Časopis Naše řeč
en cz

Mechanická stavba elektrovodných sítí kabelových i venkovních

—l. (= Václav Ertl)

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Mechanická stavba elektrovodných sítí kabelových i venkovních. Pro potřebu výkonného personálu napsal inž. Václav Běšínský. 1921. Nákladem vlastním. Tiskl »Garmond«, s. s r. o. v Praze-Bubenči 365. Stran 138. Cena neudána.

O jazyce v naší odborné literatuře bylo v Naší řeči již několikrát referováno. Posudky se týkaly knih z různých oborů vědeckých a různé hodnoty jazykové i formální vůbec. Byly mezi nimi spisy, jejichž autoři projevili opravdu poctivou snahu o čistotu jazyka, ano i vzácný u nás smysl pro eleganci formální, byly mezi nimi také knihy, které nevynikaly nad úroveň obyčejné češtiny v odborné literatuře. A tato úroveň je bohužel stále velmi nízká, neboť odborná čeština stůně pořád všemi těmi neduhy, z nichž se beletristická, ano i novinářská čeština začíná přece jen pomalu vykřesávati a jimž se vyhýbati není dnes už docela žádné umění. Tato průměrná odborná čeština je docela zvláštní jazyk, v němž se stýkají a proplétají prvky načisto různorodé; vedle nejhrubších germanismů nalézáme v ní i nejnepřirozenější strojenosti, jaké lze najíti v brusech starších i novějších a jež se pak přenášejí z jednoho odborného spisu do druhého patrně od té chvíle, kdy některého z předchůdců dnešních spisovatelů napadlo věnovati také trochu pozornosti češtině svých knih. Ale takových záchvatů probuzeného svědomí jazykového jest v dějinách naší odborné literatury nemnoho.

Knihou, které jest věnován tento referát, obíráme se proto, že jejímu autoru záleží patrně na tom znáti náš úsudek o ní a snad i těžiti z něho, že je to kniha určená za rukověť personálu elektrických podniků, a tedy za pramen jeho odborného vzdělání, a zejména, že jest typickým příkladem toho, jakou češtinou se píší dnes u nás průměrné knihy odborné literatury. Autor knihy nebude nám zajisté míti za zlé, bude-li rejstřík našich výtek trochu dlouhý a konečný soud nepříznivý, neboť správná diagnosa, i když zní nedobře, je první krok k léčení, jež samo pak také nebývá řetězem požitků zrovna nejpříjemnějších. Mimo to [16]nejde tu o chorobu individuální, nýbrž, jak už bylo shora pověděno, o chorobu na tomto poli jaksi endemickou. A ani našim čtenářům, i kdyby se o předmět knihy pranic nezajímali, nebude tento referát na škodu, neboť si budou moci v paměti zrekapitulovati velmi značné procento jazykových poznatků a poznámek, které jsou roztroušeny po různých stránkách našich pěti ročníků.

