Časopis Naše řeč
en cz

Co v slovnících nenajdete (Novinky v současné slovní zásobě) Část 4.

Zdeňka Sochová, Běla Poštolková

[Články]

(pdf)

-

pábit ned. 1. pábení (podle B. Hrabala) Hrabalovo ztvárnění osudu a vyprávěčského umění protagonistu někt. jeho próz (tzv. pábitelů): svou tvůrčí metodou pábení stává se Hrabal básníkem v próze 2. expr. okouzlovat vášnivou zaujatostí pro něco, tvořivou schopností řeči, přirozeným chováním ap.: na slavnostní recepci pábil svou společnici; text neztratil svou hravost, kouzelné jazykové pábení

pábitel, -e m (podle povídky B. Hrabala Pábitelé, 1964) 1. (jako protagonista někt. Hrabalových próz) bezprostřední, nekonvenční, trochu výstřední člověk-vypravěč, kt. podmaňuje okolí svou posedlostí životem, svěžím viděním všednosti a hravostí slovního projevu (zdánlivý prosťáček boží, jehož osud působí až bizarně, ale je věrohodný): typičtí Hrabalovi p-é: strýc Pepin, Haňťa, Vladimír Boudník; vytvořil jsem mýtus p-ů, lidí, kteří dík své jurodivosti jdou experimentem a spontánností sami nad sebe a svojí směšností dosahují vznešenosti (B. Hrabal) 2. expr. člověk něčím vášnivě zaujatý, okouzlující tvořivou schopností řeči, přirozeným chováním ap.; pábitelský příd.: p-é příběhy; p. postup v tvorbě; esej B. Hrabala Rukověť p-ého učně; – expr. p. přístup k životním hodnotám; pábitelství, -í s: Hrabalova poetika p.; – expr. slovní p.

padat ned. nově ve význ. ob. expr. padej (padejte) jdi (jděte) pryč, odejdi (odejděte), zmiz (zmizte); vypadni (vypadněte): neotravuj, padej; ve voj. prostředí (a) padám! (v platnosti rozk. způs.) jdi, přidej, pospěš si

padnout dok. nově ve fraz. spoj. (s)padla klec skončilo se to, přišlo se na to, prasklo to (hovor. expr.)

padok, -u m (6. mn. -cích) místo, kde se závodní koně shromažďují před závodem

paginace, -e ž nově ve význ. číslo stránky (knihy, rukopisu aj.): uvádět p-i citátů

pachový příd. nově ve spoj. krim. p-á zkouška sloužící ke zjištění, zda předměty, části oděvu, vlasy ap. zanechané na místě činu byly (podle pachu) v kontaktu s pachatelem

páka, -y ž mn. páky nově ve význ. publ. prostředky k uskutečňování něčeho, prováděcí nařízení, ustálené postupy ap.; mechanismy: nemít páky na ozdravení společnosti

pakárna, -y ž hovor. expr. hloupý nápad, kousek, nesmysl; blázinec: půl večera byly samé p-y; – tady je hotová p.

[226]pako, -a m 1. slang duševně méněcenný vězeň n. pachatel: není normální, je to p. 2. hlupák, blázen, cvok, nešika ap. (nadávka): už jsi to zase zkazil, ty p.

paluba, -y ž nově ve fraz. spoj. vytáhnout někoho na p-u zachránit z tíživé situace

panel, -u m nově ve význ. hovor. 1. tým, skupina odborníků, účastníků ap. (na něj. veřejně vedené debatě): otázky kandidátům kladly tříčlenné p-y 2. veřejně vedená diskuse pozvaných odborníků, účastníků ap. k danému tématu: panelová diskuse: na každém p-u diskutovalo nejméně padesát lidí; program konference má tři p-y; panelový příd.: p-é diskuse vystřídaly dřívější referáty

pankáč, -e m hovor. 1. punk, punker, panker 2. řidč. zpěvák, hráč punku (hud.); pankáčka, -y ž; pankáčský příd.

panker, -a m punk, punker, pankáč (hovor.)

panoptikum [-ty-], -ka s nově ve význ. nesourodý soubor zvláštních, podivných lidí n. výjevů: p. politické scény; obrazovka se stává stále více p-em

papaláš, -e m (sloven.) expr. hanl. vyšší veřejný činitel: nepřiznat trestný čin p-e

paráda, -y ž nově ve fraz. spoj. hovor. to je p. skvělé, výborné: to je p. lehnout si na záda a snít; též výraz podivu, údivu, obdivu

paradigma [-dy-], -tu s nově ve význ. kniž. směr uvažování, těžiště zájmu, vzorec jednání, kulturního chování: změna p-tu soudobé vědy

parafovat dok. i ned. (co) nově ve význ. potvrdit, potvrzovat podpisem autentičnost textu (mezinárodní smlouvy) před její ratifikací: ministři zahraničí parafovali československo-německou smlouvu o dobrém sousedství a přátelské spolupráci

paragliding [-glajdy-], -u m sport. klouzavé plachtění na speciálních padácích majících podobu křídel

paragrafovaný příd. nově ve spoj. práv. p-é znění zákona, ústavy definitivně vypracované v podobě přesně vymezených a očíslovaných částí právní normy (paragrafu) ke schválení zákonodárným sborům

paralympiáda, paraolympiáda, -y ž olympiáda invalidních sportovců: p. v Barceloně

paramedik [-dyk], -a m (mn. 1. -ci, -kové, 6. -cích) zdravotník speciálně vyškolený pro vozidla Záchranné služby (kt. v budoucnu nahradí lékaře); záchranář: soukromá odborná škola pro p-y

paramost, -u m vzdušný, letecký most: humanitní p. ze Spojených států do muslimských oblastí vých. Bosny

paraplegik, -a m (mn. 1 -ci, -kové, 6. -cích) kdo je postižen paraplegií (ochrnutím zprav. dolních končetin): vozíky pro p-y

parka, -y ž delší teplá bunda s kapucí a kapsami: nosí rád p-u

parketa,[1] -y ž nově v růz. spoj. být na p-ě něčeho, to je jeho p., jeho (vlastní) p-ou je…, mít p-u někoho (něčeho), držet se své p-y (profesionální) obor činnosti, (dobře známá, obvyklá) oblast, téma, předmět něj. aktivity, (stálá) [227]schopnost, předpoklady k něj. práci ap.: jsme na p-ě ekonomiky; kuchyně není moje p.; jeho p-ou je sport; mít p-u vytrvalce; drží se své p-y dělá jen to, co umí

