Časopis Naše řeč
en cz

Ivan Lutterer šedesátiletý

Jana Jančáková, Miloslava Knappová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Jedním z těch, jejichž životní jubileum si v letošním roce připomínáme, je také PhDr. Ivan Lutterer, CSc., vysokoškolský učitel katedry českého a slovenského jazyka filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK).

I. Lutterer se narodil 18. září 1929 v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze 6 studoval na FF UK obor čeština — angličtina. Z vysokoškolských učitelů, kteří na něho nejvíce zapůsobili, je třeba na předním místě jmenovat V. Šmilauera. Jako zakladatel naší moderní onomastiky stal se později Luttererovi nejen školitelem, ale i vzorem pro hlavní zaměření odborné činnosti.

Od r. 1952 (hned po absolvování studia) začal jubilant působit jako lektor, později jako odborný asistent na katedře češtiny pro cizince FF UK. Výuce češtiny jako cizího jazyka se věnoval i po stránce metodické (vedl např. i metodický seminář pro učitele). Jako lektor českého jazyka působil v Čínské lidové republice v Pekingu, na Humboldtově univerzitě v Berlíně a později v Londýně. S tím souvisí i jeho činnost publikační. V Pekingu vyšla v r. 1959 Luttererova učebnice češtiny pro Číňany (Učebnice moderní češtiny, 2. vyd., Praha 1963) a v r. 1962 se Lutterer autorsky podílel na Poldaufově Mluvnici současné češtiny jako cizího jazyka. Zájem o tuto oblast výuky si uchoval i v době, kdy se stal členem katedry českého a slovenského jazyka (od r. 1961) a kdy se ve své odborné činnosti specializoval na onomastiku, v pedagogické činnosti pak na historickou mluvnici a vývoj spisovného jazyka. V této době také vyučoval v Letní škole slovanských studií (působil i ve funkci vědeckého tajemníka), po řadu let byl členem fakultní komise pro zahraniční studenty a examinátorem při nostrifikačních zkouškách.

Úspěšným a oblíbeným učitelem není I. Lutterer jen u studentů zahraničních. Po dobu svého dlouholetého působení na katedře českého a slovenského jazyka vyzrál v zkušeného, vynikajícího pedagoga s velkou erudicí bohemistickou a kulturně historickou.

Také Luttererovo zaměření na historické disciplíny našlo svůj odraz v publikační činnosti. Jako editor připravil nové vydání V. Vážného Historické mluvnice české II. Tvarosloví (2. vyd., Praha 1970) a nové vydání Stručného etymologického slovníku jazyka českého J. Holuba — S. Lyera (2. vyd., Praha 1978). Vývoje češtiny se týkají i jeho původní články: K dvěma systémům spřežkového pravopisu v češtině 14. stol. (Slavica Pragensia XI, 1969) a O novou češtinu Starého zákona (v publikaci: Brána i klíč, Praha 1971).

Připomenout je třeba rovněž Luttererovu činnost recenzní. Je bohatá a její záběr je široký. Uveďme zde alespoň dvě recenze, které vyšly v Naší [256]řeči a týkaly se významných bohemistických prací, a to Lamprechtova Vývoje fonologického systému českého jazyka (NŘ 50, 1967) a Vachkovy Dynamiky fonologického systému současné spisovné češtiny (NŘ 53, 1970).

Převážnou část své vědeckovýzkumné činnosti zasvětil Lutterer onomastice. Jeho práce na tomto poli navazovala na profousovsko-šmilauerovské tradice, brzy však našla svá vlastní témata a specifiku, metodologické postupy i cesty k rozvíjení teoretických problémů. Tematická šíře jeho záběru je vskutku nemalá. Tím spíše je třeba ocenit, že významně přispěl k hlubšímu propracování všech tematických okruhů, na které soustředil svou pozornost. Především je třeba připomenout jeho vynikající monografii Vývoj místních jmen a osídlení v povodí Orlic (Choceň 1969), která patří k vrcholným dílům novodobé české toponomastiky.

Velkou pozornost věnoval jubilant výzkumům slovansko-germánských vztahů v toponymii. K prohloubení poznatků na tomto poli přispěla celá řada jeho studií. Za všechny zde jmenujme např. teoreticky přínosné Otázky Česko-německých kontaktů v oblasti vlastních jmen (Zborník PF v Prešove, Slavistika XII, Bratislava 1976), vynikající Czech-German language contacts in tne toponymy of Bohemia (in: Les noms de lieux et le contact des langues, Québec 1972), dále Unabhängige Doppelbenennungen im Tschechischen und Deutschen. Dargestellt an den Ortsnamen des Orlice-Gebietes (in: Onomastica Slavogermanica III, Berlin 1967) či referát přednesený na XV. mezinárodním kongresu onomastických věd, rozpracovávající pojem konfrontativní onomastika (Beitrag zur Geschichte der Tschechisch-deutschen konfrontativen Onomastik, Onomastický zpravodaj ČSAV 26, 1985).

