Časopis Naše řeč
en cz

Provoz

[Hovorna]

(pdf)

-

(B. S.) Že slovo provoz, kterým se dnes vyjadřuje to, co Němci nazývají Betrieb, je slovo utvořené chybně, vykládali jsme v NŘ. už několikrát (III, 158; V, 115; VI, 20 atd.). Nemluvíme ani o tom, že by předpona pro- (která bývá u sloves prokopati, projížděti atd.) měla býti v češtině u podst. jména dlouhá, tedy průvoz (jako je průkop, průjezd, průchod, průvan atd. atd.), ale sám kmen toho slova je nesprávný. Jsou tu zmatena dvě slovesa, vezu a vedu. Sloveso přivezu (nedokon. tvar přivážím) má podst. jméno slovesné přívoz; vyvezu (vyvážím) — vývoz, odvezu (odvážím) — odvoz, navezu (navážím) — návoz, převezu (převážím) — přívoz (nověji převoz), dovezu (dovážím) — dovoz atd. Vedle toho jsou slovesa dovedu (dovozuji) s podst. jm. důvod; vyvedu (vyvozuji) — vývod; svedu (stč. svozuji, nč. svádím) — svod; přivedu (přivozuji n. přivádím) — přívod; odvedu (odvádím) — odvod; obvedu (obvádím) — obvod; podvedu (podvádím) — podvod; rozvedu (rozvádím) — rozvod; uvedu (uvádím n. uvozuji) — úvod; zavedu se (zavádím se) závod atd. Jinými slovy, podst. jména s kmenem -voz patří k slovesům vezu (vážím), podst. jména s kmenem -vod patří [96]k slovesům vedu (-vádím n. -vozuji). Tedy průvod (provod) patří k slovesům provedu (provádím, provozuji), průvoz (provoz) patří k slovesům provezu (provážím), jak ukazují četné příklady shora uvedené. Jde-li tedy o provozování (provádění) nějaké živnosti, podniku, tedy o to, co Němci nazývají Betrieb, patří tato slova do téže řady jako dovozování, vyvozování, přivozování (přivádění), uvozování (uvádění) atd., t. j. do skupiny složenin slovesa vedu, a podst. jméno slovesné musí zníti buď provozování (živnosti), nebo průvod (provod), právě tak jako dovozování — důvod, vyvozování — vývod, přivozování (přivádění) — přívod, uvozování (uvádění) — úvod. Pravíte-li, že provoz není od provážeti, nýbrž od provozovati, musilo by od slovesa dovozovati (= dokazovati) býti podst. jm. dovoz, od vyvozovati (nějakou poučku) — vývoz, od uvozovati (něčí slova) — úvoz atd. Podst. jm. provoz (průvoz) nepatří tedy k slovesu provozovati (provádím), nýbrž jako všecka jména na -voz, na př. dovoz, přívoz, vývoz, odvoz, návoz, dovoz atd., k slovesu vezu, vl. k jeho složeninám provezu (provážím), a nemůže pro Čecha znalého tvoření českých slov znamenati nic jiného než to, co něm. Durchfuhr, franc. passage. Je správné napsati na př., že za války polsko-sovětské zabránili čeští socialisté provoz (n. průvoz) zbraní z Francie do Polska, ale napíše-li někdo, že si vymohl na politické správě provoz hostince, nebo že nějaká továrna je v provozu, bude tomu rozuměti každý vzdělaný Čech, že ten hostinec nebo tu továrnu provezou nebo vezou odkudsi přes Čechy kamsi. To se snad děje v Americe, v Čechách jsme takový provoz ani průvoz ještě neměli. Provozovati živnost, náboženství a p. je výraz starý, podst. jm. provoz se však v tomto významu zrodilo teprve někdy v letech devadesátých „úřední cestou“ a rozmohlo se až v letech nedávných. Dříve se říkalo, že továrna pracuje n. jde, že stroj jde nebo běží, že je v chodu, že jízda vlaků byla přerušena, že elektriky nejezdí atd., dnes je všecko v provozu, provoz byl přerušen nebo obnoven atd. Úřední orgánové v své lenosti mysliti po česku a hledati přiléhavý název český chytli se s radostí německého universálního slova Betrieb a nějaký Poločech a Poloněmec vytvořil pro ně ze slovesa provozovati (= treiben, betreiben) universálního zmetka provoz. Že slova nová a špatně utvořená docházejí u nás větší obliby než stará a poctivá slova česká, to je o nás dávno známo. Lze se tedy nadíti, že to i slovo provoz u nás vyhraje. Proto však filologii zůstává právo, aby, jsouc dotazována anebo dokonce přesvědčována o správnosti tohoto slova, pověděla o něm, dokud je čas, své mínění.

Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 4, s. 95-96

Předchozí Nejvyšší soud

Následující František Oberpfalcer: Zdrobnělá slova, I.

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1