Časopis Naše řeč
en cz

Návštěvou u novin

B.

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

4. »Právo lidu«

Pozval jsem se na neděli dne 6. června. Byl jsem žádostiv, jak se tu daří naší řeči, když pořád noviny píší, že strana sociálnědemokratická nestojí na »nacionálním« stanovisku, že je k češství vlažná, že hledá spojenství s německými soudruhy. V jakém poměru je tedy asi český jazyk jejího hlavního orgánu k politice a naopak? O některých spisovatelích této strany vím, že pěstují přímo kult jazyka, milují, ba zbožňují jazyk, pracují o něm s láskou zrovna mateřskou nebo mileneckou.

Nuže, takovou starostlivou péčí o jazyk zrovna nedýchalo toho dne ovzduší v Právu lidu, spíše bylo si možno odnésti dojem, že by nějaký pečlivější korektor a oprávce u něho byl žádoucí.

Při pravopise užívá vrchní dozorce této stránky časopisu nějakého jiného rádce, než jsou tak zvaná úřední Pravidla českého pravopisu, vydaná knihoskladem. Připouští důsledně jen súčastniti se (ač tato Pravidla poznamenávají: lépe zúčastniti se), propustil sespolečenštěný m. zespolečenštěný (Pravidla praví na str. XV: [199]píšeme z, když poznáváme, že v složenině je význam = učiniti tím, učiněnu býti tím, státi se tím nebo vykonati to, co slovo základní znamená); tiskne se stále hříště m. hřiště, skytá (důsledně) m. skýtá, zapřísáhlý m. zapřisáhlý, hodně přívrženců m. přivrženců, vojska týčila se před ním m. tyčila se, svižná šelmička m. švižná (odvozeno o slova švih, švihati), sešel z cesty m. s cesty (byl na cestě). Teror se čte jednou s jedním r, po druhé s dvěma, ač stačí jedno. Dělí se: všech-no m. vše-chno. Užívá se předložky ku nesprávně: ku každé práci m. ke každé práci, ku konečnému sjednání nápravy m. ke konečnému, ku zvýšení tarifů m. ke zvýšení, ku sociálnědemokratické straně m. k sociálnědemokratické. Předložky ku lze užívati jen před p (tedy ku Praze, ku pomoci).

V oddíle tvarosloví, kmenosloví a slovníku dovoluje Právo lidu svým redaktorům a přispěvatelům nedovolenou volnost, čehož nutno litovati. Našli jsme tu mnoho chyb, nesčetněkrát už vytčených, které by se opravdu již neměly naskytovati. Tak na př.: výroba zbraní a střeliv má býti vyjmuta ze zájmu soukromého (spr. vyňata). — Tam seděli obejmuti v trávě (m. objati). — Od 30. června má přestati všechen styk s Maďarskem drahou i loděmi (spr. loďmi, neboť slovo loď se skloňuje nyní jako kost). Proto také je chybné: staví lodě (m. stavějí lodi). — Zaměstnanci nesmí socialisací ztratiti (lépe: pozbýti) zaměstnání (spr. nesmějí). — Masové konservy se stále vyrábí (spr. vyrábějí).

— Jaké pocity se dnes probouzí v prsou dělníka (spr. probouzejí).

— Blíží se slavnost šestistyletého výročí Dantova úmrtí (spr. šestisetletého). — Zavedením obchodní směnky mohla by se nahraditi chybící platidla (spr. chybějící platidla). — Byvší existence některých území dnes do moře ponořených je vědecky zjištěna (lépe bývalá jsoucnost, bývalé trvání; Čech by ovšem řekl nejspíše »jest vědecky zjištěno, že bývala území, dnes ponořená do moře«). — Několik retů se posměšně povysunulo (m. rtů).

— Obnosy se hemží toto číslo Práva lidu; marně »Naše Řeč« poukazuje na německý původ toho slova a na jeho české náhrady.

