Vlys

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. H.) je odborný výraz stavitelský; je to ozdobná prostřední část břevnoví nad sloupy mezi architravem a karnysem, pak i dlouhý, úzký pruh táhnoucí se nahoře na stěně u stropu ve směru vodorovném. Není to slovo nové; uvádí je už Jungmann jako běžný výraz stavitelský, dovolávaje se svědectví F. A. Dundra, spisovatele nevydaného Navedení k stavitelství čili umění o stavění ve vezdejším životě atd. Původ slova vlys není dosti jasný; snad je to hlásková obměna německého slova Fries, které zase samo vzniklo z franc. frise, odvozeného ze slovesa friser (kadeřiti). — O slově spěž byl podán výklad v NŘ. II, 21; znamená bronz a je to obměna něm. slova Speise. — Odporučiti znamená tolik, co odkázati; v starším jazyce bývalo v tom smyslu častěji prosté sloveso, poručiti někomu něco (statek, jmění atd.). Doporučiti znamená někomu něco poraditi, schváliti (na př. lékaře, knihu), něčí péči, ochraně něco svěřiti (na př. psaní). Obě tato slovesa jsou nová a často se matou; tomuto matení by se učinil nejsnáze konec tím, kdybychom se slovesu odporučiti raději vyhýbali, protože máme za ně náhradu v slovesech poručiti neb odkázati. Sloveso doporučiti se už ovšem vžilo, proto se také naše brusy k němu chovají shovívavěji. — Uvésti ve smyslu »citovati, oznamovati, pronésti« a p., na př. slova, důvody, čísla a p., je výraz správný. — O slovese užívati bylo pojednáno v NŘ. 2, 245; 3, 221; 5, 117 a j.; v přeneseném smyslu (= benützen) je zvláště tehdy po právu, je-li vyjádřen účel, k čemu se něčeho užívá.

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 8, s. 256

Předchozí Tu máš

Následující Václav Flajšhans: Něco o mluvě Husově, III.