Novinářská čeština

Dš (= František Daneš)

[Drobnosti]

(pdf)

-

O jazykové chyby v našich denních listech není — bohužel — stále ještě nouze (přesto, že Svaz novinářů věnuje otázkám jazyka a slohu novin zaslouženou pozornost). Svědčí o tom na př. řada jazykových nedostatků, které jsme namátkou vybrali z jediného čísla Rudého Práva (29. listopadu 1956).

Že nejde jen o nějaké nezávazné nedostatky, o tom svědčí na př. tato věta z poslední, sportovní stránky: „Může (V. Kuc) při jeho taktice absolvovat krátce za sebou tak těžké závody, jako ho čekají v Melbourne?“ O tom, že tu je možno užít jedině zvratného zájmena svůj, nemůže být nejmenších pochyb (přivlastňuje se tu původci děje, který je zároveň ve větě podmětem).

Jinou závažnou chybu jsme našli na s. 3 ve zprávách z ciziny; týká se pořádku slov: „Velvyslanec S. G. Lapin… zdůraznil, že očekává [63]okamžité odevzdání zástupcům sovětských úřadů sovětského vojáka Ch. Galijeva, který se dostal na rakouské území omylem…“ V češtině platí pravidlo, že přívlastek vyjádřený druhým pádem podstatného jména (sovětského vojáka Ch. Galijeva) stojí vždy těsně za podstatným jménem, k němuž patří (odevzdání), a nesmí být od něho odtržen žádným jiným výrazem. V našem případě je toto pravidlo výrazně porušeno tím, že mezi jméno a jeho přívlastek je vsunuto příslovečné určení (zástupcům sovětských úřadů). Má tedy souvětí znít správně takto: „… okamžité odevzdání sovětského vojáka Ch. Galijeva, který se dostal na rakouské státní území omylem, zástupcům sovětských úřadů“. Tento pořádek slov je vhodnější i s hlediska celkové souvislosti (jádro výpovědi je umístěno na konci). Nesprávný slovosled v případech našeho typu bývá častý ve špatných překladech z ruštiny (v ruštině platí totiž jiná slovosledná pravidla).

Před časem jsme psali v Naší řeči o t. zv. roentgenovém snímkování se štítu a o slovese snímkovati ve významu ‚pořizovati snímky tímto přístrojem.‘ V Rudém právu se však objevilo jiné sloveso, prosnímkovati, a to ve spojení bylo prosnímkováno téměř 50.000 osob. Vzniklo zřejmě z potřeby utvořit dokonavé sloveso předmětové obdobně jako u jiných podobných sloves (srov. na př.: filmovat — filmovat něco — nafilmovat něco). Nelze však souhlasit s tím, že tu bylo užito předpony pro-, neboť ta se svým významem k slovesu snímkovati nehodí. Zdá se vůbec, že v lékařském slangu nabývá tato předpona obliby, jak ukazuje na př. sloveso proočkovat, které jsme v Naší řeči (39, 1956, s. 120 n.) rovněž nedoporučovali. Soudíme, že se tu hodí spíše předpona o-, tedy osnímkovat (pokud neužijeme opisu podrobit snímkování někoho, provést snímkování u někoho). (Pokud jde o sloveso očkovat, dodáváme, že i u něho dokonavá podoba oočkovat je vhodná a je také doložena.)

A nakonec jednu perličku stylistickou. V rubrice „Další závody v cíli“ čteme: Celoroční plán výroby zboží splnil závod ČKD Rokytnice na 100,1 % spolu se všemi ukazateli…“ Pochybujeme, že prostý čtenář pochopí, jak ti ukazatelé souvisí s plněním plánu. Domníváme se, že snad onen závod splnil celoroční plán přesně podle jednotlivých ukazatelů. To ovšem z uvedené stylisace není vůbec jasné.

Naše řeč, ročník 40 (1957), číslo 1-2, s. 62-63

Předchozí Dš (= František Daneš): Odběru plynu složek

Následující Helena Kratochvílová: Instrukční film, nebo instruktážní film?