Co v slovnících nenajdete (Novinky v současné slovní zásobě) Část 7.

Zdeňka Sochová, Běla Poštolková

[Articles]

(pdf)

-

[1]UFO zkr. (z angl. unidentified flying objects) neurčené, neurčitelné létající předměty (např. létající talíře): výzkum, registrace UFO

ufologie, -e ž věda zabývající se studiem UFO; ufologický příd.: u-é studie

ufon, -a m (1. mn. -i) hovor. 1. mimozemšťan 2. nezvyklý, podivný předmět pohybující se v naší atmosféře, domněle vyslaný mimozemskou civilizací

úhel, úhlu m nově ve spoj. ú. pohledu zorný úhel

úchyla, -y, úchylák, -a m slang sexuálně úchylný člověk

úlet, -u m (často mn.) nově ve význ. hovor. expr. 1. bezděčné odbočení od tématu, myšlenky ap.: nebylo to míněno vážně, byl to jen takový ú. 2. vybočení z normální, správné reakce, pozice ap.: veřejné ú-y politiků 3. nelegální odchylka: bodové ú-y při hodnocení závodníků; ú-y ve mzdách 4. spontánní n. vědomé uvolnění se (odbočením od obvyklé činnosti ap.): samá práce, žádný ú.; tvůrčí ú. dílo vzniklé stranou oficiální tvorby

ultra příd. neskl. označující vysokou kvalitu něj. výrobku atp. (jako reklamní trik); extra, plus, super, supra: Fairy u.

ultrasonografie, -e ž med. sonografie; ultrasonografický příd. sonografický

ultrazvuk, -u m nově ve význ. med. slang ultrasonografie: poslat rodičku na u.; ultrazvukový příd. ultrasonografický: u-é vyšetření plodu

umělohmotný příd. takový, kt. je z umělé hmoty: u. štítek

umělý příd. nově ve spoj. hovor. u-á ledvina hemodialyzační přístroj (med.)

umpire [ampajr, čast. empajr], -ru m 1. (v tenise) vyvýšené místo pro hlavního rozhodčího: sedět na u-u; rozhodčí na u-u hlavní 2. zř. hlavní tenisový rozhodčí

underground [andrgrau-], -u m 1. prostředí osob, skupin a organizací vyvíjejících tajnou, protizákonnou činnost namířenou proti totalitnímu (komunistickému) režimu; podzemí, ilegalita: doplňovat v u-u to, co bylo veřejně působící církvi upřeno 2. ilegální hnutí umělců protestujících svou [170]tvorbou proti konformitě a oficiální kultuře totalitního (komunistického) režimu; skryté působení církve; podzemí (v novém význ.): mladí autoři z u-u; undergroundový příd. podzemní (v novém význ.): u-á kultura, literatura, hudba; u-í spisovatelé; – u-í kněží

usnášeníschopný příd. schopný se usnášet: u. parlament

útlum, -u m nově ve význ. přechodné omezení, zastavení činnosti: některé doly jsou v ú-u mají omezenou těžbu n. netěží vůbec; ú. ekonomiky recese (ekon.); útlumový příd.: ú. režim v dolech

v předl. nově ve fraz. spoj. hovor. (o ženě) je v tom těhotná (někdy nečekaně, nechtěně)

vafky, -fek ž pomn. hovor. plynové topné těleso (nazv. podle firmy VAW)

valorizace, -e ž nově ve spoj. ekon. v. platů, mezd, důchodů (pravidelné) zvyšování úměrně s růstem cen

valorizovat ned. i dok. (co) nově ve spoj. ekon. v. platy, mzdy, důchody (pravidelně) zvyšovat, zvýšit úměrně s růstem cen

vcucnout dok. (koho) hovor. expr. zcela zaujmout, pohltit, vstřebat: když se na tu grafiku podíváte, tak vás to vcucne

věc, -i ž nově ve spoj. hovor. není od v-i není marné, zbytečné: nebylo by od v-i probrat to ještě jednou; to pojmenování není tak od v-i, jak si myslíte bez souvislosti

vedlejšák, -u m ob. vedlejší zaměstnání: přivydělává si, má v.