Nejméně podnětů k výtkám, jak se ostatně samo sebou rozumí, zavdává pravopisná stránka knihy. Tu jde jen o některé jednotlivosti nebo nedůslednosti psaní, celkem nemnohé. Tak jest psáno chybně: poddajný 26 (poddajná trubice) m. podajný, prostranný 134 m. prostraný (neboť základem je slovo prostor, nikoli strana), odsává 90 m. odssává (ze ssáti), effektivní 12 m. efektivní, seslabení 78 m. zeslabení, sešikmený 90 m. zešikmený (ač by snad bylo bývalo lépe tomuto zbytečnému novotvaru se vyhnouti), porcelánová 107 m. obvyklého v češtině porculánová, tenšení kabele 27 m. tenčení (tenký — tenčiti). Slovo tloušťka píše spisovatel podle výslovnosti obecné důsledně tlouštka 4, 5, 6, 10 a j. a skloňuje pak ovšem 2. p. mn. tlouštek 21, 77 m. tlouštěk, jak se skutečně říká. Proti správné kvantitě se prohřešuje, píše-li na př. zdvihací 19, 91 m. zdvíhací, ohybati 26 m. ohýbati (slož. z hýbati), umísťovati 15, 33 a j. m. umisťovati, rozkomihati 60 m. rozkomíhati (slož. z míhati jako s-komírati, ko-drcati, ko-rmoutiti), napáječ 20 a j. m. napaječ, rozváděč 26, 36 m. rozvaděč (jako pomahač a p.), unosný 89 m. únosný, chránící obal 10 a j. m. chránicí (jak svědčí synonymum na jiných místech užité, ochranný), v posledních létech 6 m. letech; podst. jméno žíla mívá kmenovou samohlásku nezkrácenu, kde ji spis. jazyk zkracuje, na př. žílami 4, 13, 16 m. žilami, žílou 6 m. žilou, žílám 15 m. žilám a také jednožílový, vícežílový 4 m. jednožilový. Nedůslednost pravopisnou je pozorovati také ve psaní některých cizích slov, na př. atmosferický — atmosférický 104, sekunderní 20 a j. — sekundérní 60, 62, nejvíce u slova fáze, které se píše trojím způsobem: vedení třífasová 12, faze — fáze 32, fazí 6 — fází 61, vícefazový 14 — třífázový 27. Dokonalý zmatek se jeví u slova kabel, které spisovatel psává buď podle jeho původní výslovnosti francouzské kábl, kábly 3, na káblech 134, nebo správněji podle výslovnosti u nás zdomácnělé kabel, kabelů 3, kabelový 3 a j., anebo konečně smíšením obojího způsobu kábel, kábely 134; tato směsice pravopisná je ještě komplikována dvojakostí tvarovou, neboť slovo kabel má tu sklonění tvrdé i měkké vedle sebe, na př. 2. pád ka[17]bele i kabelu 11 a j., množ. č. kábly 3, kábely 134, kabely a kabele 19 a j.

Také ve flexi jiných slov se vyskytuje podobné kolísání a často i chyby. Měkce se skloňuje na př. často také slovo účel: k tomu účeli 137 m. účelu, pro zvláštní účele 42, 48, 52 m. účely; trať má v množ. č. tratě 74 m. trati, zeď v 6. p. mn. zdích 105 m. zdech, práce však po starobrusičsku pracech 92 m. pracích. Stopy někdejší brusičské manie v užívání jmenných tvarů adjektivních jeví se v tvarech závisla 13 m. závislá, nutny 39 m. nutné, přípustna 121 m. přípustná, čitelny 131 m. čitelné, totožny 133 m. totožné, vedle nichž zase čteme po pražsku: není-li vodič poškozený 71 m. poškozen, na sloupech má býti vypálené zkrácené označení 76 m. vypáleno, pásky, které bývají mezi sebou spojené 103 m. spojeny, a konečně v třetí ještě tónině: pocínovaný vodič jest nepříjemným 7 m. nepříjemný, velmi obtížnou jest otázka 31 m. obtížná; ve větě »stojan se musí sestrojiti obzvláště mohutně« 74 jest doplňkové adjektivum zaměněno nesprávným příslovcem, asi tak, jako kdybychom řekli, že krejčí ušil kalhoty krátce a kabát velice. Píše-li spisovatel o hřídeli, že ho vyzdvihnou 19 m. jej, dovedeme to omluviti, třeba ne odpustiti; těžší je však pochopiti, píše-li o pásku, že se na něho navine vrstva juty 8 m. na něj, neboť tak nemluví přece vůbec nikdo. Zájmeno týž nemá 2., 6. p. mn. těchže 8, 81, nýbrž týchž a mezi tvary jich a jejich jest jistý rozdíl, o němž bylo v N. Ř. již několikrát vykládáno a který brání psáti jichž okolí 121, jich lana 123 m. jejichž, jejich, a jejich uložení 74 m. jich.

