Časopis Naše řeč
en cz

Cizojazyčné prvky v korespondenci mladých lidí

Zdeňka Hladká

[Články]

(pdf)

-

[1]1. Úvod

O působení cizích jazyků, zejména angličtiny, na současnou komunikaci českých mluvčích bylo už řečeno mnohé. Všeobecně známý je i fakt, že s největší intenzitou se tento vliv projevuje v mluvě mladých lidí, kteří se s cizími jazyky dostávají do kontaktu při cestování, při studiu, v souvislosti se zájmem o oblast počítačů, o moderní hudbu apod. Orientací na západní kulturu a její jazykovou reprezentaci se mladí lidé mj. snaží vymezit proti rodičovské generaci.

Všudypřítomnost angličtiny zmiňuje např. Hoffmannová[2] v pokusu o obecnou charakteristiku „věkového stylu“ dnešních teenagerů. Pronikání prvků angličtiny spojuje především s působením mediálního diskurzu a diskurzu počítačových technologií, upozorňuje však také na to, že vedle permanentně probíhajícího počešťování terminologie jazyka počítačů apod. bývá angličtina užívána i k různým jazykovým hrátkám, které už s potřebou terminologického počešťování nesouvisejí. Připomíná i fakt, že v podobné funkci je okrajově využívána také němčina a slovenština. Na jazykové interference sloužící jako prostředek jazykové hry v e-mailové korespondenci upozorňuje např. Čmejrková: „Hra s jazykem v síti je překvapivě bohatá, odehrává se nejen v rámci jednoho jazyka, ale často i v rozmezí několika jazyků cizích.“[3] Newerkla[4] v analýze osobních domovských stránek českých studentů uvádí, že jedním z typických znaků těchto textů jsou novotvary, málokdy však české. Schneiderová[5] v rozboru jazyka časopisů pro teenagery mj. říká, že projevem módnosti a hravosti v jazyce čtenářů i redaktorů těchto časopisů jsou anglicismy i česko-anglické makarónské texty. Zmiňuje však i užívání prvků z ruštiny, které hodnotí jako prostředek sloužící k vyjádření ironie a jisté generační převahy nad tímto jazykem. Mareš v charakteristice jazyka časopisu zabývajícího se počítačovými hrami poukazuje na to, že vedle převažující angličtiny „sahají pisa[242]telé dopisů i redaktoři občas ke slovenštině, která působí především jako prostředek výrazového ozvláštnění“.[6]

V podobných citacích a odkazech bychom mohli jistě pokračovat. Všechny se shodují v tom, že jedním z typických rysů mluvy současných mladých lidí je výrazná reflexe angličtiny a že k fungování cizojazyčných prvků (nejen anglické provenience!) v českých textech patří jejich užití v úloze stylistické aktualizace a jazykové hry. Aktualizační funkce jazykových interferencí je akcentována také v textech epistolárních, jimiž se chceme zabývat v našem příspěvku.

 

2. Materiálové východisko

Pozornost zaměříme na ručně psanou soukromou korespondenci. V posledních letech je sice tento typ dopisů stále více vytlačován korespondencí e-mailovou a zejména SMS zprávami, ale ještě nevymizel úplně. Pro sledovaný problém jsou klasické dopisy vhodným materiálem mj. proto, že se v nich ve srovnání s jinými druhy korespondence tvůrčí invence pisatelů (projevující se mj. hrou s cizojazyčnými prvky) projevuje pravděpodobně v největším rozsahu a pestrosti.

Východiskem[7] pro tuto stať se stal soubor 600 klasických dopisů, pocházejících od cca 400 pisatelů, vesměs mladých lidí ve věku od 15–25 let, ve více než třetině případů studentů VŠ (poměr žen a mužů zhruba 2 : 1). Dopisy byly napsány v posledních 12 letech. Okrajově byl využit také soubor 600 SMS zpráv, napsaných v jediném týdnu roku 2002 cca 150 pisateli, převážně mladými lidmi ve věku 20–30 let, ze dvou třetin studenty či absolventy VŠ (poměr žen a mužů zhruba 2 : 1).

