[Answers]
-
(V. K.) Na Kroměřížsku kárávají dovádějící děti zvoláním »neščápený děcka«; asi i jinde na Moravě (v. Bartoš, Dial. slovn., kde jsou věty »neščápený chlapče, cos to zas vyvédl?, neščápené dělo!« = zatrolená věc!). Patří to k eufemismům, o jakých jsme mluvili 4, 254; matka se ostýchá nazvati dítě »nešťastným« a řekne raději s jinou koncovkou, v níž se asi ozývá i konec slova »zatrápený«. Na Valašsku volají »neščasnúcené děcko!« (Bartoš). Takováto slova nelze vykládati jako obyčejná slova jiná, v jejich tvoření působívá chvilková libovůle mluvící osoby. Zvl. z franštiny by bylo lze uvésti množství pod. zkomolenin, ale hojně i odjinud. — Manďák, manďavý (levák), mandačka (pol. maňka, levá ruka) a p. (říkají tak i jinde na Moravě, nejen na Kroměřížsku, v. Jungm., Bart.) vykládá Miklosich z it. manco »nedokonalý, zmrzačilý« (lat. mancus); domácí slovo to jistě není. — Tazatel, štáb. kap. Vlad. Kajdoš, nám poslal také něco poznámek k dřívějším výkladům. Na Kroměřížsku jilmu říkají břéstek (1, 117; 3, 64; 5, 85; 6, 26), jsou tam i vsi Břest, Břéstek; říkají tam také až tak (3, 64), také obróbené (obroubený), obruba, ale vróbiť (vroubiti, 4, 43); mají tam také zhnilé kót, mezeru mezi lesy u Chropyně, odkud jim přicházejí deště (4, 156), — Rus. slovo stéržeň (4, 256) je v tomto tvaru správné; objevuje-li se někde strěžeň, může to býti jen místní obměna. P. kap. se nelíbí, komolí-li se sokolský pozdrav (snad prý podle »boží dárek, nepodárek«) v nazdárek. Nám také ne; ale proti nevkusu bývá marné bojovati. A za milá slova souhlasu s našimi snahami srdečné díky!
Naše řeč, volume 6 (1922), issue 8, p. 252
Previous Mnohý, mnoho
Next Petrův