Mezi tvary obecného jazyka a správnými nebo papírovými formami dnešní spisovné češtiny kolísá se autor zvláště v tvarech slovesných; tak se vedle tvarů správných dočítáme i vulgarismů sevřou 23, uzavřou 29 m. sevrou, uzavrou, nanešen 58, přenešená 124 m. nanesen, přenesená, nedotknul 133 m. nedotkl, ohražen 134, 135, ohražení 37 m. ohrazen, ohrazení, nahražen 51, nahražovati 73, 98 m. nahrazen, nahrazovati; a zase vedle správných tvarů i běžných nesprávností dnešní talmové češtiny, jako 3. mn. nesmí 48, 92 a j. m. nesmějí, připouští 70, 76 m. připouštějí, otáčí 71 m. otáčejí, stojany se staví 82, 83 a č. m. stavějí, znečistění 107 m. znečištění, jištění 109 a tamtéž nespr. jistěny. Velkou rozmanitost tvarů jeví sloveso pnouti a slovesa jemu podobná; elektrotechnikové říkají sice důsledně a správně »napětí«, ale vedle tvarů zapětí, vypětí 125 dočítáme se hned na vedlejší stránce 124 tvarů zapnutí, vypnutí; na str. 55 je správné napjat 55, ale na téže stránce a j. (55, 57, 104) zase napnut, upnut 42, zapnut 38, [18]42, 100 a podobně přejmut 77, vyjmut 129 m. přejat, vyňat; inf. zapnouti, ale na str. 133 po moravsku vypjati.

Staré známé z říše chyb a strojeností jazykových poznají čtenáři NŘ. ve výrazech: mimo toho 8, 25 a č., mimo olova 38, mimo těchto kabelů 8, mimo koz 91, ačkoliv se i správná vazba s 4. p. vyskytuje; ku stěnám 25, 49, ku vkládání 97 m. k stěnám, ke vkládání; okolo a pod řadem 24, před a za spojkou 29 m. okolo řadu a pod ním, před spojkou a za ní; i umělé vokalisování předložek, v jakém si libovávají naši básníci, je zjevem dosti častým v tomto jinak střízlivě psaném spisku: obejímají 4 m. objímají, sejímání 27 m. snímání, seřízeny 37 m. zřízeny, otevírání 40, 98 m. otvírání, rozevírati 91 m. rozvírati, odebírá 42 m. odbírá, odečítají 58 m. odčítají atd. Zvláštní zálibu mají naši odborní spisovatelé v předložce o, užívajíce jí velmi často a násilně ve výrazech, v kterých jí jazyk nikdy neužíval a neužívá; snad i v tom je možno viděti stopu nějaké brusičské maroty, která se lekávala předložky s, podezřívajíc ji z germanismu, ač upadala často z bláta do louže; tak čteme na př. často: vedení o nízkém napětí 12 m. s nízkým; lože o tlouštce asi dvou průměrů 20 m. ztloušti, tlusté; spojky o pevnosti nejméně 4/5 vodiče m. které mají pevnost; příčka o síle sloupů u vrcholu 80 m. silná jako atd. Spíše by germanismem mohl býti způsob, jakým se užívá v odborné literatuře i zde předložky pro; česky neříkáme, že se pro tato vedení užívá gumy 3, pro obaly juty 4, pro stojany jen zdravého dřeva 74, nýbrž na vedení, na obaly, na stojany; spojky pro jednoduché dráty 51, svorky užívané pro odbočky t., nýbrž k drátům, k odbočkám; kabel určený pro napájení 6, pro užití v dolech 9, nýbrž k napájení, k užití. Najisto nečeské je užívání předložky na ve významu časovém, na př. nato 75 m. potom, načež 25, 71 a j. m. potom, a ve rčeních: následovati na to 19, 70 m. potom, a spojovati olovo na skříň 31 nebo připojovati odbočky na kabely 39 m. spojovati se skříní nebo připojovati ke kabelům.

I jiných nesprávných vazeb je v knize dosti. Na př.: takováto opatření mohou se užíti 35 a j. m. takových opatření se může užíti; je-li nosič užit 80 m. je-li ho užito; vyžaduje jeden drát 69 m. jednoho drátu; cement, který se upotřebuje 92 m. kterého; aby neposkytovaly příležitost 95 m. příležitosti; průměr přibývá o 0,7 cm 77 m. průměru přibývá n. průměr se zvětšuje; pokud druh půdy tomu dovolí 20 m. to; aby bylo zamezeno vzájemnému posunutí sloupů 122 m. vzájemné posunutí; aby bylo vyvarováno hnití dřeva 122 m. aby bylo zabráněno n. aby se bylo možno vyvarovati hnití dřeva (neboť vyvarovati = vystříci, uchrániti někoho); [19]spojky musí býti odlehčeny 48 m. spojkám musí býti odlehčeno (pod. 68); spokojiti se se zjištěním stavu 40 m. zjištěním. Z pražského nářečí přešla do naší knihy patrně vazba »všimneme-li se« 60 m. si, z novinářské češtiny velmi oblíbené rčení »jest vidno« 5, 10 a často m. jest viděti. Rád užívá autor také genitivu komparativního; působí to obyčejně strojeně, někdy i podivně, zvláště když by se po komparativu mělo opakovati podst. jméno s genitivním přívlastkem; na př.: pevnost dvojdílných spojek jest o něco menší spojek jednodílných 50, t. j. než pevnost (= pevnosti) spojek jednodílných.

