Zakódovat informaci a zakódovat smysl díla

Běla Poštolková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Aplikace teorie informace a kybernetiky v technice, v biologických a společenských vědách spolu s popularizací některých vědeckých pojmů a postupů přinesly hojnější užívání kybernetické terminologie v těchto oborech. V tisku jsme zaznamenali častější výskyt slovesa zakódovat a adjektivní podoby zakódovaný. Tyto výrazy souvisejí se slovesem kódovat a jsou odvozeny od podstatného jména kód, které žije v naší slovní zásobě již delší dobu.

Slovo kód přešlo do jazyka z oblasti vojenství a telegrafie ve významu ‚soupis smluvených značek, signálů apod.‘ V kybernetice a v teorii informace nabylo významu širšího a rozumí se jím v podstatě ‚systém znaků užívaný pro přenos informace‘. Sloveso kódovat, odvozené od něho příponou -ova(t), znamená ‚užívat kódu, vyjadřovat kódem, převádět pomocí kódu‘. Zakódovat je jeho dokonavý protějšek, který se poměrně často vyskytuje i ve formě slovesného adjektiva zakódovaný. Opačný proces než kódovat, totiž ‚převádět zprávu z kódu do původního tvaru‘, označuje sloveso dekódovat.

Z hlediska gramatické charakteristiky uvedených sloves je zajímavé, že vedle podoby kódovat, kterou označuje Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) za obouvidou, objevují se i dokonavé podoby předponové, zejména zakódovat, řidčeji i zkódovat. Vývoj k jednovidovosti (nedokonavosti) u přejatých základních sloves spojený se vznikem předponově dokonavého protějšku probíhá u řady sloves. Někde je již ukončen (např. slovesa kalkulovat, konstruovat uvádí SSJČ již jen jako nedokonavá), jinde se teprve ustaluje (kódovat stejně jako šifrovat, reagovat zaznamenává SSJČ ještě jako obouvidá). Předpona za- u slovesa zakódovat je zdokonavující, a to s významovým odstínem řadícím. Ve spojeních zakódovat rozkaz, zprávu (stejně jako v podobném obratu zašifrovat depeši) jde o význam ‚převést rozkaz, zprávu ap. do kódu‘, kdežto zakódovat údaje znamená ‚vyjádřit je takovou formou, takovým systémem znaků (zprav. číselným), s nímž může pracovat stroj‘. Význam předpony zde lze nazvat zahrnující, jako je tomu u slovesa z téhož odborného okruhu, totiž zaprogramovat (tj. zařadit do programu počítače), nebo u vzdálenějšího zamapovat (tj. ‚zanést, zakreslit do mapy‘). Naproti tomu předpona z- u slovesa zkódovat[1] je jen prostě zdokonavující.

V odborných textech jazykovědných se nejčastěji setkáváme s vazbami a spojeními: zakódovat informaci, zakódovaná zpráva nebo informace zakódovaná do posloupnosti jazykových signálů. Zakódovat informaci zde znamená ‚převést ji do kódu‘.

V biologii se užívá termínu kódování genetických informací a rozumí se jím ‚způsob předávání informací mezi určitými molekulami v chromozómech‘. K tomu[110]to významu se vztahují doklady „geneticky zakódované pevné vazby“[2], „informace zakódované v buňkách“[3] i uvedený doklad na podobu zkódovat.

V našem materiále se však vyskytují i případy uvolnění původního terminologického významu. Čteme-li např. větu: „to, co je zakódováno ve struktuře, vlastnostech, povaze používaných kritérií“[4], nemíní se zde slovesem být zakódován ‚být převeden pomocí kódu‘, nýbrž být vyjádřen na způsob kódu, jakoby kódem; jde zde vlastně o jakési přirovnání. Užije-li jiný autor obratu „smysl díla důkladně zakódoval“[5], nemyslí už vůbec na kódování v odborném významu, nýbrž chce říci, že někdo vyjádřil smysl díla skrytě, utajeně, že ho ‚zašifroval‘. Poslední doklad „mnoho práce výzkumníků je zakódováno do přehledných tabulek“[6] má demonstrovat krajní situaci, kdy je původní význam slovesa zakódovat zastřen a oslaben. Jde o módní kontextové užití, působící dosti násilně; místo uvedené formulace bylo by lépe říci: Mnoho práce výzkumníků je zaznamenáno (vneseno) do přehledných tabulek.

Z uvedených dokladů z poslední doby je zřejmé, že obliba těchto výrazů stoupá, stává se módou, ale že se jich neužívá vždy v přesném (terminologickém) smyslu. Vedle terminologicky uvolněných užití se však začíná rýsovat odvozený (přenesený) význam neterminologický, který nacházíme i u asociačně blízkého slovesa zašifrovat. Vyskytuje se u něho jak v podobě slovesné (zašifrovat skutečnost)[7], tak v podobě adjektivní (zašifrovaná poezie) a adverbiální (dílo zrcadlí zašifrovaně svět). Zašifrovat má i své ustálené významové opozitum, totiž dešifrovat (dešifrování historie Země)[8] nebo řidší rozšifrovat, tj. rozluštit. Významový odstín slovesa dešifrovat je již starší. V Šaldově zápisníku II např. čteme: „Dílo básníkovo jest pokládat za šifru nebo znamení, které musí být rozluštěno. Všecko ostatní z jeho života jevového má jen hodnotu pomocnou, pokud může posloužit tomuto úkonu dešifrovacímu“[9]. Podobně V. Mathesius v knize Obsahový rozbor současné angličtiny[10] hovoří o jazykové dešifraci, tj. o procesu pochopení, porozumění u příjemce (posluchače).

Ukazuje se tedy, že zatímco se u slovesa zašifrovat ustaluje neterminologický přenesený významový odstín ‚skrytě vyjádřit‘, ustálil se u jeho opozita dešifrovat význam ‚rozluštit, pochopit‘ již dříve. K podobnému vývoji významových odstínů dochází teď, jak jsme ukázali, i u slovesa zakódovat.[11]

---

[1] „Dědičná ‚nálož‘ … je chemicky zkódována v derivátech látky bílkovinné povahy …“, B. Žák a kol., Medicína bez receptu, Praha 1971, s. 156.

[2] J. Zelený, Úvod do filosofie, Praha 1969, s. 53.

[3] Svět práce 4 (8), 1971, č. 38, 12 b.

[4] Hospodářské noviny 1967, č. 3, příl. 13 a.

[5] Rudé právo 47, 1967, č. 17, 5 e.

[6] B. Žák a kol., Medicína bez receptu, Praha 1971, s. 117.

[7] „ … (podobenství ve hře) zašifrovalo ji (skutečnost) k nepoznání“, Rudé právo 42, 1962, č. 8, 3 b.

[8] V. Škvor, J. Zeman, Organismus naší Země, Praha 1971, s. 31.

[9] Šaldův zápisník II, 1930, s. 19.

[10] V. Mathesius, Obsahový rozbor současné angličtiny na základě obecně lingvistickém, Praha 1961, s. 11 (rukopis je ovšem z let třicátých!).

[11] Doklady na přenesený význam u slovesa dekódovat zatím v lexikálním archívu ÚJČ nejsou.

Naše řeč, ročník 57 (1974), číslo 2, s. 109-110

Předchozí AS (= Alexandr Stich): Sázkové trízy

Následující Jaroslava Krásnická: Chodit hyjtú