— Také nemístné ohledy se vyskytují: z ohledů politických protestují shromáždění (m. z důvodů pol.), a ve zvláštní oblibě je sloveso sdělovati; nic se neoznamuje, o ničem se nepíše a nepodává zpráva, všecko jen se sděluje, nebo se podává o tom sdělení. Vyřizování u bytového úřadu nevyžaduje tak dlouhé doby, pakli se za tím neskrývá něco jiného (spr. neskrývá-li se za tím; pakli = jestliže však). — V lásce je také slovo dotyčný: žádá se dotyčný činovník (lépe: příslušný), dotyčný ústav provedl již [200]výměnu zboží (m. tento, onen ústav), dotyčné dotazy jest zaslati panu X. (stačí: dotazy jest zaslati). Slovo to není sice chybné, ačkoliv velmi připomíná německé der betreffende, ale vytlačuje nám všecky prosté domácí výrazy stejnoznačné. — Mám pokoj a trochu nábytku do něj (spr. do něho). — Že tu neschází ani komise, sestávající ze zástupců atd., kdož by se divil? Komise složená nebo skládající se je příliš české. — Pokrok se jeví i v tom, že 4. pád zájmena ho zastupuje už také střední rod: zájemníci, jimž pozvání nebylo doručeno, nechť reklamují ho ihned (m. nechť je ihned reklamují). Ohledně divadelních představení poradí Dělnická akademie (spr. o div. předst., ve věci div. předst, stran div. předst.). — Stálá chyba ohražení, neuhražený schodek a pod. také zde našla útulek; správné ohrazení, neuhrazený snad se už ani neujme. —

Zachovávati přesnost ve vazbách, vázati sloveso s náležitým pádem, náleží dnes k věcem svobodného obchodu, podobně tvořiti si vazby a obraty nové. Tu si myslí přemnozí, že si může každý dělati, co chce, a psáti, jak chce. O jeden výšin z pravidelných kolejí, o jedno udeření jazyka víc nebo míň, na tom mnohým nezáleží pranic.

Pohříchu nemůžeme z této výtky vyjmouti ani Právo lidu. Našli jsme tu tato klopýtnutí: Marně tu rozpíná probodených dlaní Ježíš z Nazaretu (m. rozpíná probodené dlaně); kdo mi poručí viděti hranic a přehrad tam, kde jich není (m. viděti hranice a přehrady); bylo se dohodnuto (m. stala se dohoda); na zákoně samém se pracovalo dlouho (o zákoně se pracovalo); problémy mohou býti zodpovězeny (m. rozřešeny; jinak se může jen říci: odpovídati na něco, bylo na něco odpověděno); vyjma majetků neprávem nabytých (vyjma majetky); úřad měří dvěma lokty (spr. dvojím loktem); to by zanechalo po sobě velkých stop (m. veliké stopy); všichni činovníci jsou povinni bráti na jednání osobní účast (m. osobně se účastniti j.; budou-li tu účast činovníci jiným neb sobě bráti, nebudou ji ti obraní míti). — Nejsme s to již 3—4 roky koupiti si něco nového (m. nejsme s to, abychom si koupili, nebo prostě: nemůžeme si již 3—4 roky nic koupiti). — Velmi se rozmohlo také psáti: okres Chrudim, okres Plzeň a pod. m. okres chrudimský, plzeňský a pod. Nyní k tomu zavádí Právo lidu: jednoty Báně, Černošice atd. m. jednoty báňská, černošická atd. — Kradlo se, aniž by pachatel byl dopaden (spr. aniž pachatel byl dop.). — Každý chce najíti dostatečného zájmu (m. najíti dostatečný zájem). — Jako bacil proniká řeč také zájmeno týž. Sdružení sociálně-demokratických bezvěrců [201]nemá nic společného se sjezdem socialistických bezvěrců, protože týž je veden předáky českých socialistů, anarchistů a Modráčkovců (m. protože jest veden). O italské Lega Nazionale delle Cooperative se praví, že táž soustřeďuje ve svém středu (to je také pěkně řečeno!) všechna družstva bez ohledu na politické a náboženské názory (spr.: soustřeďuje v sobě). Vrcholu stručnosti dosaženo pak v tomto odstavci: 5. Ústav pro dodávky chladicích strojů v Neapoli. Týž vlastní skladiště pro konservované zemědělské výrobky (spr. skladiště). Část téhož (stenograf. protokolu) je ještě na skladě (m. část je ho ještě). — Jistý spekulant nakoupil zefírových pánských košil, kterými chtěl obchodovati (spr. s kterými). Zabýval se vůbec obchodem nejrozmanitějšími věcmi (spr. obchodem s nejrozmanitějšími věcmi). — Zase stručnost: Která (jednota) nebude moci (t. poslati si pro vstupenky), budou poslány poštou (spr. budou poslány). — V jiných věcech je p. korektor Práva lidu přísnější, na př. v kladení zájmena se za sloveso. Není přece možno, aby všichni přispěvatelé do tohoto čísla v tom byli shodní, že se musí psáti toto zájmeno všude až za slovesem, když tak přece nikdo nemluví. Či říká někdo: Ký div, že stává se sem tam taková věc? Jenom hádal se s řekou? Bylo zjištěno, že zabýval se obchodem? Že tak záhy přisvojil si všechny agrárnické nectnosti, zejména zpupnost a necitelnost (m. že si tak záhy osvojil)? Vybřednutí z novinářského hádání se (m. hádání)? Jeho přiklonění se ku sociálně-demokratické straně mohlo by zajímati i nás (m. jeho přiklonění k soc.-dem. straně)? Neboť co stalo se v Uhrách, nemohlo nás nechati lhostejnými (m. neboť co se stalo v Uhrách)? Protest proti nově tvořící se organisaci ruských komitétů, ve které přetvořují a zahalují se bývalé reakční ruské misse (m. protest proti nově se tvořící organisaci komitétů, v které se přetvořují a zahalují …)? A pod.