Je přirozené, že rostoucí odborná literatura a technické pokroky přinášejí s sebou nutnost hledati pro nové pojmy anebo pro věci dosud nepojmenované i nová slova; ale nemá se to díti zbytečně a je k tomu třeba jistého vzdělání anebo aspoň citu jazykového, aby takové novotvary neurážely lidi jazyka znalé. Zbytečné a namnoze chybné novotvary, které ovšem s pokrokem technických věd nemají nic činiti a které ostatně nejsou ani zvláštností odborné literatury, jsou na př. příd. jména proveditelný (tento způsob není proveditelný 21 věrně podle němčiny m. není možná jej provésti, nedá se provésti), doporučitelný (spojky jsou doporučitelny ke spojování 49 m. lze je doporučiti, hodí se; mnohdy je doporučitelno svěřiti to továrnám 67 m. je dobře, je radno, doporučuje se atd.); patřičný 31, 86, 132 (novotvar sice už obstarožný, ale stále svěží) m. náležitý; zbytečná jsou podst. jména zadlažba, na př. prováděti zadlažbu 21, 37 m. zadláždění zvláště jde-li o výkon (mimo to spr. tvar by byl zádlažba), průhyb 57, 59 m. prohnutí (patrně zase v obou případech stopy někdejšího brusičského strachu před podst. jmény slovesnými); zbytečné je i sloveso prověsiti (vodič ve dvou bodech zavěšený se prověsí do zvláštní křivky 55 m. prohne, zprohýbá). Nesprávný je novotvar poolověný (deska pozinkovaná nebo poolověná 101) m. olovem pokrytý, potažený, neboť od slovesa »pooloviti«, utvořeného snad podle »poměditi«, znělo by příslušné příd. jméno poolovený (jako vysloviti — vyslovený a p.). Nečeské a podle našeho laického rozumu snad i zbytečné jsou rozličné odborné složeniny, o nichž ostatně v N. Ř. už také bylo mluveno: na př. vodotěsný 27 (wasserdicht) m. nepromokavý, vzduchotěsný 75 (luftdicht) m. neprodyšný, rourovod 21 a trubovod 36 (Rohrleitung) m. potrubí, malodráhy 31 (Kleinbahnen) m. drobné, menší dráhy. Nepěkný zvyk, který se podle německých X-Strahlen, D-Züge a p. výrazů začíná zahnizďovati v odborné literatuře, jest předrážení rozličných zkratek před podst. jména, k nimž příslušejí; na př. A-sloupy 79, H-stojany 80, U- a L-železa 83, nn-vedení 53 a j., [20]vn-isolátory 65 a p.; bylo by to tak tuze obšírné, kdyby se psalo po česku: sloupy tvaru A, stojany v podobě H a p.? A jak se má čísti takový výraz »vn-vedení«, když toto vn, nn je zkrácenina výrazů »vysoké napětí, nízké napětí«? Jiné nesprávné slovo odborné literatury, proti němuž N. Ř. už také psala, je slovo provoz (Betrieb); je utvořeno ze slovesa provozovati týmž mechanickým a primitivním způsobem, jako kdybychom utvořili slovo »dovoz« pro »argumentaci« podle »dovozovati«, anebo »úvoz« pro »uvozovací znamení« podle »uvozovati«, ale to mu nevadí, neboť žije vesele dál a neschází ovšem ani v naší knize. Podobná novota, speciálně elektrotechnická, je sloveso zemiti se svými složeninami (uzemiti) i odvozeninami (zemicí, uzemovati a p.), které znamená »vedení a p. tak spojiti se zemí, aby nemohlo ublížiti osobě na zemi neisolovaně stojící«. Slovo to je utvořeno zcela libovolně a násilně od podst. jména »země«, neboť není druhé odvozeniny toho způsobu v jazyce, která by dávala právo vtiskovati slovesu »zemiti« význam právě žádoucí (zpravidla znamenají takové odvozeniny buď něco dělati, jako »zdíti, prášiti«, nebo něčím opatřovati, jako »soliti, barviti«); mimo to si s ním naši elektrotechnikové nevědí rady a píší: uzemiti 31 a také uzemniti 38, uzemovati 36 a č. a zase uzeovati 28, 36 a j., příčestí vždycky jen v tvaru uzeměn, uzemění 28, 38 a j., ač z »uzemiti« by mohl býti jen tvar uzemen, uzemení (jako ulomiti — ulomen, ulomení a p.).