 

3. Jazyk a styl soukromé korespondence mladých lidí

Jazyk a styl soukromé korespondence má vzhledem k přátelskému neformálnímu vztahu komunikačních partnerů nejblíže ke konverzačnímu stylu běžné mluvy. Paralely lze mj. vidět v upřednostnění kontaktové funkce před funkcí sdělovací, v relativní spontánnosti projevu, ve volnosti výběru jazykových prostředků (spisovných a nespisovných, neutrálních a expresivních, automatizovaných a aktualizovaných) apod.[8] Do jazyka a stylu korespondence mladých lidí se navíc přenáší i řada specifických rysů odrážejících životní postoje této věkové kategorie: nekonvenčnost, větší citovost, kreativnost, potřeba sebeprezentace.

[243]K naplnění snahy pisatelů ukázat se jako zajímaví a zábavní účastníci komunikace neslouží zpravidla vlastní obsah dopisu, ale spíše způsob jeho zpracování. Uplatňuje se zejména jazyková hra, např. s mnohoznačností slov, s aktualizací frazémů, s expresivní slovotvorbou, s parodováním epistolární etikety, konkrétních textů i stylů, s intertextovostí apod. Velký prostor v tomto směru otevírá čeština i v oblasti zapojování a počešťování cizojazyčných prvků.[9]

 

4. Analýza[10]

Následující analýza chce alespoň v hlavních rysech zmapovat užívání cizojazyčných prvků v soukromé korespondenci dnešních mladých lidí, zachytit škálu jazyků, z nichž jsou čerpány, popsat jejich zapojování do kontextu a především funkci v epistolárních textech.

Přítomnost alespoň jednoho cizojazyčného prvku jsme ve zkoumaném vzorku klasické korespondence zaznamenali ve více než třetině (38 %) dopisů. Za cizojazyčný prvek jsme považovali především citátové užití cizího jazyka a okazionální přejímky (včetně případů využívajících svérázných adaptačních postupů ve snaze o humorný efekt). Z frekventovanějších přejatých výrazů jsme si všímali pouze takových, které si ještě uchovávají charakter neologismu. Ustálenější přejímky jsme registrovali jen v případech, vyskytly-li se v neobvyklé či menšinové grafické, hláskové nebo morfologické podobě, nebo v příznakové frekvenci.

Ve shodě s obecným trendem se ukázalo, že také v korespondenci naprosto převládá vliv angličtiny. Alespoň jeden doklad se objevil ve 36 % klasických dopisů. Mnohem menší výskyt jsme zaznamenali u prvků z dalších 9 jazyků (v necelých 2 % dopisů z němčiny, o něco méně ze slovenštiny, ruštiny a latiny; zcela ojediněle pak ze španělštiny, italštiny, francouzštiny, hebrejštiny, ve formě parodujících napodobenin též z maďarštiny a čínštiny). V SMS zprávách jsme zaznamenali celkově vyšší počet cizojazyčných prvků (téměř v 60 % textů), výsledek je však relativizován stereotypním opakováním některých výrazů (super, sorry apod.). Také v SMS zprávách naprosto převážila reflexe angličtiny. Ojediněle se objevily prvky z němčiny, slovenštiny, španělštiny, řečtiny, italštiny a norštiny.

Zaměříme se především na uplatnění angličtiny v korespondenci mládeže. Ostatní jazyky zmíníme okrajově, s upozorněním na odlišnosti jejich užití. Doklady přebíráme téměř výlučně z ručně psaných dopisů.

 

[244]4.1 Výskyt cizojazyčných prvků v korespondenci

4.1.1 V největší koncentraci bývají cizojazyčné prvky zařazovány do českého kontextu v případě, že bezprostředně korespondují s obsahem dopisu, příp. s explicitně sice nezmíněnou, ale oběma komunikujícím známou aktuální situací pisatele či adresáta.

