprve až v druhé řadě přinášejí výklad, že jde o ‚zemědělce poddaného vrchnosti‘ (např. SSČ; SSJČ).

 

Zákony, novoroční prezidentské projevy, slovníky a encyklopedie

Ve své první části naše analýza vycházela ze zákonů spojených s první pozemkovou reformou, k níž došlo na přelomu 10. a 20. let 20. století po vzniku Československé republiky, dále pak z textů, které po roce 1945 vytvářely legislativní rámec poválečné konfiskace půdy a kolektivizace, novoročních projevů československých a českých prezidentů, textů ústav a dalších zásadních dokumentů, které určovaly cesty vývoje moderního českého zemědělství. Tento materiál jsme srovnávali s popisy příslušných výrazů ve výkladových slovnících češtiny a v českých encyklopediích.

[88]V případě právních norem spojených s tzv. první pozemkovou reformou jde o tzv. záborový zákon (zák. č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového), přídělový zákon (zák. č. 81/1920 Sb., o přídělu zabrané půdy) a náhradový zákon (zák. č. 215/1919 Sb., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový).

Záborový zákon a náhradový zákon hovoří pouze o vlastnících a osobách, bez bližší specifikace, a o osobách hospodařících. Tato obecná vymezení odpovídala účelu zmíněných textů – šlo o konfiskační zákony. Uvedeným legislativním normám je blízký i tzv. transformační zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, který znamenal konec dominance družstevního zemědělství. Používá označení člen družstva a vlastník půdy.

Naproti tomu paragraf 1 přídělového zákona z roku 1920 již vymezuje skupiny obyvatel, kterým má být půda získaná zábory a konfiskacemi rozdělena: „Zabranou a převzatou půdu, pokud jí stát sám nepodrží nebo nepoužije k účelům všeobecně prospěšným, přidělí pozemkový úřad: 1. jednotlivcům a to malým zemědělcům, domkářům, drobným živnostníkům, zaměstnancům zemědělským i lesnickým a bezzemkům, a to zvláště legionářům a příslušníkům ozbrojené moci československé…“ V paragrafu 2 se pak dále konstatuje: „Jednotlivcům jmenovaným v §u 1 pod č. 1. budiž půda přidělována ke zřízení samostatných podniků zemědělských, které stačí k obživě hospodáře a jeho rodiny, na kterých hospodář se svou rodinou může hospodařiti bez stálé cizí pomoci…“

Zatímco předválečná pozemková reforma byla vedena myšlenkou posílení moci drobných zemědělců, revize pozemkové reformy po roce 1945, zákon o jednotných zemědělských družstvech a především vládní nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby, měly jediný cíl, a to zcela socializovat/kolektivizovat pozemkové vlastnictví a zemědělskou výrobu.

Zákon č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, v paragrafu 8 vymezuje kategorie osob, kterým bude půda přidělována: „malozemědělcům, zemědělským zaměstnancům, rolnickým synům a dcerám, malým a středním zemědělcům“. Zákon č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, v paragrafu 1 uvádí kategorii výkonný zemědělec; zákon č. 69/1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, v paragrafu 7 používá označení pracující zemědělec a člen družstva: „Členem jednotného družstva se může stát každý pracující zemědělec“. Obecným označením osob pracujících v zemědělství byl tedy dle analyzovaných textů výraz zemědělec, ovšem pro potřeby pozemkových přídělů specifikovaný adjektivy malý nebo malý a střední, popř. nahrazený kompozitem malozemědělec. Jeho další charakteristiku pak představují adjektiva hospodařící či pracující, vymezující ho již třídně vůči vlastníkovi, který je implicitně vnímán jako osoba mající velký pozemkový majetek a přímo na půdě nehospodařící, popř. dokonce vůbec nepracující. Vládní nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby, které mělo dokončit kolektivizaci zemědělství, používá označení dvou kategorií doposud soukromě hospodaří[89]cích zemědělců, totiž malí a střední rolníci a kulaci[5]. Výraz rolník je tu tedy použit pro označení zemědělce hospodařícího ještě „starým“, nedružstevním způsobem, jak dokládá i jeho specifikace adjektivem družstevní v materiálu korpusu Totalita[6].

