Časopis Naše řeč
en cz

Bříště

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. R.) V Popise Palackého (197) čteme Staré a Nové Bříště a u Bříště star.; Sedláček (Hist. slov. míst. 65) píše, že Bříště Mladé (Nové, u starých i Mešné, poněvadž tu byl kostel) patřilo k humpolecké faře. Podle těchto spisovatelů bylo by tedy Bříště rodu středního, čísla jednotného. Usus místní je jiný: podle Vaší zprávy se říká Mladé Bříště, 6. p. v Bříštích; tak píše i autor článku o památkách bříštských v Pam. arch. 3, 131, že na rozdíl od blízké větší a starožitnější vesnice Starých Bříšť nazývána byla druhá, mladší vesnice téhož jména Menší Bříště nebo Mladé Bříště (nikoli Nové). Podle toho by tvar Bříště byl rodu ženského a čísla množného. Vedle toho se vyskytuje v dnešní praksi konečně ještě tvar třetí, Mladá, Nová Bříště, patrně ženský singulár. Doklady starší, pokud je nalézáme v pramenech otištěných, nepodávají poučení dosti spolehlivého jednak proto, že není vždy[85]cky z písma jisto, jde-li o Bříště u Humpolce, příslušné právem podacím ke klášteru želivskému, či o Břístí (nyní Bříství) u Kounic, majetek kláštera břevnovského, jednak z té příčiny, že v otištěných pramenech českých jména místní nejsou zaznamenávána pravopisem starým, nýbrž přepisem novodobým, přizpůsobeným namnoze dnešnímu tvaru citovaných jmen. Nejstarší spolehlivý doklad jména Bříště, obsažený ve stvrzovací listině vyd. r. 1226 papežem Honoriem III. klášteru želivskému (Friedrich, Cod. diplom. 2, 275) má tvar Brische (za to v pozdějším opise archivu želivského Brzistie, u Friedricha tamt., podle zprávy v Pam. archaeol. 3, 131 čte se prý v starém opise listiny Honoriovy chované v klášteře želivském Breisctie cum capella). Tak a podobně bývá psáno i v jiných textech latinských v různých tvarech; na př. census in Brziestie (Tadra, Soudní akta konsistoře pražské 1, 379 z r. 1379), de Poliz, de Brumow, de Chrudim, de Brziesczie, de Costelecz (t. 2, 321 z r. 1385), in hereditatibus Wenceslai de Brziesstie in Brziessti (Desk. 2, 149 z r. 1419) a p. Podle toho nejstarší dosvědčený tvar tohoto jména zněl nejspíše Břieščie, později Břieštie (Bříští), a byl rodu středního. S tím by se shodoval i lat. název Neobříštium, který uvádí (v Pam. arch. na uv. m.) želivský archivář V. Bezděka, bohužel bez udání jeho stáří.

Časem se vedle těchto tvarů začínají objevovati tvary pozměněné, na př. ad ecclesiam in Brzistz (Tadra, Soud. akta 1, 322, z r. 1378), snad také ecclesia in Brzyescz (Erben, Regesta 4, 571 z r. 1344) a p., z nichž by bylo možno vyčísti, že se staré Břieštie (rodu stř.) změnilo jako mnohá jiná jména podobná (Pořiečie - Poříč, Přelúčie - Přelouč a j.) v Bříšť rodu ženského (Stará Bříšť, Mladá Bříšť, tvary žijící v tamním usu až dosud). Stopovati dále vývoj tohoto jména historicky je nemožno pro nedostatek dokladů; bylo by možno jen pokusiti se o výklad (teoretický) rozmanitých tvarů jeho v dnešním užívání. Z častého užívání tohoto jména v čísle množném (v Bříštích, bez určení, zda v Staré či Mladé) a vlivem přečetných jmen místních pomnožných změnil se snad tvar jednotný v tvar množný, Bříště, z Bříšť, k němuž se zase pak připojovalo rozlišovací příd. jméno ovšem v čísle množném; tak by byl vznikl tvar Mladé Bříště, Staré Bříště, do Mladých Bříšť. Jiným pojetím tvarovým a snad vlivem tvaru původního (to Bříští), snad vlivem jiných jmen na iště změnilo se Mladé Bříště v neutrum. To jsou ovšem jen dohady mluvnické, k nimž by bylo třeba snésti doklady ze zápisů pozdějších. O původu jména je těžko se vysloviti; kdyby bylo lze předpokládati, že v starém Břieštie je táž změna hlásková jako v náměstie-náměščie-náměštie, bylo by možno uvésti toto jméno v souvislost se jmény jako Břešťany a p. a s podst. jménem břest.

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 3, s. 84-85

Předchozí Barák

Následující Čaňa

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1