Časopis Naše řeč
en cz

Váha, hmotnost a nová soustava jednotek SI

Věra Vlková

[Články]

(pdf)

-

Mezinárodní soustava jednotek SI (Système International d’Unités) vychází z dříve používané soustavy jednotek MKSA (metr, kilogram, sekunda, ampér). V roce 1960 bylo přijato 6 základních jednotek SI, sedmá — mol — byla doplněna v roce 1971.

Podle doporučení RVHP mají být po 1. lednu 1975 jednotky soustavy [69]SI preferovány, od 1. 1. 1980 se pak mají stát jedinými normalizovanými jednotkami užívanými jak ve všech oblastech vědy, techniky a národního hospodářství, tak i ve všech oblastech našeho soukromého života.

Univerzálnost těchto jednotek povede bezesporu k lepší srozumitelnosti různých údajů v jednotlivých vědních oborech, k rozšíření možností jejich vzájemného porovnávání, k jednoznačnějšímu, spolehlivějšímu a rychlejšímu přejímání různých materiálů v celonárodním i mezinárodním měřítku. Vedle toho však zavádění nových jednotek soustavy SI s sebou přináší některé problémy, spojené především s dříve užívanou a vžitou terminologií.

Jedním z těchto problémů je i užívání termínu hmotnost místo dříve používaného váha (tíha) a vyjadřování těchto termínů odpovídajícími jednotkami. Situace je zde zatím z mnoha důvodů značně komplikovaná.

Termín hmota hmotnost užívaný v současné fyzikální terminologii je znám už z obrozenské češtiny. Oba tyto termíny užívané jako synonyma v ní označovaly „hmotný předmět, těleso, popř. látku, z níž je něco vyrobeno“ a byly synchronně spojovány se slovesem hmatati.[1] Později byl termín hmotnost definován jako „míra setrvačných a tíhových vlastností hmotných objektů“.[2]

Soustava SI vyžaduje užívat termín hmotnost místo dosud používaného termínu váha (tíha). Prosazování termínu hmotnost je podporováno tím, že lépe vyjadřuje fyzikální pojetí hmoty jakožto vlastnosti tělesa. Jedinou jednotkou hmotnosti je kilogram, síla (tíha, dříve váha) je v této soustavě vyjadřována v newtonech.

Při zpracování nové soustavy jednotek SI byla rovněž věnována pozornost takovým jednotkám, jako je právě kilogram, u nichž se uvažovalo o potřebě nahradit je novým názvem. U termínu kilogram vznikl tento problém proto, že kilogram je základní jednotkou, ačkoli má ve svém názvu číselnou předponu (kilo- = tisíc, srov. kilometr = tisíc metrů) používanou obvykle pro jednotky násobné. Z několika variant se používá místo názvu kilogram alespoň regionálně bes (Itálie), od [70]něhož jsou pak tvořeny násobné a dílčí jednotky (decibes atd.).[3] Dlouhá tradice názvu kilogram, spojená s počátky metrické konvence, je však pravděpodobně hlavní překážkou, proč nebude nový název přijat všeobecně, i když by to s největší pravděpodobností bylo oprávněné.

Dosud užívaná Technická metrická soustava jednotek používala v technické praxi pro jednotku síly (váhy) označení silový kilogram, kilopond, byly zde však problémy s jednotkou hmotnosti, kterou bylo nutno v této soustavě vyjadřovat jako kp. s2. m-1. V běžné technické praxi se ale jednotkou kilopond označovala i hmotnost, a to vzhledem k tomu, že otázky síly (váhy) se zde vyskytují mnohem častěji než otázky týkající se hmotnosti. Jinak je tomu v teoretických oblastech techniky, kde je terminologické odlišení síla (váha) — hmotnost bezpodmínečně nutné. Částečně se technická terminologie vyhýbá dvojznačně nebo ne zcela přesně užívanému termínu váha, terminologickými odvozeninami z tíhy — zatížení, zátěž, zatěžovat, zatěžovací apod.