Analyzované zákony ukazují, že výraz zemědělec se ve 20. století stal obecným označením osob pracujících na zemědělské půdě a současně z pozice obecného označení zcela vytlačil slovo rolník. Podobně také naučné slovníky (Ilustrovaný encyklopedický slovník, Komenského slovník naučný, Malá československá encyklopedie, Masarykův slovník naučný, Naučný slovník zemědělský, Ottův slovník naučný, Ottův slovník naučný nové doby, Příruční slovník naučný, Riegrův Slovník naučný, Technický slovník naučný) hodnotí výraz rolník jako označení menšího zemědělce, slovo zemědělec jako synonymum, popř. hyperonymum k výrazu rolník[7], a označení sedlák vysvětlují jako pojmenování většího nebo velkého hospodáře. Specifikem encyklopedií vydaných po 2. světové válce je uplatňování třídního hlediska při hodnocení jednotlivých společenských skupin. Například Příruční slovník naučný definuje rolníky jako ‚zemědělské výrobce‘ a také jako třídu, jejíž sociální charakter se v „procesu socialistického združstevňování vesnice mění“ – „vzniká třída družstevního rolnictva“ (PSN 3, 1966, s. 872). Malá československá encyklopedie prezentuje rolnictvo jako „třídu, resp. sociální skupinu zeměd. výrobců […] za socialismu se rolnictvo přeměňuje v jednu ze dvou zákl. social. tříd – třídu družstevních rolníků určovanou především vládnoucím výr. způsobem“. Autor hesla však předpovídá postupné splynutí obou základních tříd pracujících: „Trvají ještě rozdíly mezi státním a družstevním vlastnictvím, avšak zákl. tendencí je jejich sbližování a stírání rozdílů mezi r. a dělnickou třídou.“ (MČSE 5, 1987, s. 368).

Toto vnímání triády zemědělec – rolník – sedlák dokládají i výkladové jazykové slovníky češtiny, tedy Kottův Česko-německý slovník, Příruční slovník jazyka českého, Slovník spisovného jazyka českého a Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost[8]. [90]Výrazy zemědělec a rolník jsou v nich pojímány jako více méně synonymní, zemědělec je obecnější označení osoby pracující v zemědělství, rolník je doplňován o charakteristiku soukromě hospodařícího (PSJČ; SSJČ) a fyzicky pracujícího zemědělce (SSČ). Sedlák je charakterizován jako ‚větší, popř. zámožný‘ zemědělec, doplněno hodnocením, že jde o pojmenování zastaralé, popř. pejorativní (PSJČ; SSJČ).

Novoroční prezidentské projevy, jejichž tradice započala v roce 1949, představují další skupinu analyzovaných textů. Jako jakési poselství k národu hodnotí uplynulý rok, věnují se klíčovým politickým a hospodářským tématům, a také předkládají vizi nastupujícího období. Nejčastějším označením osob pracujících v zemědělství, vyskytujícím se obvykle v ustálených politických frázích nebo osloveních občanů, je v novoročních proslovech výraz rolník, popř. družstevní rolník[9]. Používání pojmenování zemědělec jako synonyma k označení rolník dokládají dva projevy, z let 1957 a 1977: „události semkly u nás ještě těsněji dělníky, rolníky a pracující inteligenci // dělníkům, zemědělcům, příslušníkům technické inteligence“; „kandidátů Národní fronty z řad dělníků, družstevních rolníků, inteligence, žen // pracovitost našich dělníků, zemědělců, inteligence“. Pouze dvakrát se v textech novoročních poselství objevuje výraz družstevník (1962, 1969). Pojmenování osob pracujících v zemědělství se v prezidentských novoročních projevech po roce 1989 vyskytlo již pouze třikrát, v roce 1991, 1992 a 2001. V projevu prezidenta Václava Havla z roku 1991 je opět patrná snaha uplatnit sémantický rozdíl mezi zemědělcem a rolníkem: „Pevně věřím, že v roce 1991 projedná a přijme Federální shromáždění dobré a spravedlivé zákony, které vnesou jasno i do budoucnosti rolníků a zemědělců a vůbec do budoucnosti našeho zemědělství.“[10] I když žádný z výrazů není specifikován přívlastky, z textu projevu vyplývá jejich významová odlišnost: rolník (soukromě hospodařící) a zemědělec (družstevně hospodařící).

