Časopis Naše řeč
en cz

Na okraj, na okraji

Libuše Kroupová, Alena Polívková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Češtinu 19. a 20. století charakterizuje mimo jiné i výrazná produktivita stabilizujících se sekundárních předložek, a to především z prostých nebo předložkových pádů podstatných jmen. Na vznik i rozvoj těchto výrazů působily i vlivy cizí a ty často budily odpor k nově vznikajícím výrazům, jejich počet není dodnes uzavřen — a zřejmě se bude stále doplňovat. Vývoj však není a asi ani v budoucnu nebude přímočarý; nejde totiž jen o obohacování jazyka těmito prostředky, ale i o zánik některých z nich.

Takovými výrazy, sekundárními předložkami, jsou v dnešní spisovné češtině i spojení na okraj a na okraji; užívá se jich v češtině, jak ukazují doklady z lexikálního archívu Ústavu pro jazyk český v Praze, teprve od 2. poloviny minulého století. Jedním z autorů, kteří zvl. spojení na okraj hojněji ve funkci předložky užívali, a tím ho pomáhali šířit, byl F. X. Šalda. Jeho dílo nám také naznačuje podnět, který k vytvoření této sekundární předložky v češtině přispěl: bylo to latinské spojení in margine (které častěji nacházíme v raných dílech Šaldových).

Jako mnohé jiné sekundární předložky vyvolávaly i tyto předložky poměrně dlouho pochyby o tom, zda jde o jazykový prostředek ústrojný a pro češtinu vhodný. Koncem 30. let našeho století se k tomu dvakrát vyslovil i časopis Naše řeč;[1] dospěl k názoru, že jde o spojení vhodná, spisovná, že se jich však někdy zneužívá,[2] popř. užívá mechanicky, bez zřetele k významu slova okraj.

Předmětem úvah může být dnes to, v jakém vzájemném poměru jsou obě podoby, tj. podoba se 4. pádem, na okraj, a podoba se 6. pádem, na okraji, zda jsou obě rovnocenné, zda je, nebo není mezi nimi významový nebo jiný rozdíl, zda si uchovávají původní významy ap.

Rozdíly mezi oběma spojeními ukáže kontext: Co lze říci obecně na okraj těchto (filmových) adaptací literárních děl; pronést připomínky na okraj problému, poznámky na okraj událostí, sloupek na okraj dne. Ve všech těchto případech můžeme dosadit synonymní předložku k ‚říci něco k (filmovým) adaptacím, připomínky k problému, poznámky k událostem, sloupek ke dni‘. Problém, události se nepředstavují jako celek, ale připojují se k nim jisté doplňky. Jinak tomu je ve spojeních: Obraz vjezdu Křižáků do Cařihradu … vznikl na okraji práce (Ant. Matějček 1942); knížka vzniklá na okraji básníkovy tvorby ap. V těchto spojeních výraz na okraji znamená ‚na periférii‘. Kdybychom uvedli spojení na okraji do stejného kontextu, jako je tomu u výrazu na okraj, např. sloupek na okraji týdne, znamenalo by to na závěr (ev. na začátek) týdne. Tohoto spojení se však neužívá. Z příkladů, které jsme uvedli, je patrno, že význam výrazu okraj se utváří podle kontextu, který navozuje pádové spojení s akuzativem nebo s lokálem. U spojení s akuzativem dochází [56]k takovému přenesení významu, že původní význam slova okraj, tj. část na obvodu, na konci, ustupuje významu vztahu mezi dějem a předmětem. U spojení s lokálem je přenesené užití významu v předložkové funkci původnímu významu slova okraj daleko bližší.

Se spojením na okraj se setkáváme častěji v nadpisech článků, statí, studií, zvláště odborných, se spojením na okraji v komentářích k odborným studiím. Významově oprávněné je spojení na okraj tam, kde autor naznačuje, že jeho výklad nevyčerpává téma jako celek a ve všech jeho souvislostech, nýbrž že uvádí ve svém textu další jednotlivá zjištění a doplňky nebo že se záměrně zabývá jen jednou složkou tématu; v témž významu užívají autoři v nadpisech někdy i pouhé staré primární předložky k. Předložkové spojení na okraji není tak časté a je oprávněné tam, kde se ho užívá ve významu ‚na periférii‘.

Pečlivý stylista musí tedy dobře volit jeden z výrazů pro význam, který má na mysli.


[1] Viz NŘ 22, 1938, s. 124n. a NŘ 24, 1940, s. 165n.

[2] Podobná doporučení s varováním vyslovovala Naše řeč i v případě některých jiných sekundárních předložek, např. předložky kolem užívané ve významu francouzského autour. Srov. NŘ 11, 1927, s. 93n.

Naše řeč, ročník 66 (1983), číslo 1, s. 55-56

Předchozí J. H.: Syntaktická konference v Nitře

Následující AP (= Alena Polívková): Slunečné, nebo Sluneční pobřeží