a) Cizojazyčné prvky v dopisech z ciziny a do ciziny

Dopisy z ciziny

Citátové (nebo víceméně citátové) užití cizojazyčných výrazů, často v podobě makarónského míšení cizího jazyka s češtinou, se objevuje zejména v dopisech posílaných z dlouhodobého pobytu v zahraničí (tzv. au-pair dopisy, případně dopisy ze studií či cest). Cizí jazyk se v nich vyskytuje z několika příčin. Samozřejmý je v uvádění vlastních jmen (dále jsme viděly Piccadilly Circus; Bonny a Stephen odcházeli už tak brzo) a v případech citací či parafrází přímé řeči (sprdl kluky, že jsou „stupid and embarrassing children“). Dále je užíván v situaci, kdy čeština nemá pro popisovaný jev zcela adekvátní pojmenování (hodila jsem do trouby fish and chips; volají mě na dinner; posléze se k nám přidal i druhý volunteer) nebo kdy je užitím cizího výrazu zdůrazněna místní specifičnost popisované reálie („postmeni“ tu jezdí na kolech s obrovskýma nosičema na řídítkách; ve čtvrtek mám první část zkoušky – listening comprehension; telefon je u tzv. TV-roomu). Důvodem pro zařazení cizojazyčného výrazu může být i to, že se pisateli žijícímu v cizím prostředí při popisu dějů, které se tam odehrávají, vybaví místní výraz dříve nežli jeho eventuální český ekvivalent (bytná pracuje v lékárně a její manžel je plumber – nemůžu si vzpomenout co je to v češtině). K hlavním cílům užití cizojazyčných prvků však ve všech uvedených případech patří navození situační atmosféry. Svoji úlohu hraje také snaha o dosažení stylistické aktualizace (nejčastěji se proto citátové pasáže objevují v úvodních nebo závěrečných formulkovitých částech dopisu, srov. 4.1.2. b).

 

Ukázka souvislého textu:

… O své English jsem ti už napsala a o boys from Wisconsin myslím taky. Hamburgry, hranolky a taky sandwiche mě už dohnaly k nemilé činnosti jako je vaření. Hrůza a děs! Colu nepiju, piju Sprite! … řekni, ať to s tím učením nepřehání, že se do té Austrálie stejně dostane a když jo tak ať kouká poslat pohled! Just kidding! Já bych mu taky napsala aji pohled, ale I don’t have his address. Jo a taky si nejsem certain jestli o to stojí. Excuse me, pleace, I’ll try writing better.

Rodina je fajn, vlastně to ani rodina nebyla, dokud jsem nedojela já. Jsou to manželé on (44) ona (34) a pes (7). No a teď i já (již 18); a jsou takoví odvázaní a sran[245]dovní. Jelikož nemají příliš zkušeností s vychováváním dětí, dělá jim to trošku problems, ale I am helpful. – At least I am trying to be

Kromě rysů zmíněných už výše je možno v ukázce vysledovat některé další tendence opakující se ve více dopisech, např. preferování původní (zejména grafické) podoby i u slov, která už byla v češtině adaptována nebo mají alespoň adaptovanou spisovnou dubletu (English, problem, sandwich)[11]; zapojování samostatně stojících anglických substantiv do textu prostřednictvím českých koncovek (sandwiche, colu)[12]; přizpůsobování kongruenčních kategorií českému ekvivalentu řídícího citátového slova (o své English – o své angličtině); umisťování víceslovných, větných a nadvětných citátových pasáží (objevujících se často ve funkci jakýchsi hodnotících či shrnujících průpovídek) spíše v závěru textových úseků ad.

 

Dopisy do ciziny

Podobné rysy jako dopisy z ciziny mají i dopisy adresované Čechům dlouhodobě pobývajícím v zahraničí (na studiích, brigádě apod.). V těchto dopisech však bývá množství cizojazyčných prvků podstatně menší, jejich užití má pouze naznačit pisatelovo „napojení“ na realitu adresáta. Cizojazyčné prvky se v takových případech objevují zejména v úvodních či závěrečných formulkách dopisu, případně v jednotlivých slovech reagujících na reálie ze světa komunikačního partnera (Dear Lucy!; Chudáčku maličký ty se nám tam úplně vystuduješ. A co teprve homework. A musíte to mít podepsané od rodičů?).