V analyzovaných textech zákonů a prezidentských proslovů se nikde neobjevuje označení zemědělce výrazem farmář. Již jsme zmínili, a tuto skutečnost dokládají naučné i jazykové výkladové slovníky češtiny až do 90. let 20. století, že přejaté slovo farmář bylo spojováno především s realitou nečeského zemědělství. I když encyklopedie a výkladové slovníky češtiny v případě slova farma uvádějí jak význam ‚větší hospodářská usedlost, zvl. v Americe‘, tak i ‚hospodářský podnik k chovu zvířat‘ (PSJČ), popř. se specifikací ‚(v soustavě státních statků) základní

 

[91]

Graf 1 Normalizované frekvence výskytů výrazů zemědělec, rolník, farmář a sedlák na 1 mil. slov v publicistice korpusů SYN2006PUB, SYN2009PUB a SYN2010.

 

jednotka živočišné výroby‘ (SSJČ), výraz farmář s významem ‚majitel n. nájemce farmy‘ (PSJČ, SSJČ, SSČ) i s doklady užití, např. „Vypadal napolo jako americký farmář.“ (PSJČ), je vztahován výhradně k americkému zemědělství. Je to zajímavé, neboť slovo bylo do češtiny přejato a adaptováno již v 19. století, ale patrně existence domácích výrazů neumožňovala jeho širší uplatnění. Výraz farmář se sice pro pojmenování českého zemědělce až do roku 1989 nevyskytuje, avšak pojmenování farma, ve spojeních hlemýždí/králičí/drůbeží apod., bylo běžně používáno pro ‚základní jednotku živočišné výroby‘ (SSJČ; Naučný slovník zemědělský 2, 1968, s. 157–160). Hypotéza by mohla znít, že teprve po roce 1989, kdy se čeští zemědělci více zapojili do evropského zemědělství, úřední jazyk evropské zemědělské politiky otevřel prostor pro užívání internacionálního výrazu farmář (viz graf normalizovaných frekvencí výskytů)[11]. Jak jsme ale zjistili dotazem v Místní kanceláři generálního ředitelství pro překlady Zastoupení Evropské komise v ČR[12], stejně jako v databázi právních předpisů Evropské unie EUR-Lex, je základním termínem používaným Evropskou unií výraz zemědělec, popř. jeho přechýlené podoby zemědělka, zemědělkyně (EUR-lex; IATE)[13]. Výraz farmář se uplatňuje tedy především [92]v publicistice, a dokládá to také nejvyšší množství jeho výskytů v textech Českého národního korpusu v letech 2003–2005, v období vstupu České republiky do Evropské unie, a jeho následné nahrazení tradičním, publicisty znovuobjeveným, výrazem sedlák (viz graf). Pojmenování farmář je používáno jako synonymum pro „nově“, tedy ekologicky a moderně, hospodařícího zemědělce, viz např. Portál farmáře na stránkách Ministerstva zemědělství ČR[14], pořádání tzv. farmářských trhů, výraz ekofarma, srov. též název televizní reality show Farmář hledá ženu (TV Prima 2011)[15] apod.

 

Materiál Českého národního korpusu

V druhé části naší sondy jsme výskyt výrazů synonymické řady zemědělec – rolník – farmář – sedlák sledovali v materiálu synchronních korpusů Českého národního korpusu SYN[16]. Z předmětu naší analýzy jsme vyloučili texty odborné, beletristické a také překladové. Hlavním důvodem bylo získání homogenního textového materiálu, tedy souboru pouze publicistických textů. Podstatným důvodem pro nezařazení beletrie a překladů byla rovněž skutečnost, že dané texty pracují s určitou mírou stylizace a typizace, výraznou zejména v případě překladových textů, srovnej např. výraz farmář v textech situovaných do Velké Británie, severní Ameriky nebo Austrálie.

Kromě absolutních frekvencí výskytu nás zajímala také synonymie výrazů, již jsme se pokoušeli potvrdit/vyvrátit porovnáváním výskytu kolokací se shodnými adjektivy. Vycházeli jsme ze statistické metody ověřování hypotézy pomocí tzv. t-testu (t-score). Čím je hodnota t-score vyšší, tím je pravděpodobnější, že nejde o náhodný souvýskyt slov, ale že daná kombinace slov je ustálenější, že představuje kolokaci (Čermák – Šulc, 2006). V následujících tabulkách vždy předkládáme jednotlivá adjektiva vyskytující se v kolokacích s výrazy zemědělec, rolník, farmář, sedlák, řazená dle hodnoty t-score; v posledních dvou sloupcích jsou pak adjektiva řazena dle absolutní frekvence výskytu (výskyt vyšší než 1 %).