parking, -u m prostor určený k parkování: podzemní p. v Kotvě

parkúr, -u m (z fr. parcours, tj. vyznačená jezdecká, běžecká dráha) sport. 1. (vyznačená) překážková dráha pro závodního koně s jezdcem: přešel p. bez chyby 2. skoková jezdecká disciplína na této dráze: jezdí p. i drezúru; parkúrový příd.: závody v p-ém skákání

parta, -y ž nově ve význ. skupina mladých lidí se sklonem k chuligánství, výtržnictví, vandalismu, popř. k drobné kriminalitě: doma se nezdržuje, žije v partě

párty neskl. ž (odpolední n. večerní) společenská zábava pro přátele a známé (s pohoštěním, tancem aj.): šaty na odpolední p.; jít večer na p.

pás, pasu m nově ve spoj. rána pod p. 1. zakázaný úder v boxu 2. hovor. nečisté, nečestné, nefér jednání

pasovkář, -e m hovor. kdo kontroluje pasy na hranicích: p-i a celníci

pást ned. nově ve význ. slang být pasákem (prostitutek): mnozí z pražských taxíkářů také pasou

pasťák, -u m slang nápravný výchovný ústav pro mládež: vychoval ho p.

pašování, -í s nově ve spoj. publ. organizované p. lidí přes hranice nelegální převádění

paternalismus, -mu m centrálně direktivní a zároveň protektorský systém vlády: čtyři desetiletí státního p-u; silný ekonomický p.; paternalistický [-ty-] příd.: p-á role státu; p-á politika socialistického hospodářství

patový nově ve spoj. p-á situace znemožňující další krok v jednání (zprav. politickém), další způsob řešení ap.; bezvýsledná, neřešitelná situace; patově přísl.: skončit p.; patovost, -i ž: prohlubovat p. situace

pavouk, -a m nově ve význ. slang grafické schéma (funkcí aj.) v růz. oborech: p. úřadu; (v někt. sportech) rozpis jednotlivých utkání soutěže n. mistrovství, sestavený podle výkonu hráčů n. mužstev (např. v tenise, ledním hokeji): turnajový p.

péče, -e ž nově ve spoj. med. jednotka intenzivní p. oddělení zdravotnického zařízení pro poskytování zvláštní lékařské pomoci pacientům ohroženým vážným akutním onemocněním a těžce zraněným

pedofil, -a m pedofilní jedinec: homosexuální p.

pedofilie [-fí-], -e ž med., práv. sexuální úchylka, při kt. jsou objektem pohlavní náklonnosti děti: p. dementních jedinců

pedofilní příd. k pedofil, pedofilie: p. chování; p. jedinec; – p. studie

peep show [píp šou] neskl. ž 1. sledování obscénních, pornografických výjevů něj. otvorem (okénkem, kukátkem ap.) 2. zařízení k tomu: podnik s erotickým klubem a p.s.

[228]pendrekový příd. nově ve spoj. publ. hanl. p. zákon zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění ze 14. 2. 1989 umožňující tvrdý postih (zvýšením trestní sazby a vysokými peněžitými tresty) růz. projevů opozice (např. nepovoleného shromažďování, rozšiřování nelegálních tiskovin ap.) proti komunistickému režimu; obuškový zákon (řidč.)

pendl, -u m hovor. pendlující dopravní prostředek: rychlíkový autobusový p. do trojské zoo

pendlér, -a m hovor. občan z příhraniční oblasti pracující v Německu (n. v Rakousku) a vracející se denně domů do ČR

peněžní příd. nově ve spoj. p. automat bankomat

penolog, -a m (mn. 1. -ové, 6. -zích) odborník v penologii: využít zkušeností kriminalistů a p-ů

penologický příd. k penolog, penologie: p-á studie; p-á problematika

penologie, -e ž nauka o vězeňství, zejm. o výkonu trestu a jeho psychologických účincích

pentle, -e ž nově ve fraz. spoj. hovor. zhrub. cintat pentli mlátit prázdnou slámu; žvanit, kecat

perestrojka, -y ž (rus.) přestavba hospodářství a společnosti (podle představ M. Gorbačova): p. státní a ekonomické podoby bývalého SSSR; perestrojkový příd.: třetí, p-á cesta v ekonomice

perfekcionista [-ny-], -y m (1. mn. -é, hovor. -i) kdo má nadměrnou potřebu dokonalosti a bezchybnosti (perfektnosti): nesmíš být p., to se udřeš

periferní příd. nově ve spoj. p. vidění v urč. rozsahu i do stran (nejen před sebe): bez p-ho vidění se nedá řídit auto; přen. pro svou nedostatečnost p-ho vidění si muž často nahrazuje skutečnost iluzí

perkuse, -í ž pomn. hud. skupina bicích nástrojů (zvl. v kapelách); bicí (m pomn.)

perkusionista [-ny-], -y m (1. mn. -é, hovor. -i) hráč na bicí (perkuse)

perník, -u m nově ve význ. slang pervitin: nebezpečná levná droga Tscheko, známá jako p.

pervitin [-tyn], -u m jedna z tzv. tvrdých drog

pěší příd. nově ve spoj. p. zóna vyhrazená oblast v centru velkých měst určená jen pro chodce (kde je zakázán provoz vozidel mimo dopravní obsluhu)

petarda, -y ž nově ve význ. pyrotechnický prostředek s akustickým a světelným efektem; dělbuch, dělobuch (hovor.)

pétépák -a m (6. mn. -cích) hovor. vojín zařazený do oddílu Pomocných technických praporů (PTP): p-ci s černými výložkami

pétépé neskl. s (ze zkr. PTP, tj. Pomocné technické prapory) vojenské tábory nucených prací (v l. 1950–1954) pro občany politicky nespolehlivé: lehké p. pro práci na stavbách; těžké p. pro práci v dolech

petliční příd. vztahující se k samizdatové edici Petlice (vydávané L. Vaculíkem): p. vydání Hrabalovy Příliš hlučné samoty

