Kolem armády

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. J.) Výrazy tohoto způsobu, jako kolem armády, kolem automobilismu, kolem daňové reformy, okolo deníku dr. Stránského, okolo dr. Kramáře atd., v nichž si v poslední době začíná zalibovati naše žurnalistika a jimiž má býti vyjádřeno, že článek nadepsaný „Kolem armády“ je věnován různým výkladům, řečem, pověstem, jejichž předmětem a středem je armáda, jsou čerstvě importované galicismy, které některý česko-francouzský nadšenec vpašoval do české řeči novinářské. Užívá-li se v ruštině slova vokrug v témže významu (ačkoli ani velký slovník Daljův ani slovník petrohradské Akademie význam ten neuvádějí), je to asi téhož původu. Francouzské autour má základ v představě, že se řeč točí okolo něčeho, jako když někdo, pozoruje věc, obchází ji kolem dokola; je to tedy zkrácenina rčení »tourner autour de qch«. Týž význam jako franc. autour má i čes. o ve výrazech, dnes už ovšem neběžných, „uvázati pouta o ruku, provaz o strom“ anebo ve významu klidovém „o stole“ (= kolem stolu), na př. (Břetislav) káza Chodóm o Němcích i o sobě les zarúbiti Dal C. 86a (= okolo Němců i okolo sebe). Přenesením vznikly pak z tohoto významu vazby „mysliti, mluviti o něčem“ (t. j. řečí, v myšlenkách se kolem něčeho otáčeti), anebo „smlouvati se, jednati, mysliti, potýkati se o něco“ (v původním pojetí „kolem něčeho“). Proto vývoji našeho jazyka by odpovídaly jen dva způsoby titulů článků, vzniklých zkrácením celého rčení, buď O armádě, jde-li o pouhý předmět (v článku se bude mluviti o armádě), nebo o armádu, s významem spíše kausálním (jde, běží o armádu), kde tedy armáda je ne tak přímým předmětem, jako spíše podnětem diskuse (obranné) v článku obsažené. Ale mimo to naši novináři, přejímajíce toto francouzské „Autour de l’exposition universelle“ a p. jako módní novinku, chápou špatně význam franc. před[94]ložky autour, která zpravidla vyjadřuje, že úvahy článku takovým titulem označeného nejsou věnovány přímo výstavě, nýbrž že se jen otáčejí okolo ní, že navazují na ni a že se „autour“ blíží k tomu, čemu Němci říkají Randbemerkungen. Je-li však u nás článek nadepsán módně „Okolo daňové reformy, okolo náměštské vraždy“ a p., je to článek věnovaný přímo daňové reformě, referát o náměštské vraždě atd. Tu všude by stačila předložka o. Kdyby však dnešní novináři (starší toho asi nepotřebovali) stáli mermomocí o to, aby už v titulu bylo rozlišeno, jedná-li článek přímo o náměštské vraždě či obsahuje-li jen úvahy obecné, k nimž dal tento zločin příležitost, byla by pomoc snadná. Protože se články prvého způsobu nadpisují v novinách zpravidla nominativem (Daňová reforma, Náměštská vražda), bylo by možno v duchu jazyka použíti pro úvahy připojené k jistému předmětu předložky o s lokálem a psáti „O daňové reformě, O náměštské vraždě“ ve smyslu franc. autour. Že by se k tomu hodily v jednotlivých případech i jiné předložky, na př. před, po, nad, není zajisté třeba Čechovi ani zvlášť vykládati.

Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 4, s. 93-94

Předchozí Z našich časopisů

Následující Kultura