Patentní

[Hovorna]

(pdf)

-

(M. H.) Přípona -ní má v nynějším jazyce význam velmi široký a vyjadřujeme jí vztahy velmi rozmanité. Lesní strom je ten, který roste v lese; lesní hlídač, který dohlíží na lesy, lesní požár je požár lesa, lesní právo je právo, které se vztahuje na lesy atd. Stejně se rozšířil význam přípony -ový, v stč. většinou ještě toliko přivlastňovací (lvový = lví), takže i tato přípona tvoří adjektiva významu rozličného; vepřová kůže (kůže s vepře), vosková svíce (z vosku udělaná), hromová rána (od hromu, i jako od hromu), čtvercový stůl (který má podobu čtverce), křížové dni (kdy se chodilo pod kříži), chlebová pec (na chleba) atd. Proto se často užívá obou přípon bez zvláštního rozdílu významového, podle zvyklosti a podle substantiva, k němuž se připínají. I v názvech rozličných úřadů je viděti toto střídání; říkáme soud obchodní, směneční, brigádní atd., a zase přestupkový, posádkový; zákon školní a tiskový; kontrola účetní a důchodková atd. Podle toho by se úřad, který má na starosti patenty, mohl jmenovati stejně úřad patentní i patentový. Jediná závada by mohla býti jen v tom, že adj. patentní nabylo už v jazyce určitého, vyhraněného významu, znamenajíc zpravidla věc patentem chráněnou anebo věc, která má takové vlastnosti jako věci chráněné patentem (tedy důvtipně vymyšlenou, ironicky též naopak). Z té příčiny jediné by snad bylo lépe, na označení úřadu, který není patentován, nýbrž který se jen patenty zabývá, dáti přednost příd. jménu patentový. — Výraz »ta věc není k patentování« (t. j. nelze ji patentovati) je nečeský; správně se říká »nelze ji patentovati, nehodí se k patentování, není způsobilá k patentování« a p. — Také sloveso předzkoušeti (vorprüfen) není správné, protože předpona slovesná před- (v. N. Ř. 3, 158) má vždycky jen význam místní (předložiti, přednésti, předběhnouti a p.), nikdy časový; pro tento význam se musí čeština spokojiti určením příslovečným: »napřed, dříve, před tím vyzkoušeti, prozkoumati, rozvážiti« atd. — O zbytečnosti, někdy i nesprávnosti neosobních výrazů v úřední češtině vykládala N. Ř. 5, 73.

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 3, s. 95

Předchozí Naříkati

Následující Rujný