Ve většině jazyků odpovídá našemu termínu hmotnost termín masa — srov. angl. — mass, fr. — masse, něm. — Masse, rus. — massa, pol. — masa, bulh. — masa, mongolsky — mass. Užívání termínu masa v češtině není vhodné především pro nežádoucí asociace u termínů odvozených. Český termín hmotnost se i přes větší délku (proti dříve užívanému váha) jeví celkem jako přijatelný a přechod k užívání této jednotky se uskutečňuje bez větších obtíží (srov. atomová, celková, měrná, molekulová, objemová, plošná, porážková, provozní, suchá, sypná, tarifní… hmotnost).

Nejvýraznějším problémem, se kterým se zde zatím setkáváme, je poměrně malá nosnost termínu hmotnost. Možnost utvoření adjektiva hmotnostní (popř. adverbia hmotnostně) nepostačuje k uspokojení všech vyjadřovacích potřeb (zatímco u termínu váha bylo k dispozici vedle adjektiva a adverbia i sloveso). Při přechodu k nové soustavě jednotek SI mohou pak u víceslovných terminologických sousloví vznikat z hlediska jejich tvoření celkem tři různé typy těchto pojmenování:

(1.) Terminologická sousloví tvořená celkem jednoznačně na základě nahrazení termínu váha (nebo jeho derivátů) termínem hmotnost (nebo jeho deriváty): atomová váha > a. hmotnost, měrná váha > m. hmotnost, váhová kategorie > hmotnostní k., váhová výhřevnost [71]> hmotnostní v., váhový průtok > hmotnostní p., váhová jednotka > hmotnostní j. apod.

(2.) Terminologická sousloví, která mohou mít po převedení na novou metrickou soustavu několik variant — srov. např. váhový přírůstek > hmotnostní přírůstek přírůstek hmotnosti — přírůstek na hmotnosti; váhový úbytek > hmotnostní úbytek úbytek hmotnosti — úbytek na hmotnosti.

(3.) Terminologická sousloví, jejichž převedení na soustavu SI působí jisté obtíže a zatím nebylo zcela vyřešeno. Tak např. místo termínu živá váha navrhuje Č. Höll užívání termínu hmotnost zvířete[4] bez jakékoli další specifikace, což odůvodňuje tím, že spojení mrtvá váha se používá pouze ojediněle. Místo terminologického sousloví mrtvá váha pak navrhuje poněkud složité a neobratné sousloví hmotnost zvířete v mrtvém stavu.

Vedle problémů jazykových narážíme při zavádění nové metrické soustavy na obtíže způsobené zakotveností původní terminologie v povědomí uživatelů. Přechod na systém hmotnost [kg] — síla (váha, tíha) [N] v oblasti vědy a techniky se uskutečňuje poměrně hladce, a to jak v projevech psaných, tak i v projevech mluvených. Ani v profesionální mluvě se v této souvislosti nesetkáváme s většími obtížemi. Jiná je však situace v projevech uskutečňovaných mimo oblast odborného stylu, mimo jeho fyzikální a technickou sféru, především v jazyce hovorovém, dále i v jazyce beletrie a v některých případech i v jazyce současné publicistiky, kde se i nadále na mnoha místech užívá termínu váha místo termínu hmotnost a situace je dále komplikována tím, že tyto veličiny se nevyjadřují v odpovídajících jednotkách (při setrvání na termínu váha by bylo nutno tuto jednotku podle soustavy SI udávat jednotkou odvozenou, kterou je newton — tj. N = m. kg. s-2).

Také v některých jiných oblastech, např. ve sportovní terminologii, bude nahrazování termínu váha termínem hmotnost vyvolávat u některých ustálených víceslovných pojmenování obtíže způsobené vžitostí a ustáleností této terminologie (váha/váhová kategorie / do 57 kg, do 78 kg, dříve bantamová, welterová váha [v zápase] apod.). Zdá se proto, že v podobných případech bude lépe zůstat u původní ustálené a vžité terminologie.