V dopisech z dlouhodobých pobytů v cizině i v dopisech psaných někomu, kdo v cizině pobývá, naprosto převažují prvky z angličtiny. Z dalších jazyků se uplatňuje především němčina (Hallo Eva! Ich sende Dir viele schöne Grüsse aus …). Souvisí to jednak s realitou au-pair pobytů, jednak s prestiží a všeobecnou znalostí obou jazyků mezi mladými lidmi. Jiné jazyky se v podobných funkcích téměř neobjevují, a pokud ano, pisatelé do českého textu zapojují většinou jen všeobecně srozumitelné cizojazyčné výrazy (např. pozdravy).

b) Cizojazyčné prvky v dopisech souvisejících s výukou jazyka

Cizojazyčné výrazy se často objevují v dopisech, v nichž pisatel reflektuje výuku cizího jazyka, zpravidla právě probíhající nebo ho nějak jinak bezprostředně zasahující: Od neděle (díky pondělní zápočtovce z angličtiny) chodíme na záchod zásadně s ing nebo s to (s to když to zkoušíš, ale nejde to …, s ing, když se Ti to povede, ale je Ti to na h… – viz try to do, try doing).

[246]Podobně jsou užívány i výrazy z jiných jazyků (např. Jana se učí italštinu, poverina, doufám, že ti také pas. remoto nic neříká).

c) Cizojazyčné prvky v dopisech tematizujících svět populární hudby a svět počítačů

V dopisech mladých lidí se poměrně často objevují cizojazyčné názvy písní, jména zahraničních interpretů i různé citátové reflexe písňových – většinou anglických – textů („drop me a line“ z písničky od Beatles – When I’m 64).

Terminologické a slangové anglicismy ze sféry počítačů a počítačových her se v excerpované korespondenci vyskytly spíš sporadicky (zamastit na kompjůtr dooma; když mám chuť si „důma“ zahrát tak to není žádný problém, jelikož dnešní vánoce naděloval ježíšek samí hardware), protože většinové zastoupení ženských pisatelek v sledovaném vzorku a upřednostnění čistě fatické, tj. neinformativní funkce dopisů nedává tomuto tématu velký prostor.

4.1.2 Zajímavější nežli případy uvedené v 4.1.1 je takové užití cizojazyčných prvků, které s obsahem dopisu bezprostředně tematicky nekoresponduje.

a) Cizojazyčné prvky ve funkci eufemismů

V dopisech, jejichž psaná forma přece jen poněkud brání zařazení českého hrubého výrazu či vulgarismu do textu, plní užití cizojazyčného ekvivalentu (případně jeho okazionální,,adaptace“) funkci eufemického zjemnění (Jinak byl zbytek neděle normálně shit; no prostě čeština je kosa, krize a shit dohromady; Fuck off Krnov!).

V podobné funkci se uplatňují i jiné jazyky, např. slovenština (říjen byl nějaký posratý měsíc; večer chodím téměř ožratá).

b) Cizojazyčné prvky ve funkci aktualizace epistolárních formulek a klišé

Přestože pro soukromé dopisy dnešní doby stále méně platí závaznost epistolární etikety, sama podstata dopisu pisatele k dodržování určitých zásad přece jen nutí. Týká se to např. používání ustálených formulí v tradičních textových zlomech (datace, oslovení, pozdravy, úvod, děkovací a omluvné pasáže, závěr, pozdravy, rozloučení, podpis, postskriptum). Mladí lidé se však snaží stereotypnost epistolárních formulek narušit alespoň různými aktualizacemi. Prostředky mohou být různé, např. parodování klasických klišé, humorné míšení stylů, aluze, tvoření speciálních neologismů[13], ale také užití cizího jazyka. Explicitně zmiňuje aktualizační [247]funkci cizojazyčných prvků např. následující úvodní pasáž dopisu: Dlouho jsem si lámal hlavu v marné snaze přijít s něčím neotřelým, zkoušel jsem nanečisto nejrůznější alternativy (Ahoj Lucie, Nazdar Lucie, Dear Lucy). Užití cizojazyčných frází namísto českých dopisových formulí (nebo alespoň vložení cizího slova do české formule) je v dnešní korespondenci mladých lidí velice oblíbené a je asi nejfrekventovanějším uplatněním cizích jazyků v tomto druhu textů.