Sledujeme-li adjektiva v kolokacích s výrazy zemědělec, rolník, farmář a sedlák, můžeme je rozdělit do několika významových okruhů. Jsou to a) obecné vymezení místa působení; státní/etnická/regionální příslušnost, b) velikost pozemkové držby a majetku, c) způsob hospodaření.

 

[93]zemědělec

MI-score

T-score

Rel. f [%]

Abs. f

Pořadí dle abs. f

Abs. f

soukromý

  8.707

58.14

  1.604

3397

soukromý

3397

český

  4.824

41

  0.1087

1806

český

1806

místní

  4.963

22.37

  0.1197

534

místní

534

ekologický

  7

21.26

  0.4914

459

ekologický

459

drobný

  6.183

18.92

  0.279

368

drobný

368

hospodařící

11.47

15.93

10.9

254

hospodařící

254

polský

  5.719

15.36

  0.2022

245

polský

245

tuzemský

  5.99

15.31

  0.2441

242

domácí

243

zdejší

  5.17

13.75

  0.1382

200

tuzemský

242

francouzský

  4.54

13.26

  0.0893

192

zdejší

200

domácí

  2.744

13.26

  0.02573

243

francouzský

192

mnohý

  4.154

12.2

  0.06835

167

mnohý

167

tamní

  4.95

10.99

  0.1187

129

malý

152

jihočeský

  5.007

10.92

  0.1234

127

evropský

135

placený

  6.535

10.75

  0.356

118

 

 

samotný

  4.6

  9.859

  0.06402

110

 

 

evropský

  2.334

  9.315

  0.01936

135

 

 

německý

  2.823

  9.209

  0.02717

115

 

 

malý

  1.959

  9.157

  0.01493

152

 

 

Tab. 1 Adjektivní kolokace výrazu zemědělec (sestupně dle t-score).

 

rolník

MI-score

T-score

Rel. f [%]

Abs. f

Pořadí dle abs. f

Abs. f

hospodařící

14.93

22.9

20.94

488

hospodařící

488

soukromý

  8.348

21.45

  0.2187

463

soukromý

463

polský

  8.8

14.78

  0.1816

220

polský

220

český

  3.947

12.26

  0.01035

172

český

172

místní

  5.548

11.58

  0.03139

140

místní

140

drobný

  7.034

10.69

  0.08794

116

drobný

116

chudý

  7.815

  9.652

  0.1512

94

chudý

94

francouzský

  5.086

  6.794

  0.02279

49

francouzský

49

čínský

  6.51

  6.708

  0.06118

46

čínský

46

družstevní

  8.586

  6.616

  0.2578

44

družstevní

44

tuzemský

  5.945

  6.299

  0.04135

41

tuzemský

41

střední

  3.989

  5.383

  0.01065

33

malý

40

malý

  2.549

  5.244

  0.003928

40

 

 

Tab. 2 Adjektivní kolokace výrazu rolník (sestupně dle t-score).

 

[94]farmář

MI-score

T-score

Rel. f [%]

Abs. f

Pořadí dle abs. f

Abs. f

bílý

  7.504

19.89

0.1567

400

bílý

400

americký

  5.892

17.59

0.05124

320

americký

320

soukromý

  6.81

14.19

0.09681

205

český

212

český

  3.886

13.58

0.01276

212

soukromý

205

místní

  5.61

13.43

0.04215

188

místní

188

bělošský

13.19

13.23

8.039

175

bělošský

175

britský

  6.17

11.58

0.06213

138

britský

138

francouzský

  6.164

11.37

0.06186

133

francouzský

133

tamní

  6.467

  9.007

0.07635

83

malý

86

drobný

  6.8

  8.645

0.05837

77

tamní

83

malý

  3.291

  8.326

0.008445

86

drobný

77

ekologický

  6.399

  8.148

0.07281

68

evropský

75

evropský

  3.64

  7.966

0.01076

75

ekologický

68

polský

  5.608

  6.995

0.0421

51

polský

51

zdejší

  5.203

  6.598

0.03178

46

zdejší

46

západoevropský

  8.144

  6.38

0.2441

41

německý

44

německý

  3.591

  6.083

0.0104

44

západoevropský

41

Tab. 3 Adjektivní kolokace výrazu farmář (sestupně dle t-score).