K slovům nepřesným tvarově se druží slova nepřesná nebo nevhodná svým významem. Jistě nikdo v Čechách neřekne, že vytvořil díru na uložení brambor, nebo dokonce, že ji zhotovil, jak se vyjadřuje v podobných případech náš spisovatel (str. 89, 90), neboť díra se udělá anebo ještě lépe vykope. Šrouby nemohou obdržeti příložky 51, protože o ně asi nestojí, ale mohou je dostati; vady staničních hlav nemohou zavdávati podnět k poruchám 54, neboť poruchy se nepodněcují ani nepovzbuzují, ale mohou ovšem býti jich příčinou, mohou je způsobovati a p. Neříkáme, že odbočky vedení jsou prováděny i z jiného materiálu než z hliníku 45, nýbrž že bývají i z jiného materiálu, že jsou z něho vyrobeny (vyráběny) atd., jako neříkáme, že obrazec uvádí jednodílnou spojku 49, nýbrž že ji znázorňuje, že ji zobrazuje a p. Marně bylo referentu badati, jaký je významový rozdíl mezi příd. jmény přípustný a dovolený ve větě »je radno napnouti vedení o 15 až 20 % více, než je vůbec přípustné dovolené namáhání vedení« 73; těžko bylo se mu odpoutati od obvyklého významu slov příznačný a příznačnost, která znamenají podle svého [21]původu od slova »příznak« totéž, co cizojazyčné symptomatický, symptomatičnost, a vpraviti se do odchylného slovníku autora, který uvádí to a to k vůli příznačnosti 87, vykládá, že je příznačno, že atd. 44, míně slovy těmito totéž, co v našem obyčejném slovníku znamenají slova »zajímavost, zajímavý«.

Nekonečný je růženec germanismů, jimiž je kniha našeho autora v pravém smyslu napěchována. Snad by se ani nenašel po rejstřících vyšlých ročníků NŘ. jeden, který by neměl svého blížence v této elektrotechnické příručce. Referent se ocitá opravdu na rozpacích, má-li tento bolestný růženec přeříkati od začátku do konce, ale pedagogický moment, o němž se zmínil na začátku, a okolnost, že tu běží skutečně o chyby v pravém slova smyslu příznačné, dodávají mu odvahy ponořiti se v tuto Niagaru germanismů.

