Bibliografie české lingvistiky 1983

Zdenka Šromová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Lingvistická veřejnost jistě ráda přijala další svazek bibliografie české lingvistiky.[1] Tak jako předcházející publikace[2] redigoval ji Z. Tyl. BČL 1983 vyšla jako 7. svazek neprodejné interní edice Lingvistické bibliografie — větší řada, kterou vydává útvar vědeckých informací ÚJČ ČSAV (dále ÚVI). Na recenzované bibliografii se podílely též další pracovnice ÚVI, A. Nejedlá a Z. Šromová. Praktický formát A 5 zůstává stejný, ale s potěšením můžeme konstatovat, že se podařilo zvýšit náklad na 300 výtisků. Je to velmi žádoucí hlavně proto, že o bibliografii je zájem nejen v Československu, ale i v zahraničí, zejména na slavistických pracovištích, a starší ročníky 1977—1980 jsou již úplně rozebrané. Jako předcházející bibliografie je i tato publikace uvedena podrobným obsahem a zakončena osobním a slovním rejstříkem [86]a dále soupisem excerpovaných základních pramenů a použitých zkratek. Rejstříky, zejména osobní, jsou velmi cenné, protože usnadňují orientaci. Vhodně volené zkratky jsou též velmi potřebné, protože bibliografie musí bojovat o každý kousek místa a šetřit doslova každým písmenkem.

Bibliografické záznamy jsou členěny v podstatě obdobně jako v jazykových příručkách, což je praktické, a uživatelé jsou na takové členění víceméně zvyklí. Změny v třídění se provádějí postupně podle počtu bibliografických záznamů, které se nashromáždí při excerpci. Nejsou však oproti předcházející bibliografii velké. Jde o tyto změny: Místo oddílu 0.05 Generativní a transformační postupy je uvedeno 0.05 Pragmatika, u oddílu 0.92 Sociolingvistika je doplněna Jazyková komunikace, u oddílu 9.31 a 9.32 Kongresy, konference jsou doplněny kursy. Oddíl 5.25 Textová lingvistika je upraven na Lingvistika textu (v souladu s oddílem 0.25 pod obecnou lingvistikou). Všechny tyto změny jsou ku prospěchu díla a odrážejí přirozený vývoj v jazykovědě, ústup některých směrů, témat i metod (zejména generativních a transformačních postupů) a růst významu jiných (např. pragmatiky, jazykové komunikace apod.).

Málokterý uživatel si uvědomí, kolik úsilí stojí vtělit co nejúplnější informaci do co nejkratšího bibliografického záznamu, kterých je v BČL 1983 1897. Je nutno brát také v úvahu, že se záznamy mohou dělat jen podle technických možností, jaké má bibliograf k dispozici. Též anotace v BČL 1983 musíme považovat za přednost, protože ne všechny bibliografie anotací užívají nebo je uvádějí (viz např. Analecta linguistica. Budapest).

Přesto bychom uvítali anotace ještě u většího počtu záznamů. Nevýhodné, ba i nežádoucí jsou tzv. druhotné záznamy, tj. ty, které se získávají z jiných bibliografií, tedy ne přímým náhledem. Ideální by bylo, kdyby mohl mít bibliograf k ruce všechny knihy, sborníky a časopisy, o kterých záznamy zpracovává. Víme, že to není technicky proveditelné, ale stálo by za to uvážit, jak omezit druhotné záznamy na minimum.

Dobré by také bylo oddělit časopisy od sborníků, popř. i od ročenek (pod samostatné oddíly 9.43 a 9.44) a doplnit anotace sborníků zpětně odkazy na zvlášť uvedené jednotlivé (tj. analyticky rozepsané) články sborníků, které jsou roztroušeny v celé bibliografii.

V každém případě konstatujeme s povděkem, že malý kolektiv dobře zvládá tak pracný úkol, informovat nás o veškerém lingvistickém dění v bohemistice u nás, a těšíme se proto na další svazky, na kterých se již pracuje.

---

[1] M. Nováková — Z. Lešková, Bibliografie české lingvistiky 1983, ÚJČ ČSAV, Praha 1985, 262 s. (dále BČL 1983).

[2] Posudky a informace o předcházejících bibliografiích české lingvistiky srov. J. Nekvapil, Čtyři svazky bibliografie české lingvistiky (1979, 1930, 1981, 1982), NŘ 68, 1985, s. 34—36; L. Klimeš, Pokračování Bibliografie české lingvistiky, SaS 46, 1985, s. 175—176; M. Nováková, Dvojí jubileum české bibliografie, NŘ 66, 1983, s. 142—145; A. Nejedlá, Bibliografie české lingvistiky, NŘ 66, 1983, s. 146; Z. Tyl, Výběr z publikační činnosti Ústavu pro jazyk český ČSAV a jeho pracovníků za léta 1971—1980, NŘ 64, 1981, s. 46—52.

Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 2, s. 85-86

Předchozí Alena Polívková: Slovinská místní jména

Následující Eva Pokorná: K druhému vydání knížky o rodných jménech