Časopis Naše řeč
en cz

Xeroxovat — xerovat?

František Hladiš

[Drobnosti]

(pdf)

-

S názvem výrobku firmy RANK XEROX se v posledních letech setkáváme častěji, než tomu bylo dříve, zvláště s jeho dokonalým zařízením pro pořizování kopií suchou cestou na elektrostatické bázi. I u nás se pro tento moderní, a pohodlný způsob rozmnožování písemností vžil název xerox, a to i jako substitut pro zhotovování kopií na jiných, jen firmou odlišných typech zařízení pracujících na stejném principu.[1] A stejně tak se dnes běžně užívají i další odvozeniny, jako např. xeroxovat, oxeroxovat, naxeroxovat, xeroxový, xeroxovaný, xeroxově, xeroxování atd.

S tímto přejatým výrazem a jeho odvozeninami by neměly být vlastně žádné problémy a snad by ani nebylo nutné jim věnovat zvláštní pozornost. Zcela ústrojně se zařadily do slovní zásoby českého jazyka. Setkali jsme se však s tím, že v některých odborných kruzích z oblasti výpočetní techniky a administrativy je postoj k slovotvorné stránce těchto výrazů jiný. Někteří specialisté se domnívají, že jediná správná podoba odvozenin od výrazu xerox je xerovat, oxerovat, xerovaný, xerování atd. Opírají se přitom o to, že tyto odvozeniny mají svůj základ pouze v řeckém xer-/xero-. Zbývající část slova chápou jako příponu, která do slovotvorného procesu již nevstupuje. Navíc argumentují i tím, že v češtině máme už z dřívější doby výrazy xerografie, xerokopie, které jsou modelem pro výraz novější.

Jak je to tedy se slovotvornou charakteristikou uvedených výrazů? Jistěže je v jejich základu řecké xeros / xero- ‚suchý‘, respektive jeho základ xer-. Ten se také vyskytuje v řadě odborných výrazů jako první část složeniny, zvláště v botanickém a lékařském názvosloví: [166]xerokarp (suchá vrstva oplodí), xerofilní (suchomilný), xerostomie (suchost v ústech), xerosa (suchost spojivky) atd. Jenže v námi zvažovaném případě nejde o slovotvorný postup vycházející z předpokládané segmentace. Přípony -ox, eventuálně -x obdobně jako i -ex jsou příponami jen zdánlivými. Jsou produktem jistého módního způsobu tvoření slov, alespoň v češtině, a nemají ty vlastnosti, jaké mají skutečné české odvozovací přípony. V nich je totiž vždy obsažen jistý význam, byť v nejširším smyslu. Např. přípona -tel je nositelem činitelského, konatelského významu: učitel, vychovatel, buditel, stejně tak např. -dlo, vyjadřující v obecné rovině nástroj nebo prostředek: mýdlo, rádlo, sídlo atd. Části -ox, případně -ex však žádnou obecněvýznamovou informaci neobsahují. Jediné, co je jim vlastní, je nádech módnosti nebo cizosti, který dodávají i slovům tvořeným z domácích základů.[2] Fakt je ale ten, že tyto výrazy v české slovní zásobě existují a nemůžeme je přehlížet. Ta móda začala světovou výstavou EXPO 58 v Bruselu a přetrvala nejméně jedno desetiletí. Jen pro ilustraci uveďme některé z nich: masox, kontox, lepox; barex, boltex, fridex, latex, palmex, semtex, šatex.[3] Z hlediska slovotvorného je musíme přijímat jako slova se zakončením na -ox nebo -ex a chápat je jako značková, bez ohledu na možný způsob jejich tvoření. A jestliže jde o substantiva jako výchozí bázi, pak do slovotvorného procesu vstupuje celé substantivum. Tedy tvoří-li se slovesa a nadstavbové slovní druhy, musí způsob tvoření odpovídat zákonitostem českého způsobu tvoření slov. Úplnou bází při odvozování sloves ze substantiv je celý slovní základ, přirozeně s různými změnami v kvantitě samohlásek a s alternacemi běžnými při tvoření slov: pytlák — pytlačit, rybář — rybařit, pára — pařit, hřích — hřešit, sled — slídit, brus — brousit, pás — pasovat, stůl — stolovat, láska — laskat, hlas — hlásit atd.[4] Není proto žádný důvod, aby slova na -ox/-ex tvořila výjimku. Ba bylo by to proti našemu úzu, kdybychom se tímto slovotvorným systémem neřídili.[5] Je totiž tento přirozený způsob odvozování slov v obecném povědomí pevně zakotven. A pokud jde o uvedené xeroxovat — xerovat, z šedesáti dotázaných se nikdo nepřiklonil k podobě xerovat, oxerovat. Navíc můžeme doložit podobu xeroxovat, oxeroxovat atd. citacemi z řady především publicistických, ale i literárních textů.[6]