Pravidelně, když spisovatel k něčemu dospěje, co chce uvésti, užívá příd. jména následující, velmi často zpodstatnělého (na př. vídeňské předpisy stanoví následující 3, 17, 60 atd. m. toto), někdy také příslovce následovně 44, 58 m. takto. Mezi nejoblíbenější slovesa patří: obnášeti, na př. vrstva obnáší 1 mm (6), počet obalů obnáší 20 vrstev (t.), specifická váha obnáší 2.84, bod tavení (obnáší?) 700° C (44 a j.); sestávati, na př. litá část sestává ze dvou dílů 33, pojistky sestávají ze sloupce 105, 7, 33 atd., jednou dokonce nějakou reminiscencí na správné »skládati se« také sestávati se: průřez vodivé žíly sestává se z menšího počtu drátů 11; docilovati, na př. to se podařilo v Americe docíliti tím, že 48, 28, 73, 75, 103; odpadati, na př. odpadá používání roubíků 63, natírání sloupů 83 i udržování jich 84; nacházeti se, na př. v půdě se mohou nacházeti škodliviny 8, na sloupu se nacházející osoba uchopí vodič 58; vysaditi, na př. kabely bývají vysazeny dešti a mrazu 19, 93 nebo poškození 104; jednati se, na př. kde se jedná o velká rozpětí 78, o ochranu 104. Jiné oblíbené výrazy přejaté ze zásob německého slovníka jsou bezpodmínečně 7, 37 m. určitě, jistojistě a p.; bezprostředně, na př. položiti b. na omítku 7, 8 m. na samou omítku, hned na ni, přímo na ni; v bezprostřední blízkosti kabelů 38, 107, 108 m. u samých kabelů, zrovna vedle nich, bezprostřední styk 101 m. přímý; s ohledem na napětí 12 m. podle, jest nejvhodnějším materiálem s ohledem na svoji bezpečnost 41 m. pro svou bezpečnost a pod., v ohledu bezpečnostním 15 m. pro bezpečnost, v tom ohledu 38 a č. m. v té věci, po té stránce atd.; všeobecně, na př. vodiče se upevňují všeobecně značně blízko 60 m. celkem, zpravidla, stojany jsou všeobecně namáhány tlakem větru, váhou a tahem [22]vedení 73 a j.; k vůli úspoře 83, 87 m. pro úsporu, z úspory; více m. několik, na př. jest jich více druhů 49, na více místech 100 a j. A dále ze zásoby napřebrané: aby byly vyloučeny ostré rohy 4 m. aby jich nebylo; aby (drát) šel dobře vplésti do provazce 12 m. aby se dal; za cenu dokonalé ohebnosti 13 m. (jen) aby jí bylo dosaženo, aby se stala ohebnou; je účelno užíti punčochy 24 m. je dobře, hodí se jí užíti; vzdálenosti jsou odvislé od napětí 34 m. závislé na napětí, závisí na něm; přiložiti kabel ke kabelu již stávajícímu 36 m. již položenému; zodpověden 36, 39 m. odpověděn; jsou viděti stopy 38 m. jest je viděti; následkem toho 38 m. tím; a sice 45 m. a to; náklad nehraje úlohu 54 m. nerozhoduje; teplota předpisy u nás za nejvýš se vyskytující přijímaná 57 m. pokládaná, uznávaná; metoda spočívá v tom 58 m. záleží; na základě počtu kmitů 58 m. podle počtu; vyvolati kývání 58 m. způsobiti; tomu se dá odpomoci 69 m. pomoci; vytahování vodiče se neprodělává až v zimě 73 m. se nekoná, vodič se nemusí vytahovati až v zimě; přicházející rozměry 77 m. vyskytující se, obyčejné; nedělají pěkný dojem 82 m. nevypadají pěkně; na druhé straně 84 m. zase; knížky vystavené pol. ředitelstvím 91 m. vydané; odbočka tvoří část soustavy 100 m. je částí; byl o tom vyrozuměn úřad 123 m. byla o tom dána zpráva úřadu a pod.

Na vrub německého vlivu a snad i úřední naší češtiny jest přičísti i patrný a silný sklon k nominálnímu vyjadřování, na jehož nečeskost, tuhost a abstraktnost jsme poukazovali před nedávnem v referátě o jazyce našich československých zákonů. I náš autor tak píše. Jen na ukázku z přečetných příkladů tohoto způsobu vyjadřování uvádíme: přiléhání víka je dokonalé 32; proč neříci, že víko dokonale přiléhá?; anebo: na kabelech má se pracovati jen za jejich vypnutého stavu 38 m. jen jsou-li vypjaty; anebo: pohyb jednoho vodiče proti druhému může způsobiti odlehčení vodiče způsobené (!) opadnutím sněhu z (!) jednoho vodiče, větrný vír aneb současné vyletění řady ptáků sedících na jednom vodiči 61. Jaká to úřední motanina a oč by se stala srozumitelnější, kdyby autor napsal prostě, že pohyb ten může vzniknouti buď od větrného víru, anebo ulehčí-li se náhle jednomu z vodičů tím, že s něho spadá sníh anebo že s něho sletí najednou hejno ptáků na něm sedících! Že se takovýmto hromaděním jmenných výrazů slohu krásy nepřidává, ukazuje věta tohoto způsobu; při jednání o povolení k stavbě souběžného vedení bývá dávána podmínka… 124; že mu nepřibývá ani srozumitelnosti, svědčí zase věta, v níž se praví, že jest žádati na sloupech vypálení délky sloupu 76 — požadavek, jemuž sloupy asi stěží vyhovějí.