Úvodní část dopisu (oslovení, pozdrav, poděkování za dopis …): Dear Magda!; Drahá Lady; Hallo Kájo; Thank you za dopis; dík za Tvůj letter a povzbuzující pohled; díky za obsažný letřík.

Omluvné formule: Sorry, Iam terrible; Sorry, jestli Tě tou historkou obtěžuji.

Přací formule: Happy new year; Včera’s měla svátek. Takže all my best wishes to u.

Závěrečná část dopisu (ukončení dopisu, rozloučení, pozdravy, podpis …): Tenhle hnusnej letter asi ukončím; See you on Friday; We’ll Be In Touch Milan; I’m looking forward to hearing from you; Takže, Vlasto, take care and be good; Best regards R.; See you Soon; tak hodně úspěchů a „have fun“; Love, Eve; My adress: Vojín …

Ve funkci aktualizace epistolárních formulek se často objevují i prvky jiných jazyků (Buenos días Kájulko; Adieu, Au revoir), výjimkou není ani kombinace několikajazyčná (Take care and have fun! Bye Adios!!! Chao!!!). Na rozdíl od angličtiny jde v případech reflexe jiných jazyků většinou o velice jednoduché výrazy, navíc nezřídka chybně užité. To potvrzuje čistě aktualizační funkci cizojazyčných prvků v epistolárních formulkách. Autor v podstatě nemusí znát užitý jazyk a nepředpokládá ani jeho znalost u adresáta. Za chyby se nestydí, protože nejsou v daném případě relevantní. (Úvodní část dopisu: Ciao!; Zdravstvuj; Hallo Greti!; Caro amico Brunensis – Sarensis – Inglese – Francese!!; Vielen danken für deinen Brief; Dík za brífek. Omluvné formule: Odpusť, bite, ubohé sklerotické stařence. Závěrečná část dopisu: Maj sa pekne; S úctou Iosephus; Čau Lída von Airport; Do svidanija v gorodě Brno.)

c) Další případy aktualizačního užití cizojazyčných prvků

Cizojazyčné prvky se v dopisech mládeže objevují i zcela nesystematicky, zdánlivě bez příčiny. V případě anglických výrazů a anglicismů je jedním z důvodů už zmíněná snaha o vyjádření generační sounáležitosti. V mluvených projevech se tato tendence projevuje především opakovaným užíváním několika módních výrazů (super, sorry, no problem …), v psaných projevech (dopisech, ale i časopiseckých a internetových textech apod.) je využití angličtiny rozsáhlejší a pestřejší, a to především proto, že plní navíc funkci stylistického ozvláštnění.

 

[248]Módní slova a průpovídky

K nejčastěji se opakujícím anglicismům (většinou užívaným v citátové podobě) patří slova a slovní spojení: action, communication, go, good, free, live, mail, new, no, on line, phon, please, sorry, story, super, time; O. K., no comment, no problem, point of view, school of life. Velmi frekventované jsou zejména výrazy s evaluativní funkcí. Mladí lidé mají potřebu neustále vše hodnotit (většinou značně černobíle a hyperbolicky) a cizojazyčný výraz dodává jejich hodnotícím soudům žádoucí expresivitu. Např. módní slovo super se v subkorpusu 500 klasických dopisů vyskytlo více než sedmdesátkrát.[14] Srov. i méně frekventované lexémy s hodnotícím odstínem (nejčastěji v pozici predikátového adjektiva): jsem moc tired; rozhodně nechci tvrdit, že jsem tak busy; ony jsou fakt great; po těch 10-ti hodinách ve škole jsem totálně dead.

Oblíbená jsou v korespondenci i mluvě mládeže také různě poangličtělá křestní jména a přezdívky (John, Tomas, Luky, Maff, Džejna).

V rámci uplatnění dalších jazyků jsme „módnost“ a častější frekvenci konkrétních citátových či příznakově adaptovaných výrazů zaznamenali v mnohem menší míře nežli v případě angličtiny. Relativně největší zastoupení má němčina, jejíž znalost (i prestiž) u mladých lidí následuje hned po angličtině. Vedle pozdravných dopisových formulí a ekvivalentů slova dopis – Brief, brífek jsme v několikerém výskytu zachytili např. výrazy: ein paar, kauf, (ge)šrajbnout, zašprechtit.