 

sedlák

MI-score

T-score

Rel. f [%]

Abs. f

Pořadí dle abs. f

Abs. f

český

  4.271

12.4

0.01029

171

český

171

místní

  5.827

11.41

0.03027

135

místní

135

bohatý

  6.976

  9.771

0.06715

97

bohatý

97

německý

  5.318

  9.249

0.02127

90

německý

90

vzbouřený

12.51

  6.707

3.103

45

starý

50

starý

  3.381

  6.392

0.005556

50

velký

45

bavorský

  8.387

  6.226

0.1785

39

vzbouřený

45

svobodný

  6.438

  6.173

0.04624

39

svobodný

39

rakouský

  5.867

  6.138

0.03113

39

bavorský

39

zdejší

  5.622

  6.039

0.02626

38

rakouský

39

polský

  5.718

  5.72

0.02807

34

zdejší

38

líný

  9.554

  5.649

0.4009

32

polský

34

obyčejný

  6.183

  5.311

0.03875

29

líný

32

dobrácký

  12.5

  5.098

2.255

26

obyčejný

29

jihočeský

  5.51

  4.89

0.0243

25

dobrácký

26

hloupý

  7.401

  4.767

0.0901

23

jihočeský

25

zámožný

  9.906

  4.686

0.5115

22

dobrý

24

velký

  1.67

  4.6

0.001697

45

hloupý

23

 

 

 

 

 

zámožný

22

Tab. 4 Adjektivní kolokace výrazu sedlák (sestupně dle t-score).

 

[95]ad a) V analyzovaných publicistických textech korpusu SYN (viz tabulky) se výrazy místní, domácí, tuzemský, zdejší vyskytují společně s geografickým označením český jako volně zaměnitelné kolokabilní přívlastky s trojicí pojmenování zemědělec, rolník a sedlák, a potvrzují tak jejich vysokou míru synonymie; srovnej též přívlastky polský, německý nebo evropský. V souvislosti s čínskými zemědělci se však používá označení rolníci – výraz rolník tu uplatňuje svoji sémantiku ‚drobný zemědělec‘, zatímco bavorští a rakouští, stejně tak jihočeští jsou sedláci, tedy tradiční a velcí hospodáři; američtí a britští jsou především farmáři.

ad b) Domníváme se, že zemědělec a farmář jsou z pohledu vztahu ke krajině nazíráni jako její větší „vykořisťovatelé“, proto i přívlastek ekologický se objevuje právě v kolokacích s těmito výrazy – přívlastek ekologický určuje, že jde o specifickou kategorii zemědělce/farmáře, jinou, než představuje běžný, rozuměj především na produkci a zisk orientovaný typ hospodáře, zemědělce a farmáře. Odlišná situace je v případě výrazů rolník a sedlák, kde se v absolutních frekvencích vyskytují uvedená slovní spojení v řádu jednotek (ekologický sedlák – 2 výskyty, ekologický rolník – 4 výskyty). Rolník a sedlák, jako domácí a historická označení zemědělce, totiž v publicistice reprezentují ke krajině šetrný způsob hospodaření a oba výrazy implikují tradiční, tedy z dnešního pohledu ekologický způsob hospodaření. Tuto jejich charakteristiku není již třeba vyjadřovat přívlastkem.

Sedlák je hodnocen jako velký, zatímco z majetkového hlediska jsou zemědělec, rolník i farmář charakterizováni jako drobný nebo malý, u rolníka se ještě vyskytuje přívlastek střední. To, že se daná adjektiva objevují jak u rolníka, tak i u farmáře, svědčí o začlenění výrazu farmář do synonymické řady zemědělec – rolník – farmář – sedlák. Nejde však o libovolně zaměnitelná synonyma, jak dokládají kolokace bělošský, bílý a americký, které jsou doloženy pouze u výrazu farmář a odkazují k pojmenování skutečností netypických pro české prostředí.

ad c) Změnu způsobu hospodaření a vlastnictví půdy po roce 1989 dokládá také adjektivum soukromý, vyskytující se pouze ve spojeních s výrazy zemědělec a rolník. Je reakcí na předcházející období socialistického zemědělství, a nahrazuje adjektivum družstevní. V případě výrazů farmář a sedlák takovýto určující přívlastek není třeba. Farmář, přejímka z angličtiny, dané určení nepotřebuje, neboť v angloamerické oblasti nedošlo ke kolektivizaci zemědělství. Pojmenování sedlák, jak to dokládají jazykové výkladové slovníky, v době socialismu hodnoceno jako zastaralé, dokonce jako pejorativní, označující velkého vlastníka půdy, který není příznivcem združstevňování, je v současné české publicistice používáno jako pojmenování reprezentanta tradice, viz přívlastky starý, jihočeský (srov. též graf). Avšak nadále také přežívá jeho vnímání jako velkého pozemkového vlastníka, kolokace s adjektivy velký, zámožný[17], popř. negativní hodnocení, líný.