[23]K této zálibě ve jmenném vyjadřování se druží i záliba ve výrazech významu prázdných, valnou většinou rovněž podle německých vzorů odlitých, které činí sloh namnoze zbytečně rozplizlým a úředně rozbředlým. Takové zbytečné a nečeské floskule jsou na př.: pomoci konopí těsniti spojování rour 23 m. konopím, hloubení díry pomocí lopatky 89 m. lopatkou (velmi často, někdy také za pomoci); vlivem jejich velkého zakřivení 3 m. pro zakřivení; z důvodů láce 76 m. pro láci (pod. 4, 36); za účelem manipulace s bubnem 18 m. pro manipulaci, za účelem docílení větší stability 79 m. pro větší stabilitu, pro účele (!) stojanů používá se dřeva 74 m. na stojany; je nutná vzhledem k poměrně malé vzdornosti 8 a j. m. pro malou vzdornost; pro případ, že by se přece chtěly stanoviti hodnoty 13 a j. m. kdyby se přece; v případě potřeby kabel se chrání 22 m. podle potřeby, je-li toho třeba; olejový obsah by mohl prostřednictvím řezu zvlhnouti 26 m. řezem (t. j. kudy); většina poruch vzniká následkem poškození kabelu 39 a j. m. poškozením, z poškození a p.; z toho důvodu, ježto 15 m. z toho důvodu, že n. proto, že; pokud se týče výšky isolátorů, platí zásada 34 m. o výšce. Zbytečná důkladnost jest také, píše-li spisovatel: při provádění nýtování 49, při procesu tvrdnutí, při příležitosti zmínky 15 m. při nýtování, při tvrdnutí, při zmínce; k umožnění odvinování kabelu užívá se heverů 19 m. k odvinování; pro vytvoření směsi betonové béře se 92 m. na směs; působením větru 55 m. větrem; postižený se odnese (obličejem nahoru, nejlépe nesením za ruce a nohy) 137 atd.[1]

Vlivu němčiny neušel konečně ani pořádek slov v této knize; jeví se zvláště v snaze, aby i obšírné výrazy přívlastkové, které němčina ráda řadí mezi člen a podstatné jméno, zachovávaly totéž postavení i v češtině. Tak vznikají potom výrazy: aby se vystačilo s pokud možno nejdelší (!) délkou kabele 36, vegetací dřevo kazících hub 78; výrazy namnoze i nejasné, jako na př. kabel stejnosměrný způsobuje při poruše do značné šířky působící podzemní výhně 20 (kam patří přívlastek »do značné šířky působící«?), průměr k vtahování určeného kabele 24 (k vtahování [24]kabelu, či kabelu k vtahování určeného?), uvedeno do provozu bezpečně schopného stavu 132 (patří k předložce do gen. provozu či stavu?) atd. Někdy z tohoto zaplétání rozvinutého přívlastku vznikne i povážlivá porucha stilistická; tak ve výraze, který by podle českého pořádku slov zněl »s ohledem (!) na ochranná zařízení použitá na ochranu slaboproudých vedení« byl rozvitý přívlastek »použitá atd.« vsunut před výraz »ochranná zařízení« a pořádek slov upraven takto: s ohledem na ochranu slaboproudých vedení použitá ochranná zařízení 118, t. j. druhá předložka »na«, která by se byla takto dostala do sousedství prvního »na«, — zmizela.

Pro úplnost dodáváme, že také tiskových a interpunkčních chyb je mnoho. Celkový dojem, jímž tato kniha působí po stránce jazykové, jest neutěšený.


[1] V knize, o níž tuto píšeme, jsou uvedeny také rozličné instrukce úřední; ale není možno vždycky dobře zjistiti, kam až sahá text citovaných instrukcí a kde začíná mluviti spisovatel, ani jsou-li instrukce reprodukovány věrně či jen parafrasí. Je tedy možno, že některé z chyb, které knize vytýkáme, jsou vlastně chyby naší úřední češtiny; v podstatě jsou to však chyby stále tytéž. Proto je těžko rozhodnouti, komu náleží palma.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 1, s. 15-24

Předchozí »Kleneč pod Čerchovem«

Následující Z našich časopisů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1