[229]Petr, -a m nové ve fraz. spoj. vytáhnout si černého Petra být ohrožen neúspěchem, prohrou; držet černého Petra mít nepříznivé postavení hrozící prohrou; podsouvat někomu černého Petra snažit se ho dostat do nepříznivé situace, ve kt. prohraje n. bude viníkem, ve kt. bude nucen něco nepopulárního udělat ap.; komu zůstane černý P.? kdo prohraje, kdo bude vinen?

pevný příd. nově ve spoj. p. domovní odpad obsahující tuhé zbytky; výp. tech. p. disk zabudovaný do počítače a s objemným programem

pilot, -a m nově ve význ. kdo řídí závodní vůz, motorový člun, závodní sáně aj.: nejrychlejší p. vozů stáje Williams; p. vodního kluzáku; p. vítězného čtyřbobu; pilotka, -y ž

pilotní příd. nově ve význ. 1. průzkumný, zkušební: p. projekt, studie 2. ústřední, hlavní: p. pořad cyklu; p. problémy v ekologii

pingpongový příd. nově ve spoj. publ. p. uprchlík předávaný z jednoho státu do druhého

pinkerton [-kr-], -a m příslušník soukromé bezpečnostní agentury Pinkerton (nazv. podle amer. detektiva A. Pinkertona): zraněni byli dva p-i v civilu – dívka a muž

pirátský příd. nově ve význ. hanl. 1. nezákonně, s porušením autorských práv kopírovaný a šířený: p-é audio- a videokazety; p-á kopie softwaru 2. nelegálně provozující n. provozovaný: p-á rozhlasová stanice; – p-é vysílání; pirátsky přísl.: p. nahrané filmy; pirátství, -í s: počítačové, softwarové p. nezákonné kopírování a šíření počítačových programů; narušování a nelegální využívání počítačových informací, popř. systémů

pítko,[2] -a s městské zařízení na způsob kašny, odkud upravenými vývody teče (stříká) pitná voda: pítka v pražských ulicích jsou obležena

pizza[3] [-ca], -y ž (it.) upečená nízká kulatá placka (pův. z kynutého těsta) pokladená sýrem, šunkou, rybami, rajčaty, houbami, ananasem ap., podávaná zprav. teplá

pizzerie [-ce-], -e ž podnik, kde se vyrábí, prodává n. i podává pizza

placený příd. nově ve spoj. p. prostor (v metru) prostor, ve kt. se cestující musí prokázat potvrzením o zaplacení jízdného

plakat ned. nově ve fraz. spoj. p. na nesprávném hrobě litovat nepatřičné věci

plast, -u m tech. syntetická látka, kt. se tvaruje teplem a tlakem: výroba p-ů; obaly z p-u; plastový příd.: p-é štítky; p-é rozvody

platební příd. nově ve spoj. druhotná p. neschopnost způsobená neplacením dluhů jinými podniky; peněž. p. karta destička s číselným kódem majitele umožňující bezhotovostní peněžní styk; kreditní karta: p. karta sporožira, České spořitelny; mezinárodní p. karty

[230]play-off [plej of, plejof] příd. neskl. sport. vedený v soutěži takovým způsobem, že o konečném vítězství rozhodne série zápasů mezi vítěznými mužstvy n. jedinci jednotlivých utkání: účastnit se série utkání p.; tenisový turnaj p.; play-off přísl.: turnaj se hraje p.; play-off neskl. m i ž i s taková série utkání; rozhodující zápas při předchozím nerozhodném výsledku: hrát p. národní hokejové ligy, kanadské basketbalové ligy; první místo p. vyhrál(a)…

plážový příd. nově ve spoj. sport. p. volejbal hraný na pláži: mistrovství republiky v p-ém volejbalu

plošný příd. nově 1. ve spoj. p-á inzerce zaujímající urč. plochu v novinách (na rozdíl od řádkové) 2. ve význ. publ. konaný, uplatňovaný v celkovém měřítku, všeobecně; celoplošný: p-á sociální politika je nerentabilní; odpůrci p-ch lustrací; plošně přísl.

plovoucí příd. nově ve spoj. peněž. p. kurz (měny) měnící se permanentně podle okamžité situace na devizových trzích: Mezinárodní měnový fond navrhuje p. kurz SK (slovenské koruny)

pluralita, -y ž nově ve význ. mnohost, rozmanitost, různorodost, pestrost (společenského života): p. stran, názorů; pluralitní příd.: p. demokracie ve kt. se uplatňuje víc politických stran a názorů; první p. volby v Albánii kdy se volilo víc politických stran

plus,[4] -u m hovor. nově ve fraz. spoj. být v plusu být v dobré (finanční aj.) situaci: naše platební bilance je v plusu; plus příd. neskl. (ps. i znaménkem +) označující vysokou kvalitu něj. výrobku, televizní stanice, novin, firmy aj. (jako reklamní trik); super, supra, extra, ultra: posilující nápoj Gelatina p.; televizní stanice RTL p.; noviny Sport p.; firma IQ+; Deník p. druhý díl zpravodajské relace České televize; plus přísl. nově ve fraz. spoj. p. minus přibližně, zhruba, asi: vychází to p. minus na hodinu; bude to stát p. minus tisícovku

pocitový příd. nově ve spoj. p. film aj. akcentující rovinu pocitů před příběhem

počatý příd. takový, kt. byl počat: ochrana p-ého života

počítačový příd. k počítač: p-á špionáž programů, systémů, popř. technologií počítačů; p. vir narušující informace, popř. systémy počítačů; p-á hudba provozovaná pomocí počítače

podělat se dok. nově ve význ. zhrub. úplně selhat, naprosto přestat fungovat: na křižovatce se mi podělalo auto

podezdívka, -y ž, zprav. mn. p-y nově ve význ. hovor. expr. vysoké podrážky s plným podpatkem (zprav. u dámské obuvi): připlula na vysokých p-ách

podpásovka, -y ž hovor. expr. rána pod pás (nečisté, nečestné, nefér jednání): při volbách se sčítají p-y