 

[96]Závěr

Analýza materiálu potvrdila, že výrazy zemědělec – rolník – farmář – sedlák tvoří synonymickou řadu s dominantním členem zemědělec; nejedná se o synonyma ve stejném kontextu libovolně zaměnitelná, ale částečná. Synonymním výrazem nejbližším k pojmenování zemědělec je rolník, nikoliv však již farmář a sedlák. Z hlediska historicky pojímané sémantiky sledovaných výrazů je tato skutečnost vysvětlitelná několika důvody.

1. Ačkoliv s výjimkou výrazu farmář jsou všechny sledované lexikální jednotky domácího původu a slovo sedlák z historického pohledu představuje nejobecnější označení ‚osoby obdělávající/vlastnící půdu‘, byl právě výraz sedlák v moderní době, kdy docházelo k přerozdělování pozemkového vlastnictví, jednak hodnocen jako stylisticky příznakový, pejorativní, jednak jako označení nesoucí význam ‚tradiční hospodář‘, popř. ‚velký a zámožný vlastník půdy‘.

2. Přejatý a do češtiny plně adaptovaný výraz farmář, mající oporu i v přejatém slovu farma, nejen americká, ale též drůbeží, kachní, liščí, mléčná, popř. hokejová[18] atd., se nemohl prosadit jako ekvivalent obecného označení zemědělec ze dvou důvodů. Jednak proto, že se fundující slovo farma vztahovalo k zemědělskému podniku zaměřenému především na živočišnou produkci. A dále také z důvodu, že výraz farmář označoval majitele/nájemce farmy, což nenacházelo oporu v realitě československého združstevněného zemědělství let 1949–1989. Jako synonymum výrazu zemědělec se tedy v jazyce uplatnil až v posledních dvou desetiletích, i když běžnější je stále v nedomácích kontextech konkretizovaných adjektivy bílý, americký a bělošský. Nespornou výhodou konatelského jména farmář je také shodný slovotvorný základ v označení substance, výraz farma jako slovo fundující, a rovněž existence verba označujícího činnost farmáře, tedy farmařit[19].

3. Výraz rolník byl po celé 20. století používán jako synonymum k výrazu zemědělec, i když s významovou specifikací, že jde o malého, popř. soukromě hospodařícího, popř. družstevního rolníka. K udržení jeho pozice synonyma k výrazu zemědělec až do současné češtiny přispěl i v třídně pojatém politickém diskurzu období let 1945–1989 ustálený výčet tří skupin pracujících, tedy dělníků, rolníků a inteligence.

 

[97]LITERATURA

 

BĚLIČ, J. (1955): Nové údobí ve vývoji českého jazyka. Naše řeč, 38, s. 129–145.

ČERMÁK, F. – ŠULC, M. (eds.) (2006): Kolokace. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

ČERMÁK, F. – CVRČEK, V. – SCHMIEDTOVÁ, V. (eds.) (2010): Slovník komunistické totality. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha [online]. Cit. 2011-01-16. < http://www.korpus.cz >.

DOKULIL, M. (1951): Nová skutečnost v zrcadle slovní zásoby češtiny. Naše řeč, 35, s. 121–130.

Elektronický slovník staré češtiny. Vokabulář webový [online]. Cit. 2011-01-03. < http://vokabular.ujc.cas.cz >.

EUR-lex [online]. Cit. 2011-02-03. < http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm >.

HANČILOVÁ, M. (1978): K novým překladům Sebraných spisů V. I. Lenina. Naše řeč, 61, s. 174–182.

HAUSENBLAS, K. (1950): K jednomu špatnému překladu z ruštiny. Naše řeč, 34, s. 66–69.

Hradecký program (1947). Praha: Ministerstvo zemědělství.

Ilustrovaný encyklopedický slovník 1–3 (1980–1982). Praha: Academia.

IATE – InterActive Terminology for Europe [online]. Cit. 2011-01-27. < http://iate.europa.eu >.

Komenského slovník naučný 1–10 (1937–1938). Praha: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného.