[72]Velké množství frazeologických spojení, která souvisejí s dřívějším používáním termínu váha a v nichž v žádném případě nebude možno nahradit váhu hmotností (nepřikládat tomu žádnou váhu, dodávat váhy, váha autority apod.), podporuje rozšíření a zachování termínu váha i v dalších spojeních — především v jazyce hovorovém a uměleckém.

Rozbor současné situace naznačuje, že při zavádění nové soustavy jednotek SI bude docházet k určitému odlišení projevů odborných, a to jak prakticky, tak teoreticky odborných, od projevů realizovaných mimo oblast odborného stylu, v nichž se užívání termínu hmotnost zřejmě nebude tak striktně dodržovat. V současné publicistice sice převažuje tendence k užívání termínů podle soustavy SI, v mnoha případech však zatím, patrně vlivem pocitu nejistoty a současně ze snahy neprohřešit se proti této soustavě, dochází k tomu, že se někteří autoři snaží novým termínům nejrůznějším způsobem vyhnout — srov. např.: „Po dokončení bude mostní konstrukce s estakádou obsahoval 8823 tun stavební oceli, plocha vozovek a chodníků bude mít 18 700 metrů čtverečních.“ (Práce 26. 7. 1977).

Zejména u neodborných projevů hrozí tedy nebezpečí, že pokud nebude uživatel jazyka znát přesný fyzikální význam termínů váha hmotnost, může docházet pod vlivem dvojznačně užívaného termínu váha k určitým věcným nesrovnalostem ve výpovědi. Přitom důsledné užívání jednotek odpovídajících termínům váha hmotnost tuto situaci nemůže vyřešit, protože bychom tak dostávali spojení především pro hovorový jazyk značně neobvyklá (váhová kategorie do 764, 91870 newtonů, popř. welterová váha vyjadřovaná v newtonech).

Zůstává tedy otázkou, nakolik vliv termínu váha, kterého se bude mimo oblast odborného stylu zřejmě i nadále používat místo termínu hmotnost, zamlží a zkreslí hranice mezi termíny váha hmotnost i sám obsah těchto termínů a nakolik se tento stav odrazí v rozkolísání úzu.

Termín váha má v českém jazyku dlouhou tradici a je v něm zakotven v několika významech. Není proto myslitelné, že by mohl z našeho slovníku beze zbytku vymizet. Tato situace je ve všech kulturních jazycích obdobná, a proto by bylo dobré snažit se o udržení podobného poměru v užívání termínů hmotnost síla tíha — váha, který existuje v těchto jazycích.


[1] Srov. J. Batušek, Příspěvek k charakteristice české fyzikální terminologie, NŘ 53, 1970, s. 17n., dále viz i F. Cuřín, Terminologické drobnosti z metodických časopisů, NŘ 43, 1960, s. 235—236, F. Cuřín, Kapitola o jazyce a didaktice fyziky, NŘ 44, 1961, s. 121—122, Z. Horák, K terminologii základních pojmů ve fyzice, Přírodní vědy ve škole 9, 1959, s. 417—418., L. Klimeš, K užívání termínu váha“, Přírodní vědy ve škole 10, 1960, s. 419n.

[2] Srov. J. Binko, Fyzikální a technické veličiny, 1968, s. 15n.

[3] Srov. k tomu i V. Šindelář, L. Smrž, SI nová měrová soustava, Praha 1968; V. Šindelář a kol., Metrologie a zavedení jednotek SI, Praha 1976.

[4] Č. Höll, Interpretace názvosloví z úseku růstu a vývinu skotu s přihlédnutím k novému termínuhmotnost“, Názvoslovný zpravodaj zemědělský 1976, s. 13n.

Naše řeč, ročník 61 (1978), číslo 2, s. 68-72

Předchozí Olga Müllerová: O jazykovém přizpůsobování partnerů v dialogu

Následující Josef Hubáček: Stylová platnost variantních podob příslovcí v Komenského Labyrintu

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1