[231]podpásový příd. hovor. expr. jdoucí pod pás (nečistý, nečestný, nefér): klást soupeři p-é otázky

podprahový příd. nově ve spoj. p-á reklama neexplicitní, výslovně nevyjádřená, a tedy i neplacená a nelegální (např. tím, že se mezi jiným programem mihne obrázek reklamy, a ten utkví pod prahem vědomí, v podvědomí); subliminální reklama: p-á reklama a inzerce je podle zákona o televizi zakázána

podpultový příd. (dř.) jsoucí, schovávaný pod prodejním pultem (a prodávaný jen někt. zákazníkům): p-é zboží

podržet dok. (koho, co) nově ve význ. hovor. podpořit, pomoci (v tíživé situaci): rodiče mě vždycky podrželi; p. kolegu v práci; fanoušci dovedou své mužstvo p.

podtitulek [-ty-], -lku m nově ve význ. zápis stručného překladu mluveného textu n. komentáře (cizojazyčného filmu aj.), umístěný v dolní části obrazu; dialogový titulek (film.); podtitulkový příd.: p. překlad

podtitulkování [-ty-], -í s opatření podtitulky: při p. se uchová původní jazyk

podzemí, -í s nově ve význ. ilegální hnutí umělců protestujících svou tvorbou proti konformitě a oficiální kultuře totalitního (komunistického) režimu; skryté působení církve; underground 2: kultura v p.; divadelní hry vzniklé v p.; podzemní příd. undergroundový: p. literatura, divadlo; – p. církev

pofidérní[5] příd. hovor. podivný, směšný; pochybný, podezřelý: p. věc, člověk; – kombinace tržního systému a sociálních jistot je p. třetí varianta; pofidérně přísl.; pofidérnost, -i ž: p. hodnot

pohlaví, -í s nově ve spoj. třetí p. homosexualita

pohoda, -y ž nově ve fraz. spoj. být v p-ě, je to v p-ě, zvládnout něco v p-ě v klidu, v pořádku, v příznivém stavu ap.: kluk je v p-ě, je na bábu zvyklý klidný, vyrovnaný; zvládla jsem úklid v p-ě; pohodový příd.: žiju si svým p-m životem; p-á hudba působící příjemnou náladu

pohrobek, -bka m nově ve význ. expr. kdo zbyl jako (aktivní) příslušník něj. překonaného politického systému, směru: p-bci komunismu se mají čile k světu

pohyblivý příd. nově ve spoj. peněž. p. kurz (měny) měněný v relativně krátkodobých intervalech

pochod, -um nově ve spoj. hovor. a publ. (dělat ap. něco) za p-u rychle a při průběžné ostatní činnosti, bez náležité přípravy: učíme se za p-u; Radiožurnál vznikl takříkajíc za p-u

pojišťovák, -a m (6. mn. -cích) hovor. pojišťovací úředník (kt. sjednává a likviduje pojistné smlouvy): drzý jak p.

pokládka, -y ž nově ve spoj. stav. p. parket, stropních podhledů, betonových krytů aj. kladení a upevňování; pokládání

[232]polarizovaný příd. nově ve význ. kniž. a publ. (názorově) vyhraněný, vyhrocený: politicky p-á doba

poliš, -e m slang policajt (zprav. v Západním světě): p-i ho honili kvůli drogám; sbalil ji na ulici p.

politolog, -a m (mn. 1. -ové, 6. -zích) odborník v politologii

politologický příd. k politolog, politologie: p-á přednáška; p-á tematika

politologie, -e ž věda zabývající se studiem všech aspektů politiky

polohovací příd. u kt. je možno nastavit žádanou polohu: p. postele

polyptych, -u m výtv. 1. oltář složený z více než tří dílů: p. Bojnického oltáře 2. soubor většího počtu vzájemně souvisejících tabulových obrazů

polyvitaminový příd. obsahující nejdůležitější vitaminy pro lidské zdraví; multivitaminový: p. přípravek

ponorkový příd. nově ve spoj. p-á nemoc (chorobná) podrážděnost vyplývající ze stresové situace a deprese lidí žijících společně delší dobu v těsném a izolovaném prostoru n. v uzavřené skupině: p-á nemoc kosmonautů, polárních badatelů; p-á nemoc kapely na turné; p. komplex vězňů

pop neskl. hovor., popový příd. vztahující se k populárnímu umění: p. kultura; p-é video

pop, -u m hovor. populární hudba: osobnosti moderního popu; časopis Rock a p.; poslechnout si p.

populár, -u m nově ve význ. hud. slang populární hudba: leccos z p-u už vybledlo; vyšší p. známé a oblíbené skladby vážné hudby aranžované dnes i pro zábavné orchestry; náročnější skladby populární hudby: operní tenor změřil své síly s vyšším p-em

populismus, -mu m nově ve význ. politika podbízivá širokým vrstvám obyvatelstva, vyznačující se demagogickými sliby a postoji, a získávající si tak obecnou přízeň

populista, -y m (1. mn. -é, hovor. -i) kdo praktikuje populismus: v postkomunistické společnosti si občané často volí p-y

populistický [-ty-] příd. k populista, populismus: p-é teze, řešení; p-čtí politikové; populisticky přísl.

porno, -a s hovor. pornografická produkce (film, časopis, obrázky aj.): dětské p.; zákaz pouličního prodeje porna

pornofilm, -u m pornografický film: p-y za chvíli nudí

pornohvězda, -y ž filmová hvězda hrající v pornografických filmech: p. Madonna

portál, -u m nově ve význ. div. slang prostor za jevištním rámem, popř. za první kulisou: chodit se do p-u dívat na kolegy

portfolio, -a s ekon., peněž. skladba cenných papírů vlastněných právnickou n. fyzickou osobou (určených k investičním účelům n. obchodování na burze): zlepšení p-a; portfoliový příd.: podstata investičních fondů je p-á

