[Hovorna]
-
K str. 79. nám píše p. konservátor dr. Hostaš, že se na Klatovsku vyslovuje místo zatrápený v eufemickém smysle vždy zatrapený (také se říká zatrapecený i zatracepený); říká se tak (jako asi všude) »s jakýmsi přídechem dobromyslnosti nebo leda mírného pokárání, varování a pod.« (ve skutečné zlosti si člo[254]věk uleví plným »zatracený«). Takových libovolných změn slov, jimž se jazyk rád vyhýbá, jest u nás i jinde množství (říkáme na mou kuši místo na mou duši, stafraporte, kakraholte atp. místo sakramente, čechman, čerchman místo čert, již stará čeština měla slovo dias, ďas místo diábel, ďábel atd.); doklad zatracený, zatrapený, zatracepený, zatrapecený, zatrápený je zajímavý tím, že na něm vidíme, jak jazyk dovede křížiti slova významem různá ale zněním podobná.
Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 8, s. 253-254
Předchozí Cizí jména
Následující Chuť, kost