KOTT, F. Š. (1878–1893): Česko-německý slovník 1–7. Praha: František Šimáček.

KOTYŠKA, V. – TEYSSLER, V. (1927–1949): Technický slovník naučný 1–17. Praha: Borský a Šulc.

KROFTA, K. (1949): Dějiny selského stavu. Praha: Jan Laichter.

KŘÍSTEK, V. (1951): Pracovní proces a vývoj jazyka. Naše řeč, 35, s. 1–6.

LINGEA (2007): Slovník českých synonym a antonym. Brno: Lingea.

MACEK, J. (1999): Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) 4. Venkovský lid. Národnostní otázka. Praha: Academia.

MACHEK, V. (1968): Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Academia.

MČSE: Malá československá encyklopedie 1–6 (1984–1987). Praha: Academia.

Masarykův slovník naučný 1–7 (1925–1933). Praha: Československý kompas.

Naučný slovník zemědělský 1–13 (1968–1992). Praha: SZN.

NOVOTNÝ, M. (2002): Rolník. Slovo dne. Český rozhlas Region [online]. Cit. 2011-03-23. < http://www.rozhlas.cz/strednicechy/slova/_zprava/57617 >.

Ottův slovník naučný 1–28 (1888–1909). Praha: J. Otto.

Ottův slovník naučný nové doby 1–6 (1930–1943). Praha: J. Otto.

PALA, K. – VŠIANSKÝ, J. (1994): Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

PEKAŘ, J. (1998): Kniha o Kosti. Kus české historie. Praha: Elka Press.

PETRÁŇ, J. – PETRÁŇOVÁ, L. (2000): Rolník v evropské tradiční kultuře. Praha: Set Out.

PSJČ: Příruční slovník jazyka českého a Kartotéka lexikálního archivu [online]. Cit. 2011-01-03. < http://bara.ujc.cas.cz/psjc/ >.

PSN: Příruční slovník naučný 1–4 (1962–1967). Praha: Nakladatelství ČSAV.

[98]RIEGER, F. L. (red.) (1885–1890): Slovník naučný 1–12. Praha: I. L. Kober.

Slovník česko-německý Josefa Jungmanna [online]. Cit. 2011-01-13. < http://www.slownjk.cz/ >.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost [online]. Cit. 2011-01-03. < http://deb.fi.muni.cz/debdict/index-cs.php >.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého [online]. Cit. 2011-01-03. < http://deb.fi.muni.cz/debdict/index-cs.php >.

Totalita (2010; korpus, dostupný na CD). In: F. Čermák – V. Cvrček – V. Schmiedtová (eds.), Slovník komunistické totality. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

Textová banka grantového projektu Historická sémantika (prezidentské novoroční projevy, texty zákonů, texty dobových dokumentů).


[1] Příspěvek vznikl jako součást řešení grantového projektu GA ČR č. P406/11/0268 Historická sémantika.

[2] Ze zkratky JZD = jednotné zemědělské družstvo. Srovnej též text zákona 69 Sb. z roku 1949, kterým byla zřízena jednotná zemědělská družstva.

[3] Jungmannův Slovník česko-německý tento výraz ještě nezná, stejně jako Riegrův Slovník naučný, ale heslo zemědělství se již vyskytuje v Kottově Česko-německém slovníku.

Slovo zemědělec pravděpodobně poprvé použil Jan Evangelista Purkyně v roce 1839 (Novotný, 2002).

[4] Riegrův Slovník naučný uvádí ještě podobu farmer, Ottův slovník naučný v hesle farma má ekvivalenty farmer, farmář.

[5] Výraz kulak původně označoval vesnického boháče na ruském venkově („název zámožnějšího individualistického sedláka v Sovětském svazu“, PSJČ); později byl používán jako pejorativní označení českého sedláka, srovnej např. výklad v dobovém naučném slovníku: „velký sedlák, představitel vesnické buržoazie. Jeho hospodářství se zakládá na vykořisťování cizí, zejm. námezdní práce […]. Mnohdy sám také ještě pracuje, také však obchoduje a půjčuje peníze i výrobní prostředky na vysoký úrok, za ruční práce apod.“ (PSN 2, 1963, s. 712).

[6] Srovnej nejčastější kolokace v korpusu Totalita, řazené dle t-score: střední/drobný/hospodařící/pracující zemědělec, ale střední/pracující/družstevní/hospodařící/drobný rolník.