V celé své práci prokazuje I. Lutterer výbornou orientovanost ve vývojových směrech světové onomastiky. Sám např. přispěl k rozvoji socioonomastiky, nově se rodící disciplíny, spojující v sobě aspekty sociologické a lingvistické, které zkoumá navíc i na pozadí psychologickém a chronologickém. Uveďme zde především jeho referát On the nicknames of inhabitants in Czech place-names, přednesený v r. 1963 na VIII. mezinárodním onomastickém kongresu v Amsterodamu a často citovaný v slovanské onomastice, ve kterém jako jeden z prvých představil českou onomastickou teorii na mezinárodním fóru. Neméně významnou studií v této oblasti je Sociolinguistics and the study of personal names, referát přednesený v r. 1969 na X. mezinárodním lingvistickém kongresu v Bukurešti.

Značnou pozornost věnoval jubilant v řadě příspěvků prohloubené analýze některých aspektů místních jmen, jimiž přispěl k doplnění všestranné charakteristiky českých toponym. Patří sem např. Česká místní jména s adjektivní příponou -n- (Onomastické práce 2, 1968), Místní jména s přívlastkovým určením (Zpravodaj Místopisné komise 2, 1961), Svědectví místních jmen s přívlastkovým určením o národnostních a hospodářských poměrech v Čechách (Slawische Namenforschung, Berlin 1963).

[257]Jako výborný znalec české toponymie se autorsky i redakčně zasloužil o vydání dvou populárně vědeckých publikací, vydaných v sérii Malých encyklopedií v nakl. Mladá fronta; jsou jimi Původ zeměpisných jmen (1976, spolu s L. Kropáčkem a V. Huňáčkem) a Zeměpisná jména Československa (1982 spolu s R. Šrámkem a M. Majtánem), která jako první zpracovávají ve výběru toponyma z celé ČSSR.

Lutterer je nejen výborným teoretikem, interpretem a znalcem onomastického materiálu, ale má též smysl pro potřeby společenské praxe. Z jeho produkce v této oblasti uveďme alespoň Cizí zeměpisné názvy na českých mapách (Onomastica 13, 1968), Geographische Namen im internationalen Gebrauch (Linguistische Studien A., Beiträge zur Onomastik, Berlin 1980) a z řady přednášek na Letní škole slovanských studií např. encyklopedicky pojatou stať K systému pražské urbanonymie (1985). Stalo se samozřejmostí, že už mnoho let působí v různých názvoslovných komisích, kde jako lingvista a onomastik odvedl kus poctivé a záslužné práce.

Přehlížíme-li jubilantovu bohatou žeň na poli onomastickém, nelze zapomenout ani na řadu jeho statí hodnotících vývoj české onomastiky a zamýšlejících se nad jejími perspektivami, na četné příspěvky biografické, na jeho dlouholetou neúnavnou a obětavou činnost v redakci Onomastického zpravodaje ČSAV (do r. 1982 Zpravodaje Místopísné komise) i jeho působení v Místopisné komisi ČSAV, kde v letech 1973—1984 vykonával funkci vědeckého tajemníka po boku předsedy V. Šmilauera.

I. Lutterer je znám jako čelný představitel čs. onomastiky i na poli mezinárodním, a to nejen jako člen International Committee of Onomastic Sciences, ale i jako výborný přednášející, který dovede zaujmout badatelsky novátorským a příkladně zpracovaným tématem i odpovědným vztahem k vědě a jejím společenským aspektům. V mnoha případech se jeho studie staly branou, kterou „do světa“ pronikla nejen česká onomastika a jazykověda, ale i česká kultura.

Luttererovo vědeckého dílo, založené na výborné znalosti materiálu, se vyznačuje jak filologickou důkladností, tak schopností systémového nazírání a teoretického zobecnění v úzké návaznosti na společenské souvislosti, hloubkou koncepcí i šíří rozhledu. Jubilanta si vážíme nejen jako vynikajícího vědce a výborného pedagoga, ale i jako člověka vysokých morálních kvalit. Do dalších let mu přejeme pevné zdraví a neutuchající pracovní elán ve prospěch vědy i výchovy mladých bohemistů.

Naše řeč, ročník 72 (1989), číslo 5, s. 255-257

Předchozí Oldřich Leška: Profesorovi Vladimíru Skaličkovi k narozeninám

Následující Ludmila Pacnerová: Jubileum Františka Kopečného

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1