veksl[2], -u m nově ve význ. hovor. vekslování: živí se v-em

vekslák, -a m (6. mn. -cích) hovor. kdo se zabývá vekslováním: gangy v-ů; vekslačka, -y ž; vekslácký příd.: v-é burzy; veksláctví, -í s

vekslovat ned. nově ve význ. hovor. nezákonně obchodovat s cizími valutami (dř. s tuzexovými bony), kradeným a pašovaným zbožím ap.: v. na ulicích, v průjezdech

velkoformátový příd. mající velký formát: v-é umělecké publikace

velkoplošný příd. nově ve spoj. v-á reklama zaujímající velkou plochu; v-é reklamní tabule

velký příd. nově ve spoj. v. třesk jedna z teorií vzniku vesmíru předpokládající obrovskou prvotní explozi: historie času od v-ého třesku k černým dírám

veltman, -a m (z něm. Welt, tj. svět + Mann, tj. muž) hovor. světoběžník: chodí oblíkaný jako v.

vestavba, -y ž nově ve význ. bytová jednotka vybudovaná v prostoru pod střechou budovy: půdní v-y na Vinohradech

veteránklub, -u m klub býv. výkonných sportovců: atletický, motoristický v.

[171]větev, -tve ž nově ve fraz. spoj. hovor. být z něčeho na v-i být z toho zmatený, být z toho vedle

většina, -y ž nově ve spoj. mlčící v. převážná část obyvatelstva neprojevující své politické smýšlení navenek (a tím nevyzpytatelná)

věž, -e ž nově ve význ. hovor. souprava elektronických zařízení umístěných nad sebou (rádio, magnetofon, přehrávač kompaktních desek, gramofon ap.): hudební v.; koupit si hi-fi v.

vícestopý příd. mající několik stop: v. magnetofon

video[3], -a s hovor. 1. zařízení pro záznam a reprodukci obrazu a zvuku; videorekordér: koupit si nové v. 2. videonahrávka, videokazeta: promítat si v.; má promoci, svatbu na v-u 3. videotechnika: film, televize a v.

video- v slož. první část s význ. týkající se přenosu, záznamu a reprodukce obrazu se zvukem: videozáznam, videonahrávka; videokazeta; videoklip, videofilm; videopořad, videoprogram; videokamera; videomagnetofon, videorekordér, videonahrávač, videopřehrávač; videopůjčovna; videotéka; videotelefon

videokamera, -y ž ruční televizní kamera (se zařízením pro magnetický záznam obrazu a zvuku), jejíž záběry lze promítat na televizní obrazovce

videokazeta, -y ž kazeta s videopáskou připravenou pro záznam obrazu a zvuku n. obsahující takový záznam

videoklip, -u m krátké obrazové ztvárnění písničky aj.; klip (1)

videomagnetofon, -u m videorekordér

videonahrávač, -e m zařízení pro záznam obrazu a zvuku

videonahrávka, -y ž nahrávka televizního pořadu, filmu ap. na videokazetě

videopáska, -y ž magnetická páska pro záznam televizního vysílání, filmu ap. a k jejich reprodukci na televizní obrazovce

videopřehrávač, -e m zařízení pro reprodukci záznamu obrazu a zvuku

videopůjčovna, -y ž půjčovna videokazet s nahrávkami (spojená někdy s prodejem nahrávek i čistých kazet ap.)

videorekordér, -u m zařízení umožňující nahrávat, shromažďovat a znovu přehrávat televizní pořady, reprodukovat záznamy pořízené jiným zařízením ap.

videotechnika [-ny-], -y ž soubor všech prostředků, přístrojů a zařízení pro záznam a reprodukci obrazu a zvuku současně; videotechnický příd.

videotéka, -y ž sbírka videokazet s televizními, filmovými aj. záznamy

videotelefon, -u m telefon umožňující současný přenos zvukového i obrazového signálu mezi dvěma účastníky

