Přednosta stanice a traťová distance

Lumír Klimeš

[Drobnosti]

(pdf)

-

Chmelařova příručka[1] zabývající se služebním právem železničářů ve 30. letech rozeznává tituly úřední a tituly služební. Tituly úřední „přimykají se k zařadění v platové soustavě, tituly služební k služebnímu použití“. Úřední titul „se skládá z titulového jména a titulového přídomku“, např. Karel Němeček, inspektor státních drah; Ing. Ladislav Klíma, technický rada. K úřednímu titulu přistupoval pak ještě, „kde toho vyžaduje povaha a zájem služby“, služební titul, např. Karel Němeček, inspektor státních drah, přednosta stanice; Ing. Ladislav Klíma, technický rada, přednosta výtopny. Málo je známo, že přednostové malých stanic (např. Kralovice u Rakovníka, Mníšek pod Brdy, Stupno-Břasy) neměli služební titul přednosta stanice, nýbrž jen správce stanice. Nejmenší služebny (např. Bezdružice, Konstantinovy Lázně, Herálec-Úsobí) řídil vedoucí. Služební titul (přednosta stanice, správce stanice, vedoucí), a tím i možnost stát v čele služebny určitého typu, souvisel především s postavením zaměstnance v složitém zaměstnaneckoprávním systému (úředník, gážista, podúředník). Služební titul přednosta stanice byl však opatřením ústředního ředitelství státních drah z r. 1952 nahrazen názvem náčelník stanice. Ten byl zrušen až 9. 4. 1991. ČSD se tak vrátily k tradičnímu přednosta stanice. Tato změna se týkala i jiných organizačních jednotek (např. místo náčelník lokomotivního depa byl zaveden název přednosta lokomotivního depa).

Opatření ústředního ředitelství státních drah z r. 1952 přineslo však ještě další terminologické změny. Tradiční název výtopna byl nahrazen názvem lokomotivní a vozové depo. Místo technická správa a traťová stavební správa byl zaveden název traťová distance, místo návěstní správa návěstní distance. Vliv ruské železniční terminologie je zřejmý: depo, distancija. Vrátit se k starému názvu výtopna je vzhledem k zániku parní trakce nemožné. Traťová distance a návěstní distance jsou však přes svou nevýstižnost stále součástí naší železniční terminologie, jak byla ČSD v r. 1952 ještě s jinými opatřeními vnucena.

---

[1] A. Chmelař, Soustava služebního práva zaměstnanců čsl. státních drah, Praha 1933, s. 36.

Naše řeč, ročník 76 (1993), číslo 4, s. 224

Předchozí Alena Polívková: Pizza, pizzerie

Následující Zdeňka Sochová, Běla Poštolková: Co v slovnících nenajdete (Novinky v současné slovní zásobě) Část 4.