Ale čemu se musí každý nejvíc podiviti, je spousta cizích slov právě v tomto časopise, který má hrdý název práva lidu, lidu slouží, proň pracuje, zaň bojuje, jej poučuje a tedy má také býti pro dělný lid psán. Po stránce cizích slov stojí všechny ostatní časopisy, i ty, které jsou určeny hlavně vzdělaným třídám, za Právem lidu.

Neříkáme nic slovům náležejícím k názvosloví strany, jako organisace, sociálně-politická akce, agenda ústředního sekretariátu, odborový kartel, boykot, soukromokapitalistický systém, sekvestrace geniálních plánů, reformy, debaty, násilné germanisování, [202]národní tradice, socialisace atd., ač i nejedno z nich snadno by se počeštěné ujalo: ale taková záplava cizích slov, jaká se jeví v tomto čísle Práva lidu, přece jen by se neměla připouštěti v časopise věnovaném vzdělání lidu. Mluví se tu o literárních amatérech; když bylo v módě dekadentství, každý poeta prý musil býti aspoň drobátko degenerovaný nebo perversní; čtenáři nehledají nad čarou fantasie básníků, beztoho dvojnásob diskreditovaných; pověsti byly živě komentovány; je málo konkrétních vědomostí o theorii ruské revoluce, třeba je nahraditi dokumentárním studiem ideí a fakt; carofilská reakce se zdvíhá; bílý teror, anachronism a provokace, demolování; pro konflikt těšínský riskovati válku; Poláci sabotují plebiscitní řízení, libují si v ignorování mezinárodní komise, pasivní resistence proti provádění plebiscitu — nechceme se »oddávati zbytečnému kombinování«, ale myslíme, že bez slovníku cizích slov neb aspoň bez knihoskladových Pravidel českého jazyka a pravopisu, v nichž jsou nejčastější cizí slova vyložena, nemůže prostý čtenář novinám rozuměti. Něco si ovšem za každým tím slovem myslí, ale kdyby je měl vyložiti, jistě by raději mlčel. Tak se šíří povrchnost, frázovitost, nevědomostní domýšlivost. Proč se neřekne: prohlašují požadavky m. proklamují, protestujeme proti úmyslnému týrání dělníků m. proti šikanování, zástupce jejich zakročil m. intervenoval, stávku způsobila firma sama m. vyprovokovala, s povděkem se uznala dobrá vůle ministerstva m. kvitovala, stalo se bez slyšení povolaných míst m. kompetentních institucí, bytová potíž nebo pohroma m. krise dostoupila vrcholu, časté naléhání musí pomoci m. urgence, úřad by měl dbáti, šetřiti zákonů m. respektovati, na pokraji města dítky umírají hlady m. na periferii, obchodníci nechtějí sleviti s dosavadních hrozných, hrůzyplných cen m. horentních, uveřejniti v novinách m. publikovati? Proč psáti o krvavých lekcích (m. poučeních), o méně a vícecenných rassách (m. kmenech nebo plemenech), o získání cenných informací (m. cenných zpráv, cenného poučení), o kolosálních rozměrech (m. o obrovských rozměrech), o úplné náhradě mravní i materielní (m. hmotné), o signálu k vybřednutí z novinářského hádání se (m. o znamení, povelu k vybřednutí z novinářského hádání) atd.?

Co už dělati, aby přestalo aspoň toto hyždění a ochuzování jazyka? Laskaví čtenáři, poraďte!

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 6-7, s. 198-202

Předchozí B.: O vyučování jazyku mateřskému na školách obecných

Následující František Trávníček: Příspěvek k mluvě naší sibiřské armády

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1