[167]Pro úplnost si chceme všimnout i starších výrazů xerografie a xerokopie a zvážit jejich možný vliv na utváření slov ze základu xerox. Již jsme uvedli, že základem těchto kompozit jsou řecké výrazy xeros/xero- a grafó. Významově jsou však spojeny se starší technikou zhotovování kopií, byť na přibližně stejném principu, technologicky ovšem zcela jinou, než je dnešní xerox. V zásadě by bylo třeba rozlišovat dvojici xerokopie a xeroxokopie a stejně tak i xerografie a xeroxografie, pokud by si to situace a významová přesnost vyžadovaly. Vidíme, že systém tvoření, respektive odvozování slov v českém jazyce má svůj řád a ten je třeba respektovat, třebaže výrazy xerovat, oxerovaný atd. mohou být v jistém prostředí a v jisté době považovány za módnější nebo modernější.


[1] Např. MINOLTA, CANON. Substituce výrazem xerox je pochopitelná, neboť řecký základ xeros / xero- je v souvislosti s rozmnožováním textů zakotven v češtině staršími názvy jako xerografie, xerokopie. Tak jsme například zaznamenali: „Jdeš na Minoltu? Dej mi to oxeroxovat.“ Podoby *minoltovat, *ominoltovat, *canonovat jsou naprosto neprůhledné, alespoň pro neodborníky.

[2] F. Daneš je právem označil jako „nelidská pojmenování“ (srov. Malý průvodce po dnešní češtině, Praha 1964, s. 173).

[3] Masox — polévkové koření, kontox — sprej na čištění kontaktů, lepox — dvousložkové epoxidové lepidlo; barex — umělá kůže, fridex — nemrznoucí kapalina do chladičů spalovacích motorů, latex — nátěrová hmota, palmex — prací prášek, semtex — nechvalně známá výbušnina, šatex — snad nejmladší slovo na -ex — nažehlovací štras.

[4] Viz např. Vladimír Šmilauer, Novočeské tvoření slov, Praha 1971, s. 152n.

[5] Masox — *masovat, *masový, *masově místo masoxovat, masoxový, masoxově; a stejně tak xerox — *xerovat, *xerový, *xerově, lepox —*lepovat, *lepový, *lepově atd.

[6] Text Umlčená generace jsem dal … v lednu k oxeroxování (Lopatka). Přinesl rukopis své knihy k oxeroxování (Jiří Ruml). Kačenka mi laskavě předal oxeroxovaný jmenovací dekret (Moravskoslezský den). Mám doma nějaké výstřižky, můžu je pro vás oxeroxovat. Požádal jsem ho o xeroxovou kopii (D. Lodge, přeložil A. Přidal). Pachatel jezdil z Bratislavy do Vídně a tam si prostě tisícovky oxeroxoval. Při pohledu na ten paklík šmolkově modrých, místy rozmazaných a slitých xeroxových barev se to zdá neuvěřitelné. (Občanský deník OF).

Naše řeč, ročník 74 (1991), číslo 3, s. 165-167

Předchozí Olga Martincová: Sympatizanti a azylanti?

Následující Alena Polívková: Zvítězí přípona -ák?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1