[233]posádka, -y ž nově ve význ. skupina osob k obsluze něj. technického zařízení (na menším úseku pracoviště): p. technického pracoviště rozhlasového vysílání; p. přenosového vozu televize

posilovat ned. (bezpředm.) nově ve význ. zvyšovat růz. pomůckami svou tělesnou zdatnost: netrénuje, jen posiluje

posilovna, -y ž tělocvnična se souborem pomůcek pro posílení tělesné zdatnosti: fitcentrum s p-ou a masážemi; poslanci v p-ě

posilový příd. nově ve spoj. p. autobus, p-á linka autobusové dopravy sloužící k posílení pravidelného provozu (při návalu cestujících, v dopravní špičce)

poslední příd. nově ve spoj. redakce, znění p. ruky konečná úprava textu autorem

poslechovost, -i ž počet posluchačů rozhlasu a diváků televize; sledovanost: naše p. jde nahoru; průzkum p-i

post, -u m nově ve význ. publ. 1. vysoká funkce, vysoké postavení, často privilegované: ministerské posty; kandidát na p. prezidenta; obsazování mocenských postů; p. uměleckého šéfa divadla; upevnit si p. světové tenistky 2. umístění, místo: nový hráč na postu levého obránce

postkomunistický [-ny-ty-] příd. existující po pádu komunistického režimu; navazující na toto období někt. přežívajícími negativními rysy: p-á střední Evropa; – první p-á generace

postmoderna, -y ž, řidč. postmodernismus [-ny-], -mu m 1. směr hlásajícící uvolnění a relativizaci všech předešlých hodnot, norem, struktur a konvencí (ve filozofii i v umění); návrat k intuitivnímu, celostnímu pohledu na svět a na člověka 2. umělecká tvorba využívající variací starších i moderních žánrů, popř. je ironizující; záměrná dobová i stylová eklektičnost

postmoderní příd. týkající se postmoderny: p. věk, doba; p. společnost; – p. výtvarnictví; p. prozatérské experimenty; film Don Gio je p.; postmoderně přísl.

postmodernista [-ny-], -y m (1. mn. -é) stoupenec postmoderny, postmodernismu, tvůrce v duchu postmoderny, postmodernismu

postmodernistický [-nysty-] příd. k postmodernista, postmodernismus: p-é vývojové trendy; postmodernistický přísl.

posttotalitní příd. existující po pádu totalitního režimu; navazující na toto období někt. přežívajícími negativními rysy: p. státy; – transformace p. společnosti

potratový příd. nově ve spoj. publ. p-á turistika cestování ze států, kde je potrat nezákonný, do států, kde je povolen (s úmyslem si ho tam dát udělat)

potravinový příd. nově ve spoj. publ. p. řetězec, řetěz propojený sled úkonů při výrobě a prodeji potravin (od prvovýroby přes zpracovatelské články, distribuci a obchodní síť až k spotřebiteli): kraje p-ého řetězce (zemědělci a spotřebitelé) vždycky na cenu masa doplácejí, zatímco střední články (masokombináty a obchodníci) si vždycky poradí; narušit p. řetěz

[234]potřebnost, -i ž nově ve spoj. práv. zákon o sociální p-i

povlakovat ned. (co) neodb. potahovat povlakem: povlakování řezných nástrojů

povodňový příd. nově ve spoj. (vyhlásit) nejvyšší stupeň p-é aktivity

power play [paur plej] neskl. ž sport. (v hokeji) přesilová hra vzniklá odvoláním brankáře a jeho nahrazením dalším hráčem: dostat gól při soupeřově p.p.

pozitivum [-ty-], -va s kladná stránka, dobrý, příznivý výsledek ap.; klad: jedno z největších p-v posledních let

pračka, -y ž nově ve spoj. p. vzduchu zařízení, kt. zbavuje vzduch škodlivých látek při jeho silném znečištění: p-y vzduchu jako pomoc severním Čechám

pragmatický [-ty-] příd. nově ve význ. 1. věcný, střízlivý, praktický (zvl. v jednání): p. postup; p-á úvaha 2. pokrytecky vydávaný za všeobecně užitečný, ale přitom jednostranně utilitaristický: p-á platforma možného politického úspěchu 3. účelově konformní, cynicky obratný, názorově pružný, vyhýbavý: udržovat p-é vztahy s diplomatickým protějškem; p. zastírací manévr; pragmaticky přísl.: přemýšlet p., racionalisticky; – p. mlčet k bezpráví; – nevytvářet p. potíže; pragmatičnost, -i ž: p. některých politiků je očividná

pragmatik [-tyk], -a m (mn. 1. -ci, -kové, 6. -cích) kdo vyznává to, co je pragmatické (v nových význ.): jsem p. a posuzuji fakta; – skupina cynických p-ů, kteří berou nacionalismus jako nástroj k prosazení sebe

pragmatismus [-ty-], -mu m nově ve význ. jednání vyznávající to, co je pragmatické (v nových význ.): úspěšný p. některých politiků

práskat ned. (koho) slang udávat: (spolužáci) byli slušní, nepráskali

prásknout si dok. hovor. expr. zakouřit si: jdem si p. na chodbu

prát ned. (co) nově ve spoj. publ. praní špinavých peněz převádění nelegálně (z trestné činnosti n. daňovým únikem) získaných peněz do legálního oběhu (s úmyslem zastřít jejich nezákonný původ): mezinárodní gang zabývající se praním špinavých peněz narkomafie; na banky se naléhá, aby se nedopouštěly praní špinavých peněz

prdel, -e ž ob. expr. zhrub. 1. nově ve význ. zastrčené, odlehlé místo: bydlí v nějaké p-i 2. nově ve význ. velká legrace: sranda: to byla včera ve škole p. 3. nově ve fraz. spoj. je to, něco je v p-i ztracené, propásnuté, prohrané; poslat do p-e odbýt, odmítnout: jdi do p-e táhni pryč 4. v platnosti citosl. do p-e! zaklení (jako výraz nepříjemného překvapení, vzteku ap.)

preference, -e ž nově ve spoj. (výzkum) volebních p-í; (předpokládané) spotřebitelské p.; systém celních p-í; preferenční příd.: p. hlasy v poměrném volebním systému

presscentrum, press-centrum, -ra s nevh. tiskové středisko: nové p. ČTK

pressfoyer, press-foyer [-foajé] neskl. s i -u [-jéru] m (z fr.) 1. prostory (reprezentačních budov vlády, parlamentu ap.) mimo jednací sál (chodby, předsálí, salonky aj.), kde se mezi jednáním debatuje a kde se poskytují [235]interview pro masmédia: sejít se k hovoru v p. 2. rozhovor, beseda, malá tisková konference poskytnutá v těchto prostorách masmédiím: účast na dnešním p. vlády; prohovořit si otázky během p.

