Časopis Naše řeč
en cz

Sborník o řečové komunikaci

Miroslava Kyselá

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V r. 1985 byl vydán Ústavem pro jazyk český ČSAV (v interní řadě Linguistica, sv. XII, 147 s.) sborník Linguistische und sozialpsychologische Analyse der mündlichen Kommunikation. Publikace je výsledkem spolupráce Ústavu pro jazyk český ČSAV a Ústředního ústavu pro jazykovědu AV NDR; editory svazku jsou J. Hoffmannová a D. Viehweger.

Úvodní článek J. Kořenského Die Arbeitsberatung als Teilakt des gesellschaftlichen Steuerungsprozesses — komplexe Analyse představuje teoretický a metodologický základ celého rozsáhlého výzkumu komunikačních procesů prostřednictvím komplexní mezioborové analýzy. Aparát široce založené systémové, sociálně psychologické, pragmatické analýzy komunikace[1] organicky spojuje prostředky z různých vědních disciplín. Autor pregnantně formuluje principy výzkumu, jeho perspektivy a možnosti. V tomto stadiu výzkumu se analýza zaměřuje na pracovní poradu jako jeden z typů komunikace, vysoce relevantních z hlediska současné společenské komunikační praxe.

Z hlediska analýzy na rovině teorie řízení sociálních procesů, včetně koncepce teorie sociální komunikace, je pracovní porada formou řídící činnosti, která vykazuje proměnlivé vztahy k fázím řídícího cyklu, a tím také proměnlivou obsahovou a formální strukturu podle toho, ve které fázi řídícího cyklu se nachází. Základní [31]funkcí pracovní porady je řízení ve smyslu komunikace, přenosu informace v dané sociální struktuře od hierarchicky vyšší k nižší substruktuře (při platnosti principu zpětné vazby). Z hlediska psychologie řízení je pracovní porada specifikována ve smyslu interakční teorie osobnosti a pragmatického aspektu řečové komunikace. Z hlediska lingvistické analýzy je pracovní porada text, který je předmětem analýzy obsahově sémantické, syntaktické a fonologické.

Příspěvek O. Šoltyse A search for a socially acceptable shape of working consultation interpretuje pracovní poradu jako komunikační situaci, která je příkladem vyspělého a racionálního způsobu sdělování a předávání informací ve výrobně technické praxi. Autor upozorňuje v komunikaci tohoto typu na dvojí povahu pronesené výpovědi — fyzickou a sociální. Tím je problematizována reálná existence textu: podle autora nelze za sociálně přijatelný způsob existence považovat zvukový záznam komunikace v průběhu pracovní porady, nýbrž text vytvořený ve vědomí účastníků (a více či méně zapamatovaný). Autor zdůrazňuje dva typy operací, které se podle jeho názoru na vytvoření takto existujícího textu podílejí, a to patternization (tj. formování podle vzorce) a textualization (tj. dosahování sémantické i záměrové, cílové spojitosti textu).

F. Daneš se v článku Zur phonischen Gestaltung natürlicher Gespräche (anhand von Arbeitsberatungen) zabývá zvukovou charakteristikou textů v komunikačním procesu; zdůrazňuje i její sepětí s neverbálními a mimojazykovými jevy. Zaměřuje se především na intonaci jako specifický fonologický prostředek komplexního charakteru (podílí se na ní melodie, akcent, pauzy).

Autor charakterizuje vysokou funkční zatíženost zvukových prostředků v přirozeném mluveném dialogu a jejich exponovanost při utváření interakčních vztahů (vyjadřování postojů, emocí atd.). Dále se věnuje uplatnění souborů zvukových prostředků při plnění konstrukční, sémantické a pragmatické funkce. Považuje za nezbytné budovat pojmový aparát a metodologii pro analýzu a popis zvukové stránky mluvené dialogické komunikace. Sám Danešův příspěvek, konkretizovaný některými výsledky analýzy záznamu pracovní porady, představuje významný přínos k plnění tohoto programu.

Studie O. Müllerové Intonatorische, syntaktische, und inhaltlich-pragmatische Segmentation spontan gesprochener Texte (anhand von Arbeitsberatungen) je věnována členění mluveného textu. Jednotky obsahově pragmatické segmentace textu představují tematické bloky (jde o členění podle dílčích témat komunikace), obsahově pragmatické celky (výsledky dalšího dávkování obsahu) a obsahově pragmatické jednotky (textové úseky, v nichž mluvčí vyjadřuje syntakticky a obsahově relativně uzavřenou část obsahově pragmatického celku).

Při interpretaci jednotek mluveného textu se autorka dále opírá o jeho intonační průběh a o syntaktické vztahy mezi lexikálními jednotkami. Na segmentaci textu pracovní porady ukazuje obtížnost syntaktické segmentace (neexistují zde jednotky typu věty, vyznačující se relativní syntaktickou a sémantickou celistvostí a spolehlivou intonační signalizací).

J. Hoffmannová v příspěvku Gliederungssignale in der Kommunikations[32]struktur der Arbeitsberatung věnuje pozornost signálům metakomunikačního typu, které se podílejí na segmentaci komunikačních událostí (přejímá termín E. Gülichové členicí signály). Autorka se zabývá místem signálů v komunikační struktuře pracovní porady, mj. z hlediska distribuce sociálních a komunikačních rolí účastníků. Naznačuje typologii členicích signálů; za tři hlavní funkčně determinované typy pokládá signály konstrukční, kontaktové a komentářové. Některé signály mají přitom charakter samostatných obsahově pragmatických jednotek, tj. vyznačují se relativní sémantickou, syntaktickou, obvykle i akustickou samostatností.