[7] Srovnej definici zemědělství, která vzešla z diskuze v Československé akademii zemědělské a byla vyhlášena roku 1937. Mimo jiné bylo navrženo, aby „k označení výroby rostlinné a živočišné jako celku, pro nějž se dosud používá názvu ‚zemědělství‘ v jeho užším smyslu, navrhla ČAZ používati názvu ,rolnictví‘ “ (Kotyška – Teyssler 15, 1939, s. 738).

[8] Srovnej též např. komentář k jazykové stránce překladu 2. vydání Sebraných spisů V. I. Lenina (Hančilová, 1978, s. 175), kde výraz kresťjanin byl oproti starším vydáním, která používala ekvivalent sedlák, nahrazen slovem rolník. Viz též chybné překládání ruských výrazů kulak a mužik do češtiny slovem sedlák, např. oslovení „soudruzi sedláci!“ (Hausenblas, 1950, s. 69).

[9] Srovnej též text Ústavy z roku 1948 a 1960, kde je výraz rolník používán nejčastěji v ustálených spojeních typu „na pevném svazku / z řad dělníků, rolníků a inteligence“, popř. „družstevních rolníků“. Podobně také např. text tzv. Hradeckého programu z roku 1947 střídavě používá sice označení rolník a zemědělec, ale preferuje výraz rolník; text Košického vládního programu používá pouze pojmenování rolník.

[10] Srovnej užití slova rolník v novoročním projevu prezidenta Václava Havla v roce 2001: „V naší zemi jsou téměř dva milióny podnikatelských subjektů. Skoro milión a půl z nich jsou soukromí podnikatelé hospodařící podle živnostenského zákona, přes sto tisíc z nich jsou soukromí rolníci, zbytek – menší sice počtem, ale významný samozřejmě svou velikostí – tvoří různé typy společností, včetně družstev.“

[11] Graf normalizovaných frekvencí výskytů sledovaných výrazů na 1 milion slov v publicistice byl vytvořen na základě korpusů SYN2006PUB, SYN2009PUB, SYN2010, a to manuálním vyčleněním dokladů z jednotlivých let a jejich následným sčítáním.

[12] Za ochotnou pomoc a poskytnuté konzultace děkuji panu Ivanu Feranecovi.

[13] Terminologická databáze IATE uvádí pro anglický výraz farmer české ekvivalenty zemědělec, zemědělka, zemědělkyně, pro německé výrazy Bauer, Landwirt a francouzské pojmenování agriculteur uvádí překlady zemědělec. Všechny překladové výrazy jsou hodnoceny stupněm „spolehlivý“.

[14] Portál farmáře (2009–2011) [online]. Cit. 2011-01-25. < http://eagri.cz/public/web/mze >.

[15] Česká mutace televizního formátu The Farmer Wants a Wife společnosti FremantleMedia.

[16] Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. Cit. 16. 01. 2011, dostupný z WWW: < http://www.korpus.cz >. Dotaz: [tag=“A.*“][lemma=“zemědělec“] within < opustxtype = „PUB“ >. Za radu při zpracování korpusových dat děkuji kolegovi Mgr. Radku Čechovi, Ph.D. (Ostravská univerzita).

[17] Srovnej nejčastější kolokace v korpusu Totalita: bohatý/velký sedlák.

[18] Srovnej např. „The Hockey Farm is an Elite Hockey Training and Development Program that will teach players the tools they need to reach their next level of Hockey (Junior, University/College, Professional). This is a school like no other, in that it offers students the chance to train like Pros do with off-ice and on-ice instruction combined into ONE comprehensive format.“ Cit. 2011-03-23. < http://www.thehockeyfarm.ca/ >; viz též korpus SYN, např. „ale sedm jeho hráčů hostuje v Holešově, celku, který je pro Zlín obdobou hokejové farmy.“

[19] Srovnej farma farmář farmařit, 0 – zemědělec – 0, role (zastaralé, knižní) – rolník rolničit, sedlo (staročeské) – sedlák sedlačit.

Katedra českého jazyka FF OU
Reální 5, 701 03 Ostrava
jaroslav.david@osu.cz

Naše řeč, ročník 95 (2012), číslo 2, s. 85-98

Předchozí Josef Štěpán: Interjekce vyjadřující údiv (překvapení, úžas)

Následující Zdeňka Hladká: Po dlouhé době kompendiální práce o lexikonu

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdm transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1