Časopis Naše řeč
en cz

Doplněk k článku v Naší řeči

Jaroslav Kuchař

[Články]

(pdf)

-

V mé a Dokulilově stati o slovotvorné charakteristice cizích slov (NŘ 60, 1977, s. 169—185) chybí důležitý charakterizační rys týkající se slov složených. V první části článku je sice na něj odkaz (na str. 171), ale v druhé části tyto odstavce, které patří na s. 183 jako 3. odst. shora, nedopatřením vypadly.

V české slovní zásobě tvoří dnes už značně početnou vrstvu neutrálně spisovné i odborné jednoslovné výrazy skládající se z první části [29]domácí a z druhé přejaté, např. maloburžoazie, velkosérie, novogotika, rychlofiltr, plnoautomat, sklolaminát, plynosilikát, vzduchotechnika, dřevobeton aj. (viz čl. Vl. Mejstříka v NŘ 48, 1965, s. 1n. Zcela běžný je tento typ u složených jmen přídavných, např. literárněvědný, společenskohistorický, mladogramatický, jednoargumentový ak., srov. též výrazy s první složkou chápanou jako samostatné slovo — příslovce, např. lidově demokratický.

Naproti tomu velmi omezené je tvoření složených slov, v jejichž první části je základ slova domácího a v druhé části takový cizí prvek, který se v češtině jako slovo samostatně nevyskytuje (vyčleňuje se jen jako prvek mezinárodních kompozit). Řídká obecná jména takto tvořená mají — obdobně jako podstatná jména odvozená z domácích základů cizím formantem (typy vědátor, pracant, chytristika) — expresívně emocionální zabarvení, např. vlivologie. Pokud se takovým způsobem tvoří, popř. přejímají (kalkují) i pojmenování nocionální, naráží jejich plynulé vřazení do neutrální slovní zásoby na obtíže. To se týká např. výrazů teplofikace, plynofikace, nohejbal (tu by nepomohlo ani podoba „nohobal“) aj. Hojněji je některých z těchto prvků, které mají přechodný ráz (bývají proto v literatuře označovány jako poloafixy, polopřípony, afixoidy, sufixoidy apod.), využito při tvoření jmen vlastních, názvů různých podniků, výrobků aj., jejichž jazykové normy (i slovotvorné) jsou ve srovnání se jmény obecnými značně posunuty. Ale ani v této speciální funkci se taková jména nepociťují jako plně neutrální, srov. např. jména s formantem -ex jako Zverex, Darex, Prodex, Varex, Travex, Narex, jak o tom svědčí jednak jejich častá veřejná jazyková kritika, jednak využití tohoto typu v aktualizovaných jazykových hříčkách, jako např. v posměšném pojmenování Kotex (označuje stánky s partiovým zbožím v pražské ulici V kotcích).

Naše řeč, ročník 61 (1978), číslo 1, s. 28-29

Předchozí Eva Havlová: Několik méně známých zoologických termínů

Následující Miroslav Komárek: Za Jaromírem Běličem

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1