Návštěvou u novin

S.

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

6. Venkov

Probírajíce se obsažným číslem z 13. března, byli jsme ovanuti opravdovou vůní venkova: jeho vzdělávaných polí, jeho lesů, chalup, koní, ptactva. Zato hlasy, které jsme z něho slyšeli, působily nejednou dojmem naprosto cizím; ne, tak jako »Venkov«, náš milý český venkov bohudík nemluví.

Popatřme na slovník! »Mírová smlouva stanoví« prý »ohledně této likvidace zvláštní pravidla« (str. 1, sloupec 1), prý »ohledně likvidace banky rozhoduje jedině (správněji: jediné, jen) repa[115]rační komise« (1, 3), připomínají se »klausule ohledně budoucnosti arsenálu« (2, 3). Vypustil by takové byrokratické ohledně místo starého dobrého, docela zřetelného o (s 6. pádem) venkovan z úst? — »Stupnice třetí odpadá« (11, 1), rozuměj: entfällt. Proč ne po česku »se zrušuje«? — »V těchto skutečnostech leží vlastní zdroje pasivnosti celkového provozu národohospodářského« (2, 1). Co se prováží? Nejde prostě o národohospodářský život? — »Naproti podvýrobě figuruje nadspotřeba« (1, 4). Unter-, Über-! Obyčejná zmenšená výroba a zvýšená spotřeba by to dobře česky také zastala. »Úhrada mění se v podúhradu, t. j. ve schodek (2, 1); nebyla by se ta podúhrada mohla bez vysvětlování vynechati? — »Krajiny stojí pod vlivem výše tlakové, v důsledku čehož počasí jest jasné« (6, 4); »podrážděnost v důsledku přepětí nervů« (5, 1); »dokud v důsledku nejistoty o osudu sarského území objem německého území zůstává pochybným (správně: pochybný)« (3, 1); »duševního stavu, jenž trvá ve vrstvách dělnických jednak v důsledku útrap a běsnění válečného, jednak v důsledku chorobného vzrušení mysli« (1, 4); »obilí náleží k rostlinám mělce kořenícím, luštěniny k hluboce kořenícím. Z důsledku tohoto (!) může jednotka plochy více rostlin vyživiti (správně: vyživiti více rostlin)« (11, 3). »Důsledek« je slovo, bez kterého se neobejdeme v logice a v právích; ale říkati »v důsledku« nebo dokonce »z důsledku« místo prostého »pro« nebo »z« nebo »po« (jak se kdy hodí) je strojenost. — Nečeská jsou slova obnos (11, 1, m. částka), neodvislost (11, 4, m. nezávislost), docíliti (stejnoměrného smíšení těžko lze docíliti 11, 2, m. dosáhnouti, dodělati se), tuzemský (odborníků jak tu- (!) i (!) cizozemských 7, 2, m. jak domácích tak zahraničních); nečeský je význam slov dík (dík zkresleným představám o skutečných poměrech uvalena byla na zemědělství veliká břemena daňová 10, 1) místo pro, podle a pod., vyvolati (aby se předešlo nedorozumění, které by mohla zpráva vyvolati 6, 4) m. způsobiti, vzbuditi, následující (výbor podal dobrozdání následující:… 9, 1) m. tento, nalézati se (bankovky na území tom se nalézající 1, 1) m. býti, obíhati atp., spoře (střed maloměsta, tak spoře oživený osobami i událostmi 2, 1, rozuměj: spärlich) m. skrovně (spoře správně česky = vydatně!), více (že má rozhodnouti jeden nebo více rozhodčích 1, 3, čti: mehrere) m. několik (více = mehr!), přivoditi (pokles výnosnosti přivoděn byl zkrácením doby pracovní 1, 4, rozuměj: herbeigeführt) m. způsobiti; nečeská je fráze »když už jsem čtyři léta, že jest hanba plakati« 3, 2, m. jsou mi čtyři léta. Papírové je druhdy (může se mi zdáti důležitý ten še[116]říkový strom na dvoře, jak druhdy mi býval 2, 3) m. jindy (druhdy správně = občas!), doznati (obviněný doznal, že… 6, 4) m. přiznati (doznati = úplně vyznati!), úkor (aby nepracující vrstva na úkor prvé udržela své výsady 10, 2) m. újma (úkor = pokoření!), postrádati (Polska postrádá všechny potřebné kvality 2, 3) m. nemíti (Polsku scházejí všechny p. kv.), podpoření (o podpoření sociálních snah 10, 4) m. podepření, podpora, vidno (jak vidno z kritik 7, 4) m. viděti. K rodu starorakouských kancelářských běloušů se hlásí dotyčný m. ten, příslušný (z cifer dotyčných plyne 1, 4; rozebrat účetní závěrky a podrobit přehlídce důvodnost dotyčných nákladů 2, 1); míšenec krve české a germánské nebo románské vystupuje ve větě »bankovka anglická mohla vždy za zlato býti směnitelná« (1, 1), což česky znamená, že se »mohla kdykoliv směniti«, a germánsky nebo románsky, že »byla kdykoli směnitená«.

Někde zaráží nepřirozený pořádek slov: při příklonkách, při slovese ve větě vedlejší, při přívlastku. Tak čteme: když přišla jsem totiž ze schůze 5, 3, místo (je opravdu potřeba to psát?) když jsem totiž přišla; ačkoliv nevykonává se nejmenší tlak 4, 1, m. ačkoliv se nevykonává; pozemku, který hnojiti chceme 11, 1, m. chceme hnojiti; rozkladem v něm (v dusíkatém vápně) obsaženého dusíku 10, 4, m. rozkl. dusíku v něm obsaženého; o politické situaci a otázkách existenčních zelinářů ve Velké Praze promluví N. N. 5, 3 (ó existenční zelináři!). V takovýchto věcech venkovan, když mluví, nechybí.