preventivní [-ty- i -tý-] příd. nově ve spoj. p. diplomacie předcházející možným konfliktům

prezentace, -e ž nově ve význ. prezentování, představování, představení; prezentování se, představování se, představení se: p. módních trendů v odívání; p. kreseb z posledních období; – p. světoznámé firmy na veletrhu

prezentovat ned. i dok. (co) nově ve význ. (veřejně) předvádět, předvést, (názorně) ukazovat, ukázat (výrobek, uměl. dílo aj.); představovat, představit: p. kosmetickou řadu (výrobků); p. svůj nový film; prezentovat se ned. i dok. představovat se, představit se: na festivalu se prezentovali mladí tvůrci

prezident, -a m často nadměrně a nevh. místo předseda: p. banky, odborů, nadace; p. Autoklubu; p. České basketbalové federace; p. Křesťanské akademie

prezidentura, -y ž funkce, úřad prezidenta a jeho vykonávání: především bych nechtěl být prezidentem, kdyby ve věci mé p-y nebyl poměrně široký konsensus (V. Havel)

priorita, -y ž (zprav. v mn.) nově ve význ. publ. věc, kt. je na předním místě v pořadí důležitosti: naše ekonomické p-y; prioritní příd.: p. oblast zahraničního obchodu

privatizace [-ty-], -e ž převedení státního (a družstevního) majetku do vlastnictví soukromých osob (restitucemi, aukcemi, kuponovou metodou, přímým prodejem aj.): malá p. týkající se podniků a provozoven obchodní sítě, služeb a řemesel, též obytných domů a hotelů; velká p. týkající se velkých výrobních podniků; kuponová p. metoda velké privatizace pomocí investičních kuponů; privatizační příd.: p. komise; p. vlny; vzorový p. projekt; p. aukce

privatizovat [-ty-] ned. i dok. (co) nově ve význ. převádět, převést (státní a družstevní majetek) do vlastnictví soukromých osob

prkotina, -y ž hovor. expr. nově ve význ. bezvýznamná, zanedbatelná, nicotná záležitost: taková p. nestojí za řeč

problematizovat [-ty-] ned. (co) činit problematickým; zpochybňovat, znejišťovat: p. demokratickou moc; je skeptik, všecko problematizuje

proces, -u m nově ve spoj. helsinský p. souhrn mezinárodních zásad a záruk pro dodržování lidských práv (stanovený na helsinské Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v r. 1975); jejich sledování: závěrečný akt helsinského p-u

procesor, -u m výp. tech. funkční jednotka počítače, která interpretuje a vykonává instrukce; procesorový příd.

produkční, -ho m vedoucí výroby (produkce) filmu ap.; produkční, -í ž

profederální příd. mající pozitivní vztah k federálnímu uspořádání státu: p-í poslanci parlamentu

profesionalizace, -e ž profesionalizování: p. naší armády

[236]profesionalizovat ned. i dok. (co) (u)činit profesionálním: p. naše vojenství

profesní příd. nově ve význ. týkající se profese: profesionální: správný p. postup; p. setkání profesionálů; jaz. p. mluva, výraz

profi- v slož. první část s význ. profesionální (zejm. ve sportu): profiliga, profipeloton, profisoutěž, profitým, profizávod; profistudio

profilace, -e ž nově ve význ. kniž a publ. profilování se: příležitost k vlastní názorové p-i; – zřetelná p. jednotlivých okruhů Českého rozhlasu; p. naší celé politické scény

profilovaný příd. nově ve význ. kniž. a publ. takový, kt. se profiloval: osobnost ostře politicky p-á; – dosud neprofilované okruhy Českého rozhlasu

profilovat ned. i dok. (co) nově ve význ. kniž. a publ. dávat, dát pevnou podobu, vyhraněnou stavbu ap., (výrazně) utvářet, utvořit: p. časopis, pořad

profilovat se ned. i dok. nově ve význ. kniž. a publ. 1. vyhraněně a charakteristicky se zaměřovat, zaměřit, projevovat, projevit: Český deník se profiluje do podoby nezávislých novin; p. se myšlenkově, filozoficky 2. zřetelně funkčně se členit, rozčlenit: Český rozhlas nemá dostatek vysílačů, aby se v nich mohl jasně p. jako třeba BBC

prognózovat ned. (co; bezpředm.) dělat prognózu (něčeho): p. vývoj; p. devalvaci slovenské koruny; my prognózujem, ale také se mýlíme

prohoz, -u m nově ve význ. sport. slang (v tenise) umístění míče obhozením soupeře tak, že ho nemůže vrátit: na kurtu platí kvalitní returny a p-y

proláž, -e ž liter. prolínání, prokládání růz. textů v básni, obdoba výtvarné koláže: Kolářovy p-e

prolog, -u m (6. mn. -zích) nově ve význ. úvodní část, díl, etapa: p. Závodu míru; publ. p. dokumentárního cyklu o kuponové privatizaci

prolomit dok. nově ve spoj. sport. publ. p. podání (v tenise) získat hru (game) při soupeřově podání

prolustrovat dok. (koho) 1. podrobit lustraci: dal se p. 2. zjistit (u někoho) negativní výsledek lustrace (a tím potvrdit jeho bezúhonnost): neprolustrovali mého přítele Jana Kavana (J. Škvorecký)

proměnit dok. (bezpředm.) nově ve význ. sport. slang vstřelit branku: z vyložené šance neproměnil

propad, -um nově ve význ. publ. velký pokles, neúspěch: další p. výroby; hluboký ekonomický p.; došlo k p-u zájmu o knihy

propadák, -u m (6. mn. -cích) hovor. neúspěšné umělecké dílo, neúspěšný sportovní zápas ap.: místo hitu to byl p.; takový p. naše zápasnická reprezentace ještě nezažila

prorazit dok. nově ve spoj. sport. publ. p. podání (v tenise) získat hru (game) při soupeřově podání

prorážečka, -y ž sport. slang (v házené, košíkové) prorážení obrany (nedovolený způsob hry)

proreformní příd. nakloněný reformě, reformám (zvl. ekonomickým): p. stát

[237]prostavěnost, -i ž vynaložená část finančních prostředků určených na stavbu: p. ke konci roku 1990 činila 10,3 mil. z celkové sumy 23,3 mil. Kčs

prostřih, -u m (6. mn. -zích) řidč. neplynulý, prudký přechod z jedné scény do druhé, rychlé vystřídání situace; střih (v novém význ.): p-y výroby a tance (ve filmu)

protějšek, -šku m nově ve význ. co n. kdo má paralelní funkci, stejnou působnost: Slovensko-český slovník má být adekvátním p-em už vyšlého Česko-slovenského slovníku; ministr zahraničí a jeho rakouský p.