[172]vir, virus, -u m nově ve spoj. počítačový v. tajně vložený program narušující informace, popř. systémy počítačů: počítačový v. Michelangelo

vizitka, -y ž nově ve význ. veřejné představení, předvedení, veřejná prezentace; navštívenka: první v. zpěvačky

vlajkonoš, -e m, zprav. mn. v-i nově ve význ. nevh. mladí fotbaloví fanoušci tropící (surové) výtržnosti; rowdies

vlezprdelismus, -mu m hovor. expr. zhrub. zbabělé a přitom zištné podbízení (se) vládnoucí moci, představeným ap.; doprdelismus: oportunismus a v. v sedmdesátých letech

vlezprdelista, -y m (1. mn. -i) hovor. expr. zhrub. kdo se zbaběle a přitom zištně podbízí vládnoucí moci, představeným ap.; doprdelista: bezzásadový v.

vlna, -y ž první, druhá, … v. nově ve význ. opakující se konání, akce ap.: druhá v. kuponové privatizace

vlnkovač, -e m kuchyňský přístroj na vlnité krájení (zeleniny, sýrů ap.)

vnitrák, -a m (6. mn. -cích) hovor. pracovník ministerstva vnitra: v-ci sledují všude své zájmy

vnitřní příd. nově ve spoj. ekon. v. konvertibilita omezená směnitelnost domácí měny za zahraniční (u nás dnes pro domácí podnikatelské subjekty, pro obyvatelstvo jen ve stanoveném limitu)

voda, -y ž nově 1. ve spoj. sport. slang závody na divoké v-ě ve vodním slalomu, v rychlé v-ě v jízdě na kánoi, kajaku ap. 2. ve fraz. spoj. hovor. samá v., samá v. (při hledání, hádání ap.) míjíš se cílem, mýlíš se, jsi vedle

vodní příd. nově ve spoj. sport. v. skútr zařízení na způsob skútru určené k jízdě na vodě

vokál[4], -u m nově ve význ. hudební hlasový projev: skladba pro bicí, pikolu a v-y; vokální příd.: v. skupina Shalom

volačka, -y ž slang předčíslí: v. do Prahy je 02

volný příd. nově 1. ve spoj. ekon. v-á konvertibilita plná směnitelnost domácí měny za zahraniční (pro domácí i zahraniční subjekty) 2. ve fraz. spoj. (dít se aj.) v-m pádem samovolným vývojem pod tlakem okolností: perestrojka v-m pádem skončila

voyér [voajér], -a m (z fr.) muž dosahující sexuálního vzrušení voyérstvím; voyérský příd.: v-é slídění

voyérství [voajér-], -í s, voyérismus, -mu m med. sexuální úchylka muže projevující se tajným sledováním erotického (sexuálního) chování jiných

vozíčkář, -e m nově ve význ. invalida pohybující se jen na vozíku; vozíčkářka, -y ž

[173]vozík, -u m (6. mn. -cích) nově ve význ. invalidní, zdravotní vozík: po havárii zůstane na v-u; vozíček, -čku m (6. mn. -čcích) zdrob. expr.: antidekubitní podložky do v-ů

vrásky, -sek ž mn. nově ve fraz. spoj. hovor. dělat si v. dělat si starosti, starat se: rozhodně si z toho nedělám žádné (velké) v.; vykašli se na to, nedělej si v.

vrtule, -e ž nově ve fraz. spoj. hovor. jít do v. (z)děsit se, (z)hrozit se; jít do vývrtky: když viděla tu spoušť (po zlodějích), šla do v.