Odchylky od přirozeného způsobu mluvení vyskytují se i na jiných stránkách syntaktických: »(Makovický) přeložil do slovenského Kreutzerovu sonatu« (5, 2); proč ne tak, jak se opravdu říká, »do slovenštiny«? — »Jest pochopitelno a přirozeno, že…« (1, 2), »vrány a klasy jsou nerozlučny« (14, 1); nač se nutiti do archaismů, když proti obyčejnému -é nelze v těchto větách nic namítati? — Slyšel kdo o stěhování se národů, naříká si někdo, že má mnoho honění se? Proč tedy psáti »vystěhování se mnoha desetitisíců« (13, 1), »honěním se za vlastním stínem« (1, 4)? — Tak bychom mohli ve svých otázkách dlouho pokračovati; kancelářské výmysly, germanismy a hlavně snaha vyjadřovati se neobvykle zatlačují řeč, kterou mluvíme: o likvidaci rozhoduje reparační komise, tato na námitky rakouské ničeho nedala (1, 3; správně: ta… nic nedala); zda by (bývalí zajatci) něco věděli o mém bratru, týž byl… (7, 2; bratru, byl…); schválně do příjmu postavil jsem průměry sklizně ty nejvyšší (10, 1; schválně jsem do příjmu postavil nejvyšší průměry sklizně); pokud tím [117]zdar výroby samotné není ohrožován (11, 4; samé); v té samé ceně (10, 4; v téže); jednotlivec s jeho hřebcem (11, 1; svým), nevyvinutý koník s jeho vadami (11, 2; svými); Ignác chtěl předejíti různicím (6, 4; různice); že ji (Finettu) člověk obdivuje (5, 2; že se jí obdivuje); národ mluvící jednu a tutéž řeč slovanskou (4, 3; jednou a touž řečí; lze mluviti lecco, ale řečí!); členové požívali stejná práva (6, 1; stejných práv); náhon můžete dál používat (8, 3; náhonu; požíváme maso, užíváme lék, ale požíváme výsad, užíváme nástrojů atd.); další zlevnění lze docíliti (14, 1; dalšího); (advokát) obývá byt v prvém poschodí (2, 1; obývá v bytě, nebo prostě obývá); nesmí se na strojích ničeho zlomiti (10, 1; nic); tou dobou se krise přiostřuje následkem klesání cen zemědělských výrobků a následkem nezmenšování drahoty výrobků průmyslových (10, 1; podle vzoru tasemnice; spr.: protože ceny z. v. neklesají a drahota v. p. se nezmenšuje); výzva byla málo platnou (6, 4; vzor »louka je zelenou«; platná); pojmenování, na které musíme si zvyknouti (4, 3; kterému musíme zvyknouti); oproti druhým (6, 1; proti); vyžaduje delšího cviku, než se s nimi (velkými dřevěnými lžícemi) naučí host jísti (4, 2; jimi; či je to personifikace, která ve lžících vidí soustolovníky?); dozajisté (5, 1; -a; do se pojívalo až do nedávna, arci kromě krásného vynálezu doň, s genitivem); atd. — Úpadek citu pro slovesné vidy, tuto význačnou a krásnou stránku slovanského slovesa, prozrazují věty: nutno dbáti, aby osoba při rozmetání dusíkatého vápna zaměstnaná neměla čerstvých ran (11, 1; rozmetávání); tohoto práva se krajané vždy rádi zmocnili (13, 1; zmocňovali). — A přímo ku podivu je, že dovede působiti potíže už i ta ubohá záporka: (vrabci) se vždy nemohli dosti nahašteřit (2, 3; nikdy); (osoba) neměla na rukou, jakož i jinde, boláků (11, 1; ani jinde); kdož ví, nebýti velkonočních svátků, zda by přestávky mezi »podzimním« a »jarním« zasedáním nebylo vůbec (5, 1; zda by přestávka byla vůbec).

Při takovéto skladbě nedovedou ovšem překvapiti ani velmi hrubé prohřešky proti hláskosloví a tvarosloví: ku zřízení (6, 1), ku zjevu (2, 2), ku hnojení (10, 4), ku latím (14, 1), ku nabíjenici (14, 1), vyhražuje (2, 3), slovenčiny (4, 1), Lloyda Georgea (7, 1; čti Džordža), mé mysle (2, 4), jejíž vodami (5, 2), jal se jej vyptávat (4, 1), začla (1, 4), pnul se (2, 2), přistál na ostrově (5, 1), byli vyjmuti (6, 2), sil jsem (11, 3; sel), promísení (10, 4; 11, 1), obilí utrousené (14, 1), související (4, 4), na břehu (opravdu? Amerika má arci mnoho divů!) Chicaga prohání se ryby (13, 3), sekáči mnoho lusků pozuráží [118](11, 4), od těch, kdož se shání (2, 1). Záhadnou věc vidí básník v lese, prý »jen malý zvonek tu prozře, jak nebem beránci pílí« (13, 1; myslí se, že zírá; ale prozře = prožere!). A stejně záhadného díla je schopen jiný básník, který oslovuje svůj rodný dům a chlubí se »perem tě ožít (rozuměj: oživit) jest v mé moci« (2, 3); ten perem ožatý dům bychom rádi viděli!

Ne, tak špatně náš venkov nemluví, a »Venkov« nám musí odpustit srdečné přání, aby nám noviny jeho řeč nekazily.

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 4, s. 114-118

Předchozí Oskar Sgall: Ingeborg

Následující Z našich časopisů