[Drobnosti]
-
klademe při údajích o počtu druhů, mimo to pak také při pojmech abstraktních a hromadných, a počítáme-li věci označené jmény pomnožnými. Proti tomuto usu se často chybuje a místo druhových číslovek se objevují číslovky základní. NŘ. již v prvních ročnících ukazovala na nesprávná spojení jako obě oceli m. obojí ocel (III, 52), tři přepadnutí m. troje přepadení (I, 61), dvě přání m. dvoje přání (II, 151), měřiti dvěma lokty m. dvojím loktem (IV, 200). S chybami této povahy se český čtenář setkává velmi často. Z dokladů, jež nám v poslední době poslal prof. E. Pavelka z Čáslavě, vybíráme tyto: »Přítomnost« (IX, 9) psala o matchi dvou Prah (t. j. Prahy minulosti a Prahy dnešní) m. dvojí Prahy. V »Národním osvobození« (25. XII. 1931) vzpomínal legionář, že prožil v Rusku pět vánočních svátků m. patery svátky. Na jiném místě (15. XI. 1931) referoval tento časopis, že Radselo má pět dětských jeslí, m. patery jesle. »Sobota« (18. X. 1930, str. 495) uváděla, že velké poučení přineslo několik obecních voleb m. několikeré volby. Táž chyba je v citátu z Národní politiky (9. XI. 1930): »Pojďme tam (do krámu) a prohlédněme si několik šatů«; také A. C. Nor napsal (ve Zvonu XXXII, str. 75): ...bylo řečeno z několika úst. Jiří Červený ve hře »Studentské lásky« (Praha 1927) dává návod pro scénu: Měšťansky zařízený pokoj s dvěma dveřmi (str. 23) [126]m. s dvojími dveřmi. Že někdo »zkoušel otevřít několik dveří« m. několikeré, čte se v překladě »Ubožáků« (Bídníků) od V. Huga (II, str. 183; přel. Jiří Nový 1928); v témže díle (III, 118) se mluví o obou hodinkách. Tu projevil překladatel stejné matení číslovek jako humoristická figurka Národní politiky Pepíček N., jehož představa, že obžalovaný dostal 24 hodin, byla znázorněna obrázkem muže s několikerými hodinami v náručí (v čísle z 30. VIII. 1931). Ani všechen není vždy na místě u jmen pomnožných, jak ukazují příklady: ...špatnou chuť, jež musila zůstat ve všech ústech po soustě, kterým je počastoval (Lidové noviny, 18. X. 1931); kdyby tohle řekl, letěl by všemi dveřmi do hally (Národní politika, 18. X. 1931).
Naše řeč, ročník 16 (1932), číslo 4, s. 125-126
Předchozí »Dodlist«
Následující Havel