K tomuto souboru statí výzkumného týmu z Ústavu pro jazyk český se z různých úhlů přimykají úzce další příspěvky, zaměřené rovněž na různé charakteristiky mluvené komunikace a jejích společensky relevantních typů. Významní představitelé komunikačně orientované lingvistiky v NDR, W. Hartung a B. Techtmeierová, vycházejí ve svých statích rovněž ze záznamů pracovní komunikace — v tomto případě jde o odborné diskuse lingvistů. W. Hartung (Kontroverses Diskutieren) vymezuje tento speciální typ dialogu na pozadí kontextové analýzy pojmů dialog, dialogičnost, diskuse aj.; za hlavní organizační principy kontroverzní diskuse pokládá princip tematické koherence (souvislosti), jasného zaujetí stanoviska, relativizace a oslabování konfliktnosti. — B. Techtmeierová (Der heuristische Wert metakommunikativer Äußerungen für die Ermittlung von Gesprächsnormen) ukazuje specifiku norem mluvené dialogické komunikace. Demonstruje ji na funkční analýze metakomunikačních výpovědí; mj. právě jejich prostřednictvím zasahují do dialogu normy optimální organizace rozhovoru, dosažení vzájemného porozumění partnerů a odvrácení nedorozumění aj.

Pracovní komunikací, tj. předáváním informací v pracovním procesu, se zabývá i M. Dohalská-Zichová ve stati On the character of information in the work process. Na příkladu dopravního dispečinku analyzuje vztahy mezi množstvím informací, dobou jejich předávání a jejich působením v komunikační síti. Metodika tohoto výzkumu vychází ze schématu pracoviště, z různých aspektů jeho řízení (organizační, psychologický, sociální aspekt) a z charakteru příjemců informací. Výzkum směřuje k optimalizaci užívaných postupů, tj. k odstranění komunikačních šumů, rychlému kódování i dekódování sdělení a k dosažení adekvátních reakcí.

Metodologie výzkumu a popisu řečové činnosti představená ve stati A. Jaklové Zur Analyse der sprachlichen Tätigkeit Jugendlicher[2] je koordinována s přístupem pracovní skupiny z ÚJČ. Autorka rovněž buduje mezioborově založený pojmový aparát pro komplexní sémanticko-pragmatickou interpretaci komunikačních událostí v nedílné jednotě s jejich aspekty sociálně psychologickými. Aplikace tohoto aparátu na dialog mladých lidí jí umožnila postihnout některé specifické charakteristiky jejich komunikace: proporce mezi pragmatickými a informačními momenty, některé rituály, způsoby sebehodnocení a hodnocení partnera, kontaktové prvky aj.

Z. Palková (Interferenz der linearen und nichtlinearen Aspekte in der Sprachproduktion) se zabývá produkcí spontánních komunikátů v rozhlasovém vysílání [33](sportovní reportáže, interview aj.), a na tomto materiálu zkoumá interferenci lineárních a nelineárních aspektů. Její výzkum potvrdil hypotézu o relativně konstantní délce a vnitřní strukturaci promluvového úseku, který proto může — podle autorčina názoru fungovat jako základní jednotka i při analýze spontánních mluvených komunikátů.

Obecně teoretický a metodologický charakter mají příspěvky J. Janouška a J. Skácela — S. Kavky. J. Janoušek (Über den Zusammenhang der gemeinsamen Tätigkeit und der Kommunikation) se zaměřuje především na vztahy mezi komunikací a společnou činností partnerů;[3] podrobně objasnil úlohu obsahové a formální analýzy vyjadřování partnerů v sociálně psychologickém výzkumu. Zdůrazněním významu společné činnosti se jeho příspěvek přirozeně váže ke všem analýzám pracovní komunikace obsaženým ve sborníku. — J. Skácel a S. Kavka (The role of linguistics in controlling language communication) navrhují aplikaci modelů obecné teorie řízení na řízení řečové činnosti a uvažují o možnostech jejího řízení a plánování v současné socialistické společnosti. Teoretickou úvahu dokládají zkušenosti svého pracovního týmu: jak řízení sociálních funkcí ruštiny v ČSSR, tak sestavování speciálních programů výuky cizích jazyků pro skupiny odborníků přináší společnosti i nemalé ekonomické efekty.

Kolektiv autorů sborníku se tedy snažil prověřit a obohatit možnosti mezioborové analýzy komunikační události. Podařilo se mu učinit další krok na cestě k sjednocení lingvistických, komunikačně orientovaných, sociálně psychologických a jiných (viz teorie řízení) přístupů ke zkoumání komunikačních procesů. Pokračování takto orientovaných výzkumů bude mít zřejmě velký význam i pro vývoj komunikační praxe naší současné společnosti.


[1] Viz J. Kořenský — J. Hoffmannová — O. Müllerová, Metoda analýzy komunikačního procesu, NŘ 70, 1987, s. 57—69.

[2] Viz též autorčinu stať Návrh všestranného rozboru řečové činnosti mládeže, NŘ 69, 1986, s. 233—241.

[3] Viz J. Janoušek, Společná činnost a komunikace, Praha 1984.

Naše řeč, ročník 73 (1990), číslo 1, s. 30-33

Předchozí Jan Balhar: Nářeční monografie z Čech

Následující Jarmila Bachmannová: Jihočeský sborník o jazyce

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1