Časopis Naše řeč
en cz

Z jazykové poradny Ústavu pro jazyk český

Zd. Hrušková

[Okénko z naší poradny]

(pdf)

-

Důležitou součástí činnosti Ústavu pro jazyk český je i činnost poradenská. Je soustředěna v jazykové poradně, která odpovídá na dotazy o jazykových otázkách telefonicky, písemně i při osobních návštěvách. Nejčetnější jsou dotazy telefonické. Ti, kdo potřebují poradit ihned, jsou většinou lidé, kteří s jazykem denně pracují — korektoři, korespondentky, redakce, úřady, kanceláře národních podniků a pod. Dotazy se týkají všech stránek jazyka. Nejde jen o pravopis nebo tvarosloví, ale i o tvoření slov, správnost vazeb, užívání cizích slov, stylisaci a pod.

K nejčastěji se opakujícím dotazům patří v poslední době zcela bez pochyby dotaz na podst. jméno ukazatel. Svým původem je to jméno činitelské, podobně jako na př. učitel, tazatel, cestovatel. Protože jména činitelská označují osoby, skloňují se životně. Tedy i podstatná jména ukazatel, činitel, jmenovatel, násobitel a pod. měla původně jen skloňování životné. Avšak rozpor mezi mluvnickou životností a skutečnou neživotností způsobil, že se mluvnická stránka těchto slov podřídila jejich významu, t. j. skutečné neživotnosti, a že se podstatná jména končící na -tel, pokud označují předměty neživé nebo pojmy, mohou skloňovat i neživotně. Tvarem slova musí se ovšem řídit i mluvnická shoda. Můžeme proto napsat (už podle nových Pravidel českého pravopisu, srov. článek o tomto jevu v předchozím dvojčísle Naší řeči s. 195): hospodářští ukazatelé byli splněni i hospodářské ukazatele byly splněny. V 7. pádě množného čísla bude ovšem vždy -i (s ukazateli), protože se tato jména skloňují podle vzoru měkkého (s muži, stroji).

Jiným zdrojem pochybností bývá tvoření slov. Tak na př. bylo potřebí utvořit jméno činnosti od slova původce. Od jmen činitelských na -ce se tvoří jména označující činnost nebo stav buď příponou -ovství (na př. správce — správcovství, soudce — soudcovství, podle toho bylo nově utvořeno vynálezcovství), nebo se přípona -ství připojí k pouhému základu slova, bez přípony -ce (na př. chlebodárce — chlebodárství). Podle dokladů v akademickém Příručním slovníku jazyka českého se od podstatného jména původce tvoří označení činnosti častěji druhým způsobem — původství. Podoba tvořená způsobem prvním — původcovství — vyskytuje se řidčeji.

Některá slova nebo spojení jsou sice utvořena správně, je však nutno jich užívat na správném místě. Ve statistice je na př. zcela správné, mluvíme-li o nehodovosti, úrazovosti, poruchovosti, návštěvnosti, ale bojujeme proti úrazům a nehodám a nechodíme do nemocnice navštívit nemocné v hodinách návštěvnosti od 2—4, ale jen v návštěvních hodinách. — Na dotazy o správnosti pojmenování blikavých světel u aut blinkry jsme nemohli odpovědět jinak, než že jde pouze o výraz pracov[310]ního slangu (srov. v Naší řeči 39, 1956, s. 250); stejně slangové je i spojení vynulovat konto, což má znamenat asi ‚vyčistit konto‘. Rovněž jsme odmítli klidovou přestávku, protože už samo slovo přestávka znamená ‚klid, odpočinek mezi prací‘.

V některých případech vznikají pochybnosti tazatelů z neznalosti významu slov podobně znějících, která se pak nesprávně navzájem zaměňují. Četné dotazy se týkají na př. podstatného jména typ, užívaného v nejrůznějších oborech, a slova úzce odborného typa. Tazatelé chtějí často nahrazovat běžné slovo typ výrazem typa, na př. ve spojeních poslední typ vozidla, starší typ stroje a pod. Tento způsob vyjádření není spisovný: typa označuje ve spisovném jazyce pouze písmeno nebo značku u psacího stroje nebo u tiskacího telegrafického přístroje. Jiný význam ve spisovném jazyce slovo typa nemá, výraz typ jím tedy nahrazovat nemůžeme.

Velmi hojné jsou dotazy na skloňování jednotlivých slov (na př. místo správného 6. pádu množ. čísla o vlacích, rozích, ceších, kolezích, hoších, technolozích by četní tazatelé chtěli mít tvar na -ách), na psaní předložek a předpon s — z, na interpunkci, shodu přísudku s podmětem, na přechylování. Na př.: Je rozdíl mezi paní Dolejší a Dolejšovou, Hořejší a Hořejšovou? (manžel paní Dolejší a Hořejší se jmenuje rovněž Dolejší a Hořejší; manželem paní Dolejšové však je pan Dolejš a Hořejšové Hořejš). V dotazech jazykové poradně se obrážejí i denní aktuální události, politické, kulturní, sportovní. Na př.: Jak zacházet s nejrůznějšími jmény souvisícími s návštěvami ze zahraničí?; pojmenovali v rozhlase správně obyvatele Kypru jako Kypřany?; proč říkají reportéři jednou touš a podruhé kotouč?; je správné, že ve zprávě o módní přehlídce se píše foneticky krepdešín, satén a pod. a že v novinách v rubrice Motorismus píší skútr atd.? A nemůžeme se divit tazatelům, že se v jazykové poradně zeptají, co udělat na př. s větami: Je třeba učinit všechna opatření, aby se zabránilo výpadkům výroby z důvodů poruchovosti elektráren, nebo: Ruku v ruce s jeho praktickou činností toužil jeho hloubavý duch po vzdělání, anebo: Nesvědomití lidé spekulovali na úkor bídy lidu. Ve všech větách se objevila spojení, kterých autoři užili nevhodně (výpadky výroby z důvodů poruchovosti, duch toužil ruku v ruce s činností po vzdělání, spekulovali na úkor bídy lidu) ve snaze vyjádřit se neobyčejně, nevšedně, aniž však znali skutečný význam spojení a jejich správné užití.

Jak je vidět, setkávají se pracovníci v jazykové poradně s rozmanitými otázkami. Jejich práce je pestrá a zajímavá. A že je i prospěšná a užitečná, o tom svědčí čilý provoz nejen pražské poradny, ale i její pobočky v Brně. Je to důkaz, že stále větší počet uživatelů našeho jazyka má pocit odpovědnosti k mateřštině a vědomí povinnosti mluvit a psát správně.

Naše řeč, ročník 40 (1957), číslo 9-10, s. 309-310

Předchozí Františka Havlová: Nechat někoho na holičkách

Následující Zd. Hrušková: Jazykové okénko brněnské Rovnosti

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1