protekcionistický [-nysty-] příd. k protekcionismus (ochranářství vlastního trhu): p-á opatření v dovozu masa a mléčných výrobků ze strany ES

protézovat ned. (co) odb. opatřovat protézou, protézami: protézování dolních končetin; akce protézování raněných z bývalé Jugoslávie

protidrogový příd. namířený proti výrobě a prodeji drog: chybí koncepce vládní p-é politiky; p-é komando

protikomunistický [-nysty-] příd. nově ve spoj. (navrhovaný) zákon o p-ém odboji

protimonopolní příd. namířený proti monopolům: p. opatření

protiteroristický [-sty-] příd. sloužící k ochraně před teroristy: p. oddíl

protivzteklinový příd. určený k zamezení nákazy vzteklinou: p-á vakcinace lišek

protižidovec, -vce m řidč. hovor. expr. antisemita

protržní příd. orientovaný ve prospěch trhu, tržního hospodářství: p. ekonomika; protržně přísl.: p. zaměřený politik

proud, -u m nově ve spoj. střední p. široké pásmo žánrově přísně nevyhraněné tvorby populární hudby: čtvrtý p. literatury neliterární texty (např. vzpomínky, dopisy aj.) autorem zpracované do literární podoby

provázaný příd. propojený: p-á ekonomika (mezi ČR a SR); provázanost, -i ž: p. orgánů státní správy

provázat dok. (co) nově ve význ. propojit: ČR a SR jsou provázány mnoha ekonomickými a rodinnými vazbami

provolba, -y ž základní telefonní číslo organizace, ke kterému se připojují další čísla pro jednotlivá pracoviště

průchodný[6] příd. nově ve význ. polit. slang (bez větších překážek, potíží ap.) přijatelný, uskutečnitelný: můj návrh je naprosto p., pragmatický (V. Klaus); p-é řešení státoprávního uspořádání; průchodnost, -i ž: sociální p. ekonomické reformy

[238]průtah, -u m (6. mn. -zích) nově ve význ. dopravní cesta vedená obcí, schopná pojmout veškerý provoz bez závad: p. vybudovaný místo dálničního obchvatu města

prvoplánový příd. jsoucí v prvém plánu (něčeho rozvrženého): p-á rovina uměleckého díla; prvoplánově přísl.: p. působit komicky

prvosjezd, -u m sport. první sjezd, první sjetí (velehorské) řeky: vítěz v p-u několika himálajských řek

prvotrestaný, -ého m kdo je poprvé trestán; prvotrestanec: alternativní tresty pro p-é

přečíslit dok. (co) sport. slang číselně převýšit: Finové přečíslili naši obranu

předčíslí, -í s číslo rozlišovací a směrové, kt. se při automatickém meziměstském (a mezinárodním) styku vytáčí před telefonním číslem volaného

předehrát dok. nově ve spoj. sport. p. zápas zahrát v dřívější než stanovený n. pravidelný termín konání; předehrávat ned.

předehrávka, -y ž sport. předehraný, předehrávaný zápas

předehřát dok. (co) trochu zahřát (nádobí) před podáváním teplých pokrmů a nápojů: předehřáté talíře; odstavná plocha pro předehřátí šálků na kávu

předjednat dok. (co) předběžně projednat: p. dohodu o předávání uprchlíků

předkolo, -a s nově ve význ. publ. předběžná první část, etapa něj. akce: p. kuponů skončilo

předposranost, -i ž expr. zhrub. zbabělá obava z něčeho nepříjemného, co teprv přijde: zbytečná občanská p.

předškolák, -a m (6. mn. -cích) dítě předškolního věku: mluví se mnou jako s p-em

předvádět se ned. okázalým chováním chtít na sebe upoutat zájem (veřejnosti); producírovat se (hovor.): před cizími se ráda předvádí; nepředváděj se!

předvést se dok. okázale se prezentovat: to ses zas předvedla

předvolba, -y ž nově ve význ. sděl. tech. 1. způsob programování, kdy informace předem zaznamenaná předchází a usnadňuje volbu urč. funkce radiotechnických a elektronických zařízení (např. rádia, televizoru, rychlostní skříně auta ap.) 2. ovládací prvek a zařízení k tomu sloužící

přehazovačka, -y ž nově ve význ. hovor. expr. pramen vlasů sčesaný přes (mužskou) pleš: p. mu visí přes brýle

přehrávač, -e m sděl. tech. přehrávací zařízení: p. kompaktních desek

přehršle, -e, přehršel,[7] -šle ž nově ve význ. publ. větší, velké množství něčeho; spousta, hodně: p-e písňových textů; p. slov

překabátěný příd. (ze sloven.) expr. kt. změnil kabát, tj. přesvědčení: p-í bolševici na velvyslanectvích

překlenovací příd. ve spoj. ekon. p. úvěr kt. má pomoci podniku zvládnout nepříznivou finanční situaci

[239]přerozdělovat ned. nově ve spoj. přerozdělování (býv. federálního státního rozpočtu) přidělování finančních prostředků republikám býv. federace nikoli v poměru k vytvořenému hrubému domácímu produktu, nýbrž podle potřeb ekonomicky slabší republiky v zájmu jejich vyrovnaného rozvoje: dlouhodobé p. ve prospěch Slovenska ze zdrojů průmyslu Čech a Moravy

převálcovat dok. (koho) nově ve význ. hovor. silně poškodit, podlomit, zkazit, zničit: totalitní režim převálcoval naši společnost; má to marné, převálcuje ho

převis, -u m ekon. slang (v kuponové privatizaci) větší počet zájemců o akcie, než má podnik k dispozici (op. nedovis): některé akciové společnosti se dostaly do p-u; p. poptávky u některých podniků

přezaměstnanost, -i ž 1. zaměstnanost nad obvyklou míru: p. žen v České republice 2. nadbytečná zaměstnanost v podnicích, spojená s nízkou produktivitou práce: řešit p. podniku snižováním stavu nefunkčních pracovních míst

přezkumný příd. odb. p-é řízení při kt. je případ znovu zkoumán procesním řízením