 

Jazyková hra, jazykový humor

Ke stylistické aktualizaci patří jakékoli příznakové zapojení cizojazyčného prvku do českého textu, tedy i samotný fakt makarónského míšení jazyků (Napiš mi o svém bráchovi a something about his girls). V řadě případů se však v dopisech objevují i úmyslné hrátky s jazykovými interferencemi, neobvyklými adaptacemi apod., jejichž cílem je především jazykový humor. Častá je např. hra s maximálním počeštěním (nectíš dost dobře památku svého britského kolegy a komprejda Jindry Osmého), s přesným zachycením výslovnosti slova, jehož správná grafika je všeobecně známá (Ňů Jork), nebo naopak s napodobením ortografie cizího jazyka u slov domácích či plně adaptovaných (Jak se mash; shock; Czechská republika),[15] případně hra s reflexí cizí výslovnosti přiřazené českému slovu (nik [249]mok = nic moc). Vedle diferencí mezi výslovností a grafikou jsou využívány též různé druhy podobností mezi cizími a domácími slovy (Hezky jsem Binara vyfuckovala; houpám – od hope na pozadí houpat, doufat).

Kromě angličtiny se v podobné aktualizační funkci objevuje němčina, srov. svérázné adaptace (geschreibnout, zašprechtit, zeignout), zvukové hrátky (Hans řekne halt), různé kontaminace (viele Grüsse aus Karlsbad – Karlových Barů).

Využití většiny ostatních jazyků je silně omezeno jejich nedostatečnou obecnou znalostí. Bez znalosti jazyka je obtížné tvořit a interpretovat jeho aktualizace. To dnes platí např. pro latinu, která se jako prostředek jazykové kreativity uplatnila v dopisech jen ojediněle (V lese roste taková jemná travička s tenkými listy, která se jmenuje metlička křivolaká neboli Avenela Flexuosa. A protože je tak jemná, často se na ní sedává i lehává i ve dvou a tak ji asistenti přejmenovali na „šmajchltráva“ neboli Herba erotica).

Poměrně často se v aktualizační funkci objevuje slovenština (výjimečně i ruština). V tomto případě sice pisatelé také mnohdy užívají cizí jazyk bez dostatečné znalosti, opírají se však přitom o jeho blízkost s češtinou a snaží se ho pouze napodobit (často chybně) v některých typických rysech (k tomu ke všetkému je to nějdůležitější a nějhlavnější Boží požehnání). Prvky cizího jazyka tak nabývají charakteru xenismů[16]“, tj. více či méně ironizujících imitací.

Krajním případem jsou xenismy, které napodobovaný jazyk – většinou pisateli i adresátovi zcela nesrozumitelný, a tím potenciálně využitelný ke komickému efektu – pouze zvukově parodují, aniž by se mu jakkoli jinak přiblížily (následuje vysílání v maďarské řeči: O barba hajta tak hostal nemse Mikloško tyšala: Tak jsem tady a hned Tě čínsky pozdravím – Huázyízg, huázyízg).

K humornému oživení korespondenčních textů slouží také přechody mezi několika disparátními jazyky (mäsiarka is best) a kombinace cizojazyčných a nářečních výrazů[17] (Tož jsem napsala, že jsem from Germany).

4.2 Metajazyková reflexe cizojazyčných prvků v korespondenci

Pisatelé užívají cizojazyčné prvky v korespondenci většinou záměrně a cíleně. Jejich přítomnost a příznakovost ve vztahu k okolnímu textu proto často metajazykově reflektují. Objevuje se např. paralelní uvádění českého a cizojazyčného ekvi[250]valentu, a to nejen v případě, kdy je cizí výraz málo srozumitelný (k tomu se přidalo frisbee ultimate, což je hra s létajícím talířem), nýbrž i v případě, kdy je v podstatě běžný (A šťastný nový rok and happy new year).

Relativně často pisatelé vyslovují pochybnosti nad správností užití cizojazyčných výrazů. Týká se to zejména vlastních jmen a dále citátových výrazů z angličtiny a němčiny (v případě jiných jazyků nebývá správnost považována za tak důležitou), zejména jejich pravopisu (Lépe milovat Brendona než Lukáše … Doufám, že jsem to napsala dobře. Nebo se píše Brandon?). Objevují se také reakce na jazykové chyby adresátova předchozího dopisu (U I am crazy child jsi zapomněla člen – so be careful!).

Cizojazyčné výrazy bývají v řadě případů (avšak ne vždy) v textu vyčleněny graficky. Často jsou psány jiným typem písma (hůlkovým, verzálkami), zdůrazněny vykřičníkem, uvedeny zkratkou tzv., případně vloženy do uvozovek. Uvozovkami jsou nejčastěji signalizovány citace či parafráze přímé řeči (Kentje pohodář, o všem říká, že je to „pretty cool“ a je s ním sranda), makarónsky zapojené cizojazyčné výrazy nezakotvené v českém jazykovém prostředí (ale „for me“ to byl velkej zážitek), případně okazionální přejímky mající slangový charakter nebo vytvořené za účelem jazykového humoru (a když mám chuť si ,,důma“ zahrát).

 

5. Závěr

Reflexe cizích jazyků, v prvé řadě módní angličtiny, patří v současné době ke konstitutivním rysům mluvy mladých lidí. Tento trend potvrdila i analýza soukromé korespondence (minimálně jeden cizojazyčný prvek byl zaznamenán ve více než třetině dopisů). V epistolárních textech se však působení cizích jazyků realizuje ve větším rozsahu a pestrosti nežli v projevech mluvených. Jazykové interference mají totiž v korespondenci vedle funkce prestižní (předváděním znalosti cizích jazyků, v prvé řadě angličtiny, se mladí lidé generačně vymezují) též funkci charakterizační a evokační (např. v tzv. au-pair dopisech) a především aktualizační (cizojazyčné prvky slouží jako prostředek stylistického ozvláštnění tradičních epistolárních formulí, podílejí se na tvorbě jazykového humoru apod.). Kromě angličtiny a němčiny se v aktualizační funkci objevuje také slovenština a ruština, v malé frekvenci pak celá řada jazyků dalších. V těchto případech pisatelé zpravidla užívají cizí výrazy v úloze xenismů (více či méně ironizujících imitací).

V příspěvku jsme nevěnovali pozornost grafické, tvaroslovné a slovotvorné adaptaci přejímek z cizích jazyků ani problematice střetu různorodých systémů při procesu přejímání. Chtěli jsme pouze na jednom typu textů ukázat některé pragmatické aspekty využívání cizojazyčných prvků v komunikaci současných mladých lidí.


[1] Příspěvek byl vypracován v rámci projektu 405/03/0248 podporovaného Grantovou agenturou České republiky.

[2] J. Hoffmannová, Styl současných teenagerů (na pozadí úvahy „o stylech věkových“), Stylistika IX, 2000, s. 247–262.

[3] S. Čmejrková, Čeština v síti: Psanost či mluvenost? (O stylu e-mailového dialogu), NŘ 80, 1997, s. 242.

[4] S. M. Newerkla, Jazyk vybraných domovských stránek českých studentů a mladých absolventů vysokých škol v síti ‚World Wide Web‘, NŘ 82, 1999, s. 127–138.

[5] S. Schneiderová, Naprosto totálně super, Čeština doma a ve světě 2, 1999, s. 120–122.

[6] P. Mareš, „HELLo maniax!“. Čeština doma a ve světě 2, 1999, s. 124.

[7] Materiál pochází z Korpusu soukromé korespondence, který vzniká od konce 90. let 20. století v Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně jako budoucí součást Českého národního korpusu. V současné době obsahuje elektronický přepis cca 1500 „tradičních“ dopisů, cca 1000 dopisů e-mailových a cca 1000 SMS zpráv.

[8] Srov. M. Jelínek, Styl epistolární, in: P. Karlík – J. Pleskalová – Z. Rusínová (eds.), Pocta Dušanu Šlosarovi. Sborník k 65. narozeninám, Albert, Boskovice 1995, s. 126–137.

[9] Srov. J. Hoffmannová, Specifické možnosti češtiny pro hru s jazykem, in: Z. Hladká –P. Karlík (eds.), Čeština – univerzália a specifika 3, Masarykova univerzita, Brno 2001, s. 253: „Způsoby a stupně počešťování cizích slov se […] zdají být nepřeberné: od citátového užívání až po svérázné transkripce, skloňování (nebo neskloňování) přejatých slov, odvozování, přechylování; k tomu tvoření různých hybridů (domácí základ + cizí afix, resp. naopak), možnost mystifikací (slova, která se pouze svým grafickým nebo zvukovým ustrojením tváří jako cizí) aj.“

[10] Všechny doklady excerpované z korespondenčních textů uvádíme v původní podobě. Pravopisné chyby, nesprávné užití cizího jazyka apod. neopravujeme!

[11] Na druhé straně – spíš ojediněle a zčásti s cílem pobavit čtenáře – se v korespondenci objevují i naprosto počeštěná slova (např. má napadnout kolem 8 inčů sněhu).

[12] Anglická plurálová forma však bývá v řadě případů zachována (problems). Srov. i př. z jiných dopisů: Heleniné stories; v obchodě mají tolik CDs. V některých případech dochází k dublování anglické a české charakteristiky plurálu (postmeni). K této problematice se vyslovuje např. D. Svobodová, Anglicismy přejímané do češtiny v původní plurálové formě, NŘ 83, 2000, s. 55.

[13] Srov. Z. Hladká, Předem a zadem mého dopisu … (Jak si píší mladí v Česku), in: E. Rusinová (ed.), Přednášky a besedy z XXXIII. běhu LŠSS, Masarykova univerzita, Brno 2000, s. 51–61; Z. Hladká, Jazykový humor v korespondenci mladých lidí, in: E. Rusinová (ed.), Přednášky a besedy z XXXIII. běhu LŠSS, Masarykova univerzita, Brno 2003, s. 25–34.

[14] Více než šedesátkrát bylo doloženo samostatné slovo super (čtyřikrát v podobě reflektující výslovnost s expresivnějším zabarvením supr), a to většinou jako nesklonné adjektivum (častěji v predikátové pozici, např. ta kazeta je super, nežli v pozici atributivní, např. můj super rukopis), v menší frekvenci jako adverbium (měj se super; umí super hrát kulečník), jednou se vyskytlo derivované adjektivum suprový a jednou adverbium superně. Spíše ojediněle se objevila kompozita (považujeme-li složku super- za kořenný morfém, nikoli za prefix): supermoderní, superprázdninově, superteoretický. Ve významu se prolínal aspekt hodnotící a intenzifikační.

[15] Tyto zápisy byly pravděpodobně původně vyvolány potřebou náhrady diakritik v elektronické poště a v SMS zprávách, následně se však staly prostředkem jazykového humoru.

[16] Xenismus chápeme ve smyslu úmyslné imitace cizosti (cizího jazyka), zpravidla usilující o docílení humorného efektu, přiblížení cizího koloritu apod. Srov. W. Moser, Xenismen. Die Nachahmung fremder Sprachen, Lang, Frankfurt am Main 1996; též Z. Hladká, Xenismus, in: P. Karlík – M. Nekula – J. Pleskalová (eds.), Encyklopedický slovník češtiny, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002, s. 554.

[17] Nářeční výraz plní v korespondenci často obdobnou funkci jako např. ruština či slovenština, tj. dodává textu expresivitu a humorný nádech. Nejčastěji je v této funkci užíváno nářečí hanácké (Poslóché, jak si to vlastně představuješ být starší než já?).

Naše řeč, ročník 86 (2003), číslo 5, s. 241-250

Předchozí Jarmila Bachmannová: První česká „isofona“ (K 90. výročí Frintovy jazykovězeměpisné korespondenční ankety)

Následující Jana Matúšová: K vývoji příjmení u Čechů v prvních poválečných letech