vstřícný příd. nově ve význ. ochotný vyjít vstříc, vyhovět: je to maximálně v. člověk; v-é chování; v-é stanovisko; vstřícně přísl.: přijal ho v.; vstřícnost, -i ž: v. je v povaze Japonců; konstruktivnost a v. diskuse

vstup, -u m nově ve význ. 1. první fáze něj. procesu (výrobního aj.): výrobní v-y a výstupy; ztížené v-y v zemědělské výrobě; v-y a výstupy informací (u počítače) 2. zpravodajský šot: okamžité v-y ze sportovních událostí; poslední sportovní v. dnešních zpráv

všeoborový příd. vztahující se ke všem oborům: Evrobanka, v. investiční privatizační fond

vybalit dok. nově ve fraz. spoj. expr. v. to na někoho náhle, nečekaně vyjevit někomu (celou) nepříjemnou skutečnost: vybalil to na ni naplno; tak to vybal! řekni to (všechno)

vyfoukat dok. (co) nově ve význ. slang upravit (účes) ručním fénem, udělat foukanou: prosím umýt hlavu a v.

vygumovaný příd. ve fraz. spoj. mít v. mozek prázdný, nepřemýšlet: uvažuj, máš v. mozek?

východňárský příd. expr. vztahující se k vých. Slovensku: mluví slovensky s v-m přízvukem

vylustrovat dok. (koho) zjistit (u někoho) pozitivní výsledek lustrace (a tím potvrdit jeho vědomou spolupráci s StB): seznam pracovníků komisí vylustrovaných; třikrát nebyl vylustrován, až počtvrté se přišlo na to, že byl agentem StB

vyprofilovat dok. (co) nově ve význ. kniž. a publ. dát pevnou podobu, vyhraněnou stavbu ap., (výrazně) utvořit: v. divadelní postavu

vyprofilovat se dok. kniž. a publ. vyhraněně a charakteristicky se zaměřit, projevit: je doba křiklounů a kariéristů, každý se chce v.

vyrovnání, -í s nově ve spoj. zákon o konkursu a v. zákon o bankrotu

vysplátkovat dok. (co) slang nevh. splatit ve splátkách: v. dodávky

výstup, -u m nově ve význ. výsledná fáze, výsledek něj. procesu (výrobního aj.): výrobní vstupy a v-y; v-y z potravinového řetězce; vstupy a v-y informací (u počítače)

[174]vytočit dok. (koho) nově ve význ. hovor. vyvést z míry, z rovnováhy; rozčilit, naštvat: hraní (v divadle) někdy člověka i vytočí; – ten chlápek mě dovede v.

vytyčený příd. takový, kt. byl vytyčen (vyznačen tyčemi): v-é trasy pro lyžaře

vyvrbit se dok. nově ve význ. hovor. expr. vyvinout se, vzniknout: uvidíme, co se z toho vyvrbí

vývrtka, -y ž nově ve fraz. spoj. hovor. jít do v-y (z)děsit se, (z)hrozit se; jít do vrtule: když viděla, kdo přišel, šla do v-y

vzduch, -u m nově ve spoj. pračka v-u zařízení, kt. zbavuje vzduch škodlivých látek při jeho silném znečištění: koupit pračky v-u pro školy v sev. Čechách

vzít dok. nově ve fraz. spoj. hovor. v. si (též brát si) něco na triko na starost, na odpovědnost

vzrúšo, -a s hovor. expr. vzrušení; vzrušující událost: jely stopem, to bylo v.; – na politické scéně došlo k jednomu v-u

walkman [volkmen i volkman], -u m malý kazetový magnetofon se sluchátky: ohlupující nepřetržitý poslech muziky z w-ů

windsurfař [vintser-], -e, windsurfer, -a, windsurfista, -y (1. mn. -é, -i) m kdo pěstuje, provozuje windsurfing; windsurfařka, windsurferka, windsurfistka, -y ž

windsurfing[5] [vintser-], -u m jízda plavidlem v podobě speciálního prkna opatřeného umělohmotnou, dnes i monofilovou plachtou, využívající větru (pro zábavu i jako sport. disciplína); windsurfingový příd.: w-é plavidlo surf

