Časopis Naše řeč
en cz

Jubileum Františka Kopečného

Ludmila Pacnerová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Dne 4. října 1989 se dožil 80 let významný český jazykovědec doc. PhDr. František Kopečný, DrSc. Narodil se v Určicích na Hané, po gymnazijních studiích v Prostějově vstoupil r. 1929 na filozofickou fakultu brněnské univerzity, kde studoval bohemistiku a germanistiku. Studium ukončil státní zkouškou z češtiny a němčiny v r. 1934. Na základě disertace o nářečí svého rodiště získal v r. 1935 doktorát filozofie. Nastoupil jako středoškolský profesor na gymnázium do Prostějova, po skončení války se v r. 1947 habilitoval na brněnské univerzitě a přednášel tam po tři semestry, potom až do r. 1949 působil na Palackého univerzitě v Olomouci. V r. 1949 přešel do ČSAV jako vědecký pracovník na Slovníku jazyka staroslověnského, přitom působil externě dále na Palackého univerzitě do r. 1957, dále v letech 1964—1971. Ve Slovníku jazyka staroslověnského zůstal v redaktorském kolektivu i poté, co přešel na etymologické pracoviště ČSAV. Od r. 1976 je sice formálně v důchodu, ale pracuje a publikuje i nadále.[1]

Během svého působení na vysoké škole se projevil jako výborný učitel, ve svých odborných pracích jako vědec širokých zájmů, který se neomezoval na kabinetní vědu, ale rozsáhlou přednáškovou činností doma i za hranicemi popularizoval výsledky své badatelské činnosti. Ta zahrnuje jazyk český, srovnávací studium jazyků slovanských a indoevropských, slovanskou etymologii, zejména českou, studium jazyka staroslověnského a jeho památek, českou a slovanskou syntax a morfologii, českou a slovanskou dialektologii, příležitostně i onomastiku. Dokonalá znalost materiálu, široký srovnávací rozhled a znalost mnoha jazyků, nejen indoevropských, progresívní metody a průbojnost v prosazování nových názorů, velmi živé a názorné podání látky způsobují, že každá jeho práce, ať jde o rozsáhlou publikaci, nebo o článek, je čtení vždy poutavé i pro toho, kdo se uvedeným tématem blíže nezabývá.

Z publikací týkajících se češtiny je třeba připomenout Kopečného stěžejní dílo Základy české skladby (1952, 1958, 1962), Slovesný vid v češtině (1962) a Úvod do studia jazyka českého (1947), z článků např. Spisovný jazyk a jeho forma hovorová (NŘ 33, 1949, s. 14—22), K reformě českého pravopisu (Český jazyk a literatura 14, 1964, s. 351—355) a K Dobrovského pravopisné reformě (NŘ 62, 1979, s. 84—87). O jubilantově zájmu o český jazyk svědčí i četná jazyková okénka v Rovnosti a příspěvky do jazykového koutku Československého rozhlasu. V širší veřejnosti se těší velkému zájmu [259]publikace Průvodce našimi jmény (1974) s dodatkem Čtení o jménech (1988), kde autor podává výklad příjmení vzniklých z domácích forem rodných jmen. Na ně volně navazuje nedávno vydaná brožura Jména obcí a osad prostějovského okresu (1985). Mluvu své rodné obce zpracoval jubilant v disertační práci, později vydané knižně Nářečí Určic a okolí (1957). Na Etymologický slovník jazyka českého, vydaný s J. Holubem (1952), navázal Etymologický slovník slovanských jazyků (I. díl, 1973), kde jsou zpracována slova gramatická a zájmena. Odborníci oceňují i Základní všeslovanskou slovní zásobu (1964). Autorský kolektiv Slovníku jazyka staroslověnského si váží i dlouholeté redaktorské práce a velkého podílu Kopečného na prostudování starohornoněmeckých předloh staroslověnských textů (Poznámky k Isačenkově rekonstrukci sthn. předlohy Frisinských památek, Slavia 21, 1953, s. 315—321). Do dalších let přejeme Františkovi Kopečnému vše dobré.


[1] Podrobnější zhodnocení života a díla srov. M. Komárek, NŘ 62, 1979, s. 253—6.

Naše řeč, ročník 72 (1989), číslo 5, s. 258-259

Předchozí Jana Jančáková, Miloslava Knappová: Ivan Lutterer šedesátiletý

Následující Ludmila Švestková: K výročí zakladatele české fonetiky

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1