Úraz – úrazovost

Jan Kořenský

[Drobnosti]

(pdf)

-

Některá nově vznikající podstatná jména tvořená příponou -ost, jako úrazovost, nehodovost, návštěvnost, nemocnost, směnovost, porodnost aj., byla [191]před časem částí veřejnosti odmítána jako nadbytečná s tím, že je možno vystačit s množným číslem slov úraz, nehoda, návštěva, nemoc, směna, porod. Bylo třeba výrazy typu úrazovost obhajovat poukazem na jejich odlišný význam a na jejich terminologické a stylistické užití. Věnoval jim pozornost F. Daneš v Jazykovém koutku Literárních novin a v Naší řeči o nich psala Z. Hrušková (Naše řeč 40, 1957, s. 309n.) a V. Mejstřík (Naše řeč 46, 1963, s. 268n.). Společným významovým rysem jmen typu úrazovost je pojmenování určitého souhrnu často se opakujících jevů, většinou společně podmíněných, mající statistickou platnost. Pro tento významový odstín jim náleží pevné místo v názvosloví řady oborů, uplatňují se v odborném, ale i publicistickém stylu spisovného jazyka.

V poslední době se však obliba těchto slov zvýšila do té míry, že se některá z nich objevují i ve významech, které odpovídají základovým slovům úraz, nehoda, návštěva, směna apod. v jednotném nebo množném čísle. Na nebezpečí této záměny upozornila v citované drobnosti už Z. Hrušková. Uvedeme znovu několik příkladů, na nichž je možno ukázat na zásadní významový rozdíl členů takových dvojic, jako je úraz - úrazovost, nehoda - nehodovost, návštěva - návštěvnost.

V jednom místním časopise jsme četli větu: Na utkání byla jako obvykle vysoká návštěvnost. V tomto případě jde zcela zřetelně o význam slova návštěva, kterého mělo být užito. Naproti tomu je oprávněné užít slova návštěvnost v takových spojeních jako: návštěvnost sportovních podniků v tomto roce stoupla o 20 procent; vysoká návštěvnost není vždy dokladem dobré kvality filmů apod. V těchto případech už jde o pojmenování jevů statistické, souhrnné povahy, nikoli o konkrétní případ účasti obecenstva na nějaké akci.

Slovo úrazovost není na místě v heslu na pracovišti: „Pozor na úrazovost!“ — je to heslo varující jednotlivce před konkrétním úrazem, připomínající nutnost zachovávat bezpečnostní opatření a předpisy. Nejde tedy o úrazovost, jíž rozumíme ‚statistický souhrn počtu úrazů, ke kterým došlo za určité období například v závodě, v dopravě‘ apod. Rovněž zcela nevhodně je užito tohoto slova ve spojení V posledním týdnu bylo na našem závodě méně úrazovosti. Příslovce méně, které je se slovem úrazovost spojeno, předpokládá hodnocení množství jednotlivých konkrétních úrazů, úrazovost jako statistický fakt může být hodnocena jako vyšší, nižší, vysoká, nízká, nemůže jí však být méně nebo více. Zcela oprávněné je naopak slovo úrazovost v takových spojeních jako: vysoká úrazovost narušuje plnění plánu; pracoviště s vysokou úrazovostí; problém vysoké úrazovosti v dopravě a v případech jim podobných.

Máme-li rozhodnout, zda užít, nebo neužít podstatného jména tvořeného příponou -ost s významem souhrnu opakujících se jevů se statistickou platností, musíme mít jasno, zda jde skutečně o tuto statistickou platnost daného jevu, či pouze o jednotlivý, konkrétní výskyt téhož jevu.

Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 3, s. 190-191

Předchozí Miloš Helcl: III. celostátní spartakiáda zahájila

Následující Běla Poštolková: Proč laryngální, ale korneální?