windsurfovat [vintser-] ned. pěstovat, provozovat windsurfing

wrestling [resl-], -u m 1. sport. nevh. zápas ve volném stylu; volný styl: mistrovství Evropy ve w-u 2. amer. zápas ve volném stylu provozovaný pro zábavu obecenstva: w. je pro někoho atraktivní podívaná

xenofobní příd. nepřátelský, nedůvěřivý ke všemu cizímu: průměrní Francouzi jsou dost x.; x. vlámská pravice (v Belgii)

xerox, -u m 1. stroj na výrobu kopií elektrostatickou reprodukční technikou (pův. od firmy Rank Xerox): rozmnožit rukopis, notový zápis, grafy x-em 2. hovor. takto zhotovená kopie: pořídit si x. vysvědčení; xeroxový příd.: x-á kopie; x. papír vhodný pro xerox

xeroxovat[6] ned. (co) pořizovat, zhotovovat (kopii) pomocí xeroxu; kopírovat, rozmnožovat (kopie) pomocí xeroxu: x. rukopis knihy; – x. pro přátele článek z novin

[175]za předl. nově ve spoj. hovor. (udělat zkoušku, mít zkoušku ap.) za jedna, za dvě, za tři, … na jedničku, na dvojku, na trojku, …

zabejčený příd. ob. expr. 1. soustředěně, houževnatě, vytrvale zabraný, zakousnutý (do něčeho): je z. do práce; vědomá z-á trpělivost (I. Vyskočil) úporná 2. umíněný, neústupný, zarputilý: z. kluk

záběr, -u m nově ve význ. rozsah působnosti: populární hudba má na celém světě nejširší z.

zabodovat dok. hovor. expr. dosáhnout jednotlivého úspěchu, bodu v hodnocení (v něj. sporu, debatě, jednání ap.): pan ministr zabodoval

zahrádka, -y ž nově ve význ. kavárenské, restaurační aj. zařízení na ohrazeném prostranství vedle vlastního podniku: příjemné posezení v z-dce

zahrát dok. nově ve fraz. spoj. hovor. z. něco do autu vyhnout se přímé odpovědi, přímé reakci na něco, odvést od něčeho pozornost

zahřívací příd. nově ve spoj. publ. z. kolo průpravná část, etapa sport. soutěže; expr. zahajovací období něj. akce vůbec: z. kolo cyklokrosu, hokeje, jarní fotbalové ligy; – expr. z. kolo pražské burzy cenných papírů

záchranář, -e m nově ve význ. zdravotník speciálně vyškolený pro vozidla Záchranné služby (kt. v budoucnu nahradí lékaře); paramedik: odborná škola pro obor všeobecná sestra a z.

zajetý příd. hovor. 1. navyklý, obvyklý, stereotypní: z. způsob práce 2. vybudovaný, rozvinutý, etablovaný: bohaté a z-é demokracie

zájezdovka, -y ž div. slang 1. zájezdové představení 2. zájezdové divadlo

zajíček, -čka m (mn. 1. -čci, -čkové, 6. -čcích) hovor., zajda, -y ž i m (1. mn. ž -y, m -ové) slang nově ve význ. mladá dívka, (velmi) mladý muž (jako objekty erotického zájmu): ten dědek letí na z-y; má zas nějakou zajdu; ona si potrpí na z-y

zakódovat[7] dok. nově ve význ. hovor. mít v sobě zakódováno zafixováno (v genetickém kódu): pan Hrušínský má divadlo v sobě zakódováno; – v lidské povaze je zakódována snaha vyhnout se nepříjemnostem věky vytvořená

zamést dok. (s kým) nově ve význ. hovor. znemožnit (někoho), zničit (někoho): šéf s ním raz dva zametl

zápočet, -čtu m nově ve význ. ekon. vzájemné vyrovnání dluhů a pohledávek mezi jednotlivými podniky (při druhotné platební neschopnosti): sběr dat na celorepublikové z-y; zápočtový příd.: z-é operace

zařadit dok. nově ve fraz. spoj. hovor. z. zpátečku couvnout, ustoupit: zadrž, zařaď z-u

zásluhovost, -i ž slang míra zásluh: odměňovat podle principu z-i

[176]zástupný příd. nově ve význ. mající převzít funkci něčeho jiného, zastoupit, nahradit (něco jiného): jediný z. program, jak odvést pozornost voličů; to je jen z. problém; zástupně přísl.: to říkám jen z.