příčka, -y ž nově ve význ. hovor. místo v pořadí podle výkonu (v žebříčku): obsadit třetí příčku v motocyklovém závodu

přidaný příd. ve spoj. práv., ekon. daň z p-é hodnoty zdanění každého zhodnocení výrobku (při jeho zpracování a prodeji) a každé poskytnuté služby

přidružený příd. nově ve spoj. p-é členství v Evropském společenství předběžné, (zatím) neplnoprávné přidružení do ES

příhraničí, -í s území ležící v bezprostřední blízkosti státních hranic; příhraniční příd.: p. obec, oblast; p. vysílače VKV

přijímačky, -ček ž mn. nově ve význ. hovor. přijímací zkoušky: prasknout u p-ček

přijít dok. nově ve fraz. spoj. už mu to (nikomu to už) ani nepřijde nepřipadne divné, neobvyklé, nesprávné: porušují se zákony a nikomu ze zainteresovaných to už ani nepřijde

příkazový příd. nově ve význ. řízený, direktivní: změna p-ého hospodářství v tržní

příměstský příd. nově ve spoj. p-á autobusová doprava provozovaná v blízkosti města; p-é letní tábory (pro děti)

připojišťovací příd. sloužící, určený k připojištění: p. systém

přípodotek, -u m (6. mn. -cích) expr. připodotknutí

připodotknout dok. (co) podotknout (něco bezvýznamného n. jen občas něco); poznamenat: chci p. jednu maličkost; připodotýkat ned.

přírodní příd. nově ve spoj. p. medicína užívající přírodní prostředky; naturální medicína; p. národy žijící v naprostém souladu s přírodou, nedotčené civilizací

přiváděč, přivaděč, -e m nově ve význ. dopr. dálniční p. přiváděcí cesta na dálnici

[240]přízvuk, -u m nově ve význ. soubor charakteristických výslovnostních rysů urč. jazyka (podle kt. se pozná nerodilý mluvčí): mluvit s německým p-em; vy nemáte vůbec p.

příživa, -y ž nově ve význ. slang příživnictví (opatřování si obživy prostitucí, hazardní hrou ap.): sedí za p-u

psoriatik [-tyk], -a m (mn. 1. -ci, -kové, 6. -cích) kdo trpí psoriázou (lupenkou): denní stacionář pro p-y

psychiatryně, -ě ž (nikoli podle sloven. psychiatrička) odbornice v psychiatrii, lékařka duševních chorob

psychoaktivní [-ty- i -tý-] příd. med., psych. aktivizující psychickou činnost člověka: p. látky; psychoaktivně přísl.: působit p.

psychologie, -e ž nově ve spoj. psych. hlubinná p. zabývající se podvědomou a nevědomou motivací lidského jednání

psychotest, -u m psych. test k ověření duševních výkonů; psychotechnický, psychologický test: p-y bankovních pracovníků

psychotronik [-nyk], -a m (mn. 1. -ci, -kové, 6. -cích) odborník v psychotronice

psychotronika [-ny-], -y ž věda zabývající se dosud ne zcela vysvětlenými jevy souvisícími s činností jedinců obdařených mimořádnými schopnostmi v oboru telepatie, jasnovidectví, proutkařství, lidového léčitelství ap. (senzibilů)

psychotropní příd. med., psych. ovlivňující duševní činnost, rozpoložení: p. látky; psychotropně přísl.: p. explozivní účinek tvrdé drogy

ptákovina, -y ž hovor. 1. nesmysl, hloupost: vytáhl na něj pěknou p-u 2. nevážný, humorný výjev; legrácka: do repertoáru zařadil i několik p-n 3. bezcenná věcička: krámky s p-mi

punk [pank], -a m (mn. 1. -ové, 6 -cích) mladý výtržník (též výtržnice) s hlavou vyholenou do kohoutího hřebene, nápadně (zeleně, červeně aj.) obarvenou, mající anarchistické sklony; punker, panker, pankáč (hovor.)

punk [pank], -um 1. (koncem 70. let na Západě) hnutí mladé generace revoltující proti vžitým občanským normám způsobem oblečení, účesem, exaltovaným chováním ap. 2. směr rockové hudby vyznačující se jednoduchou harmonií, tvrdými akordy, hektickým způsobem hry a zejm. cynicky rezignovanými texty: americký p.; punkový příd.: p-é hnutí; – p-á skupina

punker [pan-], -a m 1. skladatel a interpret punku 2. punk, panker, pankáč (hovor.)

puzzle [pazl, puzle] neskl. s i ž (dětská) skládanka z kousků tuhého papíru negeometrických tvarů, jejichž složením se vytváří obraz, postava ap.


[1] Srov. Z. Sochová, Držím se své parkety, NŘ 75, 1992, s. 165–6.

[2] Srov. H. Prouzová, Kašna – pítko, nebo prameník?, NŘ 63, 1980, s. 108–9.

[3] Srov. A. Polívková, Pizza, pizzerie, NŘ 76, 1993, s. 222–3.

[4] Srov. K. Kučera, Plus, Mladá fronta Dnes – Víkend 13. 6. 1992.

[5] Srov. M. Knappová, Co znamená slovo pofiderní?, NŘ 51, 1968, s. 309–310; D. Šlosar, Jazyčník, Praha 1985, s. 27–8.

[6] Nový význam slova vznikl nesprávným sémantickým tvořením. Základní význam slova průchodný je ‚takový, kterým je možno projít, procházet‘. Předpokládá tedy urč. prostor, popř. urč. místo, otvor, kudy se prochází; např. p-á chodba, špatně p-é střevo, p. zátaras, přen. i např. p. parlament (kterým projde např. návrh zákona). Naproti tomu průchodný návrh je ‚takový, který (pravděpodobně) projde, tj. bude přijat, uskutečněn‘. Dochází zde k nevhodné kontaminaci objektové a subjektové valence příd. jména, a tedy i k nesprávnému významovému směšování.

[7] Srov. I. Svobodová, Přehršel, NŘ 76, 1993, s. 53–55.

Naše řeč, ročník 76 (1993), číslo 5, s. 225-240

Předchozí Lumír Klimeš: Přednosta stanice a traťová distance

Následující Ludmila Uhlířová: Příspěvek k vývojové dynamice větných vzorců v češtině

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1