Proočkujeme děti na očkovišti?

Zdeňka Sochová

[Okénko z naší poradny]

(pdf)

-

V souvislosti s povinným očkováním kojenců proti tuberkulose se nedávno objevilo i nové slovo, nad nímž se čtenáři právem pozastavují, slovo očkoviště. Souhlasíme s nimi, že toto slovo není šťastně vytvořeno. Jména míst, na nichž se provádí nějaká činnost, se sice správně tvoří příponou -iště, ale takto odvozená slova označují — zejména ve svém prvotním významu — zpravidla nějaké volné prostranství. Tak je tomu na př. u slov cvičiště, bojiště, seřadiště nebo i obvaziště; pracoviště je vůbec místo, na němž se pracuje, ať je to volné prostranství (na př. ve stavebnictví), nebo dále soubor budov nebo místností, jedna místnost a pod.

Očkování se provádí v zařízeních ústavů národního zdraví, po případě v místnostech k tomu účelu vhodně upravených: očkování kojenců na př. v dětských poradnách, kalmetisace novorozenců přímo v porodnicích, očkování dospělých někdy přímo na pracovištích a pod. Kdyby bylo třeba utvořit jednoslovné pojmenování pro označení místnosti, v níž by se očkovalo, pak by byl vhodnější výraz očkovna; podobně hovorna slouží k hovorům a v pracovně se pracuje. Soudíme však shodně s lékaři a zdravotnickými pracovníky, že se bez tohoto nového souhrnného pojmenování zatím obejdeme. Je možno říci, že očkování se provádí v té a té dětské poradně, v tom a tom zdravotnickém středisku atp. Slovo očkoviště ostatně není tak zcela nové. Po prvé se objevilo skoro už před dvaceti lety, ale jako nepotřebné se neujalo.

Sloveso očkovat známe kromě z lékařství stejně dobře také ze zahradnictví. Očkování, ať lékařské nebo zahradnické, nám přineslo ještě jiné názvy, o jejichž potřebnosti nebo i správnosti je možno pochybovat. Jedním z nich je název očkovač, a dokonce očkovák pro toho, kdo provádí očkování zahradních kultur. — V lékařství málo užívaný název [121]očkovanec, t. j. člověk, u něhož bylo provedeno očkování, je naopak vžitý v zahradnictví, kde označuje naočkovaný stromek. Podobně i v zemědělství je názvem pro rostlinu v prvním stadiu po očkování, než se očka plně vyvinou. Ačkoli se někomu slovo očkovanec jako označení pro očkovaný stromek může zdát méně vhodné — protože obvykleji se příponou -ec tvoří z příčestí trpných jména osob, jako na př. zaměstnanec, pojištěnec —, nemůžeme proti užívání slova očkovanec v zahradnictví a zemědělství nic namítat.

Vhodné se nám zdá přenesení slovesa očkovat v zahradnickém významu i do jiných oborů činnosti. Na př. v zemědělském názvosloví název očkování půdy znamená, že se do půdy vpravují hospodářsky užitečné bakterie. Nejnověji se sloveso očkovat rozšířilo v hutnictví a slévárenství. Očkování kovů je zušlechťování, zkvalitňování kovů přísadami vzácnějších kovů a látek. Zušlechťovací látce se ve slévárenství říká očkovadlo. Bylo by tu ovšem možno užít i výrazu očkovací látka, podobně jako máme v lékařství očkovací nůž a kopíčko nebo očkovací metody; avšak užívání jednoslovného názvu očkovadlo má v praxi mnoho výhod, a proto je schvalujeme.

Nemůžeme však schválit nevhodný, slangový výraz proočkovat děti, kterého užívají pracovníci v zdravotnictví v poslední době často, zejména v různých statistických hlášeních (bylo proočkováno tolik a tolik dětí a pod.). Předpona pro- má v tomto případě vyjádřit prostou dokonavost děje, avšak přivádí toto sloveso do blízkosti sloves jako propláchnout, prosytit, propíchnout a pod., a tím vyvolává v posluchači nebo čtenáři nesprávné, nežádoucí představy. Spisovně tu vystačíme s výrazem provést očkování.

Naše řeč, ročník 39 (1956), číslo 3-4, s. 120-121

Předchozí František Svěrák: Složená slova s -met

Následující Karel Sochor: Dýza, dyzna, dyšna, dyksa — tryska, hubice