zasvítit dok. (co) film., div. slang (pomocí osvětlovacího zařízení) náležitě osvítit: z. scénu; jako by tu ulici někdo profesionálně zasvítil

zátěž, -e ž nově ve význ. nadměrné zatížení organismu (obtížnými situacemi, úkoly, hlukem ap.): odolávat každodenním z-ím; nadměrná sluchová z. (při diskotékách); zátěžový příd.: zvládat z-é situace

závadový příd. nově ve význ. neuznávající obecně platné normy, sociálně patologický: evidované kriminálně z-é osoby; z-í občané nemající před policií a soudy žádný respekt; z-é chování

zavěsit dok. (bezpředm.) nově ve význ. sport. slang (ve fotbale) vstřelit gól (zavěšením do sítě): po dobré přihrávce zavěsil

závěsný příd. nově ve spoj. sport. z. kluzák kt. se pohybuje změnou polohy (zavěšeného) pilotova těla; z-é létání na rogalech

zázemí, -í s nově ve význ. příznivé, povzbudivé prostředí (mimo pracoviště): mít (dobré) rodinné, přátelské z.

záznamník, -u m (6. mn. -cích) nově ve význ. zařízení pro záznam telefonních zpráv, vzkazů ap. (v době nepřítomnosti volaného): z. telefonních hovorů; fax se z-em

zbytkový příd. nově ve spoj. práv. z. trest část (celého) trestu, kt. zbývá po prominutí trestu amnestií: z-é tresty politických vězňů

zdevastovaný příd. takový, kt. byl zdevastován: z-é lesy; z. bytový fond

zdevastovat dok. (co) silně poškodit, zpustošit, zničit: z. krajinu

zdravíčko, -a s zdrob. nově ve význ. hovor. expr. silně nalíčené ruměnce na tvářích (u starých dám): máte pěkný z.; pokud jde o z., volím přirozené barvy

zdravotní příd. nové ve spoj. z. bratr střední zdravotnický pracovník: v Rakousku pracuje několik set zdravotních b-ů

zelený příd. nově 1. ve význ. týkající se přírody, s ní souvisící: z-á hranice mimo úředně povolené přechody; z-á nafta levnější nafta pro zemědělce 2. ve fraz. spoj. (začít, vznikat, stavět aj.) na z-é louce z ničeho, od základu, bez předběžné přípravy 3. ve význ. týkající se životního prostředí; neohrožující životní prostředí; ekologický: z-é iniciativy; Z-í (m mn.) ekologické hnutí, organizace, strana aktivně bojující za čisté životní prostředí: strana Z-ých; Z-í obsadili Libkovice; – z-é čisticí prostředky 4. ve význ. zachovávající si stále svěží krásu: z-é písničky evergreeny 5. mladý, začátečnický: Z-é peří rozhlasové relace o začínajících mladých básnících

zip, -u m nově ve spoj. suchý z. uzávěr spojující části oděvu, obuvi ap. dvěma navzájem příchytnými textilními proužky

[177]zkolabovat dok. hovor. zhroutit se, složit se: od zkolabování mě zachránila moje nátura, nevzdávám se

zkontaktovat se, skontaktovat se dok. (s kým, čím) vstoupit do styku, navázat spojení: z. se s podnikatelem, s firmou

zlískat se dok. hovor. expr. opít se: když se zlíská, do všeho tříská

zmáknout dok. (co) ob. expr. dokázat udělat, zvládnout: tohle ještě snad zmáknu

zmapovat dok. (co) nově ve význ. systematickým průzkumem zjistit a zaznamenat urč. (demografické, hospodářské aj.) skutečnosti: z. politické rozložení sil; z. situaci nezaměstnanosti

znamení, -í s nově ve spoj. z. času úkazy, projevy ap. naznačující něco podstatného v současném dění: politik má mít schopnost rozeznat s předstihem z. času

známkoprávní příd. týkající se právní stránky ochranné známky (zboží a podniků): z. ochrana; z. spor

znerovnoprávnit dok. (co, koho) učinit nerovnoprávným: z. soukromé školy proti školám státním; znerovnoprávňovat ned.: z. ženy v zaměstnání

zobytnit dok. (co) učinit obytným: z. prostory, ve kt. bydlíme; zobytňovat ned.: člověk zobytňoval prostor na Zemi

zóna, -v ž nově ve spoj. pěší z. vyhrazená oblast v centru velkých měst určená jen pro chodce (kde je zakázán provoz vozidel mimo dopravní obsluhu); šedá z. populace větší část populace, kt. je nevýrazná, politicky se neprojevuje (a tím je nevyzpytatelná); odb. geopatogenní, negativní z. vymezená část prostoru působící zhoubně na lidské zdraví

zpátečka, -y ž nově ve fraz. spoj. hovor. řadit, zařadit z-u couvat, ustupovat, couvnout, ustoupit

zpětný příd. z-á vazba nově ve význ. publ. vzájemně působící korektiv: televizní zpravodajství je nejaktuálnější z. vazba k politice

zprávař, -e m slang kdo má na starosti zprávy, zpravodajství: rozhlasový z.

zpravodajce, -e m nevh. (podle sloven.) zpravodaj: vstup do světa z-ů

zpravodajsko-publicistický [-ty-] příd. zahrnující zpravodajství a publicistiku: Radiožurnál je z-á stanice

zprdnout dok. (koho) ob. zhrub. vynadat, vyhubovat (někomu): zprdne ho za každou blbost

zprůměrovat dok. (co) publ. stanovit průměr (střední hodnotu): z. cenu ropy

zrnění, -í s nově ve význ. zrnitý vzhled: z. na obrazovce porucha obrazu připomínající drobná zrna

[178]ztratit dok. nově ve fraz. spoj. z. tvář ztratit důvěru, úctu, autoritu ap.: uzavřít kompromisní ujednání, aby soupeřící strana nemusila z. tvář

žanek, -nku m vězeň. slang kbelík na výkaly: cela špící zápachem ž-u

žehlič, -e m (neživ.) žehlicí (průmyslové) zařízení

železný příd. nově ve spoj. sport. slang ž. muž, ž-á žena závodník, závodnice v několika vytrvalostních disciplínách absolvovaných v jednom dni (např. v triatlonu)

živý příd. nově ve význ. vytvářený, vysílaný nezprostředkovaně, přímo (s osobní přítomností účinkujících): ž-é vysílání, vystoupení; ž. přenos mše z kostela; ž. koncert; živě přísl.: ž. vysílaný program v přímém rozhlasovém, televizním přenosu

---

[1] Souhrn článků vyšel knižně pod stejným názvem v pražském nakladatelství Portál.

[2] Srov. I. Bozděchová, O vekslu, NŘ 73, 1990, s. 105–108.

[3] Srov. L.Čižmárová, Video, NŘ 73, 1990, s. 135–140.

[4] Srov. L. Čižmárová, Znamená vokál pouze ’samohlásku’?, NŘ 70, 1987, s. 50–52.

[5] Srov. N. Obrtelová, Windsurfing, NŘ 68, 1985, s. 54–5.

[6] Srov. F. Hladiš, Xeroxovat – xerovat?, NŘ 74, 1991, s. 165–7.

[7] Srov. B. Poštolková, Zakódovat informaci a zakódovat smysl díla, NŘ 57, 1974, s. 109–110.

Naše řeč, volume 78 (1995), issue 4, pp. 169-178

Previous Ivana Svobodová: Probydlené lůžko

Next Josef Filipec: Ještě nad 2. vydáním